Více než 4 měsíce poté, co NASA vydala zprávu, která vyhodnotila misi CFT kosmické lodi Starliner od Boeingu z roku 2024 jako selhání nejvyšší kategorie A, zůstává časový harmonogram návratu lodi k letovým misím nejistý a mohl by být vzdálen i několik let. Během veřejného setkání letecko-kosmického bezpečnostního panelu ASAP (Aerospace Safety Advisory Panel), ke kterému došlo 22. června, jeho člen, Kent Rominger, uvedl, že NASA stále vyhodnocuje možnosti pro start bezpilotní mise Starliner-1. Uvedl, že agentura a Boeing stále pracují na procházení poletových činností z mise CFT a řeší problémy objevené ve zprávě programového vyšetřovacího týmu PIT (Program Investigation Team).

„NASA a Boeing pokračují v práci vstříc našemu cíli, tedy certifikaci lodi Starliner pro mise s posádkou, což obnáší definování toho, co je potřebné a tolerovatelné pro příští bezpilotní misi, aby se snížilo riziko a obnáší to i potvrzení připravenosti na mise s posádkou,“ zmínil bývalý astronaut NASA a dodal: „Mise Starliner-1 zůstává bezpilotní, cílový termín startu je v vyhodnocován podle toho, kolik práce zbývá k uzavření posledních problémů pohonného systému.“ Zpravodajský portál Spaceflight Now se obrátil na NASA s otázkou, jak brzy agentura očekává, že by se mise Stalriner-1 mohla uskutečnit. tiskový mluvčí NASA uvedl, že od vydání příspěvku na blogu z 1. května nebyla žádná aktualizace.

Pilotovaná testovací mise CFT kosmické lodi Starliner byla provázena mnoha anomáliemi včetně pěti trysek na servisním modulu lodi, které během přibližování k ISS selhaly, takže (dnes již bývalý) astronaut NASA, Barry Wilmore musel přejít na ruční řízení. Loď trpěla také na sedmi z osmi rozvodů helia na servisním modulu společně se selháním trysek manévrovacího systému. Kombinace závad nakonec vedla NASA k tomu, že Wilmore a jeho kolegyně ze Starlineru, dnes již také bývalá astronautka NASA, Sunita Williams, byli vyjmuti z plánu pro návrat ve Starlineru a vraceli se až o více než půl roku později v lodi mise Crew-9.

Ve svém souhrnu stavu programu CCP (Commercial Crew Program) na setkání ASAP Rominger uvedl, že doporučení ze zprávy PIT byla vyřešena a „manažerské i provozní změny byly provedeny.“ Zpráva PIT poukázala na „problémy v kultuře a managementu, které které oslabily technickou preciznost a zvýšily technická rizika.“ Zpráva zmiňuje, že základními příčinami problémů byly:

• Přístup NASA ke kontraktu bez přímého zásahu omezil její vhled do vývoje lodi Starliner
• Nedostatečné systémové inženýrství společnosti Boeing a spoléhání se na subdodavatele bez dostatečného dohledu vedly k mezerám v kvalifikaci hardwaru
• Kultura programu CCP agentury NASA upřednostňovala úspěch dodavatelů před technickou precizností

„Model řízení programu Commercial Crew byl aktualizován s cílem jasně vymezit role a odpovědnosti během mise,“ uvedl Rominger a dodal: „Byl zřízen tým pro přezkum kvalifikace systému Compulsion System Delta, jehož úkolem je zajistit, aby byl před letem připraven komplexní kvalifikační plán. Spojené týmy společností Boeing a NASA dosáhly významného pokroku při vyřešení všech 72 letových pozorování a 22 z 28 implicitních anomálií identifikovaných během mise CFT.“ Uvedl také, že mezi překážky, které zatím brání startu mise Starliner-1, patří přehřívání zaznamenané v konstrukcích typu „doghouse“, v nichž jsou umístěny manévrovací trysky RCS na servisním modulu.

Rominger zmínil, že že ASAP bedlivě dohlížel na stav kulturních změn mezi týmy NASA a Boeingu. Upozornil na změny ve vedení NASA i Boeingu i na to, že manažeři mise z Boeingu „nyní pracují přímo s manažery mise z NASA CCP a existuje obnovené zaměření na zlepšení důvěry a komunikace mezi oběma stranami. Během čtvrtletního zhodnocení na Kennedyho středisku se šéf oddělení letecko-kosmické bezpečnosti, Don Newman, snažil promluvit s komisí a zdůraznit odhodlání společnosti Boeing vůči NASA a projektu Starliner,“ zmínil Rominger a dodal: „Oddíl astronautů také komentoval, že ocenili skutečnost, že se na ně Don obrátil se svým závazkem bezpečné služby Starlineru.“

Návrat Starlineru do služby představuje otázku, jak moc jej bude NASA využívat, než Mezinárodní kosmická stanice doslouží. Během setkání ASAP generálporučík Susan Helms z amerického letectva a bývalá velitelka 45. vesmírného křídla, uvedla, že ačkoli je Mezinárodní vesmírná stanice určena k provozu minimálně do roku 2030, přetrvávající úniky v ruském segmentu představují „jedno z nejvýznamnějších bezpečnostních rizik pro tento program“. Zdůraznila také, že více než 40 let staré vybavení skafandrů stále více komplikuje nadcházející soubory výstupů do volného kosmického prostoru. Helms nicméně poznamenala, že pro tyto případy existuje „komplexní plán prodloužení životnosti“.

„V souvislosti s provozními nároky a těmito výzvami rizikového managementu se objevují snahy zredukovat rozpočet ISS, ale panel varuje, že v době klesajících rozpočtů by se takovým pokušením nemělo podlehnout,“ zdůraznila Helms a dodala: „Pro NASA je stále náročnější zajistit, aby rizika na ISS zůstala pro každodenní činnosti zvládnutelná s dostatečnou bezpečnostní rezervou. Tým zodpovědný za program ISS pokračuje ve skvělé práci při správě těchto rizik, avšak rezerva pro to se nyní zmenšila na alarmující úroveň.“ V listopadu 2025 NASA zredukovala konečný počet letů od Boeingu, které mají bezpečně dopravit astronauty na ISS a zpět z původních šesti na aktuální čtyři. V dokumentaci k veřejnému zadávacímu řízení z května 2026 pak agentura uvedla, že přidává společnosti SpaceX dalších šest misí po certifikaci (PCM), přičemž poukázala na nedostatek způsobený zpožděním certifikace lodi Starliner od společnosti Boeing pro lety s posádkou.

„Je nezbytné udělit firmě SpaceX další PCM vzhledem k nedávnému zkrácení délky misí na ISS, technickým problémům a zpožděním, se kterými se potýká Boeing, rozdělení misí mezi společnosti Boeing a SpaceX, odhadům NASA ohledně toho, kdy by mohl být k dispozici alternativní systém přepravy posádky, a přetrvávajícím technickým výzvám spojeným s udržováním spolehlivé kapacity pro lety s posádkou na ISS,“ uvedla tehdy NASA a dodala: „Přidělení dalších PCM firmě SpaceX je nezbytné, aby NASA naplnila svou zodpovědnost za udržení nepřerušeného přístupu pro bezpečný provoz ISS a zabezpečení před potenciálními anomáliemi, či nehodami a nepředvídatelnými vnějšími faktory.“ Další pilotovaná mise firmy SpaceX, Crew-13, má start naplánovaný na září, kam se přesunula z dříve plánovaného listopadu, „aby pomohla navýšit frekvenci amerických misí pro rotaci posádek na kosmické stanici.“

Přeloženo z:
https://spaceflightnow.com/

Zdroje obrázků:
https://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2024/08/20240824-Starliner-through-Dragon-Window.jpg
https://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2025/03/20250312_Crew-9_Dragon_small.jpeg
https://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2024/09/20240907_Starliner_White_Sands.jpeg