Články

  • NIAC – Sny o budoucnosti #14 GO-LoW

    NIAC – Sny o budoucnosti #14 GO-LoW

    Lidstvo zatím ještě nemělo možnost sledovat rádiové signály z vesmíru na nízkých frekvencích. Zemská ionosféra jim brání v průniku k pozemským observatořím a tradiční kosmický přístup k řešení je komplikovaný. Dlouhé vlnové délky (řádově metry až kilometry) by vyžadovaly nereálně masivní teleskopy. Elektromagnetické záření na těchto nízkých frekvencích přitom nese klíčové informace o magnetických polích exoplanet i hvězd (což je důležité pro případnou obyvatelnost vzdálených světů), ale i o mezihvězdném a mezigalaktickém médiu, nebo o nejstarších hvězdách a galaxiích. Vítejte u dalšího dílu ze seriálu o projektech NIAC, kde si představujeme projekty, které mohou mít v budoucnu značný potenciál a proto NASA financuje jejich časné vývojové fáze.

  • Testy stínítka nového teleskopu

    Testy stínítka nového teleskopu

    Stínítko pro kosmický teleskop Nancy Grace Roman nedávno dokončilo několik environmentálních zkoušek, které simulovaly podmínky, které konstrukce zažije během startu a při pobytu na oběžné dráze. Díl označovaný jako DAC (Deployable Aperture Cover = výklopný kryt apertury), funguje jako velké stínítko, které má zabránit nežádoucímu světlu ve vstupu do teleskopu. Milník v podobě provedených zkoušek značí dosažení poloviny závěrečných testů. Stínítko se tak posouvá o krok blíže k integraci s dalšími díly chystaného teleskopu, k čemuž by mohlo dojít ještě letos na podzim.

  • ŽIVĚ A ČESKY: Zásobovací mise k ISS a nové družice pro MAXAR

    ŽIVĚ A ČESKY: Zásobovací mise k ISS a nové družice pro MAXAR

    Čtvrtek bude dnem hned dvou startů. V brzkých ranních hodinách je naplánován z rampy 31/6 start rakety Sojuz 2.1a se zásobovací kosmickou lodí Progress MS-28. Na mezinárodní vesmírnou stanici by přitom měla dopravit přibližně dvě a půl tuny nákladu. Na odpolední třetí hodinu pro změnu start Falconu 9 s dvojicí snímkovacích družic WorldView Legion, které bude provozovat firma MAXAR Technologies. První stupeň by se měl pokusit o přistání na pevninské ploše LZ-1.

  • Nadějné prvotní výsledky zkoušek evropského motoru

    Nadějné prvotní výsledky zkoušek evropského motoru

    V rámci projektu FLPP (Future Launchers Preparatory Programme) evropské kosmické agentury proběhla ve Varšavě první fáze statických zážehů nového raketového motoru s měnitelným tahem. Motor samotný vyvinulo polské konsorcium, které zkoumá nové konstrukce ventilů a vstřikovačů pohonných látek, které mohou měnit tah raketových motorů poháněných udržitelnějšími a lépe skladovatelnými pohonnými hmotami. Takové motory mají velký potenciál pro použití v budoucích vesmírných misích, ale také v opakovaně použitelných raketách.

  • Crew Dragon poletí na polární dráhu!

    Crew Dragon poletí na polární dráhu!

    V uplynulých letech se firmě SpaceX podařilo dopravit na oběžnou dráhu 13 pilotovaných kosmických lodí Crew Dragon, v rámci kterých se na oběžnou dráhu a zpět dostalo více než 50 členů posádek. Vznikla tak celá řada nových příležitostí pro lidi z celého světa žít, pracovat a prozkoumávat v kosmickém prostředí. Celkem 46 misí lodí Dragon dopravilo na oběžnou dráhu důležité zásoby, vědecké experimenty i astronauty na ISS, ale také otevřelo dveře k letům na oběžnou dráhu Země pro komerční astronauty. Nyní však přichází mise, jakou ještě lodě Dragon nezažily a jakou bychom dosud nenašli ani v celé historii kosmonautiky. Půjde o první pilotovaný let na polární oběžnou dráhu.

  • Pionýři prvního letu Ariane 6 – #14 GRBBeta

    Pionýři prvního letu Ariane 6 – #14 GRBBeta

    Už jen čtyři položky zbývají k tomu, abychom si představili všechny cestující prvního letu nové evropské rakety Ariane 6. Takhle před koncem na nás čeká jedna hvězda, na kterou se autor velmi těšil. A ačkoli jsem původně s touto družicí chtěl seriál ukončit, nakonec jsem si řekl, že nemá smysl čekat. Ariane 6 totiž do kosmického prostoru dostala také jednoho slovenského zástupce! GRBBeta je v mnohém skoro nejprofesionálnější a nejkomplexnější družicí, která byla při tomto letu vynesena. Široká mezinárodní spolupráce od Japonska přes Slovensko až do Kanady, nové technologie, unikátní vědecké přístroje a dnes už profesionální firma, která zajistila výrobu družice. To jsme v tomto seriálu snad ještě neměli. Nicméně to v tomto případě, kdy náklad tvoří z velké většiny různé studentské a experimentální mise zase neznamená, že by i GRBBeta nebyla originální. Posuďte sami!

  • Zkoušky manévrovacích systémů rakety New Glenn

    Zkoušky manévrovacích systémů rakety New Glenn

    Společnost Blue Origin pracuje na nové raketě New Glenn, která má mít znovupoužitelný první stupeň. Ten má přistávat motoricky na lodi – velmi podobný postup volí u své rakety Falcon 9 i firma SpaceX. Aby ale mohl stupeň úspěšně přistát, potřebuje umět manévrovat. Dostal proto dva důležité systémy, které zajistí jeho správnou orientaci ve všech fázích letu. V době, kdy tento 55 metrů vysoký válec o průměru 7 metrů poletí vysoko nad hustými vrstvami atmosféry, bude svou orientaci v prostoru udržovat s pomocí malých manévrovacích trysek se stlačeným plynem. Po sestupu do husté atmosféry přijdou ke slovu křidélka, ovšem zdrobnělina zde není úplně namístě. Na délku měří přes pět metrů a na šířku okolo dvou. Oba manévrovací systémy byly nedávno otestovány.

  • Gateway (srpen 2024)

    Gateway (srpen 2024)

    Úřad pro vládní odpovědnost GAO zveřejnil v červenci zprávu určenou pro vědecké a rozpočtové výbory Kongresu. Zpráva s podtitulem „NASA by měla zdokumentovat a sdělit plány na řešení hmotnostního rizika Gateway“ doplňuje zjištění z červnové zprávy, z níž jsme čerpali v minulém dílu a přidává další zajímavé informace. Projekty modulů PPE a HALO jsou v bodě, kdy se staví hardware, ale dosud není zpracována dokumentace plánu snížení hmotnosti obou prvků.

  • ŽIVĚ A ČESKY: Falcon vynáší dvě polární komunikační družice

    ŽIVĚ A ČESKY: Falcon vynáší dvě polární komunikační družice

    Falcon 9 čeká zítra brzy ráno start s dvojicí družic ASBM, které mají zajišťovat duální (vojenskou i civilní) komunikaci pro oblasti s vysokou zeměpisnou šířkou. Z tohoto důvodu poletí na specifickou oběžnou dráhu, které se vyznačuje výraznou protáhlostí a také velkým sklonem dráhy vůči rovníku. Takové dráze se říká Molnija podle sovětských družic, které ji jako první využívaly. A ani v tomto případě nebude chybět pokus o přistání prvního stupně na mořské plošině. Pokud Vás od sledování našeho přímého přenosu neodradí start ve 4:02 našeho času, moc rádi Vás uvidíme! Pro Vás ostatní bude připraven záznam přenosu.

  • Kosmotýdeník 621 (5. 8. – 11. 8.)

    Kosmotýdeník 621 (5. 8. – 11. 8.)

    Je čas nedělního oběda a s ním již tradičně přichází také pravidelná porce kosmonautických událostí, které formovaly uplynulých sedm dní. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vybral rozpad horního stupně rakety CZ-6A, který ve výšce 800 kilometrů nad Zemí vytvořil velký mrak trosek. Pikantní na této události je také to, že se nejedná o první případ takové události u tohoto stupně. V dalších tématech se můžete těšit na přípravu druhého letu nové rakety Vulcan, popřípadě na testování manipulace s maketou nově připravované rakety New Glenn společnosti Blue Origin. Nepřijdete ani o standardní rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Špionážní družice

    Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.

  • ESA

    Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

  • Hydrosat

    Společnost Hydrosat, která se zabývá termovizním snímkováním, oznámila nový program snímkování ve vysokém rozlišení ve střední infračervené oblasti spektra. Ten poskytne evropským vládám a spojeneckým zákazníkům z oblasti obrany schopnosti taktického zpravodajství, sledování a průzkumu (ISR).

  • Čína

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

  • Cape Canaveral

    Navzdory letošnímu poklesu počtu raketových startů z kosmodromu Cape Canaveral pokračují americké Vesmírné síly v úsilí o zajištění výrazně vyšší frekvence startů. Součástí těchto plánů je také přidělení dalšího odpalovacího stanoviště společnosti Blue Origin.

  • Google

    Společnost Google oznámila, že se jí podařilo úspěšně spustit model umělé inteligence na procesoru určeném pro datová centra, který byl umístěn na palubě družice. Jde o první významný krok v úsilí společnosti zjistit, zda by infrastruktura pro výpočty umělé inteligence mohla v budoucnu fungovat i ve vesmíru.

  • Lightspeed

    Zpoždění družic určených k ověření technologie pro plánovanou širokopásmovou konstelaci Lightspeed společnosti Telesat posunulo zahájení globálních služeb o tři měsíce, nově přibližně na konec druhého čtvrtletí roku 2028. Kanadský družicový operátor to oznámil 29. října.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

poslední videa

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Nejnovější díly našich seriálů

Zobrazit vše »

  • Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]

  • Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.  

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá!

Nejnovější záznamy přednášek

  • Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society. 

  • Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.

  • Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.

  • Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.

  • Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

  • Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗