Články

  • Přesné zaměření laseru mise Proba-3

    Přesné zaměření laseru mise Proba-3

    Jako náhledový snímek dnešního článku jsme použili infračervený pohled na testy, které agentura ESA, firma MDA a Centre Spatial de Liège provádí v belgickém městě Kruibeke v sídle firmy Redwire Space. Jedná se o nezbytnou přípravu na evropskou misi Proba-3, která bude vyžadovat let dvou družic v přesné formaci. Už letos budou obě sondy společně vyneseny na oběžnou dráhu, aby vůči sobě udržovaly formaci s přesností na pár milimetrů a vytvořily tak umělé zatmění Slunce. jedna ze dvou sond bude sloužit jako stínidlo, které vrhne stín na druhou družici, koronograf. Tím dojde k zakrytí silně svítícího slunečního disku, takže bude možné dlouhodobě pozorovat slabou korónu – z jednoho oběhu, který trvá 19,5 hodiny, bude pozorování koróny možné věnovat až 6 hodin!

  • Vzorná spolupráce kosmických sond

    Vzorná spolupráce kosmických sond

    17. duben roku 2021 byl na Slunci vlastně skoro stejný jako každý jiný den. To se ale změnilo, když výjimečná erupce vyvrhla z jeho povrchu obří oblak materiálu. Podobné výrony ze Slunce nejsou neobvyklé, ale tento se vyznačoval nezvykle širokým rozptylem, ve kterém vyslal vysokoenergetické protony a elektrony téměř rychlostí světla. Tyto částice postupně zaregistrovalo hned několik kosmických sond, které se pohybují ve vnitřních oblastech Sluneční soustavy. Bylo to dokonce poprvé, kdy byly vysokoenergetické protony a elektrony (zkráceně SEP – solar energetic particles) pozorovány sondami na pěti hodně vzdálených místech mezi Sluncem a Zemí, ale i u Marsu. Nyní tyto odlišné výhledy na sluneční erupci odhalují, že různé druhy potenciálně nebezpečných SEP mohou být vyvrhovány různými jevy na Slunci do různých směrů, takže mají široký rozptyl.

  • Vakuové testy sondy Hera

    Vakuové testy sondy Hera

    V rámci nejnovější zkoušky ověřující její připravenost na kosmické podmínky, podstoupí sonda Hera třítýdenní pobyt ve vakuu, přičemž bude vystavena teplotním profilům, které zažije při své cestě k dvojplanetce Didymos. Sonda s rozměry 1,6 × 1,6 × 1,7 m byla zasunuta do komory 11,8 metru dlouhé Phenix o průměru 4,5 metru, která se nachází v technologickém středisku evropské kosmické agentury ESTEC. „Vždycky, když se má Vaše dítě přestěhovat, jste trochu nervózní,“ říká Ian Carnelli, který za ESA dohlíží na sondu Hera a dodává: „Právě nyní je sonda zavřená v tmavé komoře bez vzduchu na několik týdnů, ale věříme, že si povede dobře.“

  • Juno změřila produkci kyslíku na Europě

    Juno změřila produkci kyslíku na Europě

    Vědci zapojení do projektu americké meziplanetární sondy Juno, která krouží kolem Jupiteru, vypočítali, že množství kyslíku, které vzniká na jupiterově Měsíci Europa, je podstatně menší, než naznačovaly předešlé studie. Svůj vědecký článek vydali 4. března v časopise Nature Astronomy. Shrnují v něm své poznatky, které jsou založeny na měřeních uvolňování vodíku z ledového povrchu měsíce. Tato data pořídil palubní přístroj JADE (Jovian Auroral Distributions Experiment). Autoři článku odhadují, že množství vytvořeného kyslíku bude okolo 12 kilogramů za sekundu. Předešlé odhady se přitom pohybovaly v rozpětí od jednotek kilogramů až po více než tunu za sekundu. Vědci věří, že část kyslíku vytvořeného tímto způsobem by mohla proniknout do podpovrchového oceánu, kde by sloužila jako zdroj metabolické energie.

  • Rover VIPER má nainstalovány všechny přístroje

    Rover VIPER má nainstalovány všechny přístroje

    Tým zodpovědný za vývoj lunárního roveru VIPER usilovně pracuje na stavbě vozítka, které má brázdit povrch v okolí jižního pólu Měsíce. V současné době jsou již v jeho těle naistalovány všechny přístroje a stavba vozítka je dokončena z více než 80 %. Jde o důležitý pokrok a také ukázku toho, jak se daří posouvat projekt blíže ke startu. Celý tým je prý nadšený z toho, když vidí, jak se rover postupně skládá. Následovat budou ověřovací zkoušky, které mají posílit důvěru expertů ve schopnost roveru přečkat start, přistání i náročné prostředí, které na něj čeká u jižního pólu Měsíce.

  • Nikon připraví fotoaparáty pro mise Artemis

    Nikon připraví fotoaparáty pro mise Artemis

    Až se v rámci programu Artemis vydají astronauti poprvé k jižnímu pólu Měsíce, budou v zájmu vědeckého poznání své okolí fotografovat pomocí příručních fotoaparátů značky Nikon. Agentura NASA a firma Nikon nedávno podepsaly dohodu, která stanovuje, jak budou obě strany spolupracovat na vývoji příručního fotoaparátu, který bude schopen fungovat v drsných podmínkách lunárního prostředí, kam se poprvé vypraví při misi Artemis III. Fotografování u jižního pólu Měsíce bude vyžadovat moderní aparáty s pokročilými schopnostmi poradit si s extrémními světlenými podmínkami a teplotami, které jsou s touto lokalitou neoddělitelně spojeny. Díky dohodě NASA získá fotoaparát certifikovaný pro použití v kosmickém prostředí, aniž by se sama musela zabývat vývojem aparátu od nuly.

  • NASA zkoumá problémy s konstrukcí poklopu Orionu

    NASA zkoumá problémy s konstrukcí poklopu Orionu

    Během veřejného zasedání Poradního panelu pro bezpečnost v letectví a kosmonautice (ASAP) dne 28. února jeho členové uvedli, že NASA v posledních šesti až devíti měsících zkoumala řadu problémů se vstupním průlezem kosmické lodi Orion. Bezpečnostní komise NASA tvrdí, že agentura zkoumá problémy s konstrukcí vstupního průlezu, které by mohly ovlivnit jeho schopnost otevřít se v situaci mimo běžný scénář.

  • Tip na kosmické ubytování: Rocket Ranch v Texasu

    Tip na kosmické ubytování: Rocket Ranch v Texasu

    Ač není na Kosmonautixu zvykem dělat recenze na ubytování, čtenář se snad nebude zlobit, když uděláme výjimku. Rocket Ranch si tuto poctu jednoznačně zaslouží. Raketová základna Starbase je na hranicích Texasu a Mexika, přičemž její návštěva je určitě zážitkem na celý život. Každý raketonadšenec by se na tento svatý grál kosmonautiky měl alespoň jednou v životě jet podívat. Chce-li člověk prozkoumat všechny detaily Starbase, potřebuje více než jeden den. Je neuvěřitelné sledovat i to, jak se základna mění v průběhu samotného dne a často i v noci. Je logické, že návštěvníci zároveň potřebují někde přespat.

  • ŽIVĚ A ČESKY: Sdílená mise Falconu a přílet Crew-8

    ŽIVĚ A ČESKY: Sdílená mise Falconu a přílet Crew-8

    Dnes ráno jsme byli svědky startu Falconu 9 s lodí Crew Dragon a zítra dopoledne okolo deváté hodiny našeho času se dočkáme jejího připojení k Mezinárodí kosmické stanici. Ještě předtím nás ale bude čekat start Falconu 9 na již desátou sdílenou misi z programu Transporter. Z Vandenbergovy základny se na oběžnou dráhu dostane 53 malých družic od různých zákazníků. Své zástupce tu budou mít Spojené státy, Austrálie, Belgie, Velká Británie, Argentina, Nový Zéland, Japonsko, Portugalsko, Francie, Jižní Korea, Španělsko, Taiwan, Mongolsko, Německo a Lucembursko. Jak start msie Transporter-10, tak i připojení mise Crew-8 k ISS Vám přineseme v rámci živě a česky komentovaných přenosů.

  • #17 Aktuality o Starship: FAA ukončila vyšetřování, SpaceX se připravuje na březnový start

    #17 Aktuality o Starship: FAA ukončila vyšetřování, SpaceX se připravuje na březnový start

    Po dvou měsících přišel opět čas na shrnutí dění z Texaské základny Starbase, kde SpaceX vyvíjí největší, nejsilnější a nejtěžší raketu, kterou kdy lidstvo vyrobilo. A že je za uplynulé dva měsíce co probírat, to je Vám nejspíše jasné. Zaměříme se například na zprávu úřadu FAA, který oficiálně dokončil a uzavřel vyšetřování nehody při druhém integrovaném letovém testu, jaká opatření přijala SpaceX, aby se tyto problémy již neopakovaly, nebo jaké plány má společnost s druhou orbitální rampou. Já již tedy nebudu nic zdržovat a můžeme rovnou začít.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Voyager Technologies

    Společnost Voyager Technologies uvedla, že je s akvizicí společnosti Astrobotic, která vyvíjí lunární přistávací moduly, spokojena. Zároveň se připravuje na start své příští mise.

  • Špionážní družice

    Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.

  • ESA

    Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

  • Hydrosat

    Společnost Hydrosat, která se zabývá termovizním snímkováním, oznámila nový program snímkování ve vysokém rozlišení ve střední infračervené oblasti spektra. Ten poskytne evropským vládám a spojeneckým zákazníkům z oblasti obrany schopnosti taktického zpravodajství, sledování a průzkumu (ISR).

  • Čína

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

  • Cape Canaveral

    Navzdory letošnímu poklesu počtu raketových startů z kosmodromu Cape Canaveral pokračují americké Vesmírné síly v úsilí o zajištění výrazně vyšší frekvence startů. Součástí těchto plánů je také přidělení dalšího odpalovacího stanoviště společnosti Blue Origin.

  • Google

    Společnost Google oznámila, že se jí podařilo úspěšně spustit model umělé inteligence na procesoru určeném pro datová centra, který byl umístěn na palubě družice. Jde o první významný krok v úsilí společnosti zjistit, zda by infrastruktura pro výpočty umělé inteligence mohla v budoucnu fungovat i ve vesmíru.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

poslední videa

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Nejnovější díly našich seriálů

Zobrazit vše »

  • Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]

  • Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.  

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá!

Nejnovější záznamy přednášek

  • Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society. 

  • Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.

  • Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.

  • Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.

  • Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

  • Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗