Články

  • SLS při Artemis II vynese jihokorejský CubeSat

    SLS při Artemis II vynese jihokorejský CubeSat

    NASA a jihokorejská kosmická agentura KASA (Korea AeroSpace Administration) podepsaly 2. května smlouvu, podle které má příští rok na pilotované testovací misi Artemis II letět jihokorejský CubeSat. K-RadCube ponese dozimetr z materiálu, který má napodobovat tkáň lidského těla. Cílem je měřit kosmické záření a zhodnotit jeho biologické účinky v různých vzdálenostech od země napříč van Allenovými pásy, což je důležité pole výzkumu pro lidskou přítomnost na Měsíci a Marsu.

  • Kosmotýdeník 659 (28. 4. – 4. 5.)

    Kosmotýdeník 659 (28. 4. – 4. 5.)

    Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však budeme věnovat až v pondělí, které je obecně příhodnějším dnem na takové zprávy. Hlavní zpráva v Kosmotýdeníku se zaměří na návrat přes padesát let starého pouzdra, které mělo původně letět na Venuši, ale nyní neřízeně dopadne na Zem. V dalších zprávách se podíváme na úspěšně odblokování vrtáku vozítka Perseverance, přípravu mise Artemis II či návrat čínské pilotované lodě ShenZhou 19. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmické Brno | 09 – Stellar Exploration / Akumulátory

    Kosmické Brno | 09 – Stellar Exploration / Akumulátory

    Baterie a akumulátory jsou běžnou součástí našich životů – jejich energie pohání hračky, nářadí v dílně, ale i mnohé dopravní prostředky. Jako zdroje elektrické energie je používají i družice a právě kosmické akumulátory nejen vyrábí, ale dokonce i sama vyvíjí společnost Stellar Exploration. Věděli jste, že se v Brně staví družice, ale i jiný kosmický hardware? Sídlí tu celá řada firem, které si už stihly vybudovat velmi dobré jméno nejen na českém, ale i celoevropském poli. V pořadu Kosmické Brno, který vyrábí Hvězdárna a planetárium Brno, si budeme ukazovat, na jakých úžasných kosmických projektech tyto firmy zrovna pracují. Tento díl byl natočen v únoru roku 2025. [embedyt]https://www.youtube.com/watch?v=3cHXQkNMrp4[/embedyt] Zdroje obrázků: hvezdarna.cz

  • Teleskop SPHEREx začíná pracovat

    Teleskop SPHEREx začíná pracovat

    Americký teleskop SPHEREx byl vynesen 11. března a dalších šest týdnů strávil kontrolami systémů, kalibrací a ověřováním, že všechno pracuje tak, jak má. Nyní už může začít mapovat celou oblohu, ne jen její velkou část, aby zaznamenal pozice stovek milionů galaxií ve 3D. Pomůže tak zodpovědět řadu velkých otázek spojených s naším vesmírem. 1. května teleskop zahájil rutinní vědeckou službu. Dennodenně pořídí zhruba 3600 jedinečných snímků, které ve výsledku pomohou vytvořit mapu vesmíru, jaká tu ještě nebyla. Poskytne tak nové pohledy na původ našeho vesmíru, galaxií a složek nutných pro život v naší Mléčné dráze.

  • Vesmírné výzvy – Duben 2025

    Vesmírné výzvy – Duben 2025

    Podstatnou část z dubnových Vesmírných výzev si zabere pro sebe pilotovaná kosmonautika. Hned v úvodu se podíváme na první start pilotované kosmické lodě na polární dráhu. Zajímavostí je, že se jednalo o privátní misi podnikatele v oblasti kryptoměn jménem Čchun Wang a zajistila ji svou lodí společnost SpaceX. Dále se koukneme na rotaci posádek ruské části ISS pomocí lodí Sojuz MS-26 a Sojuz MS-27. Svou posádku obměnila i čínská kosmická stanice, tam se jednalo o lodě Shenzhou 19 a Shenzhou 20. V druhé části pořadu se podíváme na průlet sondy Lucy kolem planetky Donaldjohanson, starty družice Biomass, sdílené mise Bandwagon-3 a tří misí pro Národní úřad vojenského kosmického zpravodajství. Přijměte naše pozvání […]

  • Experiment PRIME-1 na misi IM-2 fungoval

    Experiment PRIME-1 na misi IM-2 fungoval

    Americké experimentální zařízení PRIME-1 (Polar Resources Ice Mining Experiment 1) bylo navrženo, aby demonstrovalo technologie, které mají vědcům pomoci lépe porozumět lunárnímu prostředí ještě předtím, než se k Měsíci vydají pilotované mise z programu Artemis. Po krátkodobé službě na povrchu Měsíce mohl tým díky chování PRIME-1 oslavovat. „Mise PRIME-1 potvrdila, že náš hardware pracoval i v těch nejdrsnějších podmínkách, ve kterých jsme jej kdy testovali,“ říká Janine Captain, hlavní spoluřešitelka a výzkumná chemička na Kennedyho středisku na Floridě a dodala: „I když se to nepodařilo přesně podle plánu, jde o obrovský skok vpřed v přípravě poslání astronautů zpět na Měsíc, aby tam budovali udržitelnou budoucnost.“

  • Inženýři řeší problém s pohonem sondy Psyche

    Inženýři řeší problém s pohonem sondy Psyche

    Inženýři z mise Psyche se snaží zjistit, co způsobilo nedávný pokles tlaku v okruhu přívodu pracovní látky do pohonného systému. Sonda Psyche spoléhá na iontový pohon, který na čtyřech iontových motorech využívá elektrickou energii ke generování tahu tím, že vyvrhují nabité ionty xenonu. Sonda Psyche zahájila své motorické manévry v květnu 2024. 1. dubna 2025 byl zaznamenán pokles tlaku v přívodním potrubí xenonu z původních 248 kPa na 179,3 kPa. Sonda samotná na tuto mimořádnou situaci zareagovala přesně tak, jak měla. Poté, co zjistila anomálii, deaktivovala své motory a čeká na vyřešení situace.

  • Zkoušky hybridního motoru pro lunární přistání

    Zkoušky hybridního motoru pro lunární přistání

    V rámci programu Artemis budou k dopravě astronautů na povrch Měsíce a zpět využity pilotované lunární landery z programu HLS (Human Landing System) od firem SpaceX a Blue Origin. Když budou landery přistávat a vzlétat z Měsíce, budou spaliny z jejich raketových motorů ovlivňovat horní vrstvu lunární „půdy“, které se říká regolit. Když se před přistáním zažehnou motory landeru, aby zpomalily jeho sestup, mohou vytvořit v přistávací oblasti krátery a také snížit stabilitu podloží pod landerem. Odvržené částice regolitu pak míří vysokou rychlostí všemi směry.

  • Raketa Alpha bohužel opět selhala

    Raketa Alpha bohužel opět selhala

    Šestý start malého nosiče od firmy Firefly Aerospace, o kterém jsme psali třeba v nejnovějším díle Kosmotýdeníku, se několikrát odkládal. Nakonec se raketa odlepila od startovní rampy SLC-2W na Vandenbergově základně v Kalifornii 29. dubna v 15:37 SELČ. První stupeň pracoval úspěšně, ale separace prvního a druhého stupně nebyla hladká. Z dostupných informací se zdá, že v období mezi separací stupňů a zážehem motoru horního stupně došlo ke ztrátě prodloužené části trysky raketového motoru Lightning. V úvahu připadá, že horní část prvního stupně při separaci mohla do motoru narazit. Tím, že motor přišel o prodlouženou část své trysky, ztratil významnou část tahu.

  • V Brně vzniká 5 metrů vysoká kostra družice ROSE-L

    V Brně vzniká 5 metrů vysoká kostra družice ROSE-L

    Pokud jste žili v domněnkách, že se český kosmický průmysl zaměřuje pouze na CubeSaty a další drobné systémy, které můžete snadno položit na stůl, dnešní článek Vás zřejmě dost překvapí. V čisté místnosti firmy S.A.B. Aerospace v areálu brněnského VUT totiž z kompozitních panelů složili strukturální kostru evropské družice ROSE-L (Radar Observing System for Europe in L-band). Tato konstrukce je vysoká lehce přes pět metrů a váží okolo půl tuny. Rozměrově se jedná o největší kus hardwaru pro kosmickou misi, který byl kdy v České republice postaven.

křišťálová lupa

Křišťálová lupa – hlasujte pro naše stránky

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Čína

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

  • Cape Canaveral

    Navzdory letošnímu poklesu počtu raketových startů z kosmodromu Cape Canaveral pokračují americké Vesmírné síly v úsilí o zajištění výrazně vyšší frekvence startů. Součástí těchto plánů je také přidělení dalšího odpalovacího stanoviště společnosti Blue Origin.

  • Google

    Společnost Google oznámila, že se jí podařilo úspěšně spustit model umělé inteligence na procesoru určeném pro datová centra, který byl umístěn na palubě družice. Jde o první významný krok v úsilí společnosti zjistit, zda by infrastruktura pro výpočty umělé inteligence mohla v budoucnu fungovat i ve vesmíru.

  • Lightspeed

    Zpoždění družic určených k ověření technologie pro plánovanou širokopásmovou konstelaci Lightspeed společnosti Telesat posunulo zahájení globálních služeb o tři měsíce, nově přibližně na konec druhého čtvrtletí roku 2028. Kanadský družicový operátor to oznámil 29. října.

  • FCC

    Předseda americké Federální komise pro komunikace (FCC) Brendan Carr jmenoval bývalou poradkyni FCC Courtney Reinhardovou do čela úřadu Space Bureau, který se zabývá regulací vesmírných aktivit.

  • NASA

    Představitelé NASA uvádějí, že mise SR-1 využívající elektrický pohon napájený jadernou energií by měla být stále vypuštěna koncem roku 2028, a to navzdory tomu, že zatím nejsou k dispozici podrobnější informace o jejích nákladech a časovém harmonogramu.

  • Boeing

    Americké Vesmírné síly plánují zadat společnosti Boeing zakázku bez výběrového řízení v hodnotě až 945,9 milionu dolarů na údržbu a modernizaci vojenských komunikačních družic a pozemních systémů. Jako důvod uvádějí, že Boeing vlastní proprietární technická data a software nezbytné k provedení těchto prací.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

poslední videa

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Nejnovější díly našich seriálů

Zobrazit vše »

  • Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]

  • Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.  

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá!

Nejnovější záznamy přednášek

  • Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society. 

  • Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.

  • Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.

  • Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.

  • Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

  • Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗