Články

  • Testy 3D vytištěných dílů raketového motoru

    Testy 3D vytištěných dílů raketového motoru

    NASA navázala spolupráci s firmou Aerojet Rocketdyne, aby posunula vpřed technologie kovového 3D tisku a zlepšila možnosti jejich využití u raketových motorů na kapalné pohonné látky. Tyto motory by mohly najít uplatnění nejen u raket a lodí na oběžné dráze, ale i u přistávacích modulů. Tým RDT (Robotic Deposition Technology) z Marshallova střediska v Huntsville (stát Alabama) se věnuje návrhu a výrobě inovativních a lehkých spalovacích komor, trysek a vstřikovačů, které vznikají s využitím automatického robotického 3D tisku. Podle potřeby se používají různé metody – cold spray deposition, laser wire direct closeout, laser powder bed fusion, nebo laser powder directed energy deposition. Cílem tohoto snažení je rozvinout tyto procesy s využitím materiálů pro úsporu hmotnosti, aby bylo možné zhodnotit provozuschopnost, výkon a znovupoužitelnost při statických zážezích.

  • Další vozítko na Marsu

    Další vozítko na Marsu

    Předchozí sobotu ráno přistál na Marsu čínský vesmírný modul, který dopravil na povrch této planety další vozítko. Tuto sobotu ráno sjelo vozítko na povrch Marsu. Čína je tak druhým státem, kterému se to podařilo. Její vozítka už delší dobu pracují na Měsíci a nyní se podobné chystá k průzkumu Marsu. Čínská sonda je součástí letošní flotily tří pozemských vyslanců u Marsu. Podívejme se, jak to s výzkumem této planety v současnosti vypadá. Letošní rok je z pohledu planetární kosmonautiky rokem Marsu. V únoru se tak k této planetě dostaly hned tři vyslanci ze Země. 

  • Petr Zelený – Třináct věcí, které zachránily Apollo13 (27.11.2020)

    Petr Zelený – Třináct věcí, které zachránily Apollo13 (27.11.2020)

    11. dubna 1970 se vydalo k Měsíci 5. pilotované Apollo a celkově třetí mise, která měla přistát na jeho povrchu. Posádku tvořili velitel Jim Lovell, zkušený astronaut s československými kořeny a dva nováčci. Těmi byli pilot velitelského modulu John Swigert a Fred Haise, pilot lunárního modulu. Jako místo přistání byl vybrán kráter Fra Mauro. Celý start proběhl více méně v pořádku s výjimkou problémů, které způsobily předčasné zhasnutí jednoho z motorů druhého stupně. Tento nedostatek tahu však dokázaly zbylé motory spolu s třetím stupněm Saturnu posléze dohnat a celá sestava byla v pořádku navedena na dráhu k Měsíci. 55 hodin a 52 minut však senzory detekovaly pokles tlaku ve vodíkové nádrži. Na pokyn řídícího střediska však John Swigert zahájil promíchávání všech nádrží, jak vodíkových, tak i kyslíkových. Zhruba minutu a půl po zapnutí promíchávání nádrží došlo ke katastrofické explozi kyslíkové nádrže číslo dvě. Pro astronauty to nejprve představovalo velké zklamání, nebudou přistávat na Měsíci, ale postupem času se ukázalo, že…

  • Okolo světa s Pleiades Neo 3

    Okolo světa s Pleiades Neo 3

    Evropský nosič Vega absolvoval 29. dubna velmi důležitý návrat do služby. Ovšem zajímavý byl i náklad. Na oběžnou dráhu totiž vynesl snímkovací družici nové generace  Pleiades Neo 3, kterou vyrobila společnost Airbus. Rozlišení je 30 centimetrů na pixel a jde tedy o jednu z nejlepších komerčních družic na trhu. Start se povedl a zmíněná družice dělá přesně to, na co byla navržena – pořizuje naprosto fantastické snímky, které jsou nejen ostré, ale lze ocenit i barevné podání. Pojďme se tedy podívat a společně „pokochat“ nad krásami Země z vesmíru. Naše krátká cesta započne v Egyptě, kde se nachází poslední z původních 7 divů světa.

  • Kosmotýdeník 453 (17.5. – 23.5.)

    Kosmotýdeník 453 (17.5. – 23.5.)

    Je právě nedělní poledne a s ním již tradičně přichází přehled těch nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulého týdne. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy nové americké rakety Vulcan, která má nahradit Atlas V i rakety Delta IV. Jak to aktuálně vypadá s úpravami infrastruktury a čeká Vulcan zpoždění? Dále se podíváme na dění na Starbase Boca Chica a nevynecháme ani nejzásadnější událost týdne – čínské vozítko sjelo na povrch Marsu! Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

  • Vesmírná technika: Cesta k programu Vostok – vývoj programu Vostok

    Vesmírná technika: Cesta k programu Vostok – vývoj programu Vostok

    Než se Jurij Gagarin dočkal své historické mise, musely zástupy inženýrů vyřešit celou řadu technických problémů. Kromě toho stály programu Vostok v cestě i konkureční programy. Mimo technických překážek tak bylo potřeba získat i oficiální souhlas nejvyšších míst. Cesta to nebyla snadná, ale tým expertů to díky důrazu na pečlivost a detail dokázal – program Vostok byl vybrán k realizaci.

  • Pestrý náklad mise CRS-22

    Pestrý náklad mise CRS-22

    Už dvaadvacátá nákladní zásobovací mise v podání firmy SpaceX dopraví na Mezinárodní kosmickou stanici celou řadu vědeckých experimentů a technologických demonstrátorů. Start z floridské rampy 39A je momentálně plánován nejdříve na 3. června. Jelikož je ISS v první řadě unikátní vědeckou laboratoří, je zcela logické, že si hlavní pozornost ve výpisu nákladu, zaslouží vědecké přístroje a experimenty, které zase posunou naše znalosti v různých oborech. Za všechny můžeme jmenovat třeba experiment studující, jaký vliv má kosmické prostředí na takzvané vodní medvídky, jak mikrogravitace ovlivňuje symbiotické vztahy, jaké procesy ovlivňují vznik ledvinových kamenů a mnoho dalších věcí.

  • Tomáš Přibyl – Když padají rakety (28.2.2012)

    Tomáš Přibyl – Když padají rakety (28.2.2012)

    Během celé historie kosmonautiky se odehrálo několik tisíc startů raket a protože každé úspěšné lidské konání se neobejde bez překážek a selhání, odehrály se v kosmonautice i stovky selhání různých raket. Nejčastěji startující raketou světa je sovětský/ruský Sojuz, který absolvoval více než tisíc startů,  má však za sebou i 28 selhání z nejrůznějších příčin. Pokud bychom do rodiny raket Sojuz započítali i rakety Molnija a Vostok, naroste nám počet úspěšných startů o několik set, ale budeme nuceni připočíst i dalších téměř padesát selhání těchto nosičů. Jednou z nejúspěšnějších a nejslavnějších raket současnosti je americký Atlas V. Rakety Atlas jsou tu s námi již od 50. let a mají za sebou více než 300 orbitálních startů, ovšem i 49 selhání. Takhle bychom mohly procházet jednotlivou rodinu raket za druhou. Na závěr svého krátkého shrnutí proto ještě představím rakety Proton, které absolvovaly 423 orbitálních startů, 48 z nich však neskončilo úspěšně. O selháních raket nám ve své přednášce povypráví redaktor serveru kosmonautix…

  • Plán na šestý let Ingenuity

    Plán na šestý let Ingenuity

    Experti z JPL a NASA se již začínají připravovat na šestý let vrtulníku Ingenuity na Marsu, ke kterému by mělo dojít příští týden. Půjde o první let, který bude oficiálně součástí nadstavbové části – takzvané operačně-demonstrační fáze, která obnáší inspekci různých povrchových útvarů z ptačí perspektivy a přistání na jiném místě. V této nové fázi se data a snímky z letu pošlou na Zemi v průběhu několika dní po samotném letu. Rover Perseverance již (na rozdíl od fáze prvních testů) nebude pořizovat snímky vrtulníku za letu, jelikož se připravuje na začátek svých vědeckých činností.

  • Tyvak 0130 má monitorovat kosmickou tříšť

    Tyvak 0130 má monitorovat kosmickou tříšť

    Když 15. května odstartovala z Floridy raketa Falcon 9, věděli jsme, že se pod jejím krytem nachází 52 družic Starlink. Těchto telekomunikačních družic nebylo 60 jako obvykle, protože SpaceX kývla na vynesení sekundárního nákladu. Ten tvořily družice Capella 6 a Tyvak 0130. Zatímco u první jmenované jsme věděli, že jejím úkolem bude provádět radarové snímkování zemského povrchu, informací o druhé zmíněné družici bylo jako šafránu. Na veřejnost se dostala pouze obecná informace, že jde o družici pro „astronomická pozorování ve viditelné části spektra“. Firma Tyvak, výrobce malých družic nyní přinesla podrobnější informace o této experimentální družici. Kromě toho také odhalila své plány – Tyvak 0130 má ověřit možnosti kompaktních teleskopů pracujících ve viditelné části spektra z hlediska hledání nových možností, jak sledovat nejen pohyb na oběžné dráze, ale i monitorovat kosmickou tříšť.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • NOAA

    Provozovatelé komerčních meteorologických družic pozorně sledují návrh rozpočtu amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) na rok 2028 a hledají v něm náznaky, zda je agentura připravena rozšířit nákupy dat od komerčních poskytovatelů.

  • MAVEN

    Podle závěrů vyšetřování NASA byla pravděpodobnou příčinou ztráty její marsovské sondy MAVEN, k níž došlo téměř před rokem, softwarová chyba počítače a vadný gyroskop.

  • Voyager Technologies

    Společnost Voyager Technologies uvedla, že je s akvizicí společnosti Astrobotic, která vyvíjí lunární přistávací moduly, spokojena. Zároveň se připravuje na start své příští mise.

  • Špionážní družice

    Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.

  • ESA

    Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

  • Hydrosat

    Společnost Hydrosat, která se zabývá termovizním snímkováním, oznámila nový program snímkování ve vysokém rozlišení ve střední infračervené oblasti spektra. Ten poskytne evropským vládám a spojeneckým zákazníkům z oblasti obrany schopnosti taktického zpravodajství, sledování a průzkumu (ISR).

  • Čína

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

poslední videa

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Nejnovější díly našich seriálů

Zobrazit vše »

  • Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]

  • Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.  

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá!

Nejnovější záznamy přednášek

  • Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society. 

  • Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.

  • Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.

  • Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.

  • Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

  • Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗