Články

  • Pokec s kosmonautixem – Srpen 2024

    Pokec s kosmonautixem – Srpen 2024

    Konec dalšího měsíce je na dohled a to znamená, že je čas na další Pokec s kosmonautixem. Máme tu totiž poslední pátek v měsíci a proto se od osmi hodin večer společně sejdeme u našeho přímého přenosu, ve kterém o tématech rozhodujete Vy, diváci. Stačí napsat Váš dotaz do chatu na YouTube a pak jen počkat, až na něj přijde řada a dostanete odpověď. Pokec s kosmonautixem většinou trvá okolo dvou hodin, během kterých stihneme probrat celou řadu zajímavých témat. Pokud tedy máte čas a chuť, moc rádi Vás přivítáme u sledování už 67. dílu tohoto pořadu.

  • Top 5 písní a básní souvisejících s kosmonautikou

    Top 5 písní a básní souvisejících s kosmonautikou

    V minulém díle našeho letního seriálu TOP 5 jsme se věnovali významným fyzikům, kteří nějakým způsobem zásadně ovlivnili kosmonautiku. Nyní nás čeká už jen poslední díl, protože se prázdniny nezadržitelně chýlí ke konci. Rozhodl jsem se však udělat poslední díl trochu odlehčený, méně vážný než obvykle a víceméně se tentokrát zcela vyhnout vědě. Naopak se podíváme do oblasti umění, totiž na několik zásadních písní nebo básní, které s kosmonautikou souvisejí. Samozřejmě, že výběr byl trochu náročný, ale nakonec se myslím podařil poměrně hezky, byť některé zajímavé skladby jsem musel bohužel vynechat. 

  • Poslední raketa Vega je sestavena

    Poslední raketa Vega je sestavena

    Éra evropské kosmické rakety Vega se pomalu, ale jistě chýlí ke svému konci. Nosič, který si odbyl premiéru v roce 2012 zatím startoval 21× a z toho dvakrát selhal. Tato raketa, kterou má nahradit vylepšená Vega-C, sloužila k vynášení malých (a hlavně lehkých) nákladů na nízkou oběžnou dráhu Země. Při své dvaadvacáté misi tomu nebude jinak – zhruba 1150 kilogramů těžká družice Sentinel-2C určená k pozorování Země, jejímž pracovištěm bude sun-synchronní oběžná dráha ve výšce 786 kilometrů. Přípravě nákladu jsme se věnovali v několika předešlých článcích a nyní už je vše připraveno. Aerodynamický kryt s nákladem byl usazen na vrchol poslední rakety Vega.

  • EarthCARE přináší pohled na částice v atmosféře

    EarthCARE přináší pohled na částice v atmosféře

    Evropsko-japonská družice EarthCARE, která byla vypuštěna v květnu, již přinesla první snímky ze tří svých vědeckých přístrojů. Nyní je v centru pozornosti atmosférický lidar, nejpokročilejší ze čtyř palubních přístrojů družice. Jeho špičkový senzor dokázal podrobně zachytit vertikální profily aerosolů ve 20 kilometrů vysokém sloupci atmosféry. Tyto malé částice a kapičky pocházejí jednak z přírodních zdrojů (lesní požáry, prach, mořský příboj), tak i z lidské činnosti (průmyslové emise, či spalování dřeva. Vydáváním pulsů ultrafialového záření a analýzou odražených signálů tento jedinečný lidar měří distribuci a vlastnosti aerosolů a oblačnosti. Sleduje jejich výšku, mocnost, optické vlastnosti i fyzikální charakteristiky.

  • VAB se chystá na budoucí skládání centrálních stupňů SLS

    VAB se chystá na budoucí skládání centrálních stupňů SLS

    Agentura NASA připravuje v hale VAB na Kennedyho středisku na Floridě prostor pro budoucí skládání centrálních stupňů raket SLS, které zde začne už před misí Artemis III. Týmy momentálně chystají zdejší High Bay 2 pro plánované vertikální skládání centrálních stupňů raket, které pomohou vrátit člověka na Měsíc. Při programu Apollo byla část High Bay 2, jedna ze čtyř sekcí haly VAB, využívána k sestavování raket Saturn V. Později v éře raketoplánů byla tato část haly VAB využívána ke kontrolám externích nádrží a také jako skladovací plocha samotných raketoplánů.

  • Zánik první družice Cluster pomohou sledovat i Slováci

    Zánik první družice Cluster pomohou sledovat i Slováci

    Jak jsme Vás informovali už v Kosmotýdeníku na konci letošního ledna, evropská mise Cluster míří ke svému konci. 8. září v zemské atmosféře zanikne Salsa, první ze čtyř družic. K neřízenému, ale cílenému zániku dojde nad neobydlenou oblastí jižního Pacifiku.  Během přibližně sedmdesáti let kosmických letů už do zemské atmosféry vstoupilo zhruba deset tisíc družic a stupňů raket. I přesto však experti postrádají jasnější představu o tom, co přesně se odehrává během návratu pozemské techniky do atmosféry. Experiment využívající pozorování z letadla se nyní zaměří na zánik zmíněné družice Salsa (též Cluster 2).

  • Testy panelů pro Nancy Grace Roman Space Telescope

    Testy panelů pro Nancy Grace Roman Space Telescope

    Panely fotovoltaických článků a sluneční štít v jednom pro Nancy Grace Roman Space Telescope nedávno úspěšně dokončily své testy, což je důležité, neboť harmonogram skládání hardwaru může být dodržen v očekávaném termínu. Tyto panely budou jednak dodávat kosmické observatoři elektrickou energii, ale také ji budou stínit. Umožní tak realizaci všech plánovaných pozorování a přitom zajistí, že přístroje zůstanou v chladu. Teleskop má dva soubory těchto panelů – první poletí do kosmického prostoru a druhý soubor poslouží k testům – především těm předstartovním.

  • Pionýři prvního letu Ariane 6 #16 – Peregrinus

    Pionýři prvního letu Ariane 6 #16 – Peregrinus

    V předposledním díle našeho seriálu o jednotlivých nákladech prvního startu nové evropské rakety Ariane 6 se vypravíme na střední školu. Nemusíte se bát plného rozvrhu, krátkých svačin ani hodin tělocviku. Budeme se totiž bavit o experimentu, který do kosmického prostoru dostali belgičtí středoškolští studenti! Může střední škola vyprodukovat hodnotný kosmický experiment? Ve svých měřítkách zcela určitě! Zásadní je však přínos a zkušenosti, které to dá skupině žáků, kteří se na něčem takovým mohli podílet. Pojďte s námi prozkoumat experiment Peregrinus, o němž jeho tvůrci trošku tajně doufají, že by jednou mohl přispět malinkatou kapkou k dobré přípravě letu člověka na Mars.

  • ŽIVĚ A ČESKY: Start první mise programu Polaris

    ŽIVĚ A ČESKY: Start první mise programu Polaris

    V roce 2022 byl světu představen program Polaris. Jde o soubor tří misí, které si vymyslel miliardář Jared Isaacman. Ten již stál za misí Inspiration4, při níž se v roce 2021 na oběžnou dráhu poprvé vypravila čistě amatérská posádka, tedy ani jeden člen nebyl profesionální astronaut. Při misi Polaris Dawn se ovšem příčka náročnosti zvedá o další úroveň. Dva členové posádky, konkrétně Jared Isaacman a Sarah Gillis provedou první komerční výstup do volného prostoru. Během mise také kosmická loď Crew Dragon zamíří na několik hodin na oběžnou dráhu s rekordním apogeem 1 400 kilometrů, nebo provede demonstrační spojení s družicemi Starlink pomocí laseru. Polaris Dawn je rozhodně výjimečná a zajímavá mise, která stojí za vaši pozornost.

  • Sentinel-2C je uzavřen v krytu

    Sentinel-2C je uzavřen v krytu

    S tím, jak pokračují přípravy na start družice Sentinel-2C, ke kterému by mělo podle aktuálního plánu dojít 4. září, mohly týmy expertů na evropském kosmodromu ve Francouzské Guyaně naposledy zamávat svému cennému nákladu, který byl vzápětí uzavřen do aerodynamického krytu a schoval se tak pohledům okolí. Po dosažení nízké oběžné dráhy naší Zeměkoule bude Sentinel-2C poskytovat snímky zemského povrchu ve vysokém rozlišení pro široké spektrum aplikací v monitorování zemských pevnin, vodních ploch, ale i atmosféry, což už teď dělají jeho starší sourozenci, evropské družice Sentinel-2A a Sentinel-2B.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Špionážní družice

    Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.

  • ESA

    Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

  • Hydrosat

    Společnost Hydrosat, která se zabývá termovizním snímkováním, oznámila nový program snímkování ve vysokém rozlišení ve střední infračervené oblasti spektra. Ten poskytne evropským vládám a spojeneckým zákazníkům z oblasti obrany schopnosti taktického zpravodajství, sledování a průzkumu (ISR).

  • Čína

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

  • Cape Canaveral

    Navzdory letošnímu poklesu počtu raketových startů z kosmodromu Cape Canaveral pokračují americké Vesmírné síly v úsilí o zajištění výrazně vyšší frekvence startů. Součástí těchto plánů je také přidělení dalšího odpalovacího stanoviště společnosti Blue Origin.

  • Google

    Společnost Google oznámila, že se jí podařilo úspěšně spustit model umělé inteligence na procesoru určeném pro datová centra, který byl umístěn na palubě družice. Jde o první významný krok v úsilí společnosti zjistit, zda by infrastruktura pro výpočty umělé inteligence mohla v budoucnu fungovat i ve vesmíru.

  • Lightspeed

    Zpoždění družic určených k ověření technologie pro plánovanou širokopásmovou konstelaci Lightspeed společnosti Telesat posunulo zahájení globálních služeb o tři měsíce, nově přibližně na konec druhého čtvrtletí roku 2028. Kanadský družicový operátor to oznámil 29. října.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

poslední videa

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Nejnovější díly našich seriálů

Zobrazit vše »

  • Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]

  • Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.  

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá!

Nejnovější záznamy přednášek

  • Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society. 

  • Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.

  • Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.

  • Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.

  • Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

  • Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗