Máme data z EDM, ale neznáme jeho osud

Starý, známý a genderově nekorektní vtip říká: „Víte, co jsou to smíšené pocity? Když vidíte, jak se vaše nové auto potápí do jezera, ale víte, že uvnitř sedí Vaše tchyně.“ Podobně se dá charakterizovat i situace kolem evropského modulu EDM, který se včera pokusil o přistání na Marsu – i on přinesl smíšené pocit. Podle údajů, které jsou momentálně k dispozici víme, že modul potkaly při sestupu blíže nespecifikované problémy, ale i přesto jsme z něj dokázali získat cenná data, což bylo to nejdůležitější. Dnešní článek se pokusí shrnout informace, které ESA představila na dnešní tiskové konferenci, která probíhala od deseti hodin našeho času.

Všechno začalo nejlepší zprávou včerejšího dne – evropská sonda TGO se usadila na dráze, která velmi přesně odpovídá původním plánům. ESA tak má na oběžné dráze stroj, který má k dispozici 100 kilogramů vědeckých přístrojů a je schopná fungovat i jako retranslační družice pro misi ExoMars 2020. Co se týče vstupu TGO na oběžnou dráhu Marsu, tak všechno běželo přesně podle plánu, týmy mají nad strojem plnou kontrolu a v průběhu příštího roku pomocí jemného aerobrakingu (brzdění o horní vrstvy atmosféry) upraví dráhu sondy tak, aby mohla zahájit vědeckou fázi.

Finální fáze přistání modulu EDM

Finální fáze přistání modulu EDM
Zdroj: spaceflight101.com

Pak přišla řeč na modul EDM, kvůli kterému asi většina z Vás tento článek čte. Hned na začátku bylo zdůrazněno, že celý manévr spočíval z celé řady složitých úkolů. EDM byl technologický demonstrátor, který měl hlavně nasbírat data o průběhu přistání. A tento úkol se podařilo splnit. Sonda TGO během noci poslala na Zemi údaje z modulu EDM během průchodu atmosférou. Jak řekl ředitel ESA Johann Wörner: „Testy mohou dopadnout dobře, ale i špatně. Nejdůležitější ale je, aby produkovaly data, která potom mohou ukázat, jak přesně test probíhal a proč třeba selhal.“

K dispozici jsou všechna data ze vstupu do atmosféry i z průchodu skrz ni. Víme, že tepelný štít pracoval správně, což je pro další vývoj velmi důležité. Ve fázi padákového letu se ale data začínají odchylovat od toho, co bylo očekáváno, přičemž zatím není jasné proč tomu tak je. Všechny dosavadní analýzy jsou ale jen předběžné, protože na důkladné rozebrání všech údajů budou potřeba týdny.

Průběh přistání pouzdra EDM

Průběh přistání pouzdra EDM
Zdroj: http://www.esa.int/

Pozemní týmy už také vědí, že lander dokázal zapálit své přistávací motory, ale v této fázi jsou již data poměrně nekonzistentní, takže prozatím nevíme, zda se zapálily všechny motory, zda pracovaly správně, nebo jak dlouho hořely. Data nám ukazují, že hoření trvalo 3 – 4 sekundy. Možná motory pracovaly déle, ale data bude potřeba ještě důkladně analyzovat. Ke ztrátě údajů došlo zhruba 50 sekund před dosednutím.

Potěšující ale je, že pozemní týmy mají potvrzeno, že došlo k aktivaci radaru, který poskytoval aktuální údaje o rychlosti a výšce. ESA zatím nechce předbíhat, data budou potřebovat důkladnou analýzu – podle vyjádření expertů prý není vyloučeno, že je modul na povrchu v jednom kuse. Sonda MRO, která nad oblastí přelétala a měla stahovat data z modulu však nic nezaslechla.

Otázky z publika se točily především kolem toho, jak se problémy při přistání projeví při plánování mise Exomars 2020. Dotazovaní reagovali veskrze pozitivně, Andrea Accomazzo dokonce prohlásil, že věří tomu, že analýza nasbíraných dat povede k tomu, že bude možné naprosto přesně určit průběh všech událostí, které potkaly modul EDM, aby bylo možné se těchto problémů vyvarovat při příští misi.

Modul EDM během pozemních příprav

Modul EDM během pozemních příprav
Zdroj: spaceflight101.com

Na závěr ještě jednou připomenu, že pokud by modul havaroval a neodeslal žádná data, byla by to jednoznačná prohra. Pokud by přistál a odeslal data, jak se čekalo, byla by to jednoznačná výhra. Současnou situaci tak můžeme přirovnat k remíze. Nemůžeme mluvit o jednoznačné výhře, protože misi potkaly vážné problémy, ale také nemůžeme říct, že modul EDM nesplnil svůj úkol. Tím totiž byl sběr dat a jejich odeslání a to se podařilo minimálně z velké části.

Na závěr ještě malá omluva – Na Facebooku jsme před tiskovou konferencí avizovali, že součástí vysílání ESA TV budou i první snímky ze sestupové kamery DECA, což se samozřejmě nestalo. ESA měla zřejmě na svém webu předpřipravené texty, které měly vycházet v určitou dobu a nikdo si nevšiml toho, že by bylo potřeba je opravit. Omyl jsme tak přebrali i my.

Zdroje informací:
http://www.esa.int/
http://www.esa.int/

Zdroje obrázků:
http://www.esa.int/…/Schiaparelli_with_parachute_deployed_node_full_image_2.jpg
http://spaceflight101.com/exomars/wp-content/uploads/sites/79/2016/03/EDM16.jpg
http://www.esa.int/…/ExoMars_2016_Schiaparelli_descent_sequence.jpg
http://spaceflight101.com/…EDM_installation_on_top_of_TGO_20151125_1_1280.jpg

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

234 komentářů ke článku “Máme data z EDM, ale neznáme jeho osud”

  1. Lukas napsal:

    Opportunity si moze dat dalsi maraton k vraku esa.

  2. Jaro Pudelka napsal:

    Návrat p. Aloisa v starých koľajách. Poďme na to možno trochu ináč.
    Počítač evidentne vypol pristávacie motory lebo sa zapli podľa neho v nevhodnú chvíľu. Pre mňa ako človeka so skúsenosťami z programovania to znamená, že program bol zabetónovaný v hraničných hodnotách. Tieto hraničné hodnoty boli brané ako axióma, čo je v tak neznámom prostredí ako je Mars zásadná chyba na úrovni High Level Design. Počítač mal hodnotiť situáciu flexibilne podľa aktuálnej výšky a jeho cieľom malo byť zbrzdenie na požadovanú dopadovú rýchlosť. Samozrejme, že to by si vyžadovalo aj palivovú rezervu. Keďže však bol očakávaný nebrzdený dopad, veľké množstvo zostávajúceho paliva by bol rizikovým faktorom. Preto si myslím, že už návrh takto koncipovaného pristátia bol chybný. Ako som už písal, mali nechať pristáť len čistú hw platformu tak ako to chcú urobiť v roku 2020.

  3. Jaroslav Alois napsal:

    Kladu si otázku proč vůbec lander stavěla Itálie? Vždyť v klubu jsou členové s větším renomé, příkladně Británie a Francie. Nebo parcipující Rusko, tam by lander stál polovinu vyhozených peněz, navíc Rusko „hledané“ a draze zaplacené zkušenosti má, jejich Mars-6 vysílal z letu na padáku v atmosféře Marsu již před 40-ti lety dokonce vědecká měření až do dopadu a pokud by byl vybaven verniery místo vteřinové rakety na THP, byl by s velkou pravděpodobností blížící se jistotě hladce přistál, nehledě na fakt že finální lander pro rok 2020 stejně bude stavět Rusko.
    Že by opět šlo v první řadě „jen“ o peníze ?

  4. Lukas napsal:

    Zdravim.vie mi tu niekto povedat,ako daleko je opportunity od toho europskeho vraku?dakujem

  5. Jaroslav Alois napsal:

    Američané realizovali osm pokusů o přistání na Marsu a pouze jeden se nepovedl, tuším až třetí v pořadí. Ve sportovní terminologii mají aktivní score 7:1, Evropa má pasivní score 0:2 a Rusové též pasivní score 0:4. Pokud by se v případě Ruska započítaly i sondy, které měly na Marsu přistát a  které k Marsu vůbec nedoletěly, pak by jejich score bylo 0:7 !
    Výsledek současného pokusu Evropy o přistání na Marsu by byl dílčím úspěchem pokud byl na kalendáři letopočet 1974.

  6. Vladimír Podivínský napsal:

    Sledoval jsem psaný přenos, sleduji články, čtu komentáře.
    Co si více přát, dobrá práce!

  7. RiMr napsal:

    Dovolím si vložit „aktulity“ od Pavla Toufara z jeho Facabooku:

    „REKONSTRUKCE DRAMATU
    Rozbor telemetrie z modulu Schiaparelli, zaznamenané mateřskou sondou TGO, toto první zjištění upřesnil konstatováním, že problémy nastaly zřejmě již v okamžiku, kdy se ve výšce kolem 7 km od schránky ukrývající výsadkový modul a v té chvíli již brzděné padákem odhodila její spodní část s tepelným ochranným štítem. Proč však došlo k odchylkám od stanoveného programu zatím není jasné. V další sestupové fázi pod brzdicím padákem se modul Schiaparelli skutečně uvolnil z ochranného pouzdra a jeho brzdicí trysky začaly pracovat. Ovšem jinak, než jak stanovil sestupový program. K vyhození z ochranné schránky došlo podle analýzy dříve, než v 1 200 metrech, a co je nejpodstatnější, brzdicí trysky sice začaly pracovat, ale na pouhé 3 až 4 sekundy. Přitom bylo stanoveno, že budou pracovat 29 sekund a během této doby sníží sestupovou rychlost z 250 km/h tak, že ve výšce kolem 2 metrů nad povrchem bude menší než 4 km/h.
    Z toho pak vyplynulo jediné – následoval neřízený pád modulu Schiaparelli a jeho příliš tvrdý dopad na povrch Marsu.
    MARNÁ SNAHA ZACHYTIT VOLÁNÍ
    Přestože byly minimální šance, že modul dosedl na Mars nepoškozený, byly podniknuty pokusy o možné zachycení signálů z modulu ve chvílích, kdy nad místem přistání přelétávaly družicové sondy ESA i NASA Již první přelet americké družice MRO (Mars Reconnaissance Orbiter) nad místem plánovaného přistání však odhalil krajně nepříjemné zjištění – žádné signály zachyceny nebyly!
    SNÍMEK MÍSTA ZKÁZY
    Dnes byl zveřejněn snímek pořízený americkou sondou MRO, zobrazující oblast, v níž měl přistát Schiaparelli. Na záběru s rozlišením 6 metrů na pixel jsou zcela jasně rozlišitelné dva nové „útvary“, které na snímku stejné oblasti, pořízeném stejnou sondou MRO letos v květnu nejsou! Jeden je bílý a s největší pravděpodobností jde o brzdící padák o průměru 12 m. Ve vzdálenosti asi 1 km severním směrem je nejasná tmavá skvrna o velikosti asi 15 x 40 m, která by měla být místem dopadu modulu Schiaparelli.
    PŘÍLIŠ POZORNÝ PALUBNÍ POČÍTAČ?
    Dosavadní analýzy odhalily, že k uvolnění výsadkového modulu z ochranné schránky došlo ve výšce nejméně 2 km, a možná až 4 km, tedy přibližně o 15 s dříve, než předpokládal plán. Že se skutečně zažehly brzdicí trysky, ale pouze nakrátko na 3 až 4 sekundy, a palubní počítač je vzápětí vypnul.
    Následoval ničím nebrzděný volný pád a příliš tvrdý dopad rychlostí vyšší než 300 km/h, kdy nedošlo nejen k mechanické destrukci dopadem, ale mohly také explodovat plné nádrže pohonných hmot.
    Tato předběžná interpretace dramatických událostí bude upřesněna další podrobnou analýzou získaných dat. Zdá se totiž, že palubní počítač zjistil z údajů Dooplerova radarového výškoměru, že motory se zažehly ve vyšší výšce, než byla plánovaná a v přemíře pečlivosti či opatrnosti je podle všeho vypnul. K jejich novému nastartování už nedošlo. S takovým restartem se v programovém vybavení ani v konstrukci motorů nepočítalo. Odborníci proto hovoří o možné softwarové chybě. Odhaduje se, že další analýza určí viníka a příčinu nezvládnutého závěru sestupu během, dvou až tří příštích týdnů. Pozornost se nyní soustředí především na otázku, proč byly motory předčasně vypnuty.“

    …taky se mi nezdá, že by jásal nad nepřistáním „protože je to tak lepší“…

  8. android napsal:

    Takže tu máme fotky EDM na povrchu. Teda toho co na něm udělal. Pěkně ho očoudil :(.. musela to být šlupka. ¨Jsem zvědavý na analýzy problému.
    http://www.ceskatelevize.cz/ct24/veda/1941374-o-osudu-modulu-schiaparelli-je-jasno-roztristil-se-o-povrch-marsu

  9. Tak nevim napsal:

    Nemyslim ze posmech zazniva proto ze vse nedopadlo jako v simulacich. Vypada to ze spoustu diskuteru zarazil ten Newspeak pouzitej po nepodarenym pristani. Neuspech je Uspech,Valka je Mir:-D

  10. Spytihněv napsal:

    Vypadá to na předčasně odhozený zadní kryt, pak se asi správně zažehly trysky, ale počítač zjistil, že je ještě vysoko a tak je zase vypnul. Kolik měl modul paliva? Pokud by nedošlo k fatálnímu vypnutí trysek, mohlo mu vystačit až k povrchu z větší výšky než bylo plánovaných 1200 m?

  11. vitusek napsal:

    Jsem velice nadšen z jakéhokoli sebemenšího úspěcu v kosmonautice.Po přečtení všech zasvěcených názorů bych velice rád upozornil že tyto rádoby zasvěcené názory mají docela naivní podtext.Už Švejk řekl krásnou větu:Zaplať si pivo a kecej si co chceš…A v tom množství „zasvěcených názorů lidí,kteří nikdy o kosmonautice nic nevěděli a nyní si zosobují právo cokoliv komentovat mi přijde jako opravdu velice přízemní.A divím se těmto „zasvěcencům“,že je to dokonce baví,aniž by se zamysleli nad svojí malostí…A koneckonců,když jsou už teda tak chytří,proč nejsou součástí týmů,které sestavují sondy…..

    • RiMr napsal:

      … možná byste se ve své velikosti mohl zamyslet nad tím, jestli těm „kafralům“ nejde právě o ten pokrok v kosmonatice a ne o to, aby kafrali a hanili práci těch, kteří jsou u „toho“…
      Možná je k tomu kafrání vede smutek nad padesátimetrovým „lendingsajtem“ a nad tím mediálním hyperkorektním oblakem který se nad místem „přistání“ vznáší…
      Nebo myslíte, že se míra lásky ke kosmonautice měří mírou lhostejnosti k nezdarům? Nebo mírou ochoty vykládat nezdar za „užitečnější“ než úspěch a vlastně tedy za úspěch?

      • Dušan Majer napsal:

        Je potřeba na věc nazírat realisticky. Osobně mám pocit, že některé komentáře zde byly až příliš pesimistické a některé dokonce až lehce posměšné. To opravdu není na místě.

        • RiMr napsal:

          Naprosto souhlasím pane Majer, realisticky ale podle mého názoru neznamená „říkejme jen krásné věci, protože kosmonautika je krásná a lidé co zřejmě (třeba ne) udělali chybu ji určitě neudělali naschvál a nejsou to žádní amatéři, naopak“.
          Posměšný tón je bezpochyby špatný přístup. Leč často je to vlastně „zoufalý“ protinázor na v podstatě euforii v některých příspěvcích nad selháním přistání, protože „je to přece lepší než kdyby lander přistál“.
          Chyby se stávají a stávat budou. Ale nejsou přece cílem.

        • Rudolf Šíma napsal:

          Doufám, že nepatřím k posměváčkům a nebudu za potrefenou husu. Občas se(třeba neuměle) snažím o odlehčení napětí. Když napíšu, že „šestikolý Schiaparelli“ zajel do rádiového stínu, tak se opravdu nevysmívám konstruktérům, ale s úsměvem se pozastavuji nad přípravou novinářů. Patřím k těm, kterým vadí vydávání zisku důležitých dat o průběhu sestupu za úspěch. Úspěch, že jsme získali další zkušenosti? Potom ano, Amíci mají hodně fotek a dat z povrchu Marsu a Evropa s Ruskem mají hodně zkušeností s přistáváním. Je skvělé mít data z průběhu havárie, ale není to úspěch. Zničení družice na rampě není úspěch ani v případě, že máte skvělou telemetrii a mraky dat (jo,vím, srovnání s posledním Falconem kulhá na obě nohy). Nejsem posměváček ani pesimista. Kdybychom přistáli (my, Evropané), upřímně bych se radoval.

  12. Martin Gembec napsal:

    Tak jsem to tu taky přelouskal. Docela jste se rozepsali. Bylo by vhodné, kdyby tu někteří nedělali diskuzní hádky typu Novinky.cz.

    Nejpravděpodobnější varianta, že se roztříštil o povrch a přestal vysílat až při dopadu se mi jeví jako nejpravděpodobnější. Pokud by nedostatečně zpomalil, tak by rakety působily jen krátkou dobu a nestihly ho zpomalit. Vypadá to, že to bylo o fous, uvidíme ještě, jestli MRO vyfotí další kusy HW. Ten snímek MRO je každopádně pecka, tak rychle po přistání. Fascinuje mě i pohled na kráter Endeavou vpravo, bylo to fakt blízko Opportunity.

    Díky všem za perfektní servis, co se dodatečných informací týče.

  13. kastelán napsal:

    Achjo tak už to ,máme oficiální, schiaparelli se zřítil ze 2 až 4 km nebržděn (asi udaje z telemetrie) více info zde: http://www.esa.int/Our_Activities/Space_Science/ExoMars/Mars_Reconnaissance_Orbiter_views_Schiaparelli_landing_site

    • kastelán napsal:

      Ha, pozdě, už byl někdo rychlejší, promiňte…

    • kolemjdoucí napsal:

      …2 až 4 km asi nebudou z telemetrie (použitý radar je podstatně přesnější a aktivovat se měl po odhození spodního krytu s tepelným štítem ve výšce cca 7km, takže je to jen odhad z časové sekvence nebo mlží).

      Odhození horního krytu s padákem mělo proběhnout na základě radarových údajů ve výšce 1,2km a motory se měly zažehnout ve výšce 1,1km.
      Pokud by ale radar nebo vyhodnocování dat z něho nefungovalo správně, pak mohlo dojít k odhození tohoto krytu předčasně a rozhodilo to celý systém.

      No uvidíme, co vymyslí…

  14. Tomáš napsal:

    Dúfam, že nerozpútam ďalší flamewar. Ale nedá mi podotknúť, že za posledných niekoľko desiatok rokov, samozrejme keď sú moje informácie správne, úspešne na Marse pristálo len sedem misií.

  15. Steve napsal:

    Každopádně vždycky se musí počítat, vzhledem k náročné cestě i k jiné planetě a zejména ke vždy velmi náročnému přistávacímu manévru, že se něco pokazí. Proto chytré by bylo vyslat naráz sondy 2, aby se eliminovalo riziko dlouhotrvající mise. Když ne současně, tak alespoň hned za sebou.

  16. maro napsal:

    Asi by bylo dobré napsat všem těm, co si myslí, že je Evropa nějak moc pozadu, že i ta úspěšná NASA má na Marsu pár ne úplně nejstarších mrtvolek, které byly totálními krachy.
    Jedním z nich byl Mars Observer z roku 1992. Ztráta spojení ještě před dosažením oběžné dráhy.
    Dalším byl Mars Climate Orbiter z roku 1998. Kvůli trapné softwarové chybě shořel v atmosféře Marsu.
    A do třetice Mars Polar Lander z roku 1999. Brzdící motor se vypnul moc brzy a lander se rozbil tvrdým dopadem.
    Ale NASA to navzdory všem sýčkům nevzdala a úspěchy jsou. A tak to má být.

    • Romanescu napsal:

      Ako tu uz par ludi pisalo, jedna sa o problematiku po vsemoznych strankach na hranici nasich moznosti a ta hranica je velmi tenka – je uzasne, kam az ju dokazali posunut spickovi odbornici zo vestkych vesmirnych agentur, bez ohladu na narodnost. A bez ohladu na narodnost drzim palce cistej vede, technologii a jej mierovemu vyuzitiu.

  17. Lukas napsal:

    Niekde tu zaznelo,ze nic tak komlikovane sa nepodari na prvy krat.omyl,spomente si na pristatie dvoch landarov viking.americania to zvladli na prvy krat.a dovod?testy,testy,testy.

  18. Romanescu napsal:

    Lander ESA pri pokuse o prve pristatie na Marse vletel do turbulentneho prudu plynov, sposobeneho startom raketoplanu Advanced Interplanetary Transport System spolocnosti SpaceX. Modul stihol vyslat dolezite data, vratane spektroskopickej analyzy potvrdzujucej bezchybnu pracu motorov AITS.
    Tlacova agentura Mars Today v kratkej sprave potvrdila, ze nedoslo k ziadnym skodam na AITS, ani na vybaveni kolonie. Prezident kolonie, vnuk zakladatela spolocnosti SpaceX ponukol – ako je uz dobrou tradiciou – pomoc teamu marsovskych specialistov pri zbere a analyze trosiek landeru a tiez poskytol odkaz na aktualny cestovny poriadok AITS.
    Team ESA sa tesi z dosiahnutych upechov a veri, ze dalsi pokus o pristatie uz dopadne na vybornu.

  19. Jindra napsal:

    Celá tato situace kolem mise, mi příjde jako když Space X pošle nahoru raketu a pvní stupeň nepřestane správně a shoří, při nárazu o rampu. Cíl mise byl splněn, náklad je tam kde má být a pracuje, ale přistání prvního stupně se nepovedlo. Odrovské množství neocenitelných dat z těchto nepovedených přistání společnost dostalo tam, kde je dnes. Myslím, že přesně tak je potřeba na to koukat. Modul na orbitě Marsu je a funguje. Data, z průchodu atmosférou mají a jinak by je nezískali.

  20. Rafall napsal:

    Díky za článek i zajímavé komentáře. V duchu úvodního vtipu to hodnotím, že zbalit holku není to samé co s ní jít na rande. ESA holt balit holky neumí. Zato NASA je min. na 2. metě. Pro širokou veřejnost jsou dílčí úspěchy něco jako plíseň v Petriho misce Sira Alexandra Fleminga. Tak zas příště raději na rande do divadla než na fotbalový zápas 😉

  21. Spytihněv napsal:

    50 sekund před plánovaným přistáním mělo dojít ke ztrátě signálu. Není možné, vzhledem k tomu, že došlo k nedostatečnému zpomalení, že ztráta signálu proběhla po nárazu na povrch Marsu, když EDM dopadl kvůli této rychlosti předčasně proti plánu?

  22. Lopez napsal:

    Zdravím. Předně obrovské díky za servis, který nám poskytujete..! Na Kosmonautixu jsem od nedělní půlnoci prakticky nonstop.. 🙂

    A dotaz; sestup modulu EDM se měla pokusit vyfotit Opportunity. Nevíte, v jaké vzdálenosti od dopadové elipsy vlastně teď Opportunity je a kdybychom se mohli dozvědět, jak tenhle pokus dopadl..?

  23. Radim napsal:

    Ve zkratce z komentáře Anatolije Zaka na rusianspaceweb.com:

    Hovoří o „selhání“ a uvádí:
    že pravděpodobně došlo k předčasnému odhození horního štítu s padákem – 50s před dopadem, místo plánovaných 30s (pouzdro tedy bylo nedostatečně zpomaleno)
    sestupová rychlost byla vyšší než plánovaná
    brzdící motory pracovaly jen 3-4 sekundy (viz také článek výše)

  24. Radek Kroupa napsal:

    Novinky.cz – Vysoce riskantní přistání šestikolového modulu Schiaparelli….. Záhada je vyřešena, zapomněli mu přidělat kola.
    Ještě že je tu kosmonautix.cz, díky za něj.

  25. Zdeněk napsal:

    Že se tady rozumuje nad jakousi nekompetentností EU mne hodně mrzí, neboť o to vůbec nejde. Kosmický výzkum přece nemůže být jen výsadou USA, Ruska, nebo Číny. Špičková věda se nikdy nedělala pouze v těchto zemích. Mrzí mne pochopitelně, že se mise nezdařila úplně, jenže bylo by spíše nedobře, kdyby všechno vycházelo hned napoprvé, protože všichni se učíme hlavně z chyb.
    Docela rád bych konstatoval více úcty k těm, kdo se zabývají kosmickým výzkumem, už jen proto, že se jedná o naplnění odvěké potřeby lidstva pronikat dále, než za humna.
    Osobně se těším na výsledky analýzy dostupných dat, protože je možné, že bude odhaleno něco, co v budoucnosti velmi pomůže při dalších misích. Nevíme totiž o podmínkách na Marsu úplně všechno a přistát tam, rozhodně není brnkačka.

  26. Jaroslav Alois napsal:

    Když už se o mně někdo opět “ otřel“ zareaguji, ačkoli jsem to neměl v úmyslu. Nedělejte z přistání na Marsu nějaký problém. Je to čistě inženýrská záležitost a ta znamená umím/neumím. Američané přistávají na Marsu jako na běžícím pásu, hned na první pokus před 40-ti lety !
    Očekávám, že to za dva roky předvede Čína a to lander i rover a jako bonus předběhne manželství Rusko – EU.
    Chápu že je to tristní, Rusko 4x nic a Evropa 2x nic.
    Jásat nad jasným krachem mi připadá zábavné.
    Samozřejmě bych byl ale velice spokojen, pokud by se nakonec ukázalo, že to Schiparelli přežil.

  27. Peter P napsal:

    Dusane, je mozne EDM este teoreticky zopakovat? Je to len cisto teoreticka otazka. V pripade, ze by ESA nasla budget a mali k dispozicii este jeden exemplar EDM. Dal by sa vyslat k Marsu v nasledujucom okne (rok 2018) a pokus zopakovat? Stacil by iba mensi nosic. Urcite by EDM potreboval nejaku adapter so solarnymi panelami ktory by cely system napajal po dobu letu k Marsu. (Napriklad keby by bol 1/3 velkosti TGO). Mal by Soyuz dostatocnu kapacitu to tam dostat?

    Viem, ze ziskane data boli uzitocne, ale bez uspesneho prostatia to nie je ono.

    Dik

  28. Martin napsal:

    Bude mít nějaký vliv TGO na Curiosity? Myslím ve smyslu, že Curiosity bude mít tak více komunikačních oken. Tím si mohou operátoři dovolit pořizovat více fotografií a dat, protože by tento potenciální nával dat stíhala přeposílat TGO.

  29. Spytihněv napsal:

    Myslím, že nemusíme být příliš přísní. Data byla doručena, část sestupu proběhla podle plánu, navíc byl modul deklarován jako sběratel zkušeností a ne primárně jako vědecká expedice. To bude až ExoMars 2020 a tam by takovýto průběh byl naprosté fiasko bez pardonu. Pokud jde o ostatní přistání, tak Huygens super, Beagle 2 výsledek nula, navíc opravdu smutný příběh po zvážení pravděpodobného problému, a Philae byl úspěšný průkopník něčeho zcela nového a ode mne má čtyři hvězdy z pěti možných 🙂

  30. Vláďa napsal:

    Jestli SpaceX úspěšně napoprvé přistane na Marsu s Red Dragonem, tak bych agenturu ESA nechal rozpustit. Jeden háček to přece ale má. Co s těmi nezaměstnanými.

    • Dušan Majer napsal:

      To přece nemůžete myslet vážně. Kosmické agentury mají své nezastupitelné místo. Dělají primární vědu, která nikdy nebude zisková a tak ji nebudou dělat soukromé firmy.

      • Vláďa napsal:

        Ano, uhádl jste :)), bylo to napsáno v nadsázce. Bohužel psaný text nedává tolik možností, jak správně pochopit, jak to pisatel vlastně myslí. Jsem velký fanda kosmonautiky a fandím všem kdo se v této oblasti angažuje, bohužel vůdči ESA jsem trochu skeptický, alespoň co se týče marsovkých misí. Už Beagle 2 byl pro mne velkým zklamáním. A nevěřil jsem, že se to bude opakovat i tentokrát. Můj názor je ten, že asi selhaly kontrolní mechanismy, které měly odhalit nedostatky ještě při výrobě a testování sondy. Nemyslím, si, že by ESA neznala dostatečně podmínky, do kterých se bude přistávat. Prostě někde byla chyba a nebyla odhalena. Jinak děkuji za web Kosmonautix. Mám nyní spousty aktuálních informací ze světa kosmonautiky, které byly dříve pro mě nedosažitelné.

      • kolemjdoucí napsal:

        …a proč ne?
        Peníze, co by spotřebovala agentura, získá na stejnou činnost někdo jiný (samozřejmě musí fungovat transparentní systém získávání zakázek a hodnocení výsledků, tedy v EU by to nefungovalo moc dobře, a ještě hůře v tuzemsku).

        • Dušan Majer napsal:

          Kosmické agentury mají zkušenosti s vědeckými misemi – to je základní předpoklad. Primární věda bude vždy ležet na bedrech států – stejně jako žádný podnikatel nepostaví urychlovač částic, tak i vědecký výzkum, vesmíru musí táhnout státní agentury.

        • Prosím nepleťte a nezaměňujte EU a ESA, obě to jsou naprosto odlišené organizace. Společné mají jenom to, že sídlí v Evropě.

        • kolemjdoucí napsal:

          to D.Majer:
          Primární výzkum dělají ve světě nejčastěji univerzity nebo specializované vědecké instituce (obojí dotováno obvykle prostřednictvím grantového systému z daní anebo průmyslem), nezcela zanedbatelná část se ale dělá i v soukromých institucích (jejich financování je obvykle směsné – z daní, fondů i od jednotlivců).
          Agentury jsou dnes prakticky hlavně organizátory (ano, mají i svoje vývojové a výrobní týmy, ale jejich podíl na výsledku se snižuje), kteří si najímají vědecké i výrobní instituce na návrh, výrobu i personální zajištění mise.
          Podnikatel je schopen navrhnout, vyrobit i provozovat třeba pole radiových teleskopů nebo nosnou raketu, jen k tomu potřebuje motivaci (osobní nebo formou zisku) – nic víc, nic míň. Příkladů ze života je spousta.

        • kolemjdoucí napsal:

          to M. Václavík
          Zmínka o EU (a tuzemsku) je v souvislosti s problematickou transparentností získávání zakázek v podobě projektů. Jak je na tom ESA nemám vlastní zkušenost, ale moc velké iluze si nedělám.

        • kolemjdoucí napsal:

          to D.Majer:
          S tím rozhodně nemohu souhlasit, stačí se podívat třeba jen na financování ATA (i celou SETI Institute)… obdobných institucí (některé jsou o poznání, jiné o humanitě, a další třeba jen o plnění snů svých donátorů) bez vidiny zisku je nemálo (to, že o nich nevíte, neznamená, že reálně neexistují).
          Prostě někteří lidé mají takový majetek, že si mohou dovolit financovat i značně nákladné projekty třeba jen pro své potěšení.

          To jsme se ale dosti oddálili od původního tématu – soukromé firmy jsou ochotny a schopny realizovat základní výzkum, pokud jim někdo poskytne stejné finanční prostředky jako státním agenturám. Velmi často jsou ochotny přispět k tomu i nemalými vlastními finančními prostředky.

    • maro napsal:

      No pokud tam přistane za dva roky, tak tu bude podle vás asi ještě jedna velká agentura na rozpuštění.

  31. Kenny007 napsal:

    Tak je to prostě test nové technologie a sledoval jsem ho s napětím. Data se získat povedlo, takže defakto účel splnil. Jestli je to správná cesta se teprve ukáže, třeba za pár let přistane úspěšně šestitunový Red Dragon s tunou přístrojů motoricky a tyhle experimenty s padáky se ukážou jako slepá ulička vývoje. Ale dokud to nezkusíme, nemůžeme to tušit..

  32. Červ napsal:

    No, po bitve každý generál, ale nezdá se vám, že je něco lehce „shnilého“ ve státě Dánském??? Při každém zposledních EU pokusů o přistání se našla nějaká chyba, a navíc taková, krerá by se stávat neměla?? Beagle…žádná data …IMHO chyba už při návrhu, bez spojení při sestupu, Huygens… úspěch, ale …. hloupá chyba v programovém vybavení způsobila ztrátu poloviny získaných dat, Rosseta … úspěch, ale …. nefungoval ani jeden mechanizmus pro přichycení ke kometě, harpuna neharpunovala, trysky netryskaly 🙂 … co udělali konstruktéři špatne? A teď EDM.
    Prostě když to srovnáme s NASA, tak něco v ESA nefunguje tak, jak má.

  33. Vaca1 napsal:

    Váš operační systém bude automaticky aktualizován na Windows 10. Restart sondy za 10, 9, 8,…

  34. Cx napsal:

    Nějak nepobírám ten skepticismus. Mám pocit, že i kdyby ten lander přistál, tak mu v místní diskusi budete vytýkat, že má jen baterie a nemá kola. Evropě se podařilo usadit družici na orbitě Marsu, což se dá přirovnat k výstřelu z kanónu s tím, že se musíme trefit do oka jehly na vzdálenost 1000 km. Podařilo se navést přistávací modul do atmosféry a zjevně ho dostat do výšky pod jeden kilometr bez problémů. V posledních minutách se děje strašně moc věcí a žádná z nich nesmí selhat. Navíc se dějí o 10 světelných minut dál, takže všechno musí probíhat autonomně. Možná to nešlo podle plánu, ale mluvit o neúspěchu je přestřelené. Lander měl otestovat technologie potřebné k přistání, což udělal a zjistil, že takhle to nepůjde. K tomu ale potvrdil, že první fáze přistávání jsou bez problémů. I kdyby nežuchnul na povrch rychlostí několik set kilometrů za hodinu, tak stejně dole nic pořádného neudělá, ale takhle se mohou konstruktéři zaměřit na vylepšení celého procesu tam, kde ten u Schiaparelliho selhal.

    Si představte, že by politik měl podobný názor a neviděl za tím úspěch. To bychom pak nemuseli mít už žádnou sondu na Marsu.

    • maro napsal:

      No jo. Jenže závěr „takhle to nepůjde“ není ten správný. Právě takhle to musí jít, jen to musí pořádně fungovat. Není moc jiných cest. Nafukovací balóny jako Airbagy byly dobré tak pro mrňouse typu Oportunity. Větší kus železa už musí dopravit raketové brždění.

      • Cx napsal:

        Každý kdo někdy něco vyvíjel ví, že jakékoli zařízení má nekonečné množství kombinací parametrů a funkčních z toho moc není, takže je snadné udělat chybu, za kterou vývojový tým třeba ani nemůže, protože nikdo z nás na Marsu ještě nebyl. I přes úspěchy z minulosti je to pořád jen tipování. „Takhle to nepůjde“ neznamená zanevřít na raketové přistání, ale upravit parametry a možná i hardware tak, aby to šlo a vypadá to, že podklady nějaké budou.

  35. Radim napsal:

    V tuto chvíli to tedy vypadá na problém buď s 1) padákem nebo 2) raketovým motorem.

    ad 1) je méně pravděpodobné, máme data potvrzující zapálení brzdících motorů a jejich hoření (byť možná jen po krátkou dobu). To by bylo „menší zlo“. Ani jeden z účastníků nemá zkušenosti s padáky na Marsu, otevírání padáku v nadzvukové rychlosti je oříšek…

    a proto mi ad 2) připadá jako pravděpodobnější. Toto by mi naopak přišlo na pováženou. I při vědomí, že kosmická technika má vysoké požadavky, pracuje v extrémních podmínkách a limitech a každý kus je do značné míry prototyp, mi přesto přijde, že se jedná o systém, který by selhat neměl. Otázkou je, pokud tedy vůbec, co selhalo. Ale, na rozdíl od padáku, oba účastníci jsou zkušení stavitelé raketových pohonů. Pokud se tedy raketový brzdící systém ukáže jako nejslabší článek řetězu, nebude moc důvod k prsení se.

    Vtip na úvod sednul a mě překvapil a pobavil. Dušan vždycky vytáhne nějaké eso z rukávu, kterým jeho článek „vystoupí z řady“ 😉

  36. stealer napsal:

    Možná mi to uniklo, ale proč byl vlastně lander navržen tak, aby vypnul brzdíci motory ve 2m a pak volně dopadl, místo toho, aby s jejich pomocí hladce přistál?

  37. Fantasta napsal:

    Pane Majer, prosím neomlouvejte se za vtip, který je “ genderově“ nekorektní. Na tento web chodí lidi, kteří zvládnou vyhodnotit, že vtip je vtip. To, že sociopatické osobnosti v našem naprosto úžasně korektním světě nám chtějí vtlouci svoji představu toho, co je správné, mě dennodenně prudí velmi. Děkuji moc za odlehčení, páslo to perfektně. A co se týká EDM, no, přistál. Ale jinak jak jsme si mysleli. Trefil se do Marsu. Taky dobrý. Ale jinak smutek velký… Pocitově taky nevěřím padáku.

  38. Geo napsal:

    Díky za informace !
    Tohle je škoda . Vypadá to na problém s padákem a jestliže fungoval radar , a vědí tedy v jaké výšce jakou rychlostí , budou schopni složit velmi podrobný a přesný popis událostí . Můžu tak spekulovat a říci , že trysky začli pracovat nízko nad zemí , asi tak 200m místo 1100m , protože padáková část sestupu byla rychlejší než měla. A sonda EDM absolvovala slušný crashtest 🙁
    I tak díky Vám pánové !

  39. Zdenka napsal:

    Děkujem za rychlé, přehledné a vyčerpávající informace!!

  40. B.boruvka napsal:

    ESA ma s tema landerama proste smulu 🙁
    Awesome ze ty data dosly

  41. gg napsal:

    Co je na tom vtipu „genderově nekorektní“?

  42. maro napsal:

    Tipuju to na to urvání nadzvukového padáku. Tohle je slabší článek každé mise. I ten padák pro Curiosity se trhal a trhal v aerodynamickém tunelu, než ho nějak vyladili a on se správně nafoukl bez roztržení. Přesto byli v JPL v roce 2012 při přistání velice napjatí, jestli fakt vydrží i na Marsu.

    • Dušan Majer napsal:

      Ke ztrátě došlo až při motorické fázi sestupu.

      • maro napsal:

        To ano. Píšou že mají info o nějakých několika sekundách zapálení raket, ale to zapálení mohlo nastat jako automatická reakce na výšku i když by letěl hodně rychle kvůli špatné funci padáku. Ale data samozřejmě mají, takže i tu změnu rychlosti. Kdyby padák přežil, bylo by to samozřejmě lepší. Čím později se porucha vyskytla, tím líp.

        • Dušan Majer napsal:

          Jsem hodně zvědavý, jak dopadne vyšetřování.

        • kolemjdoucí napsal:

          Celá sekvence, až do zapnutí radaru (po odhození spodního krytu s teleným štítem) je řízena časově (vlastně asi i odhození horního krytu s padákem a zapálení motorů), takže pokud některý z předpokládaných parametrů nesedí (např. okamžitá rychlost), může být dost zásadní problém.
          Až se vyhodnotí data získaná z radaru (nějaká by měla být v získané telemetrii dostupná) – výška a okamžitá rychlost, bude jasněji (možná již je, ale jen u ESA).
          Tip: Brzdění bylo pomalejší, než se předpokládalo (ať již z jakéhokoliv důvodu), a tak okamžitá rychlost u některé z operací časové sekvence byla podstatně vyšší, a následná fáze ji nestihla korigovat.

    • Midrys napsal:

      Pokud si dobře pamatuji, tak v dokumentu Curiosity na Marsu uváděli, že chyby padáku byly způsobené pomalým otevíráním, které ve skutečnosti probíhalo mnohem rychleji kvůli vyšší rychlosti landeru a tudíž na tu vyskytovanou chybu při skutečném přistání „nebyl čas“. Oni na něm tedy nic nevylepšovali. A i zde byl použit již prověřený a ozkoušený padák.

  43. Rudolf Šíma napsal:

    Díky za článek. S vtípkem se autor pouští na nebezpečnou půdu. 🙂 Jsem rád, že tu čtu i kritický komentář. Páni na tiskovce mohli alespoň trochu zahrát smutek nad současným stavem. Je jasné, že to mohlo dopadnout hůř, ale úspěch vypadá jinak.

    • RiMr napsal:

      Mě se prostě zdá, že když se podíváme na ten celý „big pikčr“, tak vidíme posloupnost — VELMI malý cíl (ve srovnání s tím, co a jak se už na Mars podařilo dostat výrazně chudší zemi která navíc „pořád někde válčí“ – USA vs EU) — ani tento cíl se nepodařilo naplnit (orbiter má přece sloužit jako podpora „něčeho“ co má být „dole“) — křečovitě se to prezentuje jako „skoro úplný úspěch“… dělám ve firmě s fr. majitelem a „všechno sedí“…

    • Dušan Majer napsal:

      Myslím, že pánové to brali realisticky. Ona ta data jsou cennější, než se může zdát.

      • RiMr napsal:

        Jistě, uvidíme, je brzy skřípat zuby víc než je záhodno (ale trochu už teď).
        Data – OK, dejme tomu, že z dat vyčteme, že některé z motorů se nezažehly a že se lander při sestupu roztancoval, převrátil atd. Jestli z toho vyplyne poučení „musíme ty motory udělat tak aby se zažehly všechny“, tak mi to přijde dost draze zjištěná samozřejmost…

        • Dušan Majer napsal:

          Chybami se člověk učí. To platilo vždy a platit to i bude v oblasti kosmonautiky.

        • RiMr napsal:

          S tím samozřejmě souhlasím. Ale tohle není žádná pionýrská cesta, tohle je snaha o prošlapání vlastní cestičky hned vedle už poměrně široké cesty, kterou z trucu ignoruji (můj osobní subjektivní názor získaný kontaktem s EU institucemi).
          Ale točíme se v kruhu, samozřejmě, přeju jim aby to „dobře dopadlo“, ale raději bych prostě držel palce něčemu co kosmonautiku jako celek posune někal dál. Ne jen EU kosmonautiku, ale celosvětovou kosmonautiku.

          • Dušan Majer napsal:

            Michal Václavík z České kosmické kanceláře k tomu před pár dny na naše fórum napsal, cituji: „Průběh přistání byl velmi úzce probírán s experty NASA , kteří poskytli všechna dostupná data. I proto má EDM jedno prvenství, poprvé má mít možnost bezpečně přistát v prachové bouři. A ta spolupráce samozřejmě funguje i obráceně, NASA bude chtít tato data k dispozici.“

        • Čeněk napsal:

          Na té sondě pracovalo obrovské množství velmi chytrých lidí, a nemyslím si, že by nikoho z nich nenapadlo, že se mají zapnout všechny motory… Každá jednotlivá součástka byla samozřejmě velice pečlivě testováná – testy ale probáhají pouze na Zemi a Mars je zkrátka něco úplně jiného. Teď se uskutečnil první test na Marsu a data z přistání nám tedy poskytnou cenné informace o chování v podmínkách, které bychom na Zemi prostě nenasimulovali. Sonda byla jen zkušební prototyp přistávací technologie.

        • Čeněk napsal:

          Používat technologie NASA, které už jsou odzkoušené, není bohužel tak jednoduché, jak by se na první pohled zdálo. Za prvé, každá sonda je součástí většího ekosystému (schopné výrobní firmy, nosné rakety, informační/komunikační infrastrkuta, předpisy …) a americký ekosystém není bohužel úplně kompatibilní s tím evropským – takže buď bychom z NASA museli nakoupit úplně všechno a nebo velmi složitě přizpůsobovat jejich technologie našemu ekosystému (což v podstatě stejně znamené úplně nový vývoj).
          Za druhé, velká část amerických vesmírných techologií se nesmí vyvážet mimo USA (stejně jako evropské nesmí mimo Evropu), protože to ohrožuje národní bezpečnost. Legislativně je to v podstatě neprůchozí (viz ITAR regulations). Jisté části se dají sdílet, ale všechno určitě ne.
          Za třetí – jen tak na okraj, pro Evropu je to strategická věc, budování takového know-how má obrovské ekonomické a bezpečnostní benefity.

    • vedator napsal:

      Uspech im lieta nad ‚hlavami‘ v podobe TGO 🙂

  44. marian napsal:

    No ono je síce pekné, že sa to ESA snaží prezentovať ako čiastočný úspech, ja by som to ale tak pozitívne nevidel. Predsalen, pri Exomarse 2020 už bude úplne jedno, či sa prežil vstup do atmosféry, či sa otvorili padáky a podobne, ked sa to rozbije o povrch, bude to proste prúser na n-tú. Pri pristátí na akomkoľvek telese je dôležité to, či sa podarí práve ona záverečná fáza, po ktorej bude modul bezpečne fungovať a odosielať dáta. Preto napr. hodnotím ako jednoznačný úspech pristátie Phillae na kométe (napriek tomu, že to nedopadlo úplne podľa očakávaní), avšak pristátie EDM hodnotím ako jednoznačný neúspech (a malá pridaná hodnota v podobe oných zostupových dát sa ukáže relevantnejšou iba v prípade, že sa z nich poučia pri Exomarse 2020 a ten dopadne úspešne).

  45. RiMr napsal:

    „Andrea Accomazzo dokonce prohlásil, že věří tomu, že analýza nasbíraných dat povede k tomu, že bude možné naprosto přesně určit průběh všech událostí, které potkaly modul EDM, aby bylo možné se těchto problémů vyvarovat při příští misi“

    …nebo požádat o spolupráci NASA aby se podělili aspoň o část své knowhow a nabídnout něco na oplátku.
    Tohle spíš připomíná „Zase pozdě Cimrmane! Teď tu byl, teď tu byl! Museli jste se minout! Počkejte, podívám se. Nějakej Alfréd Nobel. Znáte ho?“

    Prezentovat toto jinak než další fail chce hodně silné brýle, takové, co je fasují v Bruselu…

    • gg napsal:

      Pokud ten druhý lander je jiný design, tak tohle konkrétní selhání ale skutečně nemusí být relevantní.

    • Tomáš napsal:

      Budem ti odporovať, ako už mnoho vecí ukázalo, z chýb sa naučíš viac ako z úspechu. Keď zistíš prečo a ako, je to cennejšie lbo vieš čoho sa máš nabudúce vyvarovať

    • Dušan Majer napsal:

      Fail by to byl, pokud by EDM neodeslal žádná data. Tohle jistě není plný úspěch, spíše plichta. A není se co divit, že každá agentura se snaží si tu cestičku vyšlapat sama.

    • vedator napsal:

      Nastastie budu ini rozhodovat, ci to bol uspech alebo nie. Ak dostanu zvysne peniaze na EM2020, tak to bude znamenat, ze ESA bola schopna presvedcit.

      • RiMr napsal:

        …no vidíte… a já jsem bláhově myslel, že o tom jestli to byl úspěch nebo ne rozhoduje to, jestli byl cíl mise splněn nebo ne.
        Jestli byl cíl mise landeru „nasbírat data odhalující posloupnosti vedoucí k selhání přistání landeru“, tak to pak jo.
        Jestli bylo cílem přistání landeru, tak se nezdařil. OK, můžeme říkat, že se cíl nezdařil, ale že jsme nasbírali cenné informace, ale něco jako zdravý rozum mi říká, že tvrzení „přistání se nezdařilo, máme asi část dat co nám objasní proč k tomu došlo, zas tolik se nestalo, cíl mise by v podstatě splněn“, je prostě falešné…

        • Dušan Majer napsal:

          Jak už jsme řekl, mise by byla neúspěšná v případě, pokud bychom neměli ani data. Je jasné, že to neskutečnilo úspěchem, ale tady se nepohybujeme ve stavu 0 nebo 1. Skutečnost je někde uprostřed.

        • vedator napsal:

          Nemyslim, ze by pristatie landeru bolo primarnym cielom misie-tym bolo nazbierat data, ktore budu viest k zvyseniu pravdepodobnosti pristatia dalsieho v poradi.

        • Čeněk napsal:

          Sonda byla technologický demonstrátor, což znamená, že to byl prototyp nějaké větší technologie. Demonstrátory se používají pro testování a u toho je hlavním sbírat data a zkušenosti. Samozřejmě, pokud demonstrátor dosedne až na povrch planety, tak je dat více a tím pádem i více zkušeností. Nedokončení celé testovací procedury ve fázi prototypu není nic strašného a už vůbec ne nic výjimečného. Žádnou složitou technologii se nepodaří vytvořit na poprvé. Selhání by to bylo až ve chvíli, kdy by se nepodařilo přistát finální sondě, tedy roveru v další misi – to by totiž znamenalo, že bylo zanedbáno předchozí testování.
          Doporučuji nastudovat fáze technologického vývoje (Technology Readiness Assesement).

        • ventYl napsal:

          Ak si zoberieme za ciel misie toto:
          Pri prvom pokuse o pristatie sa nam puzdro roztrieskalo o povrch. Teraz nam leti orbiter, ktory by poletel aj tak, vyuzime zvysnu kapacitu nosica na nieco, co bude relativne lacne a lahke, overi nase vypoctove modely pristatia a keby sa to aj roztrieskalo o povrch, z telemertie snad zistime kde sme spravili chybu skor, nez sa nam o povrch roztrieska aj podstatne drahsi rover.

          Tak to bude podla mna celkom uspech, ak z tej telemetrie vycitaju nejaky zasadny rozkol medzi simulaciami a skutocnostou (a to, ze co vylezie z pocitacovej simulacie nie vzdy zdaleka odpoveda realite mi mozete verit, je to tak trocha moj chleba). Trocha zbytocne by to bolo, ak by sa zistilo, ze problem bol technickeho, nie principialneho razu a celkom problem bude, ak sa zisti, ze sa nic nezistilo. Rad by som videl v dvojprojekcii planovany vs. skutocny (resp. to co sa z neho bude dat zrekonstruovat) priebeh aj s vysvetlenim, co bolo asi zle. Ak 5 sekund horeli motory, ta moja vcerajsia spekulacia s exploziou motora nemusi byt zasa az tak mimo 😛 Samozrejme stacilo, ze sa niektora banka nezapalila a sonda sa dostala do rotacie, alebo nieco menej filmove.

          To, ze TGO bol orbiter sluziaci na komunikaciu s EDM (co vyplyva z ineho tvrdenia, ze naco je orbiter, ak nema s cim komunikovat) je – pardon za vyraz – volovina. Kto by naco posielal na orbitu Marsu nieco, coho ucelom je komunikovat s puzdrom, ale vzhladom k nebeskej mechanike dokaze za zivotnost puzdra nad nim preletiet len 4x? Robili to rusi s Venerami, tam to ale malo trocha ine dovody. Zaparkovat na orbite by bolo energeticky narocne a beztak by puzdro neprezilo do dalsej orbity. Svoju primarnu ulohu ma TGO v nazve a uloha komunikacneho prostrednika je vzhladom k mnozstvu misii smerovanych k Marsu akosi automaticka. Orbitery si robia navzajom relay misiam na povrchu (zatial len americkym).

          Ked chcete hejtovat, tak aspon hejtujte vecne.

        • Tomáš napsal:

          plne súhlasím s

          ventYl napsal:
          20.10.2016 (19:25)

  46. Martin Gembec napsal:

    Díky za souhrn. Mě z toho plyne, že přistání se nepovedlo, ale naštěstí v té pozitivní variantě, kdy je mnohem víc dat, než jsem doufal. Já si přál, aby měli data alespoň ještě s padákové fáze sestupu. Jestli mají i zaplý radar a případný pokus o motorický sestup, považuji to skoro za úspěch, ve který jsem včera moc nedoufal. Myslím, že jestli si dají tu práci a najdou ho pak pomocí kamery MRO, bude mozaika úplnější.

  47. JP napsal:

    Jakmile se odmlčel tak to bylo špatný, njn tak znovu a lépe.

    • David napsal:

      Tentokrát bych prosil pouze za vaše peníze a daňové poplatníky z tohoto vašeho koníčku vynechte.

        • Libor napsal:

          Ale já to moc dobře chápu, pán asi patří mezi tu část lidstva, která hořekuje při sebemenším selhání. Samozřejmě, že tyto mise všichni platíme v podobě daní, já jsem na to hrdý. Ale výzkum kosmu je naprostá klíčová věc, bez které se nelze obejít. Problémům se též nelze vyhnout. Je třeba investovat do kosmického výzkumu, lidstvu to ohromně prospívá. Bohužel někteří si to neuvědomují a píší takto hnusné texty, ze kterých je mi mdlo. Pán si možná neuvědomuje, že výsledky výzkumů v kosmu v určité podobě využíváme i dnes. Nevidím do detailů, ale vím, že tomu tak je. Trochu mě trápí, že lidstvo si neumí poradit se svými trapnými problémy a raději se nesoustředí na cesty do vesmíru, které postupně vyřeší problémy. Jsem v tomto optimista. Pryč s politikou. 😉

        • Jaro Pudelka napsal:

          to Libor. Skvelá reakcia. K vášmu konštatovaniu o hrdosti na dane, ktoré idú na kozmický výskum sa hlásim. Len chcem veriť, že je to tak vždy. Ale to je iná debata a tú tu nechcem otvárať.
          Vaša reakcia by sa mala vytesať do kameňa!

        • Wrunx napsal:

          Pane Libore, chápu vaše svaté rozhořčení nad lidmi, kteří mají odlišný názor než Vy, ale skutečně by i mě třeba zajímalo, jestli svou větu „Ale výzkum kosmu je naprostá klíčová věc, bez které se nelze obejít.“ myslíte vážně.

        • Jaro Pudelka napsal:

          to Wrunx. Ak o dôležitosti kozmonautiky tak pochybujete, asi sem chodíte zbytočne, či nie. Je tu teraz čerstvá reakcia, ktorá vypichuje len malú oblasť prínosov kozmonautiky a aj to stačí. Skúste stručne napísať, čo nám dobré prinieslo zbrojenie napr. Viem, že sa niečo nájde ale za akú cenu.

        • Libor napsal:

          Pro pana Wrunx: Ano, tu větu myslím zcela vážně. Proč bych neměl??

        • Wrunx napsal:

          2 Jaro Pudelka: ehm, kdo mluvil o zbrojení, tedy kromě Vás?? Ostatně, z Vaší reakce usuzuji, že jste neporozuměl mému dotazu, jež byl krom toho určen někomu úplně jinému. Děkuji za Váš příspěvek, ale je pro mě zcela zbytečný.
          2 Libor: děkuji za odpověď. Neříkám že byste neměl, nebo snad ano?

        • Libor napsal:

          2 Wrunx: Mě jen zajímalo, proč vás to zajímá. 😉 Já se snažím, aby byla většina mých příspěvků naprosto k tématu a vážná. To, že mám svérázný přístup, to je jiná. 😉

      • Yokotashi napsal:

        Az se prestane z nasich dani platit sport, „kultura“* a nezmysly**, pak se muzeme bavit, jestli platit tu jedinou vec, ktera za poslednich 150 let zpusobila, ze mame v byte zachod, lednicku, mikrovlnku, pocitac a kouzelnou krabicku, na ktere muzeme psat komentare na kosmonautix, cist wikipedii, koukat se na kulturu, ci „kulturu“, psat kamaradum na druhe strane planety a ve zcela vyjimecnych pripadech se dokonce i vzdelavat.

        Pak take nastane ta diskuse, zda-li se ma z verejnych penez platit jen zakladni vyzkum (ktery moc ze soukromych zaplatit nejde), nebo i aplikovany.

        Nyni je vsak treba soustredit se na ten vetsi problem.

        *) Nejsem si jist, jaka kombinace medikace a dusevniho poskozeni muze vest k oznaceni takovych del, jako napriklad „Babovresky 6***, hovnocucar se vraci“ za kulturu.

        **) Dotace na veci, ktere nefunguji a z principu fungovat nemohou (biopaliva tak, jak je provozujeme; dotovany prodej cukru mimo EU a jeho castecny nakup zpet za vyssi cenu apod.) a na veci zcela nesmyslne predrazene (cyklostezka za 30 Mega/km).

        ***) Byvalo zvykem pouzivat v nazvech del rimske cislice, ale zda se, ze ze je obava, ze cilova skupina by tomu jiz neporozumnela.

      • Jaro Pudelka napsal:

        A že vaše/naše dane idú na zbrojenie a teda rádovo vyššie ako na kozmonautiku, tak to vám asi nevadí. Že sa vaše/naše dane častokrát rozkradnú a veľmi neefektívne sa používajú, tak to asi tiež nevadí? Ale v podstate smiešne sumy na kozmonautiku vás vytáčajú do červena.

  48. android napsal:

    Juj. No tak to jsem rád za ty data z průběhu přistání. Vědecká data z povrchu vem čert. Takže v zásadě jsem spokojen.

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.