Dění v kosmonautice doslova opanoval nový ruský laboratorní modul Nauka. Jeho let, připojení i následné chvíle byly napínavé jak hollywoodský trhák. Každopádně tento týden se leccos dělo i jinde. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se podíváme například na start evropské rakety Ariane 5, který byl velmi důležitý a na který se dokonce přiletěl podívat zástupce NASA. Mezi dalšími tématy, kterým se budeme věnovat, jsou výsledky žaloby firem Dynetics a Blue Origin na NASA za výběr dodavatele lunárního landeru a mnohé další. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Ariane 5 má za sebou velmi důležitý start
V pátek proběhl úspěšný start nejsilnější evropské rakety Ariane 5. Zvláštní byl hned z několika důvodů, které mu propůjčovaly velkou důležitost. Ostatně na start se přijel podívat i zástupce NASA. Zajímavostí je, že od předchozího startu, který proběhl v srpnu 2020, uběhl už skoro rok a takto nezvyklé prodlevy nejsou běžné. Důvodem je příprava na jeden velmi očekávaný start a také implementace dílčích vylepšení aerodynamického krytu rakety. Ale popořadě.
Pod aerodynamickým krytem rakety se skrývaly dvě telekomunikační družice a to Eutelsat Quantum a Star One D2. Náklad o celkové hmotnosti 10 515 kg (obě družice + adaptéry) byl v tomto případě méně důležitý, než samotný let. Tento start byl totiž prvním ze dvou očekávaných ověřovacích letů před startem Dalekohledu Jamese Webba, který využije právě služby Ariane 5. Pro tuto raketu byl páteční start již 110. letem od roku 1996, kdy tento těžkotonážní evropský nosič vzlétl poprvé.
Delší pauza, která byla mezi předchozím a současným startem dala ideální prostor na dokončení úprav aerodynamického krytu. Vylepšení se týkají vibrací, které generoval původní kryt během odhození. Tyto vibrace mohly být potenciálně nebezpečné pro citlivý dalekohled, který se má stát největší astronomickou observatoří v kosmickém prostoru. Projekt za deset miliard dolarů s širokou mezinárodní spoluprací, na který už řadu let čekají mnozí vědci, má samozřejmě nejvyšší prioritu a bezchybný start je přáním všech zúčastněných.
Nyní budou pozemní týmy analyzovat telemetrii, která odpoví na otázku, zda provedené změny byly dostatečné pro potlačení nechtěných vibrací. Pokud se ukáže, že je vše v pořádku, proběhne ještě jeden start v září. Ten bude také vyhodnocen a v případě, že se nevyskytnou žádné zásadní problémy, měl by Dalekohled Jamese Webba startovat v listopadu či prosinci.
Startu se přímo na kosmodromu ve Francouzské Guyaně účastnil i vedoucí vědeckých misí NASA Thomas Zurbuchen, který byl agenturou vyslán, aby sledoval, jak probíhají přípravy na start, samotný start, tak i vyhodnocování naměřených dat. „Poslali jsme Thomase Zurbuchena do Francouzské Guyany proto, že se zdá, že jediným možným zdržením, které by aktuálně mohlo potkat Dalekohled Jamese Webba, by bylo to, kdyby tyto dva plánované lety Ariane 5 nedopadly dle očekávání,“ řekl Bill Nelson, administrátor NASA. „A také jsme chtěli, aby nám přinesl čerstvé informace přímo z místa a svůj vlastní pohled na proběhlý start.“
Dalekohled Jamese Webba čeká nyní hlavně převoz z USA do jižní Ameriky. K převozu bude použita loď. Pojďme se ale ještě věnovat nákladu, který byl v pátek vynesen.
Družice Star One D2 je víceúčelová telekomunikační družice, která bude signálem pokrývat latinskou Ameriku a bude ve službách firmy Embratel of Brazil. Družice však byla postavená v USA ve firmě Maxar a vynesena byla ve vyšší pozici nad druhou družicí. Hmotnost Star One D2 byla 6 190 kilogramů. Zařízení je osazeno komunikačními anténami, které pracují v pásmech Ku, Ka, C a X. Životnost má být 15 let a cílovou oběžnou dráhu je dráha geostacionární ve výšce zhruba 36 000 kilometrů. Po vynesení se však družice plánovaně ocitla na protáhlé eliptické dráze a teprve až díky svým motorům se v několika příštích týdnech vyšplhá na finální místo na oběžné dráze.
Druhým nákladem, který se pod aerodynamickým krytem nacházel ve spodní části pod výše jmenovanou družicí, byl Eutelsat Quantum. Tato telekomunikační družice je technologicky zajímavá a byla postavena ve spolupráci státního a soukromého sektoru. Na realizaci se podílela ESA, Airbus a Eutelsat. Družice představuje novou softwarovou strategii, která umožňuje zařízení přeprogramovat pro aktuálně potřebné retranslační služby. Tento přístup má být klíčovou výhodu, která umožní rychle reagovat na dynamicky se měnící potřeby telekomunikačního trhu. Družice bude pracovat v pásmu Ku s osmi nezávislými rekonfigurovatelnými vysílači. „Komunikační frekvence družice lze přesměrovat tak, aby se měnily téměř v reálném čase. Mohou tak poskytovat informace cestujícím na palubě pohybujících se lodí nebo letadel,“ uvedla ESA v tiskové zprávě. „Frekvence lze také snadno upravit tak, aby poskytovaly více dat při nárůstu poptávky.“
Životnost družice je 15 let, její hmotnost dosahuje 3 461 kilogramů a cílem je také geostacionární dráha, kam se stejně jako její souputník vydá z protáhlé eliptické dráhy pomocí svých motorů.
Kosmický přehled týdne:
V pátek 30. července zamítl americký vládní úřad GAO stížnost firem Dynetics a Blue Origin na výběr vítězného kontraktu pro dodávku první generace nového lunárního landeru. NASA pro nový lunární lander vybrala společnost SpaceX s lunární verzí lodě Starship. Starship měla být prvním landerem, který bude využit pro první přistávání na Měsíci v rámci programu Artemis. Úřad GAO upozornil, že výběr kontraktorů pro NASA probíhá jiným způsobem, než u klasických federálních zakázek. Krom ceny se hodnotí i inovativní řešení, spolehlivost, možnost dalšího vývoje a mnohé další. Obě firmy také napadaly fakt, že NASA prohlásila, že vybere dva lunární landery. Nicméně GAO došel k závěru, že smlouva stanovila, že výběr bude probíhat dle dostupných financí a může při ní být vybrán jeden návrh, ale i dva, či dokonce žádný. NASA tedy neporušila ani v tomto případě zákon a výběr SpaceX platí. Nyní bude následovat obnovení plnění kontraktu, který mezi NASA a SpaceX byl po dobu vyhodnocování této stížnosti pozastaven.
I nadále pokračuje příprava první kosmické orbitální mise, na kterou poletí jen neprofesionální astronauti. Mise Inspiration 4, která odstartuje na raketě Falcon 9 s lodí Crew Dragon již v polovině září letošního roku, bude zatím nevídanou podívanou. Posádka nyní například „podepsala“ svůj první stupeň, který vynese loď Crew Dragon a byla se také podívat na obslužném rameni rampy 39A, odkud bude mise startovat. Třídenní mise bude probíhat na nízké oběžné dráze bez spojení s dalším tělesem. Dle aktuálních zpráv by se mělo jednat o eliptickou dráhu s maximálním bodem ve výšce 540 kilometrů. Pokud tomu tak bude, bude posádka nejvýš od dob posledního letu amerického raketoplánu k Hubbleovu kosmickému dalekohledu v roce 2009. Podrobnosti však zatím nebyly upřesněny. Misi zaplatil jeden z členů posádky, miliardář Jared Isaacman. Níže si můžete prohlédnout fotografie z dění posledního týdne.
Na Starbase Boca Chica došlo k dalším pokrokům v rámci vývoje nosiče Super Heavy a Starship. Stále je hlavním cílem uskutečnit (zřejmě ještě v tomto roce) první orbitální let, který absolvují Starship S-20 a Super Heavy B-4. Na Starship S-20 aktuálně probíhá dokončování jejího tepelného štítu. Zajímavá je také práce na B-4, kde jsme se dočkali prvního připojeného roštového kormidla. Dle Elona Muska nebudou tyto kormidla sklopitelná a už při startu poletí v otevřené poloze. Zatím s nimi jde jen naklánět. Vývoje se dočkala také stavba orbitální rampy. Byl například přidán 370 tun těžký startovní stolec. Níže naleznete některé zajímavé fotografie z uplynulého týdne.
Přehled z Kosmonautixu:
Nadešel správný čas, abychom si uplynulý týden shrnuli také pomocí přehledu všech článků, které vyšly na webu Kosmonautix. Tím si ukážeme, jaká témata hýbala kosmonautikou. Pojďme na to. Začali jsme nadějnou zprávou, která vám přinesla informaci, že vývoj nejmenšího evropského nosiče Vega i nadále pokračuje a můžeme se tak těšit na jeho další variantu. Řadu zajímavých novinek o aktuálním vývoji příprav nové mezinárodní kosmické stanice u Měsíce přinesl pravidelný měsíční přehled Gateway. Živě jsme mohli sledovat odlet malého ruského modulu Pirs, který uvolnil místo novému laboratornímu modulu Nauka. Podívali jsme se také na zajímavý inženýrský příběh teleskopu Integral, který pokračuje ve své práci i přes fakt, že již nemůže používat pohonný systém. Ještě před svým očekávaným letem prošla loď Starliner důležitým milníkem – zhodnocením připravenosti na start. Vše bylo v pořádku. Ani tento týden jste nepřišli o další napěchovanou várku parádních fotek z fotoaparátu Thomase Pesqueta v dalším vydání Thomasova fotokoutku. Živě jsme mohli sledovat i přílet očekávaného nového ruského laboratorního modulu Nauka, který se přes řadu obtíží na začátku své cesty nakonec úspěšně připojil. V rámci příprav na návrat astronautů zpět na Měsíc, se řeší celá řada zajímavých dílčích problémů. Například, jak by měla vypadat nová vrtačka pro lunární použití? Velmi očekávaná mise Dragonfly, která zamíří na měsíc Titan, kde bude poletovat nad jeho extrémně zajímavým povrchem, dorazí ke svému cíli nakonec dříve. Místo roku 2036 už na přelomu let 2033 a 2034. Vyšel také další díl letního seriálu TOP 5, který se tentokrát věnoval tématu nestandardního chování astronautů. V pátek vyšel tradiční Pokec s Kosmonautixem, kde jste opět mohli posílat své dotazy ohledně kosmonautiky do chatu a Michal Václavík a Dušan Majer vám odpovídali. Ačkoli se laboratorní modul Nauka k ISS připojil nakonec automaticky a úspěšně, krátce poté aktivoval neřízeně své motorky, které změnily orientaci stanice. Na závěr týdne jste se opět dočkali dalšího dílu seriálu Vesmírná technika.
Snímek týdne:
Thomas Pesquet zachytil zánik ruské nákladní lodě Progress MS-16, ke které byl připojen modul Pirs. Fotografie ukazuje loď a modul ve chvíli, kdy vstupují do horních vrstev atmosféry, kde oba stroje shořely. Modul Pirs uvolnil stykovací uzel pro přilétající modul Nauka.
Video týdne:
Cesta modulu Nauka k ISS byla složitá, dlouhá a napínavá i po úspěšném připojení k Mezinárodní kosmické stanici. Roky zpoždění, technických obtíží, změn plánů, chybějících financí a odklad nakonec vedly k úspěšnému startu pomocí rakety Proton-M. Po úspěšném startu přišly problémy s komunikací a následně i s orientací a motory modulu. Část paliva byla kontaminovaná dusíkem, došlo k problému s tlakem v nádržích, ale nakonec se modul úspěšně připojil k ISS. Po připojení potrápil všechny snad naposledy. Jeho trysky se samovolně aktivovaly a měnily orientaci stanice. Naštěstí se po chvíli vyčerpaly zásoby paliva. Nyní už je modul bezpečně připojený, spojení je vzduchotěsné a na palubu již vstoupili ruští kosmonauti. Video z jejich první prohlídky si můžete prohlédnout níže.
Nicméně za vidění stojí i reakce stanice na to, jak připojená Nauka zamávala s její orientací. Zde je například animace, která z telemetrie rekonstruuje otáčení celé stanice. Nelekněte se rychlého průběhu, jsou to zkomprimované události ze 45 minut. Navíc interpretace telemetrie pohybů stanice v prostoru není úplně jednoduše představitelná. Lépe celou věc rekonstruuje třeba toto video. A níže naleznete video z live přenosu ze stanice. Většina otáčení se udála během přeletu nad noční stranou, a tudíž krom rychle stoupajícího horizontu Země toho mnoho k vidění nebylo.
Zdroje informací:
https://spaceflightnow.com/
https://www.gao.gov/
Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/E7T3Hv2WYAAv7uk?format=jpg&name=4096×4096
https://twitter.com/SpaceX/status/1421514175231107072/photo/1
https://twitter.com/RainandHales/status/1421525716722663426
https://twitter.com/inspiration4x/status/1421529214994485256
https://pbs.twimg.com/media/E7pJR0mXIAAcY22?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/E7o7b_IUcAEu_Ms?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/E7pF_7JXIAkZ98j?format=jpg&name=large
https://twitter.com/NASASpaceflight/status/1421536303745839114/photo/1
https://pbs.twimg.com/media/E7pPfeXXsAg90Z9?format=jpg&name=4096×4096
https://twitter.com/ErcXspace/status/1421455365867294722
https://pbs.twimg.com/media/E7orYSYWEAA2INU?format=jpg&name=large
https://forum.nasaspaceflight.com/index.php?action=dlattach;topic=50748.0;attach=2049635;image
https://pbs.twimg.com/media/DzMJqbJVAAAKptl.jpg:large
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/wp-content/uploads/2021/07/Ariane_5_liftoff.jpg
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/wp-content/uploads/2021/07/staroned2.jpg
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…/Eutelsat_Quantum_is_mated_to_its_launcher_pillars.jpg
Tak ta roštová kormidla jsou síla – je vidět, že start Superheavy bude majestátně pomalý. Že by šla nad Mach 1 až někde kolem 20 km výšky?
Dobry den,myslim ze cilem SpaceX neni uskutecnit orbitalni start „zejme jeste v tomto roce“..to fakt ne..jejich cilem je uskutecnit jej co nejdrive.Jak to dopadne to uz je jina vec.
SpaceX hovoří o letošních měsících, přičemž termín posouvají.Stále ale jde o měsíce v tomto roce. Tvrzení je tedy správné.