Články

  • Vesmírná technika: Finalizace rusko-německé observatoře Spektr-RG

    Vesmírná technika: Finalizace rusko-německé observatoře Spektr-RG

    Mohlo by se zdát, že po problémech popsaných v minulém díle, kterými prošel projekt rentgenové kosmické observatoře Spektr-RG, nastal v 90. letech klid. Ale opak byl pravdou. Projekt se začal výrazně prodražovat a nabíral stále větší zpoždění. Opakovaně dokonce balancoval na hraně úplného opuštění. Nakonec však i díky úpravě původních plánů, které mezitím stihly zastarat, přečkal všechny komplikace. Observatoř dostala jinou družicovou platformu a změnily se i palubní vědecké přístroje.

  • Kosmotýdeník 509 (13.6. – 19.6.)

    Kosmotýdeník 509 (13.6. – 19.6.)

    Ani jsme se nenadáli a z týdne, který začal teprve nedávno, zbývají jen poslední hodiny. Je tedy nejvyšší čas připomenout si důležité momenty, které nám přineslo uplynulých sedm dní. Většinu novinek jsme Vám v průběhu týdne přinesli v jednotlivých článcích, ale i přesto bylo novinek tolik, že se na všechny nedostalo. Právě proto je tu Kosmotýdeník. V hlavním tématu se podíváme na snad už definitivní nominaci posádky první pilotované mise kosmické lodi Starliner. Nevynecháme ani novinky spojené se stavbou floridské startovní rampy pro systém Super Heavy – Starship a řekneme si také o tom, jak probíhají finální zkoušky pozorovací režimů Teleskopu Jamese Webba.

  • ŽIVĚ A ČESKY: Třetí start Falconu za 36 hodin

    ŽIVĚ A ČESKY: Třetí start Falconu za 36 hodin

    O tomto víkendu si opravdu dosyta užijeme startů raket Falcon 9. V pátek v 18:09 firma SpaceX vypustila 53 družic v rámci mise Starlink 4-19, v sobotu v 16:19 vynášel jiný Falcon německou armádní družici SARah-1 a v neděli ráno v 6:27 má startovat další raketa Falcon. Tyto tři starty ze tří různých ramp na dvou pobřežích USA tak může dělit jen 36 hodin a 18 minut. Z těchto tří aktuálních startů je kolem tohoto posledního nejvíce otazníků. O jeho realizaci jsme se dozvěděli teprve před několika měsíci a i zbytek je velmi nezvyklý. Bylo potvrzeno, že na palubě bude komunikační družice Globalstar-2 FM15, která váží přibližně 700 kilogramů. Jenže první stupeň po startu z floridské rampy SLC-40 nemá přistávat na pevnině, ale na mořské plošině. To vede ke spekulacím, že by na palubě mohl být i další náklad, který je utajený.

  • ŽIVĚ A ČESKY: Start z Vandenbergu a přistání na pevninu

    ŽIVĚ A ČESKY: Start z Vandenbergu a přistání na pevninu

    Ani ne před čtyřiadvaceti hodinami odstartoval z floridské rampy LC-39A Falcon 9 s družicemi Starlink a nyní tu máme druhý ze tří startů Falconu během tohoto víkendu. Při tomto startu bude z Vandenbergovy základny v Kalifornii vynesena radarová družice SARah-1. Ta se stane první družicí konstelace SARah, kterou budou tvořit tři družice. SARah-1 bude na rozdíl od SARah-2 a 3 vybavena aktivní vysílací anténou, zatímco další dvě družice budou pasivní přijímače. Budou tak zachytávat signál, který vyslala první družice a odrazil se od zemského povrchu. Tím by se mělo docílit vyššího rozlišení, než jaké mohly poskytnout družice SAR-Lupe, které mají družice SARah nahradit. Cena všech tří družic SARah je 800 milionů euro. První stupeň s označením B1071 poletí potřetí a na této misi se pokusí o přistání na pevninské přistávací ploše LZ-4. Zajímavé je, že tento stupeň má za sebou celkem dva starty a v obou případech startoval z Vandenbergovy základny na mise NROL-85 a 87 a v obou případech…

  • WMAP, Lyman Page a moderní kosmologie

    WMAP, Lyman Page a moderní kosmologie

    Intenzivní výzkum reliktního záření, prováděný nejlépe z kosmického prostoru, patří již několik desetiletí do standardní výbavy moderní kosmologie. Proto se od konce 80. let v kosmickém prostoru vystřídaly tři „západní“ sondy. Zatímco však COBE většina lidí zná, jelikož byla první a Planck naopak proto, že z něj pochází nejnovější a nejpřesnější výsledky, americká sonda Wilkinson Microwave Anisotropic Probe (WMAP) stojí trochu v pozadí. A to je opravdu škoda, neboť WMAP je sondou neméně důležitou než COBE nebo Planck a její značný význam pro formování našich současných představ o vesmíru nelze opomenout. Připomeňme si proto dnes tuto důležitou fyzikální laboratoř i jednoho z jejích tvůrců Lymana Page.

  • ŽIVĚ A ČESKY: První 13. použití prvního stupně

    ŽIVĚ A ČESKY: První 13. použití prvního stupně

    V pátek v 18:08:50 našeho času se zahájí víkend plný startů a našich česky komentovaných přenosů. Během dvou dnů budeme sledovat celkem tři starty Falconu 9. Při prvním startu bude na oběžnou dráhu vypuštěna další várka družic Starlink. Na ten se dnes zaměříme. Celkem by při tomto startu mělo být vyneseno na oběžnou dráhu 53 kusů družic Starlink, z nich každá váží 295 kilogramů. Celková hmotnost nákladu tak je 15 635 kilogramů. Startovat se bude z rampy LC-39A a přistání prvního stupně proběhne na mořskou plošinu A Shortfall Of Gravitas, která bude čekat 650 kilometrů od místa startu. Co se prvního stupně týče, tak bude použit stupeň se výrobním číslem B1060, který opět posune laťku opakovaného použití o jedno místo do předu. Stupeň B1060 totiž poletí již potřinácté, přičemž jeho poslední let byl 21. 4. na misi Starlink 4-14. Tento start také bude provázet mnoho hezkých čísel. Například se můžeme těšit již na 100. znovupoužití prvního stupně, 50. přistání v…

  • Prvotní analýza vzorků z planetky Ryugu

    Prvotní analýza vzorků z planetky Ryugu

    Tým zodpovědný za předběžnou analýzu vzorků dovezených na Zemi sondou Hayabusa 2 se momentálně plně věnuje analýzám vzorků, které sonda přivezla z planetky Ryugu. Tento hlavní tým je tvořen šesti dílčími týmy a dvojicí kurátorských institucí fáze 2, (Univerzity v Okayamě a Institutu pro jádrové vzorky v Kochi, který spadá pod Japonské agentury pro výzkum Země moří (JAMSTEC). Desátého června byly v americkém vědeckém časopise Science publikovány nejnovější výsledky, ke kterým dospěl tým zodpovědný za prvotní analytickou fázi. Vzorky z planetky Ryugu prošly měřením chemického a izotopového složení. Analýzy odhalily, že Ryugu je tvořen převážně uhlíkatými chondrity, konkrétně pak uhlíkatými chondrity typu Ivuna alias CI chondrity.

  • Lucy navštíví i další planetku

    Lucy navštíví i další planetku

    V době, kdy sonda Lucy startovala, se hovořilo o tom, že při své jedinečné misi proletí kolem sedmi tzv. trojánů (planetek, které letí před a za Jupiterem) a jednu planetku z Hlavního pásu. To však už neplatí. Ukázalo se, že Polymele, jedna z planetek, kolem kterých Lucy proletí, má menšího kolegu. Vědci objevili malý měsíček planetky Polymele během březnových pozemských pozorování jevu, při kterém Polymele na kratičkou chvilku přešla před hvězdou a na okamžik zastínila její svit. Běžně se totiž planetka v teleskopech jeví jako bod, ovšem při podobném přechodu je možné lépe určit její tvar. Právě proto se vědecký tým sondy Lucy věnoval tomuto pozorování velkou pozornost.

  • #4 Aktuality o Starship: Zveřejnění výsledků environmentální studie je tu!

    #4 Aktuality o Starship: Zveřejnění výsledků environmentální studie je tu!

    Měsíc od posledního dílu Aktualit o Starship utekl jako voda a tak je nejvyšší čas podívat se, co se za poslední měsíc na základně Boca Chica a Floridě událo. Pokud sledujete dění okolo tohoto programu důkladně, určitě Vám neunikla informace o tom, že úřad FAA měl 13. června oznámit výsledky environmentální studie, která vyhodnocovala vliv startů Superheavy Starship na životní prostředí. To se také stalo a dnes se tak podíváme na to, jak dopadlo vyhodnocení této studie, jak pokračují testy Superheavy B7, podíváme se také na prototyp Starship S24, která se vydala na startovní rampu, kde podstoupila testy. Dále nebude chybět ani přehled stavby floridského výrobního areálu a startovní rampy a jak je u tohoto seriálu zvykem, tak zde bude plno krásných obrázků.

  • Vylepšení stanoviště pro testy motorů RS-25

    Vylepšení stanoviště pro testy motorů RS-25

    Na Stennisově středisku došlo k vylepšení kriticky důležitého systému, který je potřebný ke zkouškám raketových motorů RS-25 pro raketu SLS, která bude v rámci programu Artemis vynášet mise k Měsíci. Inženýři z testovacího stanoviště Freda Haiseho dokončili testy vylepšeného systému pro vektorování tahu TVC (thrust vector). Tento systém slouží k naklápění raketového motoru RS-25 během zkoušek. Takzvaný „gimbaling“ označuje pohyb motoru o pár stupňů ve dvou kruhových směrech, jehož účelem je měnit směr působícího tahu zažehnutého motoru, což při ostré misi pomůže raketě SLS „zatáčet“ a korigovat tak dráhu letu. V praxi se používají dva hydraulické pohyblivé prvky, které tlačí a tahají motor, který se má vychýlit o pár stupňů. Provedená vylepšení měla za úkol zrychlit pohyb těchto pohyblivých prvků při návratu nakloněného motoru do základní pozice, při které motor míří kolmo dolů.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • NOAA

    Provozovatelé komerčních meteorologických družic pozorně sledují návrh rozpočtu amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) na rok 2028 a hledají v něm náznaky, zda je agentura připravena rozšířit nákupy dat od komerčních poskytovatelů.

  • MAVEN

    Podle závěrů vyšetřování NASA byla pravděpodobnou příčinou ztráty její marsovské sondy MAVEN, k níž došlo téměř před rokem, softwarová chyba počítače a vadný gyroskop.

  • Voyager Technologies

    Společnost Voyager Technologies uvedla, že je s akvizicí společnosti Astrobotic, která vyvíjí lunární přistávací moduly, spokojena. Zároveň se připravuje na start své příští mise.

  • Špionážní družice

    Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.

  • ESA

    Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

  • Hydrosat

    Společnost Hydrosat, která se zabývá termovizním snímkováním, oznámila nový program snímkování ve vysokém rozlišení ve střední infračervené oblasti spektra. Ten poskytne evropským vládám a spojeneckým zákazníkům z oblasti obrany schopnosti taktického zpravodajství, sledování a průzkumu (ISR).

  • Čína

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

poslední videa

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Nejnovější díly našich seriálů

Zobrazit vše »

  • Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]

  • Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.  

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá!

Nejnovější záznamy přednášek

  • Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society. 

  • Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.

  • Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.

  • Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.

  • Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

  • Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗