Články

  • Sonda LRO našla lander Nova-C

    Sonda LRO našla lander Nova-C

    Dušan Majer3 komentáře

    V noci z 22. na 23. února se lunární lander Nova-C Odysseus od firmy Intuitive Machines podařilo přistát na povrchu Měsíce u kráteru Malapert A v okolí jižního pólu Měsíce. Sonda LRO patřící agentuře NASA později přelétla nad touto oblastí a z výšky 90 kilometrů vyfotografovala Odyssea. Díky tomu bylo možné přesně určit místo jeho přistání. První lunární přistání soukromé firmy proběhlo na souřadnicích 80,13° jižní šířky a 1,44° východní délky v „nadmořské výšce“ 2579 metrů. Lander Nova-C dosedl do erodovaného kráteru s průměrem zhruba 1 kilometru do místa, kde svah dosahuje 12°. Odysseus si připsal i další prvenství. Jde o první úspěšné přistání v rámci programu CLPS a také po více než 50 letech o první případ, kdy se vědecké přístroje a technologické demonstrátory od NASA dostaly na povrch Měsíce.

  • Náraz sondy DART mohl změnit tvar cílové planetky

    Náraz sondy DART mohl změnit tvar cílové planetky

    Dušan Majer12 komentářů

    Evropská sonda Hera, která je součástí snah o zajištění planetární obrany, se připravuje na svou cestu k planetce-měsíčku Dimorphos, který obíhá okolo planetky Didymos. Mezi její první úkoly bude patřit pátrání po kráteru, který na planetce Dimorphos zanechala předešlá návštěva – sonda DART, která záměrně narazila do planetky, aby pozměnila její oběžnou dráhu. Nejnovější studie zveřejněná v časopise Nature Astronomy nyní naznačuje, že se žádný kráter možná nenajde. Ne snad, že by jej někdo ukradl, ale náraz sondy DART pravděpodobně přeměnil celý povrch planetky. To by byl významný poznatek jak pro výzkum planetek, tak pro planetární obranu.

  • Lunární lander SLIM nečekaně obživnul

    Lunární lander SLIM nečekaně obživnul

    Dušan Majer2 komentáře

    Když japonský lunární lander SLIM dosedl 19. ledna na povrch Měsíce, měl zde fungovat jen pár dní, než přijde lunární noc. Kvůli přistání v neplánované orientaci navíc musel být několik dní po přistání vypnutý. Nakonec však splnil většinu svých úkolů a když přišla lunární noc, měl to být konec jeho mise. Na přečkání měsíční noci totiž SLIM nebyl stavěný. Pozemní středisko si však stále uchovávalo naději, že by se malý lander mohl ještě ozvat. Včera proto byl k Měsíci vyslán ověřovací signál a k radosti všech v řídícím středisku SLIM odpověděl zpátky! Znamená to tedy, že dokázal přečkat lunární noc.

  • Výzkum planetární ochrany pro budoucí mise

    Výzkum planetární ochrany pro budoucí mise

    Dušan Majer3 komentáře

    S tím, jak agentura NASA pokračuje v průzkumu Sluneční soustavy, včetně budoucích pilotovaných výprav k Marsu, pracují experti z oddělení planetární ochrany na vývoji pokročilých metod, které mají budoucím expedicím zabránit zavlečení biologické kontaminace na jiné světy. Tomuto tématu se věnují také odborníci z Marshall Space Flight Center v alabamském Huntsville, kde tvoří tým planetární ochrany. Jejich cílem je vyvinout nové metody detekce, čištění a dekontaminace, které pomohou ochránit mimozemské světy a zajistí spolehlivé a bezpečné provádění budoucích planetárních vědeckých misí. Mají také zabránit návratu potenciálně nebezpečných mikroorganismů na Zemi. Tým planetární ochrany je součástí týmu SEE (Space Environmental Effects), který v Laboratoři materiálů a procesů studuje účinky kosmického prostředí.

  • Vesmírná technika: Odhazovací motor záchranné věžičky programu Mercury

    Vesmírná technika: Odhazovací motor záchranné věžičky programu Mercury

    Tomáš KohoutŽádné komentáře

    Zatímco v minulém díle jsme se kromě základního popisu záchranné věžičky z amerického pilotovaného programu Mercury věnovali popisu únikového motoru, dnes se podíváme na raketový motor odhazovací. Ten se nacházel Pod tělem únikového raketového motoru, mezi trojicí jeho výstupních trysek. Řeč bude také o všestrannosti této věžičky, která mohla létat na třech různých raketách. Začneme si také povídat o historii zkoušek záchranné věžičky pro program Mercury

  • Kosmotýdeník 597 (19.2. – 25.2.)

    Kosmotýdeník 597 (19.2. – 25.2.)

    Lukáš Houška4 komentáře

    Tento týden byl kosmonautikou opravdu napěchovaný a v čele zájmu byl opět Měsíc. Dočkali jsme se prvního komerčního lunárního landeru na povrchu Měsíce, ale také řady dalších zajímavých událostí. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměřil na první komerční návratové zařízení, které se po velkém zpoždění vrátilo z oběžné dráhy zpět na Zemi. Co způsobilo dlouhý odklad a co bylo na palubě? V dalších tématech se podíváme na představenou čínskou pilotovanou loď a lunární lander, anebo na rover Idefix, který je určen pro průzkum povrchu marsovského měsíce Phobos. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Stupně první Ariane 6 dorazily do Jižní Ameriky

    Stupně první Ariane 6 dorazily do Jižní Ameriky

    Dušan MajerŽádné komentáře

    Premiérový start nové evropské rakety Ariane 6 je plánován na léto letošního roku. Aby se tento termín mohl stihnout, dorazil do přístavu Pariacabo ve Francouzské Guyaně cenný náklad. Jde o první a druhý stupeň nové rakety, které nyní budu na kosmodromu v Kourou sestaveny. Všechny díly tvořící raketu se vyrábí v Evropě a o jejich přesun do Jižní Ameriky se stará nová loď Canopée. Díky moderním plachtám ušetří až 30 % pohonných látek a cestu dlouhou přes 7000 kilometrů urazila za deset dní. Jejím úkolem bude pendlovat mezi přístavy v Evropě, kde na ni budou naloženy jednotlivé díly Ariane 6 a poté je přepraví přes Atlantik.

  • Hubble – nejstarší rotující galaxie

    Hubble – nejstarší rotující galaxie

    Vítězslav Škorpík1 komentář

    Pokud jde o ty nejvzdálenější známé objekty ve vesmíru, už jsme se jim podrobně věnovali ve článku, kde řešíme zda Webbův dalekohled vyvrátil teorii velkého třesku. Před érou Webba ovšem stál za objevy mnoha extrémně vzdálených galaxií Hubbleův kosmický dalekohled. Ten se od doby svého startu na počátku 90. let až dodnes intenzivně věnuje mimo jiné kosmologickým pozorováním, díky nimž jsme se o raném vesmíru dozvěděli mnohem více.

  • Pokec s kosmonautixem – Únor 2024

    Pokec s kosmonautixem – Únor 2024

    Dušan MajerŽádné komentáře

    Únor je nejkratší měsíc roku a nese tak s sebou třeba výhodu, že na nový díl Pokecu s kosmonautixem není potřeba tak dlouho čekat. Právě dnes totiž nastává poslední pátek v měsíci a to znamená, že se od osmi hodin večer opět sejdeme (mimochodem už po jednašedesáté) u zhruba dvouhodinového přímého přenosu, který začne v osm hodin večer. O čem se bude diskutovat, záleží čistě na Vás, divácích. Pokec s kosmonautixem totiž stojí na dotazech, které napíšete do chatu a my se na ně následně snažíme co nejlépe odpovědět. Pokud tedy budete mít čas a chuť, rádi vás přivítáme u našeho vysílání.

  • New Horizons prozkoumává Kuiperův pás

    New Horizons prozkoumává Kuiperův pás

    Dušan Majer4 komentáře

    Nová pozorování pořízená sondou New Horizons naznačují, že by Kuiperův pás (rozlehlá a vzdálená oblast naší Sluneční soustavy osídlená stovkami tisíc ledových a kamenných stavebních kamenů planet) by se mohl táhnout mnohem dál, než se experti doposud domnívali. Sonda New Horizons velkou rychlostí prolétává vnějším okrajem Kuiperova pásu přibližně 60× dále od Slunce, než kde obíhá Země. Palubní přístroj SDC (Student Dust Counter) zaznamenává úroveň prachu, která je vyšší, než se pro danou oblast očekává. Tento prach tvoří drobné pozůstatky kolizí mezi většími objekty Kuiperova pásu a částice vyvržené z povrchů těchto objektů, které jsou pravidelně zasahovány mikroskopickými prachovými impakty.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK
Přenos zde

krátké zprávy

  • Voyager Technologies

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Voyager Technologies uvedla, že je s akvizicí společnosti Astrobotic, která vyvíjí lunární přistávací moduly, spokojena. Zároveň se připravuje na start své příští mise.

  • Špionážní družice

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.

  • ESA

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

  • Hydrosat

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Hydrosat, která se zabývá termovizním snímkováním, oznámila nový program snímkování ve vysokém rozlišení ve střední infračervené oblasti spektra. Ten poskytne evropským vládám a spojeneckým zákazníkům z oblasti obrany schopnosti taktického zpravodajství, sledování a průzkumu (ISR).

  • Čína

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

  • Cape Canaveral

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Navzdory letošnímu poklesu počtu raketových startů z kosmodromu Cape Canaveral pokračují americké Vesmírné síly v úsilí o zajištění výrazně vyšší frekvence startů. Součástí těchto plánů je také přidělení dalšího odpalovacího stanoviště společnosti Blue Origin.

  • Google

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Google oznámila, že se jí podařilo úspěšně spustit model umělé inteligence na procesoru určeném pro datová centra, který byl umístěn na palubě družice. Jde o první významný krok v úsilí společnosti zjistit, zda by infrastruktura pro výpočty umělé inteligence mohla v budoucnu fungovat i ve vesmíru.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

poslední videa

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Nejnovější díly našich seriálů

Zobrazit vše »

  • Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Lukáš Houška5 komentářů

    Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Lukáš Houška2 komentáře

    Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]

  • Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.  

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá!

Nejnovější záznamy přednášek

  • Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society. 

  • Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.

  • Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.

  • Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.

  • Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

  • Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.

Nejbližší přednášky

Lenka Jelena Příplatová – O kočce, která letěla do vesmíru a další historky z dějin (zvířecí) kosmonautiky
Petr Horálek: Tajemství snímků NASA
Listopadová kosmoschůzka
Petr Horálek: Z východního Slovenska až do NASA
Magdaléna Vacurová: O hrdinech ve skafandru

Přehled nejbližších přednášek »

Přednášející

Tento web chrání reCAPTCHA. Platí zásady ochrany soukromí a smluvní podmínky společnosti Google.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗