Články

  • Kostra čtvrtého evropského servisního modulu

    Kostra čtvrtého evropského servisního modulu

    Dušan MajerŽádné komentáře

    Základní nosná struktura servisního modulu lodi Orion, která poletí s astronauty k Měsíci, byla nyní dokončena. Přiložený snímek pochází z turínské výrobní haly firmy Thales Alenia Space, ale tam už struktura není – vydala se totiž do čisté místnosti firmy Airbus v Brémách. Tady se inženýři postarají o integraci dalších systémů a také závěrečné testy. Servisní modul bude návratové kabině zajišťovat pohon, dodávky elektrické energie, ale i spotřební látky, které jsou nezbytné k udržení astronautů naživu. Vyfocená struktura tvoří základ, na který se budou připojovat všechny další systémy včetně 11 km kabelů, 33 raketových motorů nebo čtyř nádrží na pohonné látky s celkovým objemem více než 8000 litrů, nádrže na vodu a kyslík, nebo sedmimetrové fotovoltaické panely ve tvaru písmene X, které by dokázaly napájet dvě domácnosti.

  • Kosmotýdeník 507 (30.5. – 5.6.)

    Kosmotýdeník 507 (30.5. – 5.6.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    Týden se s týdnem sešel a je tu opět čerstvé vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulých sedmi dní. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal další pilotovaný let suborbitálního nosiče New Shepard, který vynesl opět šest lidí na pár okamžiků nad hranici 100 kilometrů. V dalších tématech se podíváme na čínský pilotovaný let, testování Starship S24, anebo na první snímek Hurvínka na oběžné dráze. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Vesmírná technika: Konstrukce a provoz evropských mrazáků MELFI na ISS

    Vesmírná technika: Konstrukce a provoz evropských mrazáků MELFI na ISS

    Tomáš KohoutŽádné komentáře

    Vývoj chladniček/mrazáků MELFI (Minus Eighty Degree Laboratory Freezer for ISS), které se nacházejí na Mezinárodní kosmické stanici, nebyl jednoduchý. Bylo totiž potřeba splnit celou řadu požadavků. Nakonec se to ale podařilo a výsledkem jsou tři exempláře, které představují kritickou podpůrnou infrastrukturu pro mnoho biologických a fyziologických experimentů.

  • Blíží se zveřejnění prvních snímků z JWST

    Blíží se zveřejnění prvních snímků z JWST

    Dušan Majer5 komentářů

    Teleskop Jamese Webba, společný projekt americké, evropské a kanadské kosmické agentury si vede skvěle a 12. července 2022 budou představeny jeho první barevné vědecké snímky a také spektroskopická data. Poté, co byla největší a nejkomplexnější kosmická observatoř všech dob vypuštěna do kosmického prostoru, čekalo na ni přibližně šest měsíců dlouhé období příprav, než začne vědecká fáze. Teleskop se musel nejprve složitě rozložit, poté se (kromě jiného) zarovnávala zrcadla a kalibrovaly přístroje. Roky vývoje a plánování vedly k pečlivému procesu, na jehož konci spatříme první snímky a neobrazová data. Půjde o demonstraci JWST v plné síle. Agentury chtějí ukázat, že vlajková loď astronomie je připravena ke své vědecké misi, při které bude odhalovat záhady infračerveného vesmíru.

  • Jupiter (téměř) na dosah

    Jupiter (téměř) na dosah

    Dušan Majer4 komentáře

    9. dubna provedla sonda Juno svůj 41. průlet nejnižším bodem své dráhy kolem Jupiteru a její kamera JunoCam během této fáze zachytila, co by viděl člověk, který by se na sondě v danou chvíli nacházel. O zpracování dat do snímků a následně i do animované sekvence se postarala amatérka Andrea Luck, jelikož projekt JunoCam cílí právě na zájemce z řad veřejnosti, kteří si chtějí vyzkoušet zpracování skutečných vědeckých dat. Jupiter je s průměrem zhruba 140 000 kilometrů největší planetou Sluneční soustavy. V okamžiku maximálního přiblížení se sonda Jun dostala na vzdálenost pouze 3 300 kilometrů nad vrcholky barevných jupiterových mraků. V té chvíli si to díky zákonům orbitální mechaniky uháněla rychlostí přibližně 210 000 km/h vůči planetě.

  • Nové skafandry ve spolupráci s komerčními firmami

    Nové skafandry ve spolupráci s komerčními firmami

    Dušan Majer5 komentářů

    NASA vybrala firmy Axiom Space a Collins Aerospace, aby vylepšily schopnosti skafandrů pro výstupy do volného prostoru na nízké oběžné dráze i na Měsíci. NASA se rozhodla nakoupit služby, které mají astronautům poskytnou novou generaci skafandrů a souvisejících systémů pro výstupy do volného prostoru pro práci na Mezinárodní kosmické stanici, ale i průzkum měsíčního povrchu v rámci misí Artemis. Počítá se ale také s přípravou na marsovské mise s lidskou posádkou. Rozhodnutí agentury má využít znalosti jejích expertů a spojit je s komerční inovativností, aby bylo možné podpořit pokračování vědecké výzkumu na orbitální laboratoři i dlouhodobou přítomnost lidí na Měsíci v rámci programu Artemis.

  • ŽIVĚ A ČESKY: Progress MS-20 míří k ISS

    ŽIVĚ A ČESKY: Progress MS-20 míří k ISS

    Matěj Horák7 komentářů

    Progress je ruská nepilotovaná kosmická loď, která byla vyvinuta pro to, aby zásobovala sovětské stanice Saljut a později i stanici Mir. Od roku 2000 jsou lodě Progress pravidelnými návštěvníky i Mezinárodní kosmické stanice ISS. Svým vzhledem se velice podobá ruské pilotované lodi Sojuz, ovšem v mnoha ohledech se zároveň liší. Těmi největšími rozdíly jsou například to, že v Progressech se nenachází žádná sedadla pro posádku, tudíž je tu více místa na náklad. Dalším velkým rozdílem je i to, že loď Progress se na rozdíl od Sojuzů nemá vrátit zpět na Zemi. Při sestupu totiž shoří v její atmosféře a s ním i nepotřebný materiál a odpad ze stanice. Aby ale mohl Progress přivézt na stanici náklad a poté od ní i odletět a shořet, tak musí nejprve odstartovat ze Země. Jeden takový start rakety Sojuz 2.1a s lodí Progress z kazašského kosmodromu Bajkonur z rampy 31/6 nás čeká již zítra 3. 6. 2022 v 11:32 našeho času. Poté, co loď…

  • Vesmírné výzvy – květen 2022

    Vesmírné výzvy – květen 2022

    Tomáš KohoutŽádné komentáře

    Květnové Vesmírné výzvy zahájíme důležitou událostí z pilotované kosmonautiky. Dlouho očekávaná testovací mise Starlineru se konečně uskutečnila. Pro české fanoušky kosmonautiky je určitě zajímavá druhá reportáž ze startu cubesatu Planetum-1. Na palubě je kromě mnoha přístrojů i malá postavička Hurvínka. V další reportáži se podíváme na návrat mise Crew-3. Následuje první pokus o zachycení 1. stupně rakety Electron. Na závěr vás čekají starty Tianzhou 4 a družic Starlink. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.

  • Jižní Korea finišuje s přípravou lunární sondy

    Jižní Korea finišuje s přípravou lunární sondy

    Dušan MajerŽádné komentáře

    Korejská kosmická agentura KARI (Korea Aerospace Research Institute) se již intenzivně připravuje na start své první lunární mise, kterou jsme dlouho znali pod zkratkou KPLO (Korea Pathfinder Lunar Orbiter). Nově však tato mise dostala oficiální název Danuri. Pro Jižní Koreu představuje tato mise první krok na velmi smělé cestě, která obnáší hned několik naplánovaných lunárních misí. Aktuální mise Danuri vznikla pod hlavičkou agentury KARI, která bude zajišťovat i její provoz. Jihokorejci však na tomto projektu navázali spolupráci s agenturou NASA a vynesení má 2. srpna letošního roku obstarat raketa Falcon 9 od SpaceX.

  • ŽIVĚ: NASA představuje skafandry pro Měsíc a ISS

    ŽIVĚ: NASA představuje skafandry pro Měsíc a ISS

    Dušan Majer6 komentářů

    Na dnešních 20:00 SELČ naplánovala NASA tiskovou konferenci, která proběhne na Johnsonově středisku v Houstonu. Agentura zde má představit firmu (nebo firmy) vybranou pro zajištění pokroku ve vývoji nové generace skafandrů pro lunární mise programu Artemis, ale i pro použití na Mezinárodní kosmické stanici. NASA uvádí, že nové skafandry pomohu lidem prozkoumat povrch Měsíce, ale otevřou i nové možnosti na vnějším plášti ISS. Tiskovou konferenci bude živě vysílat NASA TV, jejíž přehrávač najdete vložený v tomto článku.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK
Přenos zde

krátké zprávy

  • NOAA

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Provozovatelé komerčních meteorologických družic pozorně sledují návrh rozpočtu amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) na rok 2028 a hledají v něm náznaky, zda je agentura připravena rozšířit nákupy dat od komerčních poskytovatelů.

  • MAVEN

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Podle závěrů vyšetřování NASA byla pravděpodobnou příčinou ztráty její marsovské sondy MAVEN, k níž došlo téměř před rokem, softwarová chyba počítače a vadný gyroskop.

  • Voyager Technologies

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Voyager Technologies uvedla, že je s akvizicí společnosti Astrobotic, která vyvíjí lunární přistávací moduly, spokojena. Zároveň se připravuje na start své příští mise.

  • Špionážní družice

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.

  • ESA

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

  • Hydrosat

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Hydrosat, která se zabývá termovizním snímkováním, oznámila nový program snímkování ve vysokém rozlišení ve střední infračervené oblasti spektra. Ten poskytne evropským vládám a spojeneckým zákazníkům z oblasti obrany schopnosti taktického zpravodajství, sledování a průzkumu (ISR).

  • Čína

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

poslední videa

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Nejnovější díly našich seriálů

Zobrazit vše »

  • Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Lukáš Houška5 komentářů

    Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Lukáš Houška2 komentáře

    Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]

  • Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.  

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá!

Nejnovější záznamy přednášek

  • Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society. 

  • Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.

  • Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.

  • Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.

  • Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

  • Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.

Nejbližší přednášky

Lenka Jelena Příplatová – O kočce, která letěla do vesmíru a další historky z dějin (zvířecí) kosmonautiky
Petr Horálek: Tajemství snímků NASA
Listopadová kosmoschůzka
Petr Horálek: Z východního Slovenska až do NASA
Magdaléna Vacurová: O hrdinech ve skafandru

Přehled nejbližších přednášek »

Přednášející

Tento web chrání reCAPTCHA. Platí zásady ochrany soukromí a smluvní podmínky společnosti Google.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗