ŽIVĚ: Evropa dnes přistává na Marsu

Ruku na srdce, přiznejte se, kdo si pamatujete, jak se v březnu letošního roku na raketě Proton vydávala společná evropsko-ruská mise ExoMars. Skoro se ani nechce věřit, že od toho okamžiku už uplynulo více než půl roku. A nyní stojí celá mise před hlavním momentem. Dnes odpoledne se přistávací modul EDM pokusí přistát na povrchu Marsu a sonda TGO vykoná více než dvouhodinový zážeh, který ji usadí na oběžné dráze kolem Marsu. Rozhodli jsme se, že Vám tuto výjimečnou událost zprostředkujeme formou psaného online přenosu.

Zdroje informací:
http://www.esa.int/
http://spaceflight101.com/
http://spaceflight101.com/
http://www.esa.int/

Zdroje obrázků:
http://www.skyandtelescope.com/…landing_node_full_image_2.jpg

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

161 komentářů ke článku “ŽIVĚ: Evropa dnes přistává na Marsu”

  1. Rudolf Šíma napsal:

    Je to opravdu tak, že se jedná o společnou evropsko-ruskou misi ExoMars? Nebo je to tak, že ESA zaplatila Rusům start Protonu? Otázka nemá žádný podtext, chtěl bych to vědět. Díky za případnou odpověď.

  2. dolph1888 napsal:

    I, když jsem nemohl být real-time, díky za podrobné zpracování v časové ose, mohl jsem si tak vše projet, jako by se situace odehrála nyní. Dík.

  3. ptpc Redakce napsal:

    Najprv sa chcem poďakovať za on-line prenos.
    A kedže už máme po polnoci chcel by som sa spýtať koľko sa na tomto webe dnes objavilo návštev?

  4. kolemjdoucí napsal:

    Dovolím si připomenout výpadek telemetrie již při oddělování, z něhož vyplývá, že nebyl znám přesně čas rozdělení (někdy mezi 14:30 GMT a 14:50 GMT). To mohlo mít nějaký dopad na navigaci, resp. změnu místa přistání.
    Aerodynamický kryt modulu je navržen jako vztlakové těleso, které má samoregulaci pozice (navíc byla aplikována stabilizace jeho rotací), takže k přetočení by nemělo dojít.
    Problémem ale může být pevné časování brzdných fází, kdy uvolnění padáku ve vyšší rychlosti může způsobit jeho roztrhání (podobně jako se to dvakrát podařilo NASA při testech nafukovacího štítu).
    Další komplikací je plazma v počáteční fázi brzdění, neboť ruší radiové signály, takže je lze přijímat jen v určitém kuželu za osou sestupujícího tělesa (pokud bylo trochu více mimo očekávanou oblast, mohl být problém).

    Můj tip: S ohledem k výpadku telemetrie již při oddělování, mohl být problém s nějakou uvolněnou komponentou na palubě EDM, která se opět projevila při sestupu, případně dosednutí.
    Za méně pravděpodobné, ale reálné, zádrhele lze považovat zamotání nebo roztrhání padáku, neodhození některého z krytů nebo přetočení modulu při dopadu.
    Snad ale EDM nic takového nepotkalo, jen se nějaký Marťan chtěl svézt a držel se při tom antény… zítra v 10 bychom měli vědět více.

    • Dušan Majer Administrátor napsal:

      Podle toho, co zatím víme, tak jsme měli signál i z odhození tepelného štítu, k čemuž došlo až po vystřelení padáku.

      • kolemjdoucí napsal:

        …výše jsem to zaregistroval, ale v průběhu video záznamů ESA jsem to nenašel. Tam se ve finále praví cosi ve smyslu potřeby znovu dekódovat (??) a prozkoumat všechna data (část se jich má stáhnout teprve v noci) jednotlivými odborníky. Více zítra (tedy vlastně již dnes v 10 hod.).
        Ani jinde jsem informaci o potvrzení odhození tepelného štítu neobjevil, jen popis „v souladu s časovou osou došlo …“.

        Aha, z charakteristiky signálu radioteleskopu v Indii odvozují (zhoupnutí signálu), že po plazmatické blokaci došlo k vystřelení padáků [ESA Operations Tweet 16:56], mělo by dojít k odhození tepelného štítu a motorovému brždění [ESA Operations Tweet 16:57] a z následného nárůstu signálů odvozují let bez horního krytu (tedy odkrytí hlavní antény) a padáku [ESA Operations Tweet 16:58], tedy s pomocí raketových motorů.
        Telemetrie, která by to potvrzovala, není ale v dané době k dispozici.
        …to zní o něco pozitivněji.

        • Vojta napsal:

          Já to moc pozitivně nevidím. Tipl bych si převrácení po dopadu. Ani to nemusí být chyba konstruktérů, stačí metrový balvan na špatném místě a je vymalováno. No, ale naděje umírá poslední.

        • To je informace, kterou jsem dal Dušanovi z místa dění. Ono se toho samozřejmě vědělo a ví více, než bylo na ESA TV nebo twitteru, ale jsou to kusé informace. Ty samy o sobě nemají pro širokou veřejnost význam. Té se musí podat kompletní zpráva a to proběhne dnes 🙂

        • kolemjdoucí napsal:

          to M.Václavík:
          Mne (a možná je nás více) na tom primárně zajímá technická část (konstrukční i provozní), a tak se občas snažím doplnit s využitím svých zkušeností dané téma méně laicky (viz třeba jak ze změny signálu radioteleskopu se odečítají jednotlivé fáze operace, neboť to v článku není), případně korekci terminologie.
          Přiznávám, že ale občas mě některá použitá řešení dosti zaráží. Jedním z nejmarkantnějších u ESA je tvrdošíjné nepoužívání radionuklidů alespoň k ohřevu. Chápu, že s plutoniem 238 je výrobně problém, ale Francie bývala velmi dobrá v jaderném průmyslu, takže motivace by mohla být.
          Zcela samostatnou kapitolou je pak stálá snaha o pozitivní PR, a související mlžení. Realitu aby člověk hledal jak detektiv 🙁

  5. Svihak Lazensky napsal:

    ZDRAVÍM kosmonautix.cz z Anglie, díky za parádní prenos. Sledovali jsme přistání na ruznych webech v angličtině a nakonec jsem musel kolegum překládat, protoze od Vas sly nejkomplexnější informace 🙂 Bylo to prima napínavé a doufám, že zitra budeme mit ještě větší radost!

  6. Marpity napsal:

    Přenos jsem napjatě sledoval od 15hod. Jsem zvědav jak to dopadne. Všem moderátorům děkuji za přenos. Musím take pochválit stránky. Velmi často to zde navštěvuji. Dobrou noc!

  7. Spytihněv napsal:

    Nevím, jak moc byla data z EDM nutná pro ExoMars 2020, ale zdá se, že bude nutno se bez nich obejít. Tedy pokud se nestane zázrak. Moc dobře si vzpomínám na situaci před 13ti lety, kdy to vypadalo velmi podobně. Start z Bajkonuru, ruská raketa, evropská družice uspěla, evropský přistávací modul (tehdy byly použity airbagy) se ale z povrchu neozval. (raketa s výsledkem nemá nic společného, jen je tu ta paralela… 🙁

    • Dušan Majer Administrátor napsal:

      Z telemetrie jistě půjde určit, co se stalo a na co si dát příště pozor.

      • Spytihněv napsal:

        Myslím, že v případě Beagle 2 se nezjistilo vůbec nic. Až loni ho vyfotila MRO a zjistilo se, že se přistání asi v podstatě podařilo, rozložil se, ale pár solárů snad zůstalo složených a zakrývaly anténu. Je to tedy spekulace na základě fotek, ale celkem pravděpodobná.

    • maro napsal:

      Ona je taky otázka jak moc sil se věnovalo družici a jak moc tomu samotnému přistávacímu pouzdru. Přece jen je to věc, která se musí hodně a dobře testovat ze všech stran. Už u Philae jsem si říkal, jak to asi chtějí tou kotvou zaháknout a ty nožky modulu Philae mi připadaly dost malé proti velikosti samotného těla.
      A třeba to testování ultrasonického padáku pro Mars bylo dost na hraně. Rád se trhal. Strašně moc věcí se prostě může pokazit a je tedy nutné testovat, pilovat a nakonec lítat. Prostě tam ještě párkrát poletíme a ono to se to postupně k dobrému obrátí.

      • Spytihněv napsal:

        Pokus omyl mohl fungovat kdysi dávno. Za čtyři roky už ale neúspěch nepřichází v úvahu.

        • maro napsal:

          Tak to je úplný blábol. Neúspěch přichází v úvahu vždycky. Ale podstatná je příprava, aby byla jeho pravděpodobnost co nejnižší. Ten Mars tady ještě nějaké miliony let bude.

        • Spytihněv napsal:

          No tak jasně, že nikdy není nic jisté. Jen se mi nezdá váš závěr, že „prostě tam ještě párkrát poletíme a ono to se to postupně k dobrému obrátí.“ Další mise na Mars je ExoMars 2020 s roverem. Tam si neumím představit neúspěch. Nebo tedy umím (kdybyste mě chtěl opět chytat za slovo), ale je to hrůzná představa. A vůbec, třeba to s EDM nakonec ještě nějak dopadne. Uvidíme zítra dopoledne.

        • maro napsal:

          Za čtyři, za šest, za osm. V úvahu přichází úspěch i neúspěch. Prostě se na tom bude furt dál pracovat, až to nakonec bude vycházet. Ten Mars tu bude určitě ještě pár milionů let.

        • Honza napsal:

          Souhlas, nejsme přeci v sedmdesátých letech. O Marsu už toho víme zásluhou úspěšných sond fakt hodně. Pro plánování přistání je na Marsu možná míň neznámých faktorů než na Zemi. Elektronika potřebná k řízenému dosednutí včetně všech senzorů se vejde do krabičky od cigaret. Z „kosmických“ materiálů už neděláme jen kola, ale i kočárky. Všechno (kromě počasí:-) se dá dopředu namodelovat a spočítat.

          Je to opravdu trochu zklamání.

        • Spytihněv napsal:

          maro: Nerozumím vašemu pohledu na věc. NASA má bohaté zkušenosti s různými typy přistání na Marsu, za dva roky přistane InSight, za čtyři Rover 2020. ESA zatím jeden ztracený Beagle 2 a zatím nezvěstný EDM, který je navíc jen zkušebním modulem. Klidně si umíte představit, že ESA ještě několikrát neuspěje (včetně ExoMars 2020), až to konečně snad jednou vyjde. Já si to představit neumím. Škoda, že NASA z celého projektu vycouvala.

        • maro napsal:

          Přestože má NASA bohaté zkušenosti, získala je vlastní prací, a já si nemyslím, že by to byla až zas taková obrovská hora znalostí, aby to Evropa vzdávala a nepokoušela se je získat taky. Těch pokusů zas tak moc nebylo, aby se tak brzo házela flinta do žita. Riziko je to vždycky. I ta Curiosity mohla být docela haluz. Co vy víte. I Američanům to nemusí vyjít na sto procent. Hodně podstatné je mít kolem Marsu své vlastní satelity, se kterými mohou mít landery spojení a lepší možnost předávat data o tom co se s nimi děje. Dneska přibyl Evropě u Marsu další satelit, takže příští pokus bude mít i díky němu víc komunikačních možností.

        • Spytihněv napsal:

          Tak samozřejmě že ani NASA není dokonalá (třeba Mars Observer nebo slavná dvojice MPL, MCO). Ale vyjádření, že “ I ta Curiosity mohla být docela haluz“ je těžce nefér. Hlavní příčina naší nedomluvy ale tkví ve vašem lpění na tom, že by si Evropa měla zachovat hrdost a sama vyvinout co potřebuje a sama získat zkušenosti nezávisle na NASA. Podle mého názoru tím riskuje velké technologické zpoždění. Připadá mi to jako zbytečné objevování již objeveného. Mně je v podstatě jedno, čí zařízení kde mimo Zemi přistane nebo čí sonda kolem jiné planety krouží, případně koná cokoliv jiného ve vzdálenějším vesmíru. Nebo kdo na tom spolupracoval. Samozřejmě tu příslušnost vnímám, ale jestli třeba ESA požádá v něčem o pomoc NASA nebo Rusko, případně naopak, to nijak neřeším.

        • maro napsal:

          Spytihněv: A já si naopak myslím, že tím, že si koupíte hotové řešení, to technologické zpoždění nedohoníte. Budou vám úplně chybět lidi, kteří mají hluboké znalosti o tom, proč to zrovna takhle funguje, takže od toho okamžiku koupě začnete zaostávat znovou. Nebudete mít lidi, co to potlačí vpřed. SpaceX se taky nedohodl na koupi ruských motorů a začal makat na svých. A udělal dobře. Teď si je umí vyrábět sám. A celé to své „technologické zpoždění“(začínal od nuly) dohnal za několik let.

  8. Jaro Pudelka napsal:

    Tie prvé tri minúty čakania mi pripomenulo scénu z filmu Apollo 13. Pevne verím, že aj tu to bude mať šťastný koniec.
    Ďakujem za skvelú prácu, bol to krásny deň.

  9. Nemo napsal:

    Děkuji Vám pánové, bylo to napínavé, flintu do žita zatím neházím 🙂

  10. kaili napsal:

    Diky za uzasne informace adokonaly prens udalosti, i kdyz to s pristanim nevypada dobre… Skvea prace od vs vsech

  11. RiMr napsal:

    …škoda, že EU nejde přistávání na vesm. tělesech jako kosmonautixu tyto online přenosy…! 🙂
    Skvělá práce a díky!

  12. zvejkal napsal:

    Toto nevyzera dobre. Zial – pristavat zatial nevieme. Ale mozno sa len prekoprcol antenou nadol 🙂

  13. ventYl napsal:

    Celkom ma prekvapuje, ze o EDM bol vacsi zaujem, ako trebars o Rosettu. Pritom obe su europske misie a Rosetta mala vacsiu medialnu masaz.

    Na rozuzlenie som zvedavy, hoc aj keby bol vysledok, ze puzdro zlyhalo. Predpokladam, ze uz teraz tusia co sa cca stalo (ked uz pre nic ine, tak pre dlzku a zostupovu drahu musia vediet, ci sa puzdro odmlcalo este vo vyske – asi hej – alebo az pri dopade na zem).

    Ak sa vysunul padak a odhodil kryt, je mozne, ze v momente zapnutia brzdiacich motorov explodovalo palivo?

  14. Josef Mezera napsal:

    Přátelé, dovolte mi, abych Vám za dnešní přenos poděkoval. Byl to fantastický proud zajímavostí a aktuálních informací. Díky moc!

  15. Štěpán napsal:

    https://www.seznam.cz/zpravy/clanek/na-marsu-pristava-pruzkumny-modul-hledani-zivota-zacina-3331
    Ten titulek opravdu není zavádějící… 😀
    Tady to je opravdu jiná liga. Díky za přenos

  16. RiMr napsal:

    …připomíná mi to selhání přistání na kometě. Čím víc se toho podělá, tím víc se vysmátě kření jak e všechno oukééj a sakcesfůůl..
    Paolo jediný na mě působil důvěryhodně a jako člověk co ví co se děje a co říká: „samozřejmě to nejsou dobré zprávy“, ale ta „šťastná“ moderátorka a ESA byrokrat působili asi tak upřímně jako evropský komisař..

  17. Daniel napsal:

    No tak je to podobné jako přistání na kometě. Orbiter je v pořádku, ale ten přistávací modul má zas trochu problém…

  18. Vlastimil Pospíchal napsal:

    Škoda, že ESA používá k prezentacím Flash, takže je nevidím. Bylo by vhodné, kdyby zjistili přítomnost HTML5

  19. Lukas napsal:

    Zacinam byt skepticky co sa pristavacieho puzdra tyka.obdivujem sikovnost dovtip a vedomosti vedcov z esa,ale zase sa asi raz potvrdi,ze na marse dokaze zatial pristavat iba amerika.velmi sa mi paci ako si tieto dve agentury teda esa a nasa dokazu pomahat,co sa tyka prenosu dat pomocou sond.

  20. Daniel napsal:

    Kde je prosím ten živý vstup od ESA?

  21. Fobl napsal:

    Když to tak ctu,tolik chytrejch hlav a same apohelium a apouehlubinum nemate tam něco co by ztehok vesmíru dalo naprdel amikum aby se konečně přestali srat do celyho sveta??? Nějaký apoasad nebo apoputin co jim obkrouzi prdel.dik

  22. Majkl napsal:

    Já to trošku nechápu, kdyby se EDM něco stalo tak by nemohl poslat žádné data Mars Expressu ne? Protože v době kdy Mars Express nad EDM prolétal tak už přistál jestli to dobře chápu.

  23. Armer10 napsal:

    Doufam ze EDM dopadl dobre a doufam ze MRO uz prinese zpravu na kterou netrpelive cekame 🙂

  24. Spytihněv napsal:

    No tedy napínaj to pěkně. Nejdříve celkem nepřekvapivě signály nezachytili Indové, teď ale dokonce ani Mars Express nepřinesl jasné výsledky. Což už trochu překvapivé je.

  25. František napsal:

    A jak tedy dopadnul EDM? Žije či dopadnul tvrdě a již nežije?

  26. hixaxon napsal:

    Dobrý den, jednak zcela kompletně díky všem za info a přenos! 🙂

    Druhak pak, nevíte někdo, jestli lze vypínat a zapínat zvuk pluginu při nové zprávě?

    A do třetice, zatím to vypadá poměrně fajn. Držím palce!

  27. Franta napsal:

    To je hrozny tohle cekani, nejdriv pul roku, pak tri dny a ted porad deset minut, dalsich deset minut… 😀 Podelany zpozdeni a dalka… To nemuzou byt ty planety bliz sakra? 🙂

    Ja sedet v ridicim stredisku, tak jsou okousany vsechny tuzky a uz asi nemam ani prsty…

  28. Matouš Klugar napsal:

    Moc pěkný přenos, díky za vaší práci!

  29. Martin Gembec Administrátor napsal:

    Madrid podle grafiky čeká na signál z TGO, nevím jak s Mars Express… http://eyes.nasa.gov/dsn/dsn.html

  30. Jindra napsal:

    Zdarvím Dušane!!
    Pokud by se nepodařilo navázat spolení s modulem na povrchu a on „přežil“,
    má on sám možnost pokusit se navázat spojení, v nějakém nouzovém režimu? Nebo je prostě odepsaný?
    Díky.

  31. Vědátor napsal:

    Stále napnutý jak guma u tepláků. Ono přistávání na dálku je kumšt.

  32. slappy Redakce napsal:

    Ta anténa přijímající signál z Mars Express není ze sítě DNS, ale je to stanice Cebreros sítě ESTRACK

  33. KritiksvelkymK napsal:

    TO JE TAKY NÁPAD LETET NA MARS S RUSAMA!!!

  34. Peter P napsal:

    Signal nebol zachyteny…kedy je najblizsia moznost ho poslat na zem? Kedy by sme sa mohli definitivne dozvediet ci bolo pristatie uspesne?

  35. Spytihněv napsal:

    Posílám mohutnou gratulaci do Indie 🙂

  36. marian Redakce napsal:

    Hádam 139 sekúnd, nie minút 😉

  37. RiMr napsal:

    „S tím souvisí velmi zajímavá informace – vozítko by se mělo svými kamerami pokusit vyfotit přistávající evropský modul.“

    Při vší úctě, je to příznačné… Americké vozítko které je tam už celou věčnost a přesluhuje, v podstatě „obstarožní HW“, se bude snažit zachytit zkušební dopad nejmodernějšího evropského zařízení, výsledky čehož budou sloužit (možná) k vyslání něčeho, co by rádo dopadlo aspoň jako ten „šrot“ co už dávno překročil svou plánovanou i neplánovanou životnost…
    Při srovnání počtu obyvatel a síly ekonomik USA a EU (a vlastně i se součtem s Ruskem), je to prostě smutné…

  38. Rudolf Šíma napsal:

    I já si ten start pamatuji. Proton na mne vždy udělá dojem. 🙂

  39. Spytihněv napsal:

    Cítím povinnost odpovědět na otázku z úvodu článku. Já si ten start pamatuju! 🙂

    Úvodní drahou je velmi výstřední elipsa . S jakou je počítáno jako pracovni?

  40. zuzi napsal:

    Asi to tu zaznělo mockrát, ale jaký byl důvod nedat na pouzdro FV články? Resp. jaká je kapacita baterie, která je v pouzdru zabudovaná? Neberte můj dotaz jako rýpání, nebo kritiku neschopného vývoje, to v žádném případě. Spíš mne zajímají objektivní důvody, pokud je tedy někdo vyslovil.

  41. Pista napsal:

    Jen technická: Prosinec letošního roku ještě nebyl… 🙂

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.