K tomuto týdnu by se skoro hodilo dodat, že to bylo nejakčnějších 168 kosmonautických hodin po dlouhých letech. Máme za sebou tři starty, z čehož dva byly s posádkou, jeden pokus o přistání na Marsu a novou orbitální sondu kolem Rudé planety. Na orbitě jsou dvě stanice a zakotvené tři lodě pro lidskou posádku. No, zkrátka jsme si toho užili dost. Pojďme si však v Kosmotýdeníku zopakovat i věci, které pod tíhou těchto velkých událostí možná trochu zapadly. Podíváme se například na ruský záměr snížení počtů členů své posádky na ISS. Zaměříme se také na NASA, která založila institut pro podporu malých satelitů. To a další události v Kosmotýdeníku. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.
Rusko sníží posádku na ISS
Dlouho se o tom šuškalo a mnozí to považovali za velmi nehezký signál stavu ruské kosmonautiky. Jak už to tak bývá, když se o něčem jen mluví a není známo, kde se ta informace vzala, vždy je to černější, než ve skutečnosti. Nyní už ale oficiálně musíme konstatovat, že Rusko od března roku 2017 bude k Mezinárodní kosmické stanici posílat jen jednoho Rusa a zbytek míst přenechá dle vlastních slov partnerům. Tento fakt ale zejména říká, že od příštího roku bude posádka stanice po nějakou dobu pouze pětičlenná. Pojďme se podívat proč tomu tak je a co všechno to může znamenat.
Pokud jde o ruskou část stanice a její dokončení, je poslední roky evergreenem modul Nauka a i tentokrát v tom tento modul má prsty. Ruský vědecký modul Nauka, nejočekávanější součást ruského segmentu, která měla značně rozšířit vědecké kapacity ruské části stanice, měl startovat v roce 2006. Došlo k několika odkladům, které start modulu stále odkládaly. V roce 2013 se však objevil zásadní problém. Nečistoty objevené v palivovém systému modulu znamenaly zatím nejvážnější překážku. V té době byl modul na testech v RSC Energia, zde však oprava proběhnout nemohla. Nauka byla proto odeslána zpět k výrobci GKNPC Chruničeva, kde v podstatě muselo dojít k podstatné výměně většiny palivových rozvodů a systémů. To je samozřejmě oprava, která je časově náročná, o to více, když jde o opravu na již připraveném modulu. Modul se proto do vesmíru podívá dle současných plánů na vrcholu rakety Proton na konci roku 2017, ale neoficiálně se již mluví o začátku roku 2018. A to je zakopaný pes plánovaného snížení posádky.
Vzhledem k tomu, že kosmonauti na stanici létají především kvůli vědě, je absence vědeckého modulu důvodem toho, že není možné je využít naplno. Alespoň takto změnu počtů členů posádky odůvodňuje ruská strana. Proto by snížení posádky nemělo být trvalé, ale omezené pouze na dobu, než bude k ISS připojena Nauka. Ta by se tedy ke stanici měla vydat v roce 2017, nebo spíše v roce 2018. Nauka by se měla připojit k modulu Zvezda. Před tím, než k tomu dojde, bude muset být oddělen modul Pirs, který slouží jako přechodová komora. Tento modul bude odhozen a shoří v atmosféře.
Co to bude pro stanici nyní znamenat? Na první pohled snad nic výrazného. Minimálně dva Sojuzy ke stanici vyrazí s dvoučlennou posádkou. Prvním, který by takto měl letět, by měl být v březnu 2017 Sojuz MS-04. Volné sedadlo bude využito pro dopravu nákladu. Ostatně i díky tomu, že bude na stanici o kosmonauta méně, bude možné ročně vypravit pouze tři zásobovací lodě Progress místo dnešních čtyř a tím dojde k ušetření nákladů. Není žádným tajemstvím, že ruská kosmonautika na tom není z finančního hlediska nejlépe a proto se jeví rozumné na přechodnou dobu omezit některé činnosti.
Další informace, která s tímto oznámením zazněla, byla z úst vedoucího Roscosmosu Igora Komarova, který prohlásil, že byla nabídnuta volná místa v Sojuzu partnerům (USA, ESA, Kanada a Japonsko). Čistě teoreticky by tak mohla být využita možnost, že by na stanici byli čtyři zástupci mezinárodních partnerů a dva Rusové. Nicméně Bill Gerstenmaier, který je spolupracovník vedoucího pro operace NASA řekl, že žádnou takovou nabídku agentura oficiálně nedostala. Ostatně možnost, že by se nyní narychlo hledal nějaký nový náhradník za neletící Rusy z americké strany, nebo strany dalších partnerů je komplikovaná. Vědecký výzkum je v mezinárodním segmentu stanice sice nabitý a nabízí jistý přetlak naplánovaných pokusů, ale ne natolik, aby nyní zaměstnal dalšího astronauta. Příprava pokusů pro stanici je dlouhodobá a drahá záležitost, která se nedá příliš urychlit. Proto se zdá, že mezinárodní partneři o takové nabídce v krátkém časovém horizontu neuvažují.
Společně s Naukou se opět vynořily i úvahy, které jsou neoficiálně probírány v Energii a Roscosmosu o tom, že poté, co bude Nauka připojena ke stanici a s ní možná ještě nějaký ruský modul, nebude to její poslední působiště. Po skončení životnosti stanice buďto v roce 2024, nebo 2028 by se Nauka s novější části ruského segmentu mohla od stanice odpojit a vytvořit základ pro samostatnou ruskou vědeckou stanici. Nicméně mezinárodní jednání o stanici na orbitální dráze Měsíce neukazují tuto možnost jako příliš reálnou, protože je zcela jisté, že by Rusko nedokázalo ufinancovat dvě vesmírné laboratoře, přičemž ta plánovaná u Měsíce spolkne skutečně značnou část finančních prostředků. Je tu ale stále možnost, že ruská stanice bude nabídnuta soukromému sektoru. Ale to je již příliš vzdálená budoucnost a příliš spekulativní informace.
Kosmický přehled týdne:
Právě tuto neděli slaví Kosmonautix narozeniny. Že jsme je slavili prvního září? Ano, to máte pravdu, ale to byly narozeniny „pouze“ tohoto blogu. Kosmonautix jako projekt Dušana Majera, který vznikl založením fóra vesmir.thos.cz, které dodnes naleznete na adrese forum.kosmonautix.cz má již sedmé narozeniny! Sám Dušan Majer by k tomu řekl možná něco ve smyslu toho, že to bylo místo, kde chtěl diskutovat o kosmonautice s lidmi se stejnými zájmy. Ze skromného projektu vznikl portál, na kterém se díky Dugimu můžeme my ostatní redaktoři vyžívat a sdílet s vámi svůj zájem o přední obor lidstva, kterým kosmonautika je. A tak jsme si pro vás dnes připravili dva malé dárky. Prvním je drobnost v podobě grafu, který ukazuje nárůst uživatelů a návštěvnosti fóra od dob vzniku po dnešní den a druhý… no, to bude malé překvapení. Když se u nás zastavíte po páté hodině, nebo budete sledovat náš facebook, můžete se na něj těšit.
Čínští taikonauti Jing Haipeng a Chen Dong se již zabydleli na druhé orbitální stanici Číny. Jejich mise má ověřit schopnost čínských průzkumníků strávit delší dobu ve vesmíru. My si můžeme připomenout jejich připojení a vstup na palubu Tiangongu 2. Video z těchto okamžiků naleznete pod tímto odkazem.
https://www.youtube.com/watch?v=wCUsu6FJZJY
NASA založila virtuální institut pro malé satelity (S3VI), který by měl shromažďovat všechny trendy v oblasti stavby malých satelitů a cubesatů. Zároveň má tento institut sloužit jako komunikační kanál pro zájemce o tento způsob průzkumu a využití vesmíru, shromažďovat nově vyvinuté technologie a sám nabízet výzkum v této oblasti. Měli by se zde podporovat aktivity při vývoji satelitů vážících od několika gramů po několik desítek kilogramů. Institut má působit jak na webu, tak i jako fyzické oddělení NASA, kde bude možné získat potřebné znalosti. Cílem je, aby se do stavby těchto satelitů pustilo více univerzit, jednotlivců, ale také firem, které vytvoří konkurenční prostředí.
Ve 13:05 SELČ by se k ISS měla připojit soukromá automatická zásobovací loď Cygnus OA-5. Přímý přenos můžete sledovat zde.
Přehled z Kosmonautixu:
Máme za sebou týden plný startů, kosmického dobrodružstvím, vítězství proher. Takto napínavý týden už tu dlouho nebyl a redakci Kosmonautixu skutečně nenechalo dění ve světě ani na chvíli odpočinout. Ještě v neděli jsme si užili start čínské pilotované lodi ShenZhou 11, která mířila ke stanici Tiangong 2 a my jsme pro vás start zprostředkovali Živě a česky. Napájení kosmických sond ve větších vzdálenostech od Slunce vyžaduje dlouhodobé zdroje energie. O jednom takovém vylepšeném jsme psali v pondělí. Další start tohoto týdne nás zavedl k premiérovému letu vylepšené soukromé rakety Antares 230, která vynesla zásobovací loď Antares OA-5. Start jsme pro vás opět komentovali Živě a česky. Asi nejzajímavější událostí celého týdne byl přílet evropsko-ruské sondy ExoMars 2016 k Marsu. Premiérový let rakety Antares po její dva roky staré havárii byl důležitý a nejen proto vzniklo velké množství velmi povedených fotek. Podívejte se sami. Třetím startem tohoto týdne byl let rakety Sojuz s pilotovanou lodí Sojuz MS-02 k ISS. Start jsme pro vás tradičně komentovali Živě a česky. Životnost drahých telekomunikačních geostacionárních satelitů je omezená často jen nedostatkem paliva. Vzniká proto projekt družice schopné jim život prodloužit. Nejočekávanější událost týdne – přistání modulu EDM na Marsu přilákalo k našemu několikahodinovému textovému přenosu historicky nejvyšší počet čtenářů. Děkujeme! Druhý díl krátkého seriálu o čínských orbitálních stanicích vyšel ve čtvrtek a přiblížil vám technologické detaily kolem stanice Tiangong-2. Kosmonautika není obyčejná lidská činnost a jako v každé výjimečné věci může docházet častěji k nezdarům. Pouzdro EDM dopadlo na Mars příliš tvrdě, ale data z průběhu přistání jsou zachráněna. Aby problémů u jiných planet nebylo málo, přidala se sonda Juno, která obíhá planetu Jupiter a je poškozována její silnou radiací. Živě jsme mohli sledovat připojování lodi Sojuz MS-02 k Mezinárodní kosmické stanici. Jak už je u nás tradicí připravili jsme pro vás profily tří nových členů posádky ISS, kteří dorazili v lodi Sojuz. Na závěr týdne jsme si pro vás připravili tradiční pozvánku na Kosmoschůzku.
Snímek týdne:
Kosmonautika je náročný obor, který posouvá hranice lidského poznání. Jako ke každému objevitelskému prošlapávání cesty patří i neúspěchy. Mluvím teď o pokusu Evropy přistát s pouzdrem EDM na Marsu. Zde však není neúspěch fatální. Pouzdro mělo vyzkoušet průchod atmosférou a přistání a pak několik dní zkoumat místo přistání. I když se nepodařilo přistát, tak máme alespoň data z průchodu atmosférou a činnosti jednotlivých přistávacích mechanismů. To jsou cenná data. Fotografií týdne se tak stává fotografie místa dopadu EDM. Přejeme inženýrům z ESA, ať mise ExoMars 2020 se z dat poučí a její přistání vyjde.
Video týdne:
Videa týdne budou tentokrát tři. Nebude to velké překvapení. Zopakujte si tři starty tohoto týdne hezky na jednom místě.
https://www.youtube.com/watch?v=7Jhx4J2j_kw
https://www.youtube.com/watch?v=9dEZOerqXzY
Zdroje informací:
http://spacenews.com/roscosmos-confirms-plans-to-reduce-space-station-crew/
https://spaceflightnow.com/2016/09/28/russian-space-station-crews-to-be-smaller-next-year/
Příspěvek Michala Václavíka: http://forum.kosmonautix.cz/viewtopic.php?f=24&t=52&start=510#p71246
http://www.nasa.gov/feature/nasa-establishes-the-small-spacecraft-systems-virtual-institute
Zdroje obrázků:
http://planetary.s3.amazonaws.com/assets/images/4-mars/2016/20161021_Mars_Reconnaissance_Orbiter_view_of_Schiaparelli_landing_site_annotated.gif
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/09/29185511753_a4badd8322_k.jpg
http://blogs.nasa.gov/spacestation/wp-content/uploads/sites/240/2016/10/exp49_102116_blog.jpg
https://fsmedia.imgix.net/fb/81/a8/33/821f/46d6/be54/bf26281ff9d4/the-russian-made-soyuz-capsule.jpeg?rect=0,40,900,450&dpr=2&auto=format,compress,enhance&q=75
V tom grafu jsou v roce 2012 nápadné 2 obrovské nárůsty návštěvnosti. Co se stalo? 🙂 jinak blahopřeji k sedmým narozeninám <3
Děkujeme za přání. S největší pravděpodobností se jednalo o přistání vozítka Curiosity na Marsu a pak první let Dragonu k ISS. 🙂
Zajímavá informace o případném působení modulu Nauka i po „rozpuštění“ ISS. Jak je to s životností modulů? Měl by někdo chuť vyjmenovat, co všechno ji ovlivňuje? Pár věcí mne napadá, ale moje představa určitě není kompletní.
Jednak je to běžná „únava materiálu“, tedy stárnutí elektronických systémů, jejich stále vyšší poruchovost, pak samozřejmě podmínky ryze kosmické jako střídání teplot, kosmické záření.
Díky. Zrovna výměnu elektronických systémů bych při svám laickém pohledu považoval za nejmenší problém.
Jde o rozsáhlé kabeláže vedoucí stěnami modulů. Opravdu nic snadného.
A Juno stále v safe módu. Žádné nové zprávy jsem nenašel.
Zatím nic nového.
Ze shlédnutí startu Ariane 5 je patrné, že použití jako nosiče nákladů se projevilo na přebytku spotřeby paliva u pomocných startovacích bloků / pevné palivo /. Úprava spalovací komory na větší natlakování by bylo účelné. Možná, že se to projeví u Ariane 6.
Ruská MS 2 se jeví jako dobře vyladěná.
Ehm, ne. Motor Ariane 6 bude prakticky identický. A jakýpak „přebytek spotřeby paliva u pomocných startovacích bloků“ že to jste schopen poznat z videa? :-p
O snížení počtu zásobovacích lodí Progress na tři ročně bylo rozhodnuto již dříve, viz https://kosmonautix.cz/2016/03/jizdni-rad-ruskych-startu-na-dalsi-roky/ (na konci tabulky). Ostatně toto snížení platí již pro letošní rok (uskutečněné starty 31.3., 16.7., plánovaný start 1.12.).
Nauka jako základ pro samostatnou ruskou orbitální stanici kolem Země mi pro příští desetiletí připadá reálnější než ruská laboratoř na orbitální dráze kolem Měsíce. Důvod – nedávný (říjen 2016) návrh snížení rozpočtu FKP-2025 pro rok 2017, plánované snížení pro roky 2018 a 2019, a letošní lobbing RKK Energija pro zrušení nosné rakety Angara-A5V ve prospěch jejich superrakety.
Rozhodnuto bylo opravdu až na přelomu září a října.
Re /gg/ Ještě bych dodal + nízká oxidace.
Co? Jaká nízká oxidace..?
Ten pán se pohybuje v úplně jiných vesmírech… 😉
Už se ví nějaké nové informace ohledně havárie Falconu? Nějak dlouho je ticho po pěšině…
To, že se o tom nemluví, neznamená, že se nic neděje. 😉
Naposledy jsem zachytil, že podle předběžných závěrů byla exploze spojena s čerpáním paliva a nikoli s výrobní chybou palivové nádrže.
Mám otázočku – ak sa odhodí modul Pirs(prechodový modul) pri doplnení ISS modulom Nauka ako budú prebiehať výstupy ruských kozmonautov do volného Vesmíru?
Inak, vynikajúci článok.
Přes jeho sesterský modul Poisk. 😉
Díky za odpoveď.
RE,RE / gg/ Pomocné startovací bloky mají špatné spalování, což je patrné v objemu a barvě spalin, tudíž bylo by vhodné změnit poměry v palivu, zvýšit poměr oxidantu. K tomu stačí se podívat na video, možná že to pozná i každý pomocník topiče u kotlů a nemusí to být raketový technik.
Přeji Vám hodně zdaru ve Vašem vesmíru a méně bla, bla, bla.
Motory na tuhá paliva spalují dost ošklivou směs, ve které nechybí třeba hliníkový prášek, nějaké epoxydové pryskyřice a podobné sajrajty. Naprosto se to nedá srovnávat s motory na vodík. Proti těm i kerosinové motory kouří jakosti fabrik. Srovnejte Deltu IV Heavy a Falcon 9 nebo Sojuz.
Jinak je přebytek paliva vůči okysličovadlu běžný i u motorů na kapalnou směs. Důvodem je, že při rovnovážné směsi nebo dokonce přebytku okysličovadla by byla teplota taková, že by se roztavila spalovací komora. U tuhých paliv může být podobný problém, i když tam je limitující spíš tlak.
Topiči od kotlů raketové motory naštěstí navrhují.