Další týden je za námi a před vámi je nyní nachystán pravidelný přehled těch nejzajímavějších událostí, které přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech. Dnes se Kosmotýdeník v hlavním tématu zaměří na aktuálně oznámený objev seismického měření sondy InSight, které se podařilo spárovat s dopadem konkrétního a opravdu velkého tělesa na povrch Marsu. V dalších tématech se podíváme na nový snímek z Webbova teleskopu, odklad startu Atlasu V, či nedávný čínský start. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Kráter s příběhem

Nejlepší vědecké výsledky přichází, když máte možnost porovnat zaznamenaný děj z více zdrojů. Něco podobného se nyní podařilo na Marsu a je to poznatek velmi zajímavý. 24. prosince loňského roku zaznamenal lander InSight marsotřesení o síle 4 stupňů Richterovy škály. Zajímavé však je, že se později vědci dozvěděli, co bylo příčinou tohoto otřesu konkrétně: dopad meteoroidu, který je podle odhadů jedním z největších, jaké byly na Marsu pozorovány od doby, kdy NASA začala zkoumat rudou planetu. Meteoroid navíc při svém dopadu rozptýlil do okolí kusy ledu, které byly skryty mělce pod povrchem. K dopadu došlo poblíž marsovskému rovníku, což je trochu překvapení, protože doposud žádný takový dopad blízko rovníku zaznamenán nebyl.

Podstatná zajímavost této zprávy však tkví v tom, že byl zjištěn konkrétní viník, tedy kráter, a to díky porovnání snímků ze sondy NASA Mars Reconnaissance Orbiter (MRO). Průměr objektu se odhaduje na 5 až 12 metrů – dostatečně malý na to, aby shořel v zemské atmosféře, ale už ne v řídké atmosféře Marsu, která má jen 1 % hustoty atmosféry pozemské. Dopad nastal v oblasti zvané Amazonis Planitia a vznikl při něm kráter o průměru zhruba 150 metrů a hloubce 21 metrů. Část vyvržených úlomků po dopadu odletěla až do vzdálenosti 37 kilometrů. Krom energie dopadu může za tak daleko vyvržený materiál i zhruba třetinová gravitace oproti Zemi.

Tento kráter byl po svém vzniku objeven pomocí černobílé kontextové kamery na palubě MRO. Kamera pořídila snímky tohoto místa před a po dopadu, ke kterému došlo 24. prosince 2021. Díky snímkům a seismickým datům dokumentujícím tuto událost se předpokládá, že se jedná o jeden z největších kráterů, jaký jsme kdy mohli zkoumat ve chvíli jeho vzniku a krátce poté v dosavadní historii výzkumu Sluneční soustavy. Na Marsu samozřejmě existuje mnoho větších kráterů, které jsou však podstatně starší a vznikly před začátkem výzkumu organizovaného lidstvem. „Je bezprecedentní najít čerstvý impakt takové velikosti,“ řekla Ingrid Daubar z Brownovy univerzity, která vede pracovní skupinu InSight pro impaktní vědu. „Je to vzrušující okamžik v geologické historii a my jsme se stali jeho svědky.“

Když už byla řeč o landeru InSight, který v roce 2018 přistál na Marsu a jehož jedním z hlavních úkolů bylo zkoumat seismickou činnost na této planetě – výkon sondy InSight v posledních měsících drasticky klesl kvůli usazování prachu na solárních panelech landeru. Nyní se očekává, že se sonda během příštích šesti týdnů vypne, čímž její několikrát prodloužená vědecká mise skončí.

InSight zkoumá kůru, plášť a jádro planety. Pro misi jsou klíčové seismické vlny, které odhalily velikost, hloubku a složení vnitřních vrstev Marsu. Od přistání v listopadu 2018 InSight zaznamenala 1 318 marsotřesení, včetně několika způsobených dopady menších objektů na povrch planety. Zemětřesení vzniklé v důsledku zmíněného dopadu z loňského prosince však bylo prvním pozorovaným otřesem s povrchovými vlnami – druhem seismických vln, které se vlní podél vrchní části planetární kůry.

Koncem roku 2021 vědci z mise InSight oznámili zbytku týmu, že 24. prosince zaznamenali velké marsotřesení. Kráter však poprvé spatřili až 11. února 2022 a byli to vědci pracující ve společnosti Malin Space Science Systems (MSSS), která postavila a provozuje dvě kamery na palubě sondy MRO. Kontextová kamera (CTX) poskytuje černobílé snímky ve středním rozlišení, zatímco kamera Mars Color Imager (MARCI) vytváří denní mapy celé planety, což vědcům umožňuje sledovat rozsáhlé změny počasí.

Naštěstí bylo místo dopadu viditelné v datech MARCI, což umožnilo týmu přesně určit 24 hodinové období, kdy k dopadu došlo. Tato pozorování korelovala s epicentrem seismických jevů, což přesvědčivě prokázalo, že velké marsotřesení zaznamenané 24. prosince způsobil dopad tohoto konkrétního meteoroidu. „Snímek místa dopadu se nepodobal žádnému, který jsem kdy viděla, s mohutným kráterem, obnaženým ledem a dramatickou zónou talkové vlny, která se otiskla v marsovském prachu,“ řekla Liliya Posiol, která vede Orbitální vědeckou a operační skupinu MSSS. „Nemohla jsem si pomoci, ale představila jsem si, jaké to muselo být, kdybych byla přímým svědkem nárazu, atmosférického výbuchu a trosek vymrštěných kilometry kolem!“

Stanovení rychlosti, s jakou se na Marsu objevují krátery, je zásadní pro zpřesnění geologické časové osy planety. Na starších površích, jako jsou povrchy Marsu a našeho Měsíce, se nachází více kráterů než na Zemi; na naší planetě totiž procesy eroze a deskové tektoniky vymazaly a stále vymazávají starší stopy z povrchu.

Nové krátery také odhalují materiály pod povrchem. V tomto případě si velké kusy ledu rozptýlené při dopadu prohlédla barevná kamera HiRISE (High-Resolution Imaging Science Experiment) na palubě sondy MRO. Podpovrchový led bude důležitým zdrojem pro astronauty, kteří by jej mohli využívat pro různé potřeby, včetně vytváření pitné vody, zemědělství či výroby raketového paliva. Zajímavé také je, že led nebyl nikdy pozorován tak blízko marťanského rovníku, který je jako nejteplejší část Marsu pro astronauty lákavou lokalitou. Mimo jiné je u rovníku přistání také méně energeticky náročné.

Kosmický přehled týdne:

Odkazy na americký svátek Halloween jsou nyní všude a nevyhnuly se jim ani kosmické agentury. ESA a NASA třeba zveřejnily nový snímek ikonických Sloupů stvoření. Na našem webu jsme se už věnovali jejich snímku z Webbova teleskopu, který vznikl pomocí kamery NIRCam. Dnes tu máme stejnou oblast vyfocenou kamerou MIRI na delších vlnách středního infračerveného záření. Zvolené barvy opravdu mohou připomínat scény z nějakého hororu.

1. listopadu jsme se měli dočkat startu rakety Atlas V s meteodružicí JPSS-2 a technologickým demonstrátorem nafukovacího štítu LOFTID. Firma ULA však posunula start nejdříve na 9. listopadu. Důvodem je nutnost vyměnit akumulátory v horním stupni Centaur.

O odkladu startu se v posledních hodinách hovořilo i v souvislosti s Falconem Heavy. Novinář Eric Berger zveřejnil 29. října tweet o tom, že mise USSF-44 neproběhne 1. listopadu a ani v blízké době. Později však svůj tweet smazal a nahradil jej vysvětlením, že podle jiných zdrojů je mise připravena na původní termín. Ovšem Falcon Heavy zůstal po statickém zážehu nečekaně dlouho na rampě – její sklopení přišlo až v noci na 30. října. Je tedy otázka, zda se stihnou všechny postupy spojené s připojením aerodynamického krytu, testy celé sestavy a jejím vývozem na rampu.

Michal Václavík z České kosmické kanceláře na svém Twitteru informoval, že tým NASA a ESA dokončil výběr lokality na povrchu Marsu, kde budou uloženy vzorky odebraných hornin vozítkem Perseverance pro pozdější vyzvednutí návratovou částí mise Mars Sample Return. Podrobnosti zde.

Přehled z Kosmonautixu:

Jako obvykle naleznete v této rubrice souhrn všech témat, kterým jsme se věnovali v rámci článku. Vydáváme minimálně dva články o kosmonautice denně, pojďme si je nyní připomenout. Týden jsme načali novým dílem video pořadu Vesmírná technika. Hned poté vás čekal další pravidelný souhrn aktuálních novinek a dění nejen na základně Boca Chica, kde SpaceX vyrábí a testuje nosiče Super Heavy a lodě Starship. Na Vandenbergovu základnu v Kalifornii dorazila nová vědecká družice SWOT, která bude měřit hladinu vod a oceánu na světě. Podívali jsme se také na snímky družic, které zachytily sabotáž plynovodů Nord Stream. Živě a česky jsme tento týden mohli sledovat start ruské rakety Sojuz, která vynesla nákladní automatickou loď Progress MS-21. Ve stejném formátu jsme pak sledovali i její připojení k Mezinárodní kosmické stanici. Během noci, kdy k připojení došlo, startoval také Falcon 9 s družicemi Starlink a i tento start jsme sledovali Živě a česky. Věnovali jsme se také připravovanému testu nafukovacího tepelného štítu LOFTID a metodě, jak z testu získat co nejvíce dat. Během svého průletu vyfotografovala sonda Lucy Zemi a s ní i Měsíc. V týdnu vyšel taky pravidelný přehled aktuálních pokroků a vývoje kolem přípravy stanice Gateway, která bude obíhat u Měsíce. Na palubě připravované americké sondy DAVINCI, která zamíří k výzkumu planety Venuše, bude také meteostanice pro tuto bouřlivou planetu. Poslední pátek v měsíci nás čekal také další díl Pokecu s Kosmonautixem. Tento týden vyšel také první díl seriálu, který se věnuje divokému světu kosmonautických startupových firem. První z firem, na kterou se seriál zaměřil, byla TRL Space. Jak jsme týden načali, tak jej také končíme – novým dílem seriálu Vesmírná technika.

Snímek týdne:

Raketa Falcon Heavy 28. října úspěšně provedla statický zážeh všech svých 27 motorů na prvních stupních, čímž učinila důležitý krok v přípravě ke startu na misi USSF-44. Nejsilnější v současnosti používaná raketa by podle oficiálních informací stále měla odstartovat 1. listopadu s vojenským nákladem na palubě.

Video týdne:

V sobotu v 03:01 SELČ úspěšně odstartovala čínská raketa CZ-2D z rampy na kosmodromu Ťiou-čchüan. Na palubě byla družice Shiyan 20C – technologická družice jejíž úkoly nejsou známé.

Zdroje informací:
https://mars.nasa.gov/
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://mars.nasa.gov/system/news_items/main_images/9289_PIA25583-web-optimized.jpg
https://mars.nasa.gov/system/internal_resources/details/original/1454_Figure_A.jpeg
https://mars.nasa.gov/system/internal_resources/details/original/1457_Figure_B.jpeg
https://esawebb.org/media/archives/images/original/weic2218a.tif
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/v…6361D47E