Články

  • Havárie premiérové rakety Alpha

    Havárie premiérové rakety Alpha

    První let malé rakety Alpha, kterou vyvinula firma Firefly Aerospace, skončila po čtvrtečním startu z Vandenbergovy základny v Kalifornii explozí. Raketa opustila vzletový komplex 2-West ve 3:59 SELČ a bez zjevných problémů začala stoupat vstříc jasné obloze. První náznak problémů nastal v čase 1 minuta a 47 sekund po startu, kdy pracovník řídícího střediska ohlásil, že raketa ještě nepřešla do nadzvukové fáze letu. K tomu však mělo dojít již o 40 sekund dříve. Teprve až v čase T+2:18 řídící středisko oznámilo, že nosič překonal rychlost zvuku. Jen krátce poté přišla závada, která vypadala, jako kdyby nosič ztratil kontrolu, načež začal rotovat a pak v čase zhruba T+2:29 explodoval. Pokyn k destrukci přitom vydal pozemní pracovník.

  • ŽIVĚ: Aktivace modulu Nauka začíná

    ŽIVĚ: Aktivace modulu Nauka začíná

    Ruští kosmonauti Oleg Novický a Pjotr Dubrov by měli dnes v 16:35 zahájit výstup do volného prostoru, při kterém zahájí postupnou aktivaci nového ruského víceúčelového modulu Nauka. Ten se k ISS připojil 29. července a v rámci tohoto výstupu by mělo dojít k jeho propojení se zbytkem stanice pomocí ethernetových a elektrických kabelů. Oba kosmonauti opustí útroby stanice přes přechodovou komoru modulu Poisk a poté na ně bude čekat zhruba sedm hodin instalace a propojování kabelů na vnějším plášti modulu Nauka. Dvojice Novický – Dubrov si od výstupů příliš neodpočine ani v dalších dnech. Už na 9. září je totiž plánován jejich další výstup spojený s Naukou. Měli by pokračovat na práci s kabeláží a také nainstalují madla pro lepší pohyb.

  • Ondřej Šamárek – První Američan, aneb (polo)zapomenutý let Alana Sheparda – online přednáška v 17:00 (3.9.2021)

    Ondřej Šamárek – První Američan, aneb (polo)zapomenutý let Alana Sheparda – online přednáška v 17:00 (3.9.2021)

    Dnes se vám po delší době mohu zase nabídnout přednášku nikoliv ze záznamu, ale v přímém přenosu. Bude se týkat prvního amerického astronauta, kterým byl Alan Bartlett Shepard.  Lze jej s přimhouřením jednoho oka považovat za americký protějšek Jurije Gagarina, který se jako první pozemšťan dostal 12.4.1961 na oběžnou dráhu. Necelý měsíc poté, 5. května 1961 byly připraveni i Američané a Shepardova cesta do vesmíru mohla začít. Mezi oběma muži byl však zásadní rozdíl. Jurij Gagarin byl první pozemšťan, který se dostal jak do vesmíru, tak na oběžnou dráhu. Alan Shepard podnikl při své misi pouze suborbitální let a do vesmíru tak zavítal na pouhých několik minut. Ano, tak velký rozdíl byl na počátku 60. let mezi oběma supervelmocemi. Sovětský svaz byl v kosmonautice výrazně napřed a USA jej marně stíhaly. V principu se jim to podařilo až následující rok, když se v únoru 1962 dostal na oběžnou dráhu John Glenn. O tomto a dalších detailech Shepardovy kosmické cesty vám…

  • Naděje na letošní start rakety SLS se rozplývají

    Naděje na letošní start rakety SLS se rozplývají

    Podle aktuálních informací se zdá, že nový americký lunární nosič Space Launch System (SLS) by z haly VAB na pobřežní rampu 39B měl vyrazit nejdříve koncem listopadu. Tuto informaci poskytla oficiální místa portálu Spaceflight Now. To znamená, že pokud má raketa odstartovat ještě letos, tak by zbývalo jen velmi málo času k provedení kritických zkoušek tankování, následnému návratu do haly VAB k dokončovacím pracím a následnému návratu na vzletovou rampu. Ukazuje se, že skládání a testování nového supertěžkého nosiče trvá déle, než NASA předpokládala ve svém optimistickém harmonogramu ze začátku roku. To však není nečekané, vždyť týmy v hale VAB sestavovaly a testovaly první exemplář nové rakety.

  • ŽIVĚ A ČESKY: Premiéra rakety Alpha

    ŽIVĚ A ČESKY: Premiéra rakety Alpha

    Na stále rostoucí trh malých raket šitých na míru vynášení malých družic a CubeSatů se chystá vstoupit společnost Firefly Aerospace. Její raketa Alpha již stojí na vzletové rampě 2W na Vandenbergově základně v Kalifornii a chystá se vyrazit na svou premiérovou misi pojmenovanou DREAM. V jejím rámci má na oběžnou dráhu dopravit náklad edukačního rázu, který pro dané instituce vynese zdarma. Pro fanoušky z České republiky je tu ale jedna velká překážka. Startovní okno trvá čtyři hodiny a otevírá se ve velmi nepříjemném čase 3:00 SELČ. Pokud tedy dokážete překousnout tohle nepohodlí, velice rádi Vás přivítáme u našeho komentovaného přenosu.

  • Nová kolekce propagačních předmětů je tu!

    Nová kolekce propagačních předmětů je tu!

    Když jsme začátkem července vydali článek informující o spuštění prodeje triček našeho webu s kosmonautickými motivy, zdůrazňovali jsme v něm, že jde zatím jen o zkušební provoz, během kterého se bude ladit celý proces. V rámci této první edice jste si objednali více než 150 triček, což nás velmi mile překvapilo. Bylo tedy možné otestovat všechny kroky a vše vyladit. Dnes proto spouštíme druhou edici, která už není testovací. Těšit se můžete nejen na některé oblíbené motivy, které znáte už z první várky (například velké logo kosmonautixu, Perseverance, či Ingenuity), ale čekají na Vás i motivy nové – ať už je to Dalekohled Jamese Webba, první spojená sestava Super Heavy / Starship, nebo obrázky spojené s historií kosmonautiky – raketoplány či Vostok. A pozor, jelikož jsme opustili testovací provoz, tak už nenabízíme pouze pánská trička.

  • Thomasův fotokoutek 47

    Thomasův fotokoutek 47

    Vážení čtenáři, kteří nečtete Thomasův fotokoutek (omluvte neomalený protimluv). I pro vás tu máme něco zajímavého. Tedy, abyste si i vy něco odnesli z dnešní návštěvy našeho webu o kosmonautice, máme tu pro vás toto přivítání u příběhů z výšky 419 až 423 km, kde den trvá přibližně 92 minut a 59,3 sekundy (čísla platí k 1. září 2021). Už několik měsíců totiž sledujeme život několika lidí, kteří zažívají něco mezi 15 východy a 16 západy Slunce, nebo naopak, kdoví. Je to tím, že jejich koráb, Mezinárodní vesmírná stanice, obíhá Zemi rychlostí kolem 27 555 km/h. Škoda, že tam s nimi nejsme. Nebo vlastně ano, díky jejich fotografiím, videím a zážitkům, o něž se s námi dělí na sociálních sítích. A vy, naši milí čtenáři, kteří si fotokoutky otevíráte, vám děkujeme a nyní se už pojďme spolu podívat, co nového se za týden událo, a co zajímavého na povrchu Země astronauti nebo kosmonauti spatřili.

  • Vesmírné výzvy – srpen 2021

    Vesmírné výzvy – srpen 2021

    Na úvod srpnových Vesmírných výzev nás čeká reportáž o odkladu mise OFT-2. První sestavení vesmírného obra v podobě Super Heavy a Starship následuje hned poté. Dvě zásobovací mise k ISS a sice CRS-23 s NG-16 jsou námětem předposledního příspěvku. Na závěr se podíváme na jeden z nejvtipnějších startů v dějinách kosmonautiky, i když technikům od Rocket 3.3 asi do smíchu moc nebylo. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes ve 20:00.

  • Slavíme deváté narozeniny

    Slavíme deváté narozeniny

    „Koukám, jak ten čas letí …“ zpívá se v jedné písničce a já mohu dát autorovi zapravdu. Vždyť dnes je to přesně devět let od chvíle, kdy jsme na kosmonautixu udělali svým způsobem krok do neznáma. Z aktivních uživatelů našeho diskusního fóra, které v té době neexistovalo ještě ani tři roky se zformoval základ redakce, který začal tvořit články. Nejprve jsme vsadili na konzervativní tempo jednoho článku za dva dny, pak jsme přešli na jeden článek denně, posledních několik let držíme tradici minimálně dvou článků denně a k tomu přidáváme proměnlivý počet krátkých zpráv. Dnes, když slavíme deváté narozeniny, si (stejně jako v minulých letech) dovolím vydat článek, který se pokusí shrnout události uplynulého roku.

  • OBRAZEM: Plošina ASOG a její první první stupeň

    OBRAZEM: Plošina ASOG a její první první stupeň

    Mořská plošina A Shortfall Of Gravitas (zkráceně ASOG) si v neděli dopoledne našeho času připsala premiéru, když na ní přistál první stupeň Falconu 9 z mise CRS-23. Plošina v tu dobu čekala zhruba 300 kilometrů od pobřeží a po nezbytné kontrole a zajištění nákladu robotem Octagrabber mohla vyrazit směrem do floridského přístavu. Jelikož to bylo poprvé, kdy tato nová plošina přivezla do přístavu první stupeň Falconu 9, čekalo na ni hned několik fotografů, kteří se se svými úlovky rádi pochlubili světu. V dnešním, článku tedy najdete několik nejlepších fotek, které byly pořízeny v uplynulých hodinách. A mimochodem náhledovou fotku má na svědomí Stephen Marr.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • NOAA

    Provozovatelé komerčních meteorologických družic pozorně sledují návrh rozpočtu amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) na rok 2028 a hledají v něm náznaky, zda je agentura připravena rozšířit nákupy dat od komerčních poskytovatelů.

  • MAVEN

    Podle závěrů vyšetřování NASA byla pravděpodobnou příčinou ztráty její marsovské sondy MAVEN, k níž došlo téměř před rokem, softwarová chyba počítače a vadný gyroskop.

  • Voyager Technologies

    Společnost Voyager Technologies uvedla, že je s akvizicí společnosti Astrobotic, která vyvíjí lunární přistávací moduly, spokojena. Zároveň se připravuje na start své příští mise.

  • Špionážní družice

    Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.

  • ESA

    Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

  • Hydrosat

    Společnost Hydrosat, která se zabývá termovizním snímkováním, oznámila nový program snímkování ve vysokém rozlišení ve střední infračervené oblasti spektra. Ten poskytne evropským vládám a spojeneckým zákazníkům z oblasti obrany schopnosti taktického zpravodajství, sledování a průzkumu (ISR).

  • Čína

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

poslední videa

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Nejnovější díly našich seriálů

Zobrazit vše »

  • Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]

  • Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.  

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá!

Nejnovější záznamy přednášek

  • Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society. 

  • Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.

  • Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.

  • Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.

  • Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

  • Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗