Články

  • Thomasův fotokoutek 38

    Thomasův fotokoutek 38

    Mezinárodní vesmírná stanice, na kterou se díky této sérii článků pravidelně vydáváme, má novou dvojici panelů fotovoltaických článků. O jejich instalaci se postarala dvojice astronautů Thomas Pesquet a Shane Kimbrough. Proto ani tentokrát nemohou chybět fotografie z kosmických vycházek, při nichž došlo k závěrečné instalaci a rozvinutí panelů. Jako obvykle nás Thomas Pesquet provede také děním na palubě stanice a nechybí ani snímky různých míst zemského povrchu. Komentář k úvodnímu obrázku: „Malý balkón s krásným výhledem na velké moře. Napotřetí jsme měli příjemnou vycházku (myšleno výstup do volného kosmu). Jsme trochu vyčerpaní, ale hodně se nám ulevilo. Nová dvojice solárních panelů je nainstalována a konečně jsme nemuseli improvizovat a řešit drobné technické problémy. Děkuji týmu na Zemi a mému parťákovi Shaneovi!“ Zdroj: flickr.com

  • ŽIVĚ A ČESKY: Opakovaný pokus o start 88 družic

    ŽIVĚ A ČESKY: Opakovaný pokus o start 88 družic

    Pouhých 11 sekund včera zbývalo do startu Falconu 9 na misi Transporter 2. Čáru přes rozpočet nakonec neudělal technický problém na raketě, rampě či nákladu. Dokonce i počasí, které bylo před startem lehce na hraně, v tom bylo nevinně. Falcon neodstartoval kvůli nezodpovědnému letadlu, které se objevilo v uzavřené oblasti. Z bezpečnostních důvodů tak musel být odpočet zastaven. Ačkoliv okno mělo 58 minut, SpaceX by nestihla odčerpat pohonné látky a znovu je v chladnější formě natankovat. Start tak byl odložen na druhý den. I tentokrát pro Vás máme připravený živě a česky komentovaný přenos.

  • ŽIVĚ A ČESKY: LauncherOne poprvé naživo

    ŽIVĚ A ČESKY: LauncherOne poprvé naživo

    První let malé rakety LauncherOne z května 2020 skončil neúspěchem. Opakovaný pokus z ledna 2021 už byl úspěšný a raketa dosáhla oběžné dráhy. Nyní se společnost Virgin Orbit chystá na třetí let této rakety vypouštěné z podvěsu pod Boeingem 747 Cosmic Girl. Jak jsme Vás již před pár dny informovali, tento start by měl být (jako první v dějinách společnosti) vysílán živě na internet. Takovou příležitost si nemůžeme nechat ujít a proto Vás zveme ke sledování živě a česky komentovaného přenosu. Ke shozu rakety by mělo dojít v 16:00 našeho času, ale nedá se vyloučit drobná odchylka, jelikož startovní okno trvá až do 17:00.

  • Závada Hubbleova počítače je zřejmě vážnější

    Závada Hubbleova počítače je zřejmě vážnější

    Na našem webu jsme 17. června vydali článek informující o problémech, které potkaly počítač zodpovědný za řízení vědeckých přístrojů na palubě Hubbleova teleskopu. Od té doby bohužel nepřišly žádné dobré zprávy. Problém trvá a navíc se zdá, že jde o poměrně závažnou chybu. Stále ale není nic ztraceno. Experti NASA udělají vše, co je v jejich silách, aby zachránili ikonu mezi kosmickými teleskopy. Zatímco minulý článek čerpal informace ze zprávy vydané 16. června, dnes si ukážeme, jak se situace v dalších dnech vyvíjela. NASA totiž průběžně vydává aktualizace – některé pasáže se v nich záměrně opakují, což v našem článku zachováme.

  • Antonín Vítek – Raketoplány letos a napřesrok (19.11.2005)

    Antonín Vítek – Raketoplány letos a napřesrok (19.11.2005)

    V našich přednáškách se vrátíme k tématu raketoplánů, které jsme od února poněkud opomíjeli. Nebylo to však z mé strany jakýmkoliv podceňováním, ale tím, že jsem vás na přelomu ledna a února zavalil smrští hned tří přednášek na téma těchto úžasných strojů, které přes 30 let létaly do vesmíru a vynášely na oběžnou dráhu telekomunikační či vědecké družice, meziplanetární sond. Tím však výčet těchto strojů zdaleka nekončí, vynesly modul ke stanici Mir, kterou i zásobovaly a přivážely k ní nové členy dlouhodobých expedic. Vynesly též většinu dílů, ze kterých je dnes složena Mezinárodní vesmírná stanice ISS. Za dobu jejich existence je potkaly také dvě obří tragédie. Tou první byla zkáza raketoplánu Challanger a celé jeho posádky v roce 1986. O 17 let později se při návratu raketoplánu Columbia po misi STS-107 stala druhá, při které rovněž zahynulo všech 7 astronautů na palubě. Pro dnešní přednášku sáhneme opět do bohatého archívu Hvězdárny a planetária v Brně, který vám mimochodem velmi doporučuji.…

  • ŽIVĚ A ČESKY: Noční start Progressu MS-17

    ŽIVĚ A ČESKY: Noční start Progressu MS-17

    Pokud si myslíte, že bude konec měsíce klidný, pak se mýlíte. Firmy a agentury nám na konec června přichystaly opravdu slušnou porci zajímavých událostí. Dnes ve 20:56 má startovat Falcon 9 a už o několik hodin později – 30. června v 1:27 by měla z kosmodromu Bajkonur odstartovat raketa Sojuz 2-1a. Jejím nákladem bude bezpilotní nákladní loď Progress MS-17, která veze náklad na Mezinárodní kosmickou stanici. Čas je to pro středoevropany sice velmi nepříjemný, ale přesto Vás všechny srdečně zveme ke sledování našeho živě a česky komentovaného přenosu.

  • ŽIVĚ A ČESKY: Falcon 9 vynáší 88 družic

    ŽIVĚ A ČESKY: Falcon 9 vynáší 88 družic

    Letos v lednu si SpaceX při misi Transporter 1 připsala rekord v počtu najednou vypuštěných družic (143 kusů). Teď nás čeká mise Transporter 2, která sice rekord nepřekoná, ale i tak si zaslouží pozornost. Je totiž atraktivní hned z několika důvodů. Bude to teprve potřetí, kdy Falcon 9 poletí z Floridy na polární dráhu. První stupeň bude použit poosmé a pokusí se přistát na pevnině, což taky není běžný stav. Start se musel o několik dní odložit, ale momentálně je plánován na 29. června ve 20:56 našeho času. Pokud tedy máte čas a chuť, zveme Vás ke sledování našeho přenosu.

  • Společnost Iridium získala armádní zakázku

    Společnost Iridium získala armádní zakázku

    Kontrakt na výzkum a vývoj za 30 milionů dolarů od americké armády na vytvoření zařízení, které by podpořilo koncept rychle vypustitelné družicové sítě pro poskytnutí efektivnějšího datového přenosu pro vojáky v akci získala společnost Iridium. Výsledné zařízení má být využito na zatím neupřesněné komerční družicové síti a má fungovat nezávisle na aktuálně fungující síti společnosti Iridium. Cílový partner zatím nebyl oznámen, ale nedá se vyloučit spolupráce s některým velkým hráčem na tomto poli. Nejde přitom jen o projekt Starlink od SpaceX, ale i o sítě OneWeb, Project Kupier od Amazonu nebo program firmy ViaSat.

  • Nečekané využití družic CYGNSS

    Nečekané využití družic CYGNSS

    Vědci z University of Michigan vymysleli nový způsob, jak využít data z družic ke sledování pohybu drobných plastových částic v oceánech. Takzvané mikroplasty vznikají, když se plastový odpad v oceánech rozpadá vlivem slunečního záření a pohybu vln. Tyto malé plastové šupinky škodí mořským organismům i celým ekosystémům. Mikroplasty se mohou dostat stovky i tisíce kilometrů od původního zdroje – nesou je totiž mořské proudy. Je tedy složité je sledovat a odstranit. Aktuálně jsou tedy hlavním zdrojem informací o pozicích mikroplastů rybářské lodě, které chytají do sítí plankton a s nimi zachytí i mikroplasty.

  • Pokročilé systémy pro sluneční plachetnice

    Pokročilé systémy pro sluneční plachetnice

    NASA vyvíjí nové rozkládací struktury, technologie a materiály, které by mohly sloužit budoucím slunečním plachetnicím k nízkonákladovým kosmickým misím. Stejně jako je klasická plachetnice poháněna větrem, který se opírá do plachty, sluneční plachetnice využívají k pohonu tlaku slunečního záření. Nepotřebují tedy klasické pohonné látky. NASA proto v rámci mise ACS3 ( Advanced Composite Solar Sail System) hledá možnosti kompozitních materiálů. Jde o kombinaci materiálů s různými vlastnostmi, které by mohly vytvořit lehké nosníky vysouvané z CubeSatu. Data získaná z mise ACS3 budou přímo využita v návrzích budoucích kompozitních systémů slunečních plachetnic. Ty mohou být využity třeba jako včasná výstraha před extrémy kosmického počasí, hledání blízkozemních planetek, přenosu dat a jednou třeba najdou uplatnění i v pilotovaných misích.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • NOAA

    Provozovatelé komerčních meteorologických družic pozorně sledují návrh rozpočtu amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) na rok 2028 a hledají v něm náznaky, zda je agentura připravena rozšířit nákupy dat od komerčních poskytovatelů.

  • MAVEN

    Podle závěrů vyšetřování NASA byla pravděpodobnou příčinou ztráty její marsovské sondy MAVEN, k níž došlo téměř před rokem, softwarová chyba počítače a vadný gyroskop.

  • Voyager Technologies

    Společnost Voyager Technologies uvedla, že je s akvizicí společnosti Astrobotic, která vyvíjí lunární přistávací moduly, spokojena. Zároveň se připravuje na start své příští mise.

  • Špionážní družice

    Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.

  • ESA

    Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

  • Hydrosat

    Společnost Hydrosat, která se zabývá termovizním snímkováním, oznámila nový program snímkování ve vysokém rozlišení ve střední infračervené oblasti spektra. Ten poskytne evropským vládám a spojeneckým zákazníkům z oblasti obrany schopnosti taktického zpravodajství, sledování a průzkumu (ISR).

  • Čína

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

poslední videa

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Nejnovější díly našich seriálů

Zobrazit vše »

  • Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]

  • Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.  

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá!

Nejnovější záznamy přednášek

  • Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society. 

  • Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.

  • Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.

  • Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.

  • Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

  • Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗