Poslední let Atlasu V v konfiguraci 551, statický zážeh Starship S40 či vypuštění mise LINK k záchraně observatoře SWIFT. To jsou některé události uplynulého týdne. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se budeme věnovat ukončení mise evropské radarové družice Sentinel-1A, která překročila svoji živostnost a přinesla mnoho užitečných dat a objevů. Mimo výše zmíněná témata nás čeká třeba ještě připomínka EVA z ISS kvůli opravě Candarm-2 či průlet sondy Haybusa-2 kolem planetky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

První Sentinel končí

Po 12 letech výjimečné služby dosáhla radarová družice Sentinel-1A programu Copernicus konce své mise. Družice, původně navržená s životností sedm let, překonala očekávání nejen svou odolností, ale i mimořádným dopadem svých dat. Ta prohloubila naše chápání měnících se podmínek na naší planetě, podpořila širokou škálu provozních služeb a položila základy pro řadu vědeckých objevů.

Ačkoli pozoruhodná cesta Sentinelu-1A skončila, mise stále pokračuje s nástupnickými družicemi Sentinel-1C a Sentinel-1D – což zajišťuje, že i nadále bude mít Evropa na oběžné dráze k dispozici výkonné radarové družice, které poskytují cenná data.

Sentinel-1A, první družice v rámci programu Copernicus, byla vypuštěna 3. dubna 2014. Byl to nejen začátek jedné praktické mise, ale předznamenalo to začátek celého programu Copernicus, který je součástí kosmického programu Evropské unie zaměřeného na pozorování Země. Družice, vybavená pokročilým radarem se syntetickou aperturou v pásmu C, poskytovala snímky Země s vysokým rozlišením ve dne i v noci a bez ohledu na počasí. Schopnost radaru vidět i přes nepříznivé povětrnostní podmínky z něj udělala nepostradatelný nástroj pro monitorování naší dynamické planety.

Od sledování arktického mořského ledu a monitorování pohybu ledovců až po detekci ropných skvrn, mapování povodní a podporu záchranných složek během přírodních katastrof po celém světě, se družice stala nepostradatelným nástrojem pro monitorování životního prostředí a veřejné bezpečnosti. K tomu všemu pak přidala i nějaké nové vědecké poznatky.

Její úspěchy jsou o to pozoruhodnější, že výrazně přežila svou původní konstrukční životnost. Sentinel-1A zůstal v provozu dlouho, což se nakonec ukázalo jako velmi důležité poté, co jeho sesterská družice Sentinel-1B v roce 2021 utrpěla selhání energetického systému. Během těchto náročných let nesl Sentinel-1A celou odpovědnost za udržování evropské radarové kapacity pro pozorování Země.

Odkaz družice sahá daleko za hranice Evropy. Stejně jako všechny mise Sentinel Copernicus, i data družice Sentinel-1A byla volně zpřístupněná uživatelům po celém světě a podporovala vědecký výzkum, klimatické studie, monitorování zemědělství, operace v oblasti námořní bezpečnosti a humanitární pomoc. Miliony radarových snímků pořízených během životnosti družice přispěly k rostoucímu archivu, který bude i nadále formovat řadu výzkumů po několik dalších desetiletí.

A jak končí taková družice? Operační středisko ESA v Německu potvrdilo, že provozní povinnosti družice Sentinel-1A skončily 29. června 2026. Dva z posledních radarových snímků, které Sentinel-1A poslal před svým oficiálním vyřazením z provozu, zachycují západní Island a Melbourne v Austrálii. V týdnech předcházejících vyřazení z provozu provedli řídící mise několik složitých orbitálních manévrů, při kterých opatrně změnili parametry dráhy Sentinelu-1A a jeho mladších sourozenců, Sentinelu-1C a Sentinelu-1D. To zajistilo, aby i po vyřazení nejstarší družice bylo stále zajištěno dodávání potřebných dat v potřebném množství.

Nuno Miranda, manažer mise Sentinel-1 v ESA, řekl: „Sentinel-1A má pro nás všechny zvláštní místo. Jako první družice programu Copernicus vydláždil cestu novým přístupům v provozu takových systémů i ve vědě. V průběhu let přečkal několik technických obtíží. Přestože je nejstarším členem flotily, v nové kosmické éře není zdaleka zastaralý. Sentinel-1A zůstával v popředí systémů určených k pozorování Země a jeho data nadále hrají klíčovou roli v umožnění aplikaci umělé inteligence v jejich analýzách a poskytování uživatelům. Po letech vynikající služby si Sentinel-1A zasloužil odchod do důchodu.

V posledních několika letech týmy neúnavně pracovaly na přípravě vyřazení jedné družice a uvedení do provozu dvou nových. Dnes Sentinel-1C a Sentinel-1D podávají velmi dobré výkony a nabízejí oproti Sentinelu-1A vylepšené možnosti. To nám dává velkou jistotu, když se díváme do budoucnosti mise. Ačkoli provozní životnost Sentinelu-1A skončila, jeho příběh ještě nekončí. Tým se nyní připravuje na fázi likvidace, která by měla začít v létě.“

Družice Sentinel-1D a Sentinel-1C nyní pracují v tandemu a obíhají na opačných stranách Země, ve vzájemném fázovém úhlu 180°, aby optimalizovaly globální pokrytí a doručování dat. Obě družice nesou radar se syntetickou aperturou v pásmu C spolu s přístrojem pro automatickou identifikaci námořních plavidel (AIS) – takže kromě zachycení snímků zemského povrchu ve vysokém rozlišení, tyto dvě družice také zlepšují ochranu a sledování lodí v námořních zónách.

Kosmický přehled týdne:

Společnosti ULA uzavřela zásadní kapitolu historie své i celé americké raketové techniky. 2. července v 06:30 SELČ úspěšně odstartovala raketa Atlas V, která vynesla 29 družic konstelace Amazon Leo. Jednalo se o poslední let rakety Atlas V konfiguraci 551 – letělo se tedy například naposledy s jednomotorovým horním stupněm Centaur. Konfigurace 551 označuje průměr krytu (lehce přes pět metrů), počet boosterů na tuhé pohonné látky a počet motorů horního stupně Centaur. Doposud proběhlo 22 startů rakety Atlas 5 v konfiguraci 551, přičemž první byl se sondou NASA New Horizon k Plutu, která vzlétla 19. ledna 2006. Zbývající rakety Atlas V (6 kusů) jsou všechny přiděleny k problematickému programu pilotované lodi Starliner a dle současných plánů se už dalšího startu Atlasu V s jiným nákladem, než Starlinerem nedočkáme. Tyto rakety létají v konfiguraci N22 a jsou jedinou používanou variantou rakety Atlas 5, která je vybavena dvoumotorovým horním stupněm Centaur. „Atlas 5 sehrál klíčovou roli v časné fázi stavby konstelace pro Amazon Leo, když během svých letů vynesl 224 družic se 100% úspěšností ve všech osmi misích. My jsme nadšeni, že můžeme na tomto základě stavět a spolupracovat s ULA při přechodu na Vulcan,“ uvedla ve svém prohlášení Melissa Wuerl, ředitelka pro raketové systémy Amazon Leo.

Dnes kolem poledne (přibližně v 11:30 SELČ) měl nastat rychlý a velmi blízký průlet japonské sondy Hayabusa-2 kolem planetky Torifune. Rozměry planetky se odhadují na maximálně 1 400 m v nejširším místě. A právě 1 400 m od středu předpokládané pozice tělesa by sonda měla proletět, tedy hodně blízko. V současné chvíli však nikdo přesné rozměry a ani tvar tělesa nezná (až vyjde Kosmotýdeník, tak možná už ano). Rychlý průlet (5 km/s) bude také výzvou pro palubní přístroje a kameru. Sonda Hyabusa-2 je na nástavbové misi. Primárním úkolem bylo vysazení několika roverů a odběr vzorků z planetky Ryugu. To se odehrálo v letech 2018 a 2019 (start sondy proběhl v roce 2014). V roce 2020 pak sonda dopravila pouzdro se vzorky na Zemi. Poté byla sonda nasměrována právě k setkání s planetkou 98943 Torifune. Poté bude sonda pokračovat v letu a v letech 2027 a 2028 proletí kolem Země. Dalším cílem je v roce 2031 průlet kolem rychle rotující planetky 1998 KY₂₆.

Přehled z Kosmonautixu:

A co dalšího se dělo tento týden v kosmonautice? To vám připomenou články, které pravidelně vychází na tomto webu. Nejdříve jsme Živě a česky sledovali start rakety Falcon 9 s telekomunikační družicí SXM-11. Cíl NASA vybudovat u jižního pólu Měsíce aktivní základnu bude částečně záviset na schopnosti přepravovat astronauty z jednoho místa na jiné. NASA proto vybrala firmy Astrolab a Lunar Outpost, aby jí dodaly své rovery. Tento týden byl také zrušen jeden Živě a česky komentovaný přenos. Chtěli jsme sledovat start poslední rakety Pegasus, ale start byl několikrát odložen a přenos NASA vůbec nepřipravila. Raketa však nakonec v pátek úspěšně vzlétla. A zase Starliner. Více než 4 měsíce poté, co NASA vydala zprávu, která vyhodnotila misi CFT kosmické lodi Starliner od Boeingu z roku 2024 jako selhání nejvyšší kategorie A, zůstává časový harmonogram návratu lodi k letovým misím nejistý. Německá společnost Rocket Factory Augsburg (RFA) během květnové prezentace skupiny OHB pro investory představila plán dalšího vývoje své raketové techniky. Od exploze rakety New Glenn na rampě LC-36 uplynul už více než měsíc a firma akceleruje opravu rampy. Vyšel také nový díl seriálu Vesmírné výzvy. 30. června NASA na tiskové konferenci oznámila výběr tří firem, které mají koncem roku 2028 zajistit čtyři přistání na Měsíci v rámci programu Moon Base. Z dat pořízených evropskými družicemi Sentinel-1 vznikl snímek, který zachycuje okolí Caracasu ve Venezuele, tedy místa, kde došlo k silnému zemětřesení. Společnost Airbus Defence and Space podepsala úvodní kontrakt na design a stavbu družice Aeolus-2. Je léto a tak se vrací seriál TOP 5, který se v prvním letošním dílu zaměřil na astronauty smolaře. Budoucí výzkumné sondy agentury NASA určené pro hlubší vesmír budou možná potřebovat doplnit pohonné látky na oběžné dráze. Testují se proto technologie, které toto umožní. V posledním článku jsme se věnovali začátku mise LINK, která má zachránit teleskop Swift.

Snímek týdne:

Tento týden proběhla úspěšná kosmická vycházka (EVA) z paluby Mezinárodní kosmická stanice. Při ní dvojice astronautů úspěšně vyměnila zápěstní kloub robotického ramene Canadarm-2. Toto rameno je potřebné nejen k servisním operacím na stanici, ale také k připojování některých nákladních kosmických lodí. Vycházky se účastnila Jessica Meir, která je fotce a Chrisem Williamsem.

Video týdne:

Loď Starship S40 podstoupila zkušební 60 sekund dlouhý statický zážeh všech šesti motorů, který ověřil její motory a celkové fungování. Jedná se o důležitý krok před zahájením třináctého zkušebního letu, během kterého bude využit také Super Heavy B20. IFT-13 by mohl proběhnout ještě v červenci.

Starship 60-second static fire ahead of the thirteenth flight test pic.twitter.com/HKZkaXo7WN

— SpaceX (@SpaceX) July 2, 2026

Zdroje informací:
https://www.esa.int/
https://spaceflightnow.com/

Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/Applications/Observing_the_Earth/Copernicus/Sentinel-1/Time_to_say_goodbye_to_Sentinel-1A
https://pbs.twimg.com/media/HMQe0WLXAAAhPTg?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/HMUbhzdbsAAZdiE?format=jpg&name=medium
https://pbs.twimg.com/media/HMRalHLaYAAFrkd?format=jpg&name=large