Články

  • Vzorky z planetky Bennu dorazily na Zemi

    Vzorky z planetky Bennu dorazily na Zemi

    Dušan Majer4 komentáře

    Po letech tvrdé práce naplněných očekáváním velkého finále se tým zodpovědný za misi OSIRIS-REx (Origins, Spectral Interpretation, Resource Identification and Security – Regolith Explorer) dočkal. Na Zemi (konkrétně v plánované uzavřené oblasti Utah Test and Training Range nedaleko Salt Lake City, která spadá pod ministerstvo obrany) dosedlo v neděli 24. září v 16:52 SELČ návratové pouzdro s kameny a prachem, které zmíněná sonda odebrala v roce 2020 na planetce Bennu. Na našem webu jste měli možnost celou událost sledovat v přímém přenosu od NASA i v psaném přenosu. Dnes si celou událost zrekapitulujeme a nabídneme Vám také informace o tom, co se dělo po samotném přistání a jaký bude další postup.

  • Sonda Psyche je o krok blíže ke startu

    Sonda Psyche je o krok blíže ke startu

    Dušan Majer2 komentáře

    Americká sonda Psyche již dokončila fázi plnění pohonnými látkami a má za sebou i fázi testů. Je tedy připravena na svou mimořádnou cestu, kterou zahájí na raketě Falcon Heavy. Tento start je momentálně naplánován na 5. října v 16:34 SELČ z rampy LC-39A na Kennedyho kosmickém středisku. Po několikaleté cestě meziplanetárním prostorem pak sonda přiletí ke svému cíli – stejnojmenné, na kovy bohaté planetce. Ale nepředbíhejme. Zatím byla sonda Psyche připojena k adaptéru, který umožňuje spojit náklad s horním stupněm rakety Falcon Heavy. K usazení sondy na adaptér došlo v hale firmy Astrotech u floridského města Titusville.

  • Proč trvá sondě JUICE cesta k Jupiteru tak dlouho?

    Proč trvá sondě JUICE cesta k Jupiteru tak dlouho?

    Dušan Majer18 komentářů

    Země a Jupiter se k sobě mohou přiblížit na minimální vzdálenost zhruba 600 milionů kilometrů. V době, kdy vzniká tento článek, už uplynulo více než 5 měsíců od startu evropské sondy JUICE, která k Jupiteru míří. Ačkoliv však sonda urazila vesmírem již vzdálenost 370 milionů kilometrů, má za sebou pouhých 5 % celé cesty. Proč jí to trvá tak dlouho? Odpověď spočívá v mnoha faktorech, které mají experti na letovou dynamiku z řídícího střediska agentury ESA v malíčku. Mají k dispozici údaje k množství pohonných látek, které využije nosná raketa, o hmotnosti sondy, ale třeba také o postavení planet v naší soustavě. Na základě těchto (a mnoha dalších) informací experti navrhují cestu sondy. Laikům může svět orbitální mechaniky připadat neintuitivní, ale s trochou trpělivosti a hodně plánováním tento obor umožňuje jen s trochou pohonných látek udělat hodně vědy, což si dnes popíšeme v článku, který vyšel na webu agentury ESA.

  • Jiří Dušek, Jiří Kokmotos, Dušan Majer a Tomáš Přibyl – Návrat OSIRIS-REx od planetky Bennu | ŽIVĚ (24.9.2023)

    Jiří Dušek, Jiří Kokmotos, Dušan Majer a Tomáš Přibyl – Návrat OSIRIS-REx od planetky Bennu | ŽIVĚ (24.9.2023)

    Jiří Hadač2 komentáře

    OSIRIS-REx je sonda americké NASA, která se do vesmíru vydala 8. září roku 2016 pod aerodynamickým krytem rakety Atlas V.  Sonda měla za cíl dostat se k cílové planetce 101 955 Bennu, prozkoumat ji, odebrat u ní vzorky a dopravit je zpět na Zemi. 3. prosince 2018 se sonda ocitla 19 km od planetky. V blízkosti asteroidu sonda strávila přibližně 505 dní, během kterých se snažila o cílovém tělese zjistit co nejvíce. Samotný odběr vzorků proběhl dne 20. října roku 2020. Sonda následně strávila u planetky ještě několik dalších měsíců, než se v dubnu roku 2021 vydala na zpáteční cestu. Dnes v odpoledních hodinách bylo naplánováno přistání pouzdra se vzorky asteroidu na Zemi. A právě u příležitosti návratu vzorků si pro vás Hvězdárna a Planetárium Brno připravila přímý přenos této události. Komentářem nás celou dobu provázeli pan ředitel, Mgr. Jiří Dušek PhD., redaktor českého rozhlasu Brno, pan Jiří Kokmotos, šéfredaktor serveru kosmonautix.cz pan Dušan Majer a Ing. Tomáš Přibyl, kurátor letectví…

  • ŽIVĚ A ČESKY: Starlink tentokrát pro změnu z Kalifornie

    ŽIVĚ A ČESKY: Starlink tentokrát pro změnu z Kalifornie

    Dušan MajerŽádné komentáře

    Po startech misí Starlink 6-17 a 6-18, které se vydaly vstříc oběžné dráze z floridské rampy SLC-40 se nyní za dalším startem musíme vydat na západní pobřeží USA, kde se ve státě Kalifornie nachází Vandenbergova základna a ní stojí rampa SLC-4E. Právě ta se má stát v pondělí dopoledne našeho času místem startu mise Starlink 7-3. Jejím úkolem je dopravit na oběžnou dráhu dalších 21 komunikačních družic sítě Starlink. První stupeň bude použit pošesté a pokusí se o přistání na mořské plošině Of Course I Still Love You.

  • Kosmotýdeník 575 (18.9. – 24.9.)

    Kosmotýdeník 575 (18.9. – 24.9.)

    Dušan Majer6 komentářů

    Tempo, s jakým se na nás valí novinky z kosmonautiky, rozhodně nezpomaluje. Také v uplynulém týdnu jsme byli svědky hned několika zajímavých kosmonautických událostí. Pokud jste neměli čas sledovat všechny novinky, je tu pro Vás připraven Kosmotýdeník, který shrne všechny důležité události na jedno místo. Kromě výpisu článků, které jsme v uplynulých dnech vydali a tradičních rubrik, na Vás čeká i hlavní téma článku, ve kterém se budeme věnovat velmi zajímavému pozorování Teleskopu Jamese Webba, který svou pozornost zaměřil na jupiterův ledový měsíc Europa.

  • SLEDUJEME: Vzorky z planetky Bennu jsou tu!

    SLEDUJEME: Vzorky z planetky Bennu jsou tu!

    Dušan Majer30 komentářů

    Nebudu daleko od pravdy, když řeknu, že nás dnes čeká jeden z vrcholů kosmonautiky roku 2023. Po téměř přesně sedmi letech od startu se k Zemi vrací sonda OSIRIS-REx, aby dokončila svou základní misi. Na kolizním kursu s naší planetou uvolní návratové pouzdro a poté provede manévr, aby se Zemi vyhnula a mohla jako OSIRIS-APEx zahájit svou nadstavbovou misi. Nás však bude dnes odpoledne zajímat návratové pouzdro, které by mělo krátce před pátou hodinou odpoledne našeho času přistát v uzavřené oblasti Utah Test and Training Range jihozápadně od Salt Lake City. V tomto článku naleznete jak přehrávač přímého přenosu od NASA, tak i psaný přenos, ve kterém budou k dispozici aktuální informace o průběhu přistání. Držme palce, ať se vše podaří, jelikož návratové pouzdro ukrývající vzorky odebrané sondou OSIRIS-REx z planetky Bennu jsou pro vědecký výzkum vzniku a vývoje Sluneční soustavy velmi důležité.

  • ŽIVĚ A ČESKY: Další 17. použití prvního stupně Falconu

    ŽIVĚ A ČESKY: Další 17. použití prvního stupně Falconu

    Dušan MajerŽádné komentáře

    Před pár dny jsme zažili první případ, kdy SpaceX vypravila nějaký první stupeň rakety Falcon na jeho 17. start. V noci na neděli nás hned čeká druhý takový případ. Na floridské rampě SLC-40 totiž už čeká další raketa Falcon 9 a pod jejím aerodynamickým krytem se ukrývá nová várka 22 družic Starlink 2. generace mini, které budou zajišťovat vysokorychlostní internetové připojení pro uživatele po celém světě. Zhruba devět minut po startu by měl první stupeň dosednout na mořskou plošinu Just Read the Instructions. Pokud Vás tedy neodradil čas startu ve 3:07 SELČ, pak Vás rádi přivítáme u našeho živě a česky komentovaného přenosu.

  • Vesmírná technika: Popis zrcadel Hubbleova teleskopu

    Vesmírná technika: Popis zrcadel Hubbleova teleskopu

    Tomáš KohoutŽádné komentáře

    Primární a sekundární zrcadlo Hubbleova teleskopu jsou pro správné fungování tohoto kosmického dalekohledu nezbytné. Zrcadla nejsou žádným obyčejným blokem skla – primární má sendvičovou konstrukci, druhé je vyrobené ze sklokeramického materiálu. Jejich součástí jsou také teplotní čidla, ohřívače, nebo aktuátory, s pomocí kterých je možné zrcadly drobně pohybovat. A zapomínat nesmíme ani na nosné konstrukce, které drží obě zrcadla na správném místě.

  • PTA a gravitační vlny

    PTA a gravitační vlny

    Vítězslav Škorpík34 komentářů

    Gravitační vlny předpověděl Albert Einstein v roce 1915, ale přímý důkaz jejich existence máme až od roku 1974 zásluhou Russella Hulse a Josepha Taylora. Na přímá pozorování jsme si ale museli počkat dokonce do roku 2015, kdy se podařil první záchyt detektorům LIGO. Od té doby se daří pozorovat gravitační vlny poměrně pravidelně. Až dosud jsme však mohli zaznamenat prakticky jen jeden typ gravitačních vln spojený se srážkami dvojic hmotných objektů jako jsou černé díry a neutronové hvězdy. Samo o sobě je určitě skvělé, že vůbec dokážeme gravitační vlny měřit, ale hodil by se nám i jiný způsob jejich záchytu. A ten se podařilo uvést do služby právě letos. Proto si dnes o nových výsledcích povíme více.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK
Přenos zde

krátké zprávy

  • NOAA

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Provozovatelé komerčních meteorologických družic pozorně sledují návrh rozpočtu amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) na rok 2028 a hledají v něm náznaky, zda je agentura připravena rozšířit nákupy dat od komerčních poskytovatelů.

  • MAVEN

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Podle závěrů vyšetřování NASA byla pravděpodobnou příčinou ztráty její marsovské sondy MAVEN, k níž došlo téměř před rokem, softwarová chyba počítače a vadný gyroskop.

  • Voyager Technologies

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Voyager Technologies uvedla, že je s akvizicí společnosti Astrobotic, která vyvíjí lunární přistávací moduly, spokojena. Zároveň se připravuje na start své příští mise.

  • Špionážní družice

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.

  • ESA

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

  • Hydrosat

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Hydrosat, která se zabývá termovizním snímkováním, oznámila nový program snímkování ve vysokém rozlišení ve střední infračervené oblasti spektra. Ten poskytne evropským vládám a spojeneckým zákazníkům z oblasti obrany schopnosti taktického zpravodajství, sledování a průzkumu (ISR).

  • Čína

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

poslední videa

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Nejnovější díly našich seriálů

Zobrazit vše »

  • Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Lukáš Houška5 komentářů

    Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Lukáš Houška2 komentáře

    Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]

  • Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.  

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá!

Nejnovější záznamy přednášek

  • Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society. 

  • Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.

  • Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.

  • Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.

  • Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

  • Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.

Nejbližší přednášky

Lenka Jelena Příplatová – O kočce, která letěla do vesmíru a další historky z dějin (zvířecí) kosmonautiky
Petr Horálek: Tajemství snímků NASA
Listopadová kosmoschůzka
Petr Horálek: Z východního Slovenska až do NASA
Magdaléna Vacurová: O hrdinech ve skafandru

Přehled nejbližších přednášek »

Přednášející

Tento web chrání reCAPTCHA. Platí zásady ochrany soukromí a smluvní podmínky společnosti Google.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗