Články

  • ŽIVĚ A ČESKY: Cygnus NG-16 u ISS

    ŽIVĚ A ČESKY: Cygnus NG-16 u ISS

    Dušan MajerŽádné komentáře

    Ve střední Evropě panoval 11. srpen jen pár desítek sekund, když se tisíce kilometrů odsud (na východním pobřeží USA ve Virginii) vznesla k obloze raketa Antares 230+, která na oběžnou dráhu dopravila nákladní kosmickou loď Cygnus NG-16. Ta následně zahájila pronásledování Mezinárodní kosmické stanice, ke které by měla dorazit ve čtvrtek před polednem. Duo ve složení Megan McArthur, Thomas Pesquet bude mít za úkol zachytit loď pomocí staničního manipulátoru SSRMS alias Canadarm 2. O připojení lodi ke staničnímu modulu Unity se pak postarají pozemní operátoři. Pokud tedy ve čtvrtek kolem poledne budete mít čas, zveme Vás ke sledování našeho komentovaného přenosu.

  • Thomasův fotokoutek 44

    Thomasův fotokoutek 44

    Martin Gembec2 komentáře

    Jestli sledujete náš seriál Thomasových fotografií z dění na ISS pravidelně, jistě vás také muselo zaujmout, že podobné fotografie, jako je ta v úvodu článku, nám doposud z jeho druhé mise na ISS chyběly. Vidět polární záři je samo o sobě něco magického. Pruhy směřující od obzoru vysoko vhůru pomalu mění vzhled i polohu doslova v přímém přenosu tak rychle, jak jste asi četli tuto větu. Jaký to asi musí být pocit vidět tuto úžasnou hru světla z oběžné dráhy? Noční pohled na kosmickou loď Sojuz a v pozadí modul Nauka nad krásně zelenočervenou polární září je tím nejlepším začátkem dalšího dílu. Podívejte se i na další snímky uvnitř a zvláště rozlučkový snímek na konci bude zdatnou konkurencí pro ty na začátku. Jsme zvědavi na vaše rozhodování v další anketě o nejlepší snímek.

  • Milan Halousek – Program Apollo (12.5.2020)

    Milan Halousek – Program Apollo (12.5.2020)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Dnes si zase po kratší době zavzpomínáme na asi nejkrásnější dobrodružství lidstva, které v 60. a na počátku 70. letech 20. století podnikla americká NASA. Tehdy v rámci programu Apollo dokázala dostat do blízkosti Měsíce celkem 24 osob, z nichž 12 následně otisklo do měsíčního povrchu svou stopu. Do vesmíru se během měsíčních výprav dostalo celkem 11 pilotovaných kosmických lodí, z nichž každá měla své místo. Apollo 7 odzkoušelo na nízké oběžné dráze Země kosmickou loď na oběžné dráze. Už další pilotovaná mise, Apollo 8, zamířila mnohem dál. Těsně před vánocemi se vypravila až k Měsíci, vstoupila na jeho oběžnou dráhu a pořídila řadu fotografií, které pomohly připravit první pilotované přistání. Mise Apolla 9 se opět odehrávala jen na oběžné dráze Země, měla však náročný a důležitý úkol, odzkoušet lunární modul v jeho přirozeném prostředí, ve vakuu. Apollo 10 bychom mohli nazvat velkou generálkou, kromě samotného přistání odzkoušeli všechny kroky, které o 2 měsíce podnikla posádka Apolla 11, které již…

  • ŽIVĚ A ČESKY: Cygnus na Antaresu vyráží k ISS

    ŽIVĚ A ČESKY: Cygnus na Antaresu vyráží k ISS

    Dušan MajerŽádné komentáře

    Raketa Antares již stojí na kosmodromu MARS na pobřeží Virginie. Před několika hodinami ještě pracovníci firmy Northrop Grumman doplnili časově citlivý náklad do útrob lodi Cygnus, což znamená, že se start opravdu blíží. Pokud se nic nepokazí, měla by raketa Antares odstartovat v úterý ve 23:56 SELČ a kosmická loď pokřtěná Ellison Onizuka se vydá na cestu k Mezinárodní kosmické stanici, kam má dopravit nejrůznější náklad – od zásob pro posádku až po vybavení stanice a vědecké experimenty. Tímto příspěvkem Vás srdečně zveme ke sledování našeho živě a česky komentovaného přenosu.

  • Zkoumáme Mars s Vytrvalostí – 3. díl

    Zkoumáme Mars s Vytrvalostí – 3. díl

    Martin Gembec12 komentářů

    Když jsme se na začátku května 2021 loučili s Perseverance a Ingenuity, přecházel výzkum Marsu těmito průzkumníky pomalu z fáze úvodních krůčků k běžnému operačnímu nasazení. Rover ještě chvíli vyčkával v místě, odkud dostal za úkol sledovat lety vrtulníčku, ale později se začal přesouvat jižněji vstříc novým průzkumným cílům. Také vrtulník vykonal očekávaný pátý let, ale k našemu nadšení to nebyl let poslední. Ukázalo se, že Ingenuity je schopna pracovat hodně samostatně, a tak by byla škoda ji zlikvidovat nějakým velmi odvážným posledním letem. Místo toho bylo rozhodnuto pokračovat ve směru jízdy roveru a pokoušet se o vzdálený průzkum míst, která pak Perseverance navštíví. Začátek srpna přinesl také pokus o odběr prvních vzorků. Pojďme se podívat na dění v kráteru Jezero podrobněji.

  • Třetí člen řady Sentinel 2

    Třetí člen řady Sentinel 2

    Dušan MajerŽádné komentáře

    První družice z řady Sentinel 2 se na oběžnou dráhu dostala v roce 2015 a druhá ji následovala v roce 2017. Inženýři proto již pracují na dvojici, která za pár let přebere štafetu pořizování snímků pro bezpočet využití od sledování úrody až po změny množství pozemského ledu. Družice řady Sentinel 2 nesou inovativní multispektrální snímkovací zařízení pořizující fotky ve vysokém rozlišení. To ve spolupráci s 290 kilometrů širokým snímkovaným pásem a častými návraty na dané místo nabízí nesrovnatelné výhledy na Zemi. Na rok 2024 je plánován start družice Sentinel 2C, které teď začalo pět měsíců dlouhé období zevrubných testů, které mají ověřit, že její systémy zvládnou pobyt v kosmickém prostoru.

  • Robotická paže do velkých mrazů

    Robotická paže do velkých mrazů

    Dušan MajerŽádné komentáře

    Zařízení pojmenované COLDArm (Cold Operable Lunar Deployable Arm) společně vyvíjí kalifornská Jet Propulsion Laboratory a firma Motiv Space Systems, která tak sídlí v Pasadeně. Po dokončení by měl tento projekt významným způsobem zlepšit schopnosti lunárních landerů. Robotický manipulátor totiž bude schopen pohybu i za velmi nízkých teplot, včetně těch, které nastávají během lunární noci. Tehdy bychom totiž na mnoha místech bez problémů naměřili i -173 °C. Robotická paže vyvíjená pro lunární lander využívá zkušeností velmi schopných výpočetních technologií z chytrých mobilních telefonů, které se používají i na marsovském vrtulníku Ingenuity a zvládnou provádět široké spektrum úkolů v extrémně nízkých teplotách bez potřeby vyhřívání.

  • Milan Halousek – Orbitální stanice, vesmírné laboratoře (8.4.2020)

    Milan Halousek – Orbitální stanice, vesmírné laboratoře (8.4.2020)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Pomalinku se nám krátí seznam nezveřejněných přednášek, přesto jich pořád ještě pěkných pár zbývá. A jaké téma jsme zvolili tentokrát? Jsou jimi orbitální laboratoře a vědecké stanice. Od počátku kosmonautiky vědci všech oborů snili o tom, že by chtěli svá měření a výzkum provádět na oběžné dráze. Než však bylo možno k tomuto kroku přikročit, bylo nutno při prvních letech kosmonautů zjistit, zda může člověk smysluplně pracovat na oběžné dráze ve stavu mikrogravitace. Obě hlavní kosmické velmoci, tedy Spojené Státy a Sovětský Svaz přišli na to, že člověk v tomto prostředí může fungovat, nezblázní se a dokonce může vykonávat činnost i mimo svou kosmickou loď. Jako první dopravili na oběžnou dráhu orbitální stanici Sověti. Stalo se tak v rámci programu Saljut. Psal se počátek 70. let a fakticky šlo o další nevyhlášený souboj s Američany, kteří se pomalu chystali k vypuštění své stanice Skylab. Ten však byl jen jeden, zato Saljutů zavítalo na oběžnou dráhu celkem 7. Zvlášť poslední dva…

  • CAPSTONE se chystá na let k Měsíci

    CAPSTONE se chystá na let k Měsíci

    Dušan Majer2 komentáře

    Malý CubeSat, který má startovat ještě letos, bude hrát velkou roli v průzkumu Měsíce. Týmy zodpovědné za CubeSat CAPSTONE (Cislunar Autonomous Positioning System Technology Operations and Navigation Experiment) již provádí závěrečné přípravy družice, která si v této rozměrové kategorii připíše další prvenství. CAPSTONE má letět do cislunárního prostoru, tedy do oblasti v okolí Měsíce a prokázat inovativní technologii navigace mezi družicemi. Kromě toho má tento CubeSat také otestovat specifickou oběžnou dráhu kolem Měsíce, kterou má za několik let využívat kosmická stanice Gateway.

  • Kosmotýdeník 464 (2.8. – 8.8.)

    Kosmotýdeník 464 (2.8. – 8.8.)

    Lukáš Houška10 komentářů

    Co si budeme povídat, i přes blížící se (nicméně zatím neuskutečněný) start lodě Starliner, tento týden zcela opanovala SpaceX a historicky první sestavení nosiče Super Heavy Starship – byť to bylo sestavení jen na chvíli a na zkoušku. Děly se však i řekněme vědecky podstatnější události, které vám Kosmotýdeník přináší v hlavním tématu. Budeme se totiž věnovat prvnímu odběru vzorků vozítkem Perseverance, který však nebyl bohužel úspěšný. Dále se budeme věnovat zmíněným odkladům startu lodi Starliner. Nepřijdete nakonec ani o skvělé snímky z Boca Chica. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK
Přenos zde

krátké zprávy

  • NOAA

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Provozovatelé komerčních meteorologických družic pozorně sledují návrh rozpočtu amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) na rok 2028 a hledají v něm náznaky, zda je agentura připravena rozšířit nákupy dat od komerčních poskytovatelů.

  • MAVEN

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Podle závěrů vyšetřování NASA byla pravděpodobnou příčinou ztráty její marsovské sondy MAVEN, k níž došlo téměř před rokem, softwarová chyba počítače a vadný gyroskop.

  • Voyager Technologies

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Voyager Technologies uvedla, že je s akvizicí společnosti Astrobotic, která vyvíjí lunární přistávací moduly, spokojena. Zároveň se připravuje na start své příští mise.

  • Špionážní družice

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.

  • ESA

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

  • Hydrosat

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Hydrosat, která se zabývá termovizním snímkováním, oznámila nový program snímkování ve vysokém rozlišení ve střední infračervené oblasti spektra. Ten poskytne evropským vládám a spojeneckým zákazníkům z oblasti obrany schopnosti taktického zpravodajství, sledování a průzkumu (ISR).

  • Čína

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

poslední videa

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Nejnovější díly našich seriálů

Zobrazit vše »

  • Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Lukáš Houška5 komentářů

    Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Lukáš Houška2 komentáře

    Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]

  • Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.  

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá!

Nejnovější záznamy přednášek

  • Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society. 

  • Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.

  • Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.

  • Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.

  • Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

  • Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.

Nejbližší přednášky

Lenka Jelena Příplatová – O kočce, která letěla do vesmíru a další historky z dějin (zvířecí) kosmonautiky
Petr Horálek: Tajemství snímků NASA
Listopadová kosmoschůzka
Petr Horálek: Z východního Slovenska až do NASA
Magdaléna Vacurová: O hrdinech ve skafandru

Přehled nejbližších přednášek »

Přednášející

Tento web chrání reCAPTCHA. Platí zásady ochrany soukromí a smluvní podmínky společnosti Google.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗