Více než 4 měsíce poté, co NASA vydala zprávu, která vyhodnotila misi CFT kosmické lodi Starliner od Boeingu z roku 2024 jako selhání nejvyšší kategorie A, zůstává časový harmonogram návratu lodi k letovým misím nejistý a mohl by být vzdálen i několik let. Během veřejného setkání letecko-kosmického bezpečnostního panelu ASAP (Aerospace Safety Advisory Panel), ke kterému došlo 22. června, jeho člen, Kent Rominger, uvedl, že NASA stále vyhodnocuje možnosti pro start bezpilotní mise Starliner-1. Uvedl, že agentura a Boeing stále pracují na procházení poletových činností z mise CFT a řeší problémy objevené ve zprávě programového vyšetřovacího týmu PIT (Program Investigation Team).
Zdroj: https://spaceflightnow.com/
„NASA a Boeing pokračují v práci vstříc našemu cíli, tedy certifikaci lodi Starliner pro mise s posádkou, což obnáší definování toho, co je potřebné a tolerovatelné pro příští bezpilotní misi, aby se snížilo riziko a obnáší to i potvrzení připravenosti na mise s posádkou,“ zmínil bývalý astronaut NASA a dodal: „Mise Starliner-1 zůstává bezpilotní, cílový termín startu je vyhodnocován podle toho, kolik práce zbývá k uzavření posledních problémů pohonného systému.“ Zpravodajský portál Spaceflight Now se obrátil na NASA s otázkou, jak brzy agentura očekává, že by se mise Stalriner-1 mohla uskutečnit. tiskový mluvčí NASA uvedl, že od vydání příspěvku na blogu z 1. května nebyla žádná aktualizace.
Pilotovaná testovací mise CFT kosmické lodi Starliner byla provázena mnoha anomáliemi včetně pěti trysek na servisním modulu lodi, které během přibližování k ISS selhaly, takže (dnes již bývalý) astronaut NASA, Barry Wilmore musel přejít na ruční řízení. Loď trpěla také na sedmi z osmi rozvodů helia na servisním modulu společně se selháním trysek manévrovacího systému. Kombinace závad nakonec vedla NASA k tomu, že Wilmore a jeho kolegyně ze Starlineru, dnes již také bývalá astronautka NASA, Sunita Williams, byli vyjmuti z plánu pro návrat ve Starlineru a vraceli se až o více než půl roku později v lodi mise Crew-9.
Ve svém souhrnu stavu programu CCP (Commercial Crew Program) na setkání ASAP Rominger uvedl, že doporučení ze zprávy PIT byla vyřešena a „manažerské i provozní změny byly provedeny.“ Zpráva PIT poukázala na „problémy v kultuře a managementu, které které oslabily technickou preciznost a zvýšily technická rizika.“ Zpráva zmiňuje, že základními příčinami problémů byly:
- Přístup NASA ke kontraktu bez přímého zásahu omezil její vhled do vývoje lodi Starliner
- Nedostatečné systémové inženýrství společnosti Boeing a spoléhání se na subdodavatele bez dostatečného dohledu vedly k mezerám v kvalifikaci hardwaru
- Kultura programu CCP agentury NASA upřednostňovala úspěch dodavatelů před technickou precizností
Zdroj: https://spaceflightnow.com/
„Model řízení programu Commercial Crew byl aktualizován s cílem jasně vymezit role a odpovědnosti během mise,“ uvedl Rominger a dodal: „Byl zřízen tým pro přezkum kvalifikace systému Compulsion System Delta, jehož úkolem je zajistit, aby byl před letem připraven komplexní kvalifikační plán. Spojené týmy společností Boeing a NASA dosáhly významného pokroku při vyřešení všech 72 letových pozorování a 22 z 28 implicitních anomálií identifikovaných během mise CFT.“ Uvedl také, že mezi překážky, které zatím brání startu mise Starliner-1, patří přehřívání zaznamenané v konstrukcích typu „doghouse“, v nichž jsou umístěny manévrovací trysky RCS na servisním modulu.
Rominger zmínil, že že ASAP bedlivě dohlížel na stav kulturních změn mezi týmy NASA a Boeingu. Upozornil na změny ve vedení NASA i Boeingu i na to, že manažeři mise z Boeingu „nyní pracují přímo s manažery mise z NASA CCP a existuje obnovené zaměření na zlepšení důvěry a komunikace mezi oběma stranami. Během čtvrtletního zhodnocení na Kennedyho středisku se šéf oddělení letecko-kosmické bezpečnosti, Don Ruhmann, snažil promluvit s komisí a zdůraznit odhodlání společnosti Boeing vůči NASA a projektu Starliner,“ zmínil Rominger a dodal: „Oddíl astronautů také komentoval, že ocenili skutečnost, že se na ně Don obrátil se svým závazkem bezpečné služby Starlineru.“
Návrat Starlineru do služby představuje otázku, jak moc jej bude NASA využívat, než Mezinárodní kosmická stanice doslouží. Během setkání ASAP generálporučík Susan Helms z amerického letectva a bývalá velitelka 45. vesmírného křídla, uvedla, že ačkoli je Mezinárodní vesmírná stanice určena k provozu minimálně do roku 2030, přetrvávající úniky v ruském segmentu představují „jedno z nejvýznamnějších bezpečnostních rizik pro tento program“. Zdůraznila také, že více než 40 let staré vybavení skafandrů stále více komplikuje nadcházející soubory výstupů do volného kosmického prostoru. Helms nicméně poznamenala, že pro tyto případy existuje „komplexní plán prodloužení životnosti“.
„V souvislosti s provozními nároky a těmito výzvami rizikového managementu se objevují snahy zredukovat rozpočet ISS, ale panel varuje, že v době klesajících rozpočtů by se takovým pokušením nemělo podlehnout,“ zdůraznila Helms a dodala: „Pro NASA je stále náročnější zajistit, aby rizika na ISS zůstala pro každodenní činnosti zvládnutelná s dostatečnou bezpečnostní rezervou. Tým zodpovědný za program ISS pokračuje ve skvělé práci při správě těchto rizik, avšak rezerva pro to se nyní zmenšila na alarmující úroveň.“ V listopadu 2025 NASA zredukovala konečný počet letů od Boeingu, které mají bezpečně dopravit astronauty na ISS a zpět z původních šesti na aktuální čtyři. V dokumentaci k veřejnému zadávacímu řízení z května 2026 pak agentura uvedla, že přidává společnosti SpaceX dalších šest misí po certifikaci (PCM), přičemž poukázala na nedostatek způsobený zpožděním certifikace lodi Starliner od společnosti Boeing pro lety s posádkou.
„Je nezbytné udělit firmě SpaceX další PCM vzhledem k nedávnému zkrácení délky misí na ISS, technickým problémům a zpožděním, se kterými se potýká Boeing, rozdělení misí mezi společnosti Boeing a SpaceX, odhadům NASA ohledně toho, kdy by mohl být k dispozici alternativní systém přepravy posádky, a přetrvávajícím technickým výzvám spojeným s udržováním spolehlivé kapacity pro lety s posádkou na ISS,“ uvedla tehdy NASA a dodala: „Přidělení dalších PCM firmě SpaceX je nezbytné, aby NASA naplnila svou zodpovědnost za udržení nepřerušeného přístupu pro bezpečný provoz ISS a zabezpečení před potenciálními anomáliemi, či nehodami a nepředvídatelnými vnějšími faktory.“ Další pilotovaná mise firmy SpaceX, Crew-13, má start naplánovaný na září, kam se přesunula z dříve plánovaného listopadu, „aby pomohla navýšit frekvenci amerických misí pro rotaci posádek na kosmické stanici.“
EDIT 30. června 9:35
Don Newman opraven na Ruhmann. Děkujeme uživateli Borin v komentářích na upozornění.
Přeloženo z:
https://spaceflightnow.com/
Zdroje obrázků:
https://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2024/08/20240824-Starliner-through-Dragon-Window.jpg
https://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2025/03/20250312_Crew-9_Dragon_small.jpeg
https://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2024/09/20240907_Starliner_White_Sands.jpeg
Při vědomí, že se jedná o překlad. Odfiltruji vzletné bláboly a dostanu, že vinu selhání Starlineru na sebe vzala NASA kvůli nedostatečné kontrole. Vše významné se vyřešilo (Boeing za chyby nemůže, to subdodavatelé) ale Starliner je stále letu neschopný kvůli špatnému uložení trysek. Boeing vysedí do znefunkčnění ISS.
Propočet: Lépe ztratit klíče od projektu Starliner, než dát příležitost dalšímu medializovanému neúspěchu.
Vidím to v článku trošku jinak. Boeing celý program Starliner podělal, nezvládl základní komunikaci s dodavateli a problémy tutlali před NASA. NASA ale nese taky číst viny, protože špatně hlídali, co jim Boeing vyrábí. Boeing opravil komunikaci a jednoduché problémy, hlavní – pohon – ale pořád nemá vyřešený, takže letos nic, snad příští rok. Snaha o prodloužení ISS umožní uskutečnit až 4 pilotované lety k ISS, ale záleží na tom, jestli Boeing rychle problémy vyřeší a jestli ISS vydrží až do roku 2032. Snižování rozpočtu na stárnoucí stanici je problém – náklady rostou kvůli problémům (únik, skafandry).
Čtu to podobně a je to asi dobré zhodnocení, ale otázka je, i když o teď napraví, tak stihnou Starliner do konce životnosti ISS?
Mimochodem, spousta lidí roznáší historky o firemní kultuře Boenigu – a nevím, jestli jsou pravdivé. Zato co vím určitě, je časový rozdíl mezi prací na Space Shuttle a Starlineru – poslední dvě pilotované lodi, na kterých Boeing (spolu)pracoval. A podle mě je v tom je zakopaný pes a stačí to na vysvětlení problémů samo o sobě i bez dalších historek. Vzpomínám si na tiskovou konferenci po zkušebním nepilotovaném letu Starlineru, kde byli i manažeři Boeingu. A ti to hodnotili všechno slovy: „To je v pohodě, raketoplán tehdy lítal i s horšími problémy, tohle všechno známe, to bude brnkačka.“ – opravdu, takhle to řekli přímo veřejně do TV. A to je to! Vůbec si neuvědomili, že normy na bezpečnost a spolehlivost jsou dneska úplně jinde a že do Space Shuttle už by dnes nikdo nevlezl. Žili totálně v minulosti – a narazili…
A stejné to je i s jejich letadly, bohužel.
Na stránkách managementu Boeing nefiguruje žádný Don Newman, chyba zdroje Spaceflightnow.
https://www.boeing.com/company/bios
Don Ruhmann, Chief Aerospace Safety Officer, Senior Vice President, Global Aerospace Safety.
Díky moc, opraveno.
Ta zkratka názvu letecko-kosmického bezpečnostního panelu je pro případ Sarliner víc než výmluvná: ASAP. Přiznám se, že jsem měl problém udržet vážnou tvář při čtení. (Běžný význam této zkratky je totiž As Soon As Possible 🙂 )
Tak dlouho bude Boeing bádat, až se objeví funkční a létající konkurence a Starliner skončí v propadlišti dějin
Konkurence tu je už od začátku v podobě Crew Dragonu.
Eric Berger z Ars Technica píše na síti X :
https://x.com/SciGuySpace/status/2071987834056069294
Naznačuje, že v letošním roce asi ani nedozvíme pravděpodobný termín startu.
Víme tedy, že „vlak nepojede, ale důležité je, že nám alespoň zůstaly koleje“.
Zatiaľ čo „pokračují v práci vstříc našemu cíli“ a aktualizujú modely riadenia a dosahujú významný pokrok… ISS sa pomaly a neodvratne blíži ku konci životnosti. Takže tie 4 štarty, to sa asi ťažko oplatí, možno ako tichá záloha Crew Dragonu. Pochybujem o tom, že by neskôr dosiahli nejaký kontrakt so súkromnou vesmírnou stanicou v budúcnosti. Po tých problémoch. Nehnevajte sa na mňa, ale po rokoch vývoja kozmonautiky na obežnej dráhe Zeme, toto fakt posrali.
Pokud proběhne bezpilotní test úspěšné v roce 2027, můžou pilotované lety proběhnout v letech 2028, 29, 30 a 31. Pak zbyde jediná raketa Atlas V pro pilotovanou výpravu Starlineru – patrně k nové stanici. Pochybuju, že by Boeing draze upravil Starliner pro Vulcan-Centaur, když zákazníci logicky budu preferovat CrewDragon. Uvidíme, jestli Starliner v roce 2027 úspěšně poletí, vidím tak na 75%, že odstartuje, a 2:1 na úspěšný let, takže celkově jen 50% úspěchu.