Přejeme vám krásný první svátek vánoční a ani tentokrát nepřijdete o pravidelný přehled těch nejzajímavějších událostí, které se staly v kosmonautice v uplynulém týdnu. V hlavním tématu se tentokrát Kosmotýdeník zaměřil na loučení se sondou InSight, která přinesla zásadní informace o vnitřní stavbě Marsu, v dalších tématech se podíváme na EVA, během které byl nainstalován další panel iROSA, anebo si připomeneme první vzorky vyložené z vozítka Perseverance. Přeji vám dobré čtení a pěknou sváteční neděli.
InSight se loučí
Už se o tom mluví několik měsíců. Lander InSight, který je už od roku 2018 na povrchu Marsu, pomalu ukončuje svoji činnost. Na vině jsou zaprášené solární panely a díky tomu se tenčící zásoby energie, které už několik měsíců neumožňují plný provoz. Dostupná energie v posledních dnech klesla natolik, že už InSight nebyl schopný navázat kontakt se Zemí.
Informace o poslední zprávě byla oznámena na profilu NASA InSight na Twitteru a zněla: „Mám opravdu málo energie, takže tohle je možná poslední snímek, který mohu poslat. Nemějte však o mě strach: můj čas zde byl produktivní a zároveň klidný. Pokud budu moci dál mluvit se svým týmem, ozvu se. Díky, že jste se mnou zůstali až do konce.“ Tato zpráva byla doprovázena jednou z posledních širokoúhlých fotografií pořízených sondou InSight, na níž jsou vidět vědecké přístroje odpočívající na povrchu Marsu.
O pár dní později NASA oznámila, že InSight neodpovídá na komunikaci ze Země a poslední kontakt s landerem proběhl před třemi dny. NASA pak ve středu formálně prohlásila misi InSight za ukončenou poté, co InSight nevyužil další možnost komunikace se Zemí.
InSight, lander vybavený jako skvělý geolog, vyzbrojený mechanickým kladívkem a seismometrem, přistál na pusté planině Elysium Planitia v listopadu 2018. Místo jeho přistání – na sopečné planině poblíž rovníku – bylo vybráno pro svou rovinatost a geologickou stabilitu, která umožňuje přesnější seismická měření přímo z povrchu. Sonda InSight odstartovala 5. května 2018 z Vandenbergovy základny v Kalifornii a po šestiměsíčním letu přistála 26. listopadu na Marsu, kde ihned zahájila povrchové operace a o 10 týdnů později začal sběr vědeckých dat.
Během téměř čtyř let InSight získala údaje o vnitřních vrstvách Marsu, jeho tekutém jádru, informace o rozdrobené magnetosféře, sbírala údaje o počasí v okolí svého stanoviště a přinesla velmi cenná a prvotní data o marsotřesení. Seismometr, který poskytlo francouzské Národní středisko pro kosmické výzkumy (CNES), zaznamenal více než 1 300 marsotřesení, z nichž největší mělo sílu 5 stupňů. Zaznamenal také otřesy způsobené četnými dopady meteoroidů a další zajímavá data.
Nejzásadnější poznatky přinesl právě zmíněný seismometr SEIS, který kontinuálně měřil otřesy. Extrémně přesný přístroj nám díky sledování šíření vln z otřesů prozradil mnoho nových a zásadních informací o vnitřní stavbě Rudé planety. Takto detailní data doposud žádná předchozí mise nepřinesla. Dosud analyzovaná seismická data například odhalila, že marťanská kůra je sušší a více rozbitá dopady těles z kosmu, než se vědci původně domnívali, a má nejméně dvě podpovrchové vrstvy, které obklopují velké tekuté jádro. Navíc jádro a vnější jádro se jeví mnohem aktivnější, než se původně očekávalo.
Vzhledem k tomu, že celá historie planety je zakódována v jejích vnitřních vrstvách, pomohou zjištění sondy InSight vědcům přehodnotit vědecké modely vzniku pevných planet a v konečném důsledku půjdou použít při studiu světů mimo naši Sluneční soustavu, které by mohly hostit život. „Konečně můžeme vidět Mars jako planetu s různými podpovrchovými vrstvami, s různou mocností těchto vrstev a složením,“ řekl hlavní výzkumník mise Bruce Banerdt z Laboratoře tryskového pohonu (JPL) NASA v Kalifornii. „Začínáme poprvé skutečně odhalovat detaily. Teď už to není jen záhada, je to skutečně živá, dýchající planeta se složitou geologickou historií a současností.“
James Green, hlavní poradce NASA, řekl pro server Spaceflight Now: „Mise InSight odpověděla na mnoho důležitých otázek, které jsme právě potřebovali znát jako vědci, nicméně tyto odpovědi poslouží také jako důležité poznatky při plánování budoucích pilotovaných výprav. Například: Jaká je mocnost kůry, pláště a jádra Marsu? Je Mars mrtvý svět, nebo stále aktivní, živá planeta? Jak intenzivní jsou marsotřesení na Marsu a budou představovat nebezpečí pro lidské posádky? Pro mě bylo jedním z největších překvapení zjištění, že Mars má stále tekuté vnější jádro. My vědci teď musíme zjistit, jak je to vůbec možné!“
Náznaky, že se mise InSight definitivně blíží ke konci, se objevily v listopadu, kdy údaje o dostupné energii byly již velmi varovné. Byly vypnuty některé vědecké přístroje a řešilo se, jak provoz sondy přizpůsobit tak, aby po co možná nejdelší dobu mohl pracovat seismometr, který nakonec zůstal posledním aktivním vědeckým přístrojem.
Lander nyní vynechal dvě komunikační okna za sebou. NASA proto misi – která výrazně překročila svoji plánovanou životnost – prohlásila za ukončenou. Nicméně i nadále se bude využívat síť DSN k naslouchání a možnému záchytu signálu. Lander totiž neumřel zcela, pouze nyní nemá energii ke komunikaci. Nicméně dokud bude produkovaná energie stačit k zahřívání akumulátorů, měla by v případě větší zásoby nastřádané energie být schopná se ještě ozvat. Plánovat se to však nedá, protože přísun energie se může nadále střečkovat a v případě poklesu tak nízko, že už nebude udržovat akumulátory v dobré teplotě, dojde zřejmě k jejich trvalému poškození.
Dost často pod našimi články diskutujete o opatřeních, které vědci mohli použít při návrhu sondy, jako jsou různé stěrače či kompresory, které by odfoukly prach z panelů. Sonda však splnila prakticky všechny úkoly. Od počátku byla vybavena extrémně výkonnými panely, které jí umožnily fungovat i za výrazného zaprášení těchto panelů. Odvedla perfektně svoji práci a pracovala déle, než měla. Finance, které se nyní uvolní (i provoz sondy na jiné planetě stojí hodně peněz), půjdou využít pro jiný projekt, který třeba na InSight naváže. Dá se tak konstatovat, že sonda byla navržena perfektně a nebýt problémů s přístrojem HP3, splnila by všechny své požadované úkoly a ještě mnoho navíc.
Důležitým závěrečným krokem mise InSight je uložení a setřídění nasbíraných dat a jejich zpřístupnění vědcům z celého světa. Údaje ze seismometru se připojí k jediným dalším souborům mimozemských seismických dat z lunárních misí Apollo a marsovských misí Viking – tato data však byla měřena na konstrukci landeru a byla tak narušována vibracemi samotných vikingů. Data z InSight tak představují bezprecedentně nejlepší kosmická seismická měření vůbec.
Kosmický přehled týdne:
Na Štědrý den zveřejnil Twitterový účet Copernicus EU noční snímek Prahy, který pořídila svoji multispektrální kamerou evropská environmentální družice Sentinel 2.
Na Mezinárodní kosmické stanici proběhla 22. prosince americká EVA, při které dva astronauti připravili další solární panel iROSA k rozbalení. Níže přiložené video pak ukazuje, jak se tento panel rozbalí před současné starší panely stanice. Panel se nachází na nosníku ITS-S4. Celý výstup trval 7 hodin a 8 minut.
Přehled z Kosmonautixu:
Jako každý týden i tentokrát zde naleznete přehled všech témat, kterým jsme se v uplynulých sedmi dnech věnovali v rámci článků. Vydáváme minimálně dva články o kosmonautice denně a ani svátečný čas na tom nic nezměnil. Týden jsme načali novým dílem pořadu Vesmírná technika, který se tentokrát věnoval motorům RD-170. Hned dvakrát jsme tento týden čekali na start rakety Electron, která si měla odbít premiérový start ze Spojených států. Start byl nakonec odložen až na leden. Ani v prosinci jste nepřišli o pravidelný přehled aktuálních novinek kolem přípravy stanice Gateway, která se má nacházet u Měsíce. Hubbleův kosmický dalekohled se připomněl, že rozhodně nepatří do starého železa, když byl představen jeho snímek oblaku plného hvězd. V úterý vyšel druhý díl seriálu, který popisuje vznik a průběh prvního pilotovaného programu – programu Vostok. Jeden z CubeSatů, který byl do kosmického prostoru vyslán při premiérovém startu rakety SLS, je možné sledovat online. Americký rover Perseverance začal na povrch Marsu vykládat první odebrané vzorky, které na povrchu zůstanou jako záloha pro návratovou misi MSR. Bohužel, evropská raketa Vega má za sebou další neúspěšný start, podívali jsme se na doposud známé podrobnosti. O jeden den odložený americký výstup do kosmického prostoru proběhl 22. prosince. Hlavním úkolem byla instalace dalších panelů iROSA. V předvánoční čas jsme si pro vás připravili první pořádný nášup zajímavých informací, které představil článek zabývající se kosmickým výzkumem kvasarů. Na start se chystá nová evropská raketa Ariane 6 a my jsme se podívali, kdo se sveze na jejím prvním startu. S mírným zpožděním – ale stále letos – vyšel již desátý díl seriálu, který ve statistikách sleduje uplynulý rok z pohledu společnosti SpaceX. StatistiX vyšel na Štědrý den a stal se jedním z historicky nejobsáhlejších článků na Kosmonautixu. Také jsme vám rádi popřáli krásné svátky a poděkovali za přízeň, která nás motivuje k dalšímu psaní článků a předávání informací o kosmonautice.
Snímek týdne:
Americké vozítko Perseverance, které pracuje společně s vrtulníčkem Ingenuity na Marsu, začalo další fázi své mise, když na povrch Marsu začalo umisťovat kapsle s odebranými vzorky marsovské horniny. Tyto vzorky budou sloužit jako záloha pro misi MSR v případě, že samotné vozítko Perseverance nebude schopné doručit své vzorky přímo návratovému stroji. Tento snímek ukazuje první marsovský depozit vzorků, který Perseverance vytvořilo.
Video týdne:
Zajímavé video nově založené firmy Stoke Space, která se snaží vyvinout plně znovupoužitelnou raketu a to včetně druhého stupně – o kterém je přiložené video. Jedná se o stupeň poháněný kruhovým motorem složeným z malých spalovacích komor. Stupeň je také vybaven tepelným štítem a bude po vynesení schopen opět přistát. Firma byla založena bývalými zaměstnanci z Blue origin a SpaceX.
Zdroje informací:
https://spaceflightnow.com/
Zdroje obrázků:
https://twitter.com/CopernicusEU/status/1606561048764551168/photo/1
https://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2022/12/20221221insightfinalpic.jpg
https://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2022/12/20221221insightselfie.jpg
https://mars.nasa.gov/system/resources/detail_files/27216_1-PIA25652-web.jpg
https://pbs.twimg.com/media/FkuaFEsXoAA7jUA?format=jpg&name=4096×4096
Když vidím prašnost kolem InSight a pak ten „deposit“, válející se na povrchu Marsu… nechtěl bych ho za pár let hledat.
To nebude tak velký problém, jak se může zdát. Perseverance při vykládání velmi podrobně nafotí místo uložení, aby se to dalo dobře najít.