Týden zkrášlený startem dvanácté integrované testovací mise Super Heavy Starship byl na kosmonautické události docela štědrý. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se budeme věnovat výběru Českem vedené mise SOVA-S Evropskou kosmickou agenturou. Dále nás čeká krátké zhodnocení mise IFT-12, podíváme se také na přípravy na start čínské pilotované mise Shenzhou 23, či na konec vyšetřování anomálie druhého stupně rakety New Glenn. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

První mise v programu ESA vedená Českem!

Mise SOVA-S (Satellite Observation of waVes in the Atmosphere – Scout), vedená společností OHB Czechspace, byla po náročné desetiměsíční evaluaci vybrána Programovou radou ESA pro pozorování Země jako jedna ze dvou misí postupujících do finální fáze vývoje misí programu Scout! Program Scout doplňuje program ESA Earth Observation FutureEO. Cílem tohoto programu je podporovat mise, které přinášejí zkoušky nových technologií, popřípadě předvádějí nové pozorovací techniky za přijatelnou cenu a rychle. Jedná se o důležitý milník, který potvrzuje stále se rozvíjející český kosmický průmysl. Jedná se navíc o misi, která vznikne v širší spolupráci a umožní tak českým firmám a vědcům spolupracovat s odborníky ze zahraničí.

Mise programu Scout jsou definovány třemi klíčovými aspekty:

1. Musí přinášet inovativní vědu a technologie.
2. Musí stát méně než 35 milionů eur.
3. Musí být vyvinuty do tří let, od zahájení až po vynesení.

Mise Scout jsou tak doslova průzkumníci; dláždí cestu k inovativní vědě rychlým a agilním způsobem. 

K významnému rozhodnutí se vyjádřil Vít Pavelec, generální ředitel společnosti OHB Czechspace. „Výběr mise SOVA-S představuje významný milník pro náš tým i pro celý český kosmický sektor. Jako hlavní kontraktor jsme hrdí na to, že jsme jako první česká firma uspěli v otevřené evropské soutěži na vědeckou misi. Důležité také je, že povedeme vývoj a stavbu největší družice v historii České republiky.“

Jak již bylo řečeno, krom samotného výběru je neméně významná také spolupráce s mezinárodním týmem vědců pod vedením německého DLR a s průmyslovým partnerem Berlin Space Technologies, která ukazuje schopnost Evropy úspěšně realizovat kosmické mise zaměřené na agilní vývoj a efektivní využití zdrojů.

Cílem mise SOVA-S je měření parametrů atmosférických gravitačních vln v horní mezosféře a spodní termosféře (~80–120 km). Atmosférické gravitační vlny ovlivňují dynamiku počasí ve vyšších vrstvách atmosféry. Výsledná data pomohou zlepšit klimatické modely, lépe porozumět extrémním meteorologickým jevům a zvýší přesnost určování polohy pomocí systémů GNSS využívaného v letectví. Společnost OHB Czechspace vede vývoj družice jako hlavní kontraktor projektu, čímž se Česká republika řadí mezi státy, které nejsou pouze subdodavatelem kosmických technologií, ale dokážou zajistit kompletní vývoj družice v souladu se striktními regulacemi mezinárodního projektu ESA.

SOVA-Scout doplňuje kandidátskou misi Earth Explorer 12 s názvem Keystone a vyznačuje se agilním a nízkonákladovým vývojovým procesem, jehož cílem je ověřit nový koncept misí pro budoucí aktivity ESA. SOVA-S je první ESA Scout misí s konsorciem vedeným českou společností, která byla zařazena mezi 4 nejlepší mezinárodní projekty přihlášené do této iniciativy a díky tomu postoupila do konsolidační fáze.

Cílem mise SOVA-S je tedy téměř globální a každodenní měření parametrů atmosférických gravitačních vln v horní mezosféře a dolní termosféře. Atmosférické gravitační vlny se v těchto výškových regionech šíří, vzájemně interagují a ovlivňují dynamiku počasí. Získaná data pomohou upřesnit parametry vstupující do klimatických modelů. To povede k lepšímu porozumění extrémních meteorologických jevů a ke zvýšení přesnosti GNSS dat pro letectví. Hmotnost družice by měla být 180 kilogramů a do kosmického prostoru by se mohla dostat v roce 2030.

Kosmický přehled týdne:

Dnes v 17:08 SELČ by měla odstartovat čínská raketa CZ-2F, která bude vynášet pilotovanou kosmickou loď Shenzhou 23. Ta poté zakotví u portu na hlavním modulu Tianhe stanice Tiangong a připojí se ke kosmickým lodím Shenzhou 22 a nákladní kosmické lodi Tianzhou 10, které již byly připojeny ke stanici dříve. Loď má vylepšenou ochranu oken před dopady kosmické tříště. Vylepšení bylo přidáno poté, co kosmická loď Shenzhou 20 utrpěla poškození okna návratového modulu. Ačkoli SZ-20 se vrátila na Zemi bez posádky, loď dokázala úspěšně přistát. V harmonogramu letů pak proběhlo přeskupení, aby se posádka mise 20 mohla vrátit jinou lodí. Velitelem mise Shenzhou 23 je Zhu Yangzhu, s nímž letí astronaut Zhang Zhiyuan a astronautka Li Jiaying. Ani zde však nebude mise standardní. Jeden z členů posádky této výpravy stráví na stanici rok, zatímco dva zbylí členové se vrátí po normální půlroční misi zpět na Zemi. Člen, který zůstane na stanici déle, nebyl zatím oznámen. Vracet se bude na palubě lodi Shenzhou 24.

V sobotu jsme se dočkali. 23. května v 00:30 SELČ odstartovala raketa Super Heavy B19, která vynášela loď Starship S39 na dvanáctý integrovaný testovací let (IFT-12). Byl to první let třetí verze lodi, nosiče i motorů Raptor. Nová byla také rampa. Samotný start přinesl první novinku – dynamičtější a rychlejší vzlet ze startovního stolu. Zde se projevila síla vylepšených Raptorů. Let probíhal ukázkově do času + 1 minuta a 43 sekund, kdy z neznámého důvodu zhasl jeden z 33 motorů Raptor na Super Heavy. Nosič dokončil vzletovou fázi, poté následoval hotstaging a oddělení Starship, během čehož nosič vypnul 28 z 33 motorů a Starship zapálila všech šest motorů. Super Heavy se poté pokusil o otočení a dokončení zpětného zážehu provedeného všemi 33 motory; několik motorů se však znovu nezapálilo a zbytek se pokusil vypnout. Nosič poté ztratil kontrolu, než se všechny motory vypnuly, což způsobilo, že Super Heavy začal rotovat a nekontrolovaně se točil až do vstupu do hustějších vrstev atmosféry, kde roštová kormidla znovu dokázala získat kontrolu. Nosič poté dokončil zbytek letu, během kterého se pokusil o přistávací manévr, načež dopadl do vod Mexického zálivu. I když to ukázkový let nebyl, Super Heavy třetí generace předvedla docela slušný výkon.

Loď pokračovala stoupání, ale v čase T+00:03:03 ztratila jeden ze svých vakuových motorů Raptor (motor s rozšířenou tryskou pro optimální práci v kosmickém prostoru). To však neznamenalo konec Starship, protože pomocí řízení vektoru tahu a delšího hoření zbylých motoru byla schopna dosáhnout nominální suborbitální dráhy.

Let na přeletové dráze okořenilo vypuštění maket družic Starlink. Poslední dvě, které nebyly maketami, ale upravenými plnorozměrovými V2 Starlink, měly reflektory a kamery. Záběry získané z jejich vypuštění byly velmi pěkné. Bohužel nedošlo ke zkoušce zapálení jednoho Raptoru během přeletu. Starship poté perfektně dokončila návrat do atmosféry, při kterém došlo k testům náročnějšího řízení během průletu atmosférou. Následně došlo k úspěšnému přistávacímu manévru (nezapomeňte na přemet, který Starship dělá při změně pozice z horizontální na vertikální) a úspěšně přistála v očekávané přistávací oblasti. Tepelný štít lodi tentokrát vypadal o poznání lépe, než v předchozích případech. Letu se budeme věnovat i v dalších článcích.

Firma Blue Origin oznámila, že americký federální letecký úřad FAA ukončil vyšetřování anomálie během posledního letu rakety New Glenn, při kterém druhý stupeň nedosáhl dostatečného tahu a tedy dostatečné dráhy – následně byl ztracen náklad. Během práce stupně byla u jednoho motoru zaznamenána teplota mimo rozsah a došlo ke snížení tahu. Společnost už učinila nápravná opatření a pracuje na přípravách na čtvrtý let tohoto těžkého vícenásobně použitelného nosiče. Nejbližší očekávaná mise bude zahrnovat vynesení družic konstelace Amazon Leo. Při pátém letu by pak na palubě New Glennu měl být lunární nákladní modul Blue Origin, který vyrazí na demonstrační misi k přistání na Měsíci.

Společnost Varda úspěšně dokončila šestou návratovou misi jejich malých návratových vztlakových těles, na jejichž palubách probíhají různé vědecké experimenty či výrobní procesy. Mise W-6 skončila přistání v Koonibba v jižní Austrálii. Tato mise byla financována výzkumnou laboratoří letectva USA prostřednictvím jejich programu Prometheus k testování hypersonické technologií pomocí komerčních kosmických lodí. Jeden z experimentů testoval schopnost provádět autonomní navigaci během návratu pozorováním pozic hvězd a družic na nízké oběžné dráze Země. Druhý obsahoval teplotní senzory zabudované v nose vztlakového tělesa pro sběr dat, která budou porovnána s modely.

Přehled z Kosmonautixu:

Pojďme si shrnout také články, které v uplynulém týdnu vyšly na tomto webu. Začali jsme zprávou o tom, že evropsko-čínská mise SMILE prochází posledními přípravami před startem, které zahrnují tankování i uzavření do aerodynamického krytu rakety Vega-C. V oblasti Kuiperova pásu se nachází objekt romantického jména 1998 WW31, na kterém vědci detekovali atmosféru! A pomohl jim s tím dalekohled Jamese Webba. Živě a česky jsme sledovali start výše zmíněné mise SMILE. Raketa VEGA-C sondu úspěšně vynesla. Šestým dílem pokračoval seriál Černý dinosaur, který sleduje vývoj amerického vojenského raketoplánu. Když vědci agentury NASA v srpnu 2025 poprvé pozorovali rádiový záblesk ze Slunce, nebylo na něm nic mimořádného. Ale tento záblesk trval a trval a trval… Pozorování centra naší galaxie prováděné Hubbleovým kosmickým dalekohledem připravuje půdu na práci, kterou bude provádět dalekohled Nancy Grace Roman. NASA ukázala nové mapy noční Země. Ředitel ESA zveřejnil příspěvek, kde shrnuje, proč nastal čas na přípravu projektu čistě evropské pilotované kosmické lodě. Největší show tohoto týdne byl start sestavy Super Heavy Starship, kde se nejen poprvé letělo z nové rampy, ale také poprvé letěl nosič i loď ve třetí vývojové generaci. První pokus o start nevyšel, ale v noci z pátka na sobotu jste s námi mohli sledovat let Živě a česky. Projekt High Performance Spaceflight Computing od agentury NASA má za cíl dramaticky zlepšit výpočetní kapacity kosmické techniky. Evropská kosmická agentura se pustila do procesu, který má u mise LISA zmírnit dopady toho, že Bílý dům i ve druhém roce po sobě v návrhu rozpočtu NASA počítá s eliminací většiny plánované podpory americké agentury. Německá společnost OHB podepsala dohodu s Thales Alenia Space na výrobu, integraci a testy sondy EnVision pro Evropskou kosmickou agenturu.

Snímek týdne:

Na snímku níže sledují přílet nákladní lodi Dragon CRS-34 dva astronauti. Dole je evropská astronautka Sophie Adenot a společnost jí dělá americký astronaut Jack Hathaway. Společně se dívají z modulu Cupola a nákladní Dragon přiváží zhruba 3 tuny nákladu, včetně několika vědeckých experimentů. Loď se k ISS připojila 17. května 2026 ve 12:37 SELČ.

Video týdne:

IFT-12 byla již dvanáctá testovací mise, přičemž všechny lety směřovaly na podobnou dráhu (pokud se tam dostaly) a prováděly podobné úkoly. Při této misi však na palubě byly Starlinky s kamerami a světlomety, které umožnily vidět doposud neviděné záběry. Užijte si odlet makety a pohled na loď na transatmosférické dráze.

Views of Starship in space from a @Starlink satellite pic.twitter.com/5hfw1n8v1o

— SpaceX (@SpaceX) May 22, 2026

Zdroje informací:
https://www.ohb-czech.cz/
https://mpo.gov.cz
https://www.nasaspaceflight.com/
https://www.nasaspaceflight.com/
https://spacenews.com/

Zdroje obrázků:
Tisková zpráva OHB Czechspace s.r.o.
https://www.ohb-czech.cz/cz/nase-projekty/sova-s
https://pbs.twimg.com/media/HJDCQXEagAAvBss?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/HJCR-PuXMAAGnt1?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/HIxlR2lWgAE_KsK?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/HJCQV_LWUAAL76d?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/HJCQUnFXcAEl6_F?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/HI-A7kbXEAEZyU_?format=jpg&name=4096×4096