Servisní modul se postará o doručení nového amerického kosmického teleskopu na plánovanou dráhu a také mu tam umožní fungovat. Tato platforma nyní po několika letech úspěšně dokončila fázi stavby, instalací a zkoušek. Nyní, když je modul sestaven, čeká na inženýry další velký úkol. Začnou totiž pracovat na integraci dalších důležitých částí teleskopu – včetně vědeckých přístrojů a samotného dalekohledu.
Kosmická loď Sojuz MS-25 se zítra vrátí na Zemi. Přiveze s sebou Olega Kononěnka, Nikolaje Čuba a Tracy Caldwell-Dyson. Zatímco Američanka se na zemi vrátí po zhruba půl roce stráveném na orbitálním komplexu, její ruští kolegové se na Zemi vrátí po více než roce. Po dosednutí do Kazachstánu bude posádka vrtulníkem přepravena do města Karaganda, kde se jejich cesty rozdělí. Kononěnko a Čub se vydají do Hvězdného městečka, Caldwell-Dyson zamíří do Houstonu. Uzavření průlezů a odpojení kosmické lodi od modulu Pričal bude vysílat NASA na svém webu v sekci NASA+, samotné přistání pak bude k dispozici i na YouTube kanále. V tomto článku najdete jak plánovanou časovou osu celého návratu, tak i přehrávač přímého přenosu z přistání.
Týden se s týdnem sešel a nastává ta pravá chvíle na další pravidelný souhrn těch nejzajímavějších kosmonautických událostí, které se udály během posledních sedmi dní. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal družici Arctic Weather Satellite, která při svém experimentálním zaváděcím pozorování poskytovala data o nepříjemné bouři Boris, která i do České republiky přinesla ničivé povodně. V dalších tématech se můžete těšit na oznámení ohledně indické mise k Venuši, přípravu na první pilotovaný start z rampy SLC-40 či přípravu druhého letu rakety Vulcan. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Ruští kosmonauti Oleg Kononěnko a Nikolaj Čub dorazili na Mezinárodní kosmickou stanici vloni 15. září a nyní, po více než roce, je čeká návrat na Zemi. Ještě předtím si ale připsali nový rekord Mezinárodní kosmické stanice. „20. září 2024 v 15:06:51 SELČ překonali dosavadní rekord v délce nepřetržitého pobytu na Mezinárodní kosmické stanici ISS,“ upozorňuje Michal Václavík z České kosmické kanceláře a dodává: „Ten činil 370 dní, 21 hodin, 22 minut a 16 sekund. Na Zemi se mají vrátit 23. září a tak hodnota rekordu naroste.“
Již více než dva roky získáváme díky novému vesmírnému dalekohledu Jamese Webba poznatky z celé řady oblastí fyziky a astronomie. Jednou z nich je i vývoj raného vesmíru a moderní kosmologie. Když začaly chodit data týkající se galaxií, které existovaly ve velmi mladém vesmíru, zdálo se, že jsou se standardní kosmologií v poměrně zásadním nesouladu. Internetoví hrdinové, kteří mají potřebu se vším, co tvrdí soudobá věda v popisu práce zásadně nesouhlasit, ale i lidé, kteří si myslí, že jsou chytřejší, než stovky studovaných kosmologů už měli vytažené šampaňské a chystali se slavit. Jenže to bylo velmi předčasné. Novější data totiž koncept o tom, že bude nutné předělávat celou kosmologii zpochybnila a nejnovější údaje už hovoří celkem jasně. I data z JWST jsou se standardní kosmologií zcela v souladu, jak ve svém článku, jehož volný překlad právě čtete uvádí americký astrofyzik a kosmolog Ethan Siegel.
Evropská kosmická agentura dokončila rozbor dat nasbíraných při prvním letu nové rakety Ariane 6. Hloubková analýza potvrdila excelentní chování nosné rakety s velmi malým množstvím odchylek od předstartovních plánů. Během fáze demonstrace technologických možností však bylo zaznamenáno několik případů nečekaného chování celého systému. I jejich analýza už byla dokončena. Tou nejdůležitější zprávou je, že premiéra Ariane 6 je celkově hodnocena jako úspěšná a příprava druhého startu této rakety není nijak ovlivněna. Vyšetřování se zaměřilo třeba na analýzu, proč na začátku dlouhé přeletové fáze při premiérové misi Ariane 6 nedošlo k opakovanému naběhnutí pomocné jednotky APU (Auxiliary Propulsion Unit) na horním stupni, jak bylo očekáváno. Analýza […]
Návrat na Měsíc a expanze na Mars vystavuje kosmonauty dlouhodobému vlivu kosmického záření. Americká organizace NASA a evropská ESA tak potřebují základnu pro studium biologických účinků tohoto záření. Jsou k tomu potřeba urychlovače relativistických těžkých iontů. A takové jsou v laboratoří BNL a GSI Darmstadt. Podívejme se na možnosti takových výzkumů klíčových pro ochranu cestovatelů k Měsíci a Marsu.
Dnes v 1:03 našeho času provedla SpaceX důležitý test, který je potřebný pro šestý integrovaný let SuperHeavy a Starship. Ano, šestý, čtete správně. Pátý integrovaný let sice ještě neproběhl, ale SpaceX už testuje Starship 31, která má vyrazit na šestý testovací let společně s raketou SuperHeavy. Elon Musk využil statického zážehu šesti raketových motorů Raptor k popíchnutí Federálního leteckého úřadu. Na sociální síti X napsal, že hardware pro pátý let je již postavený a připravený k letu. Dodal, že hardware pro šestý let bude otestován ještě dříve, než FAA udělí souhlas ke startu páté mise.
Planeta Mars se může od Země vzdálit až na 400 milionů kilometrů. Aby se cesty na Rudou planetu staly pro vědu a výzkum dostupnějšími a častějšími, navrhli evropští inženýři koncept mise, který počítá se znovupoužitelným tahačem pro meziplanetární dopravu. Tento marsovský meziorbitální tahač by mohl otevřít cestu k Marsu pro nízkonákladové mise od širší komunity. Celý projekt dostal název LightShip a aby jej inženýři lépe zpropagovali mezi veřejností, připravili si sedm základních otázek o projektu, na které pak odpověděli. V našem článku najdete tento text přeložený do češtiny.
Americká sonda Europa Clipper se posouvá opět o krok blíže ke startu. Titulní fotografie tohoto článku byla pořízena 11. září, když technici v hale Payload Hazardous Servicing Facility připravovali sondu na nadcházející plnění pohonnými látkami. Europa Clipper má prozkoumat Jupiterův ledový měsíc Europa, který je již delší dobu považován za jedno z nejnadějnějších prostředí z hlediska potenciální obyvatelnosti v celé Sluneční soustavě. V rámci této mise dojde k výzkumu, zda by podpovrchový oceán Europy mohl nabízet podmínky nezbytné pro život. Europa totiž může mít všechny ingredience pro život, jak jej známe – vodu, organické látky a zdroj chemické energie.
To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]
Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.
Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.
Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.
Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.
Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.
Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.
