Články

  • ŽIVĚ A ČESKY: Start Starlinků a zážeh FSB-2

    ŽIVĚ A ČESKY: Start Starlinků a zážeh FSB-2

    Další start Falconu 9 z Vandenbergovy letecké základny by měl přijít již dnes v 19 hodin a 39 minut. Pod aerodynamickým krytem se tentokrát bude skrývat čtyřicet šest družic Starlink. Jelikož se startuje z Kalifornie, budou družice vypuštěny na heliosynchronní oběžnou dráhu se sklonem 97,66° vůči rovníku. Při tomto startu se také o kus zkrátí časové rozmezí mezi dvěma starty Falconu 9 z Kalifornie. Nyní to je dvacet dva dní mezi dvěma starty a při tomto startu se tato doba zkrátí na deset dní a šestnáct hodin. První stupeň B1071, který byl vybrán pro tuto misi má za sebou tři starty a zajímavé je, že pokaždé startoval z Kalifornie a pokaždé přistával na pevninu. Tentokrát tak bude poprvé přistávat na mořskou plošinu Of Course I Still Love You.

  • Relativity Space a Impulse Space chtějí letět k Marsu

    Relativity Space a Impulse Space chtějí letět k Marsu

    Společnost Impulse Space oznámila, že si k vynesení první komerční mise k Marsu vybrala raketu Terran R od firmy Relativity Space. V rámci uzavřeného partnerství má firma Relativity Space obstarat vynesení přeletového a přistávacího modulu od firmy Impulse Space. Ke startu by mělo dojít z floridského Mysu Canaveral, přičemž dohoda uvádí, že platí do roku 2029. První startovní okno se otevírá na přelomu let 2024 a 2025 a měla by se využít plně znovupoužitelná raketa Terran-R, která by startovala z rampy SLC-16 na Cape Canaveral Space Force Station. Terran-R má uvést náklad na dráhu mířící k Marsu. O několik měsíců později se přeletová část oddělí od přistávacího modulu. Ten díky ochrannému tepelnému štítu přečká průchod atmosférou a pokusí se o motorické přistání na povrchu rudé planety.

  • Falcon Heavy vynese důležitý teleskop

    Falcon Heavy vynese důležitý teleskop

    NASA oznámila, že k vynesení teleskopu Nancy Grace Roman Space Telescope využije služeb firmy Space Exploration Technologies Corporation (SpaceX). Tento dalekohled je přitom velkou kosmickou misí s nejvyšší prioritou, který byl doporučen v roce 2010 v analýze astronomických a astrofyzikálních experimentů, která přichází jen jednou za deset let. Celkové náklady NASA na vynesení observatoře činí 255 milionů amerických dolarů, což obnáší jak služby spojené se startem, tak i další přidružené náklady. Start samotný je aktuálně plánován na říjen roku 2026, přičemž Falcon Heavy odstartuje z rampy 39A na Kennedyho kosmickém středisku na Floridě.

  • Firma RFA pokračuje v testech motoru Helix

    Firma RFA pokračuje v testech motoru Helix

    Společnost Rocket Factory Augsburg (zkráceně RFA) byla založena v roce 2018 s cílem umožnit obchodní modely vytvářející ve vesmíru data pro lepší monitorování, ochranu a propojení naší planety. V této souvislosti je cílem firmy RFA nabízet služby v podobě vynášení nákladů na nízkou oběžnou dráhu Země i mimo ni a to s týdenní frekvencí za bezkonkurenční ceny. Společnost chce nejen snížit náklady na start v kosmickém průmyslu, ale také rozšířit okruh zájemců. To rozhodně nejsou skromné plány. Pomoci s jejich realizací má raketa RFA ONE, která chce vsadit na tři základní předpoklady. Tím prvním jsou služby zaměřené na zákazníka s důrazem na přesné doručení nákladu s vysokou úrovní flexibility misí v orbitální fázi. Druhým předpokladem jsou silně konkurenceschopné ceny umožněné technologií uzavřeného pracovního cyklu raketového motoru a třetím je využívání průmyslových komponent a nízkonákladových struktur.

  • Odklad roveru VIPER

    Odklad roveru VIPER

    Program CLPS (Commercial Lunar Payload Services) umožní zajištění lunárních dodávek od amerických společností pro užitečné zatížení, které rozšiřuje možnosti vědy, průzkumu nebo komerčního rozvoje Měsíce. Skrze program CLPS si agentura NASA u společnosti Astrobotic z Pittsburghu objednala doručení vozítka VIPER (Volatiles Investigating Polar Exploration Rover) na povrch Měsíce, kde bude hledat vodní led a další suroviny. Tyto poznatky umožní lépe porozumět původu a rozložení vody na Měsíci. Bude také možné určit, jak nejlépe tyto zdroje vytěžit pro budoucí pilotované průzkumné mise. Původně se očekávalo, že firma Astrobotic doručí VIPER na Měsíc v listopadu 2023, ovšem NASA nyní požádala firmu Astrobotic a tým zodpovědný za misi VIPER o změnu termínu doručení roveru k lunárnímu povrchu na listopad 2024.

  • Vztahy Země a Slunce prozkoumá CubeSat

    Vztahy Země a Slunce prozkoumá CubeSat

    Velmi malý přístroj čeká velký úkol – bude měřit celkové množství energie, které k Zemi míří od Slunce. Pomůže tak vědcům porozumět tomu, jak sluneční záření ovlivňuje Zemi a její počasí, změnu klimatu a další globální jevy. Jak NASA sama uvádí, CTIM (Compact Total Irradiance Monitor) se díky velikosti krabice na boty či herní konzole stane nejmenší družicí, která byla kdy vyslána za účelem sledování celkového množství energie, kterou Země přijme ze Slunce – takzvané „celkové sluneční ozáření“. Tento faktor je přitom jednou z hlavních položek vyzařovacího rozpočtu naší planety. Vědci se snaží sledovat rovnováhu mezi přijatým a vyzářeným množstvím energie. Zvýšené koncentrace skleníkových plynů z lidských činností jako je spalování fosilních paliv zvyšuje množství sluneční energie, která se zachytí v zemské atmosféře. Tato nadbytečná energie pak zvyšuje celosvětové teploty a mění zemské klima, což zase vede k vzestupu mořské hladiny a nebezpečným projevům počasí.

  • SLS v hale VAB nezahálí

    SLS v hale VAB nezahálí

    Během závěrečných příprav rakety SLS na misi Artemis I proběhlo i hledání zdroje netěsnosti vodíkového potrubí, která se objevila během poslední zkoušky WDR. Ukázalo se, že jde o uvolněný díl na vnitřní stěně motorové sekce rakety, kde se připojuje přívodní potrubí zkapalněného vodíku. Díl označovaný jako collet má tvar kruhu s rozměrem přibližně sevřené pěsti a během sestavování pomáhá navést rychlospojku na správné místo. Týmy tento díl opraví, ale nejprve musí vstoupit do motorové sekce. Souběžně s touto činností probíhají i další plánované činnosti, které souvisí s předstartovní přípravou. Technici již vyměnili těsnění na rychlospojkách stojanů TSMU (tail service mast umbilical) a čeká na ně opětovné připojení spojovací desky, k čemuž ale dojde, až bude opraven uvolněný collet.

  • Zážeh pro budoucí motory rakety SLS

    Zážeh pro budoucí motory rakety SLS

    Na základně firmy Northrop Grumman v Promontory v Utahu je v těchto dnech hodně živo. Zástupci firmy společně se svými kolegy z agentury NASA tady provádí závěrečné přípravy před zkouškou, která bude stát za to. 21. července má proběhnout statický zážeh plnorozměrového pomocného urychlovacího motoru na tuhé pohonné látky pro raketu SLS (Space Launch System). Samotný statický zážeh tohoto testovaného motoru bude představovat nejviditelnější fázi zkoušky FSB-2 (Flight Support Booster 2). Jejím cílem je zhodnotit výrobní procesy, ale i materiály, které mají vylepšit vlastnosti pomocných urychlovacích motorů na tuhé pohonné látky pro budoucí mise realizované v rámci programu Artemis.

  • Kosmotýdeník 513 (11.7. – 17.7.)

    Kosmotýdeník 513 (11.7. – 17.7.)

    Máme za sebou kosmonautikou napěchovaný týden, při kterém se nejzásadnějším tématem stalo představení prvních vědeckých snímků dalekohledu Jamese Webba. My se v hlavním tématu Kosmotýdeníku zaměříme na další snímky, které vznikly při kalibračním procesu přístrojů dalekohledu. I tyto snímky dokazují neuvěřitelné schopnosti této observatoře. V dalších tématech se podíváme na dění na základně Boca Chica, anebo si připomeneme premiérový start nové evropské rakety Vega-C. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • ŽIVĚ A ČESKY: 53 družic Starlink startuje z Floridy

    ŽIVĚ A ČESKY: 53 družic Starlink startuje z Floridy

    Jedenáctého července proběhla mise Starlink 3-1 a začalo tak budování třetí slupky tohoto komunikačního systému. To však neznamená, že by další starty mířily pouze do této slupky – ta s pořadovým číslem 4 zatím není plná. Čeká nás tedy období, ve kterém budou družice Starlink vypuštěny při každém startu do jiné slupky – velmi často na střídačku. V neděli 17. července v 16:20 nás tak čeká start, který bude mířit opět na čtvrtou slupku. Celkem 53 telekomunikačních družic v rámci mise Starlink 4-22 vynese první stupeň Falconu 9, který poletí už potřinácté. Pokud tedy budete mít čas a chuť, rádi vás pozveme ke sledování našeho živě a česky komentovaného přenosu.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • NOAA

    Provozovatelé komerčních meteorologických družic pozorně sledují návrh rozpočtu amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) na rok 2028 a hledají v něm náznaky, zda je agentura připravena rozšířit nákupy dat od komerčních poskytovatelů.

  • MAVEN

    Podle závěrů vyšetřování NASA byla pravděpodobnou příčinou ztráty její marsovské sondy MAVEN, k níž došlo téměř před rokem, softwarová chyba počítače a vadný gyroskop.

  • Voyager Technologies

    Společnost Voyager Technologies uvedla, že je s akvizicí společnosti Astrobotic, která vyvíjí lunární přistávací moduly, spokojena. Zároveň se připravuje na start své příští mise.

  • Špionážní družice

    Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.

  • ESA

    Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

  • Hydrosat

    Společnost Hydrosat, která se zabývá termovizním snímkováním, oznámila nový program snímkování ve vysokém rozlišení ve střední infračervené oblasti spektra. Ten poskytne evropským vládám a spojeneckým zákazníkům z oblasti obrany schopnosti taktického zpravodajství, sledování a průzkumu (ISR).

  • Čína

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

poslední videa

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Nejnovější díly našich seriálů

Zobrazit vše »

  • Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]

  • Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.  

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá!

Nejnovější záznamy přednášek

  • Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society. 

  • Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.

  • Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.

  • Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.

  • Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

  • Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗