Firmě Astra se 27. srpna otevírá startovní okno pro její malou raketu Rocket 3.3, která již čeká na Aljašce na kosmodromu Pacific Spaceport Complex. Startovní okno se má otevřít ve 23:00 našeho času a trvá tři a půl hodiny. Firma Astra sice zatím ještě ani jednou nedosáhla oběžné dráhy, ale minule jí k tomu chyběl jen malý kousek. Společnost proto věří, že se tentokrát při misi pro Kosmické síly vše podaří a jejich raketa si připíše první úspěšný start.
Když 30. června vzlétl Falcon 9 na misi Transporter-2, asi jen málokdo čekal, že na další vzlet nosiče, který v prvním pololetí dosáhl 20 startů, budeme muset čekat bez pár hodin celé dva měsíce. Ale čekání je u konce. Na floridské rampě 39A již stojí Falcon 9 s lodí Dragon 2 a čekají na začátek mise CRS-23. Hned v mnoha ohledech půjde o zajímavý start – první stupeň bude použit počtvrté a vůbec poprvé se pokusí přistát na zbrusu nové mořské plošině A Shortfall Of Gravitas. Tato kosmická loď Dragon 2 už navíc u ISS jednou byla (v prosinci 2020 při misi CRS-21) – budeme tedy svědky rekordně rychlého opakovaného použití. Start je momentálně naplánován na sobotní ráno v 9:37 SELČ.
Letní prázdniny se nezadržitelně chýlí ke svému konci, ale než začne školní rok, je tu ještě dost času na poslední zbytky volna. A protože při pohledu do kalendáře uvidíte, že dnes máme poslední pátek v měsíci, určitě jste pochopili, že nás čeká další díl pořadu Pokec s kosmonautixem. Jako obvykle v osm hodin večer začne náš zhruba dvě hodiny trvající přímý přenos, v jehož rámci odpovídáme na dotazy Vás, diváků. Stačí tedy do chatu napsat odkaz a už se aktivně podílíte na tvorbě obsahu pro náš pořad. Pokud tedy budete mít čas a chuť, rádi Vás přivítáme už u 32. vydání tohoto seriálu.
Prázdniny se chýlí ke konci a tak je čas i na poslední letošní díl seriálu Top5. Ohlédneme se v něm za zásadními událostmi, které hýbaly světem, tak jak je viděly sondy z vesmíru. Bohužel se jedná o smutné a tragické momenty, které nám ovšem připomínají, že ve světě dochází ke změnám, které pocítíme všichni. Nerad bych spekuloval a hledal zde nějakou konkrétní příčinu, protože to není cílem tohoto článku. Co však popřít nelze je fakt, že za ony změny do určité míry může nesporně člověk. Svět se ovšem nemění pouze vlivem extrémního počasí, ale i celou řadou dalších událostí, které mění dlouho zavedené pořádky, a velkou roli v tom hraje moderní technologie, která pomáhá, ale mnohdy také škodí. Záleží totiž na tom, kdo jí používá. Například nedávno na obchodní tankovou loď Mercer Street zaútočily bezpilotní drony u pobřeží ostrova Masíra v Ománu. Jde o nový druh útoků, který je čím dál častější. Událost zachytila i družice společnosti MAXAR. Stroje snímkující…
Při svém zatím posledním letu se suborbitální nosič New Shepard dočkal poprvé lidské posádky na palubě. Nyní nás však čeká celkově sedmnáctá mise Programu New Shepard, při které bude stroj opět patřit vědeckým experimentům. Půjde již o čtvrtý let v letošním roce a osmý start tohoto konkrétního stroje. To, že jsou vědecké experimenty umístěny v kabině, není nic nového, ale teprve podruhé v historii najdeme jedno testovací zařízení i na vnější části pohonné jednotky. Jde o systém agentury NASA, který má být využit během přistání na povrchu Měsíce. Jelikož pohonná jednotka přistává motoricky, jedná se o dobrou analogii pro ověření technologie. Několikaminutový let by měl podle tweetu firmy začít ve čtvrtek v 15:35 SELČ a už na 15:00 našeho času je naplánován začátek přímého přenosu, který najdete v tomto článku.
Nový příspěvek do bohatého amerického programu Discovery, který má prozkoumat planetku bohatou na kovy, je na nejlepší cestě ke startu v srpnu 2022. Jelikož sondě Psyche zbývá do startu méně než rok, začíná růst nervozita a očekávání. Příští rok na jaře bude plně dokončená sonda odeslána z Jet Propulsion Laboratory v jižní Kalifornii na floridské Kennedyho středisko. Startovní okno pro vybranou raketu Falcon Heavy se otevře 1. srpna 2022. Začátkem roku 2026 pak sonda Psyche dorazí ke svému cíli – stejnojmenné planetce v hlavním pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem. Vědci se domnívají, že tento objekt o šířce zhruba 226 kilometrů je převážně tvořen železem a niklem. Mohlo by se jednat o jádro dávné planety.
Evropská kosmická agentura vydala zprávu, ve které žádá o trpělivost při zpracování více než 23 000 žádostí o vstup do oddílu astronautů. Konečný počet dalece překonal i ty nejoptimističtější odhady agentury. Vedoucí oddělení kosmické medicíny ve středisku astronautů EAC, Guillaume Weerts, je členem týmu, který vede výběr astronautů. Podle jeho slov můžeme počet žádostí považovat za pozitivní signál úrovně zájmu o kosmické aktivity v Evropě. Jedním dechem však dodává, že zpracování těchto žádostí bude nějaký čas trvat.
Vítejte u dalšího pokračování fotoseriálu z paluby Mezinárodní vesmírné stanice. Uvnitř najdete opravdu nádherné pohledy skrze nové okno modulu Nauka. Pobaví vás nález nečekaného dárku v mrazicím boxu dovezeném nákladní lodí Cygnus NG-16. Zúčastníte se s Akim módní přehlídky a samozřejmě se budete moci kochat nádhernými pohledy na planetu Zemi. Doporučit můžeme jeden opravdu netradiční záběr na část stanice i Zemi a to i s astronautem za okny, nebo nezvykle nasvícenou scenérii oblasti, kam řada lidí míří v létě na dovolenou. Někteří se možná dozví, že nedaleko francouzské pevniny je řada britských ostrůvků, nebo že v Evropě žijí volně ptáci, které by leckdo čekal pouze v ZOO.
Tématem dnešní přednášky budou exoplanety. Co to však je? Exoplaneta, též extrasolární planeta, je planeta obíhající kolem jiné hvězdy než je naše Slunce. Dlouhá desetiletí jsme navíc nevěděli, zda vůbec budeme schopni takováto tělesa u jiných hvězd detekovat. Existovala sice řada nápadů a možností, jak by to možné bylo, ale první detekce se podařila až v 90. letech 20. století. Od těch dob se situace výrazně zlepšila, dnes už známe více než 4000 planet, které obíhají okolo jiných hvězd, kolem řady z nich navíc obíhá více než jedna planeta. Z počátku byly úspěšné hlavně pozemní teleskopy, ale postupně se tato pátrání začala přesouvat na oběžnou dráhu. Do těchto činností se zapojila řada přístrojů, které byly původně určeny k jiným pozorováním, jako například Hubblův vesmírný teleskop. Naprostou většinu nalezených exoplanet má však na svědomí specializovaná družice Kepler, která od roku 2009 celých devět let kroužila po heliocentrické dráze. Pracovala tak, že během primární mise byla trvale zaměřena na jedno místo v…
Experti na Kennedyho středisku na Floridě se pustili do závěrečné fáze příprav lodi Orion na misi Artemis I. Začala totiž instalace oblých panelů, které jsou součástí sestavy LAS. Tyto panely budou celkem čtyři a po jejich instalaci bude sestava LAS již kompletní. Technici z divize EGS (Exploration Ground Systems) Kennedyho střediska s kolegy z firmy Jacobs už nedávno připojily ke špičce lodi Orion samotnou záchrannou věžičku. Následně mohlo začít zvedání lehkých panelů, které společně vytvoří aerodynamický kryt. Ten má loď chránit před silným hlukem a vibracemi při startu. Jeden ze čtyř panelů je vybaven dvířky a právě přes něj bude možné před startem vstoupit do kabiny. Po startu, když už nebude potřebná, se 13,5 metru vysoká věžička LAS odhodí, čímž dojde k odlehčení nákladu.
To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]
Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.
Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.
Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.
Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.
Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.
Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.
