Nauka po připojení změnila orientaci ISS

Těžkotonážní ruský laboratorní modul, který po startu v minulém týdnu čelil hned několika problémům, se ve čtvrtek úspěšně připojil k Mezinárodní kosmické stanici. Zakrátko však způsobil nečekaně dramatickou situaci. Provedl totiž nečekaný zážeh svých motorů, čímž vychýlil orbitální komplex z jeho normální orientace. Jak uvedl Joel Montalbano, manažer programu ISS, stanice udržovala svou orientaci pomocí masivních amerických gyroskopů, když vtom náhle v 18:34 SELČ (tedy tři hodiny po připojení) začaly zážehy motorů na dvacetitunovém modulu Nauka. Setrvačníky nebyly schopny na tento nečekaný impuls zareagovat a více než 400 tunový kolos s rozměry fotbalového hřiště se začal odklánět od plánované orientace.

Podoba ISS po připojení modulu Nauka.

Podoba ISS po připojení modulu Nauka.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

V rámci této mimořádné situace bylo řízení rychle předáno efektivnějším raketovým motorům na ruském modulu Zvezda, na který se nauka připojila. Za několik minut pak svými motory pomohla celou situaci řešit loď Progress MS-17 připojená na Zvezdě naproti Nauce. Výsledkem bylo, že se stanice oproti původní poloze otočila rychlostí zhruba půl stupně za sekundu. Během zhruba hodiny se pak podařilo stanici vrátit zpět do původní orientace.

Nezaznamenali jsme žádné poškození stanice,“ uvedl Montalbano na odpolední telekonferenci a dodal: „Jedna z věcí, které se dělají po podobných dynamických událostech je to, že si sedneme s naším týmem pro dynamickou zátěž a analyzujeme veškerá data. Vytáhneme si kompletní telemetrii a uděláme její zhodnocení. A právě to bude naším dalším krokem.“ Během nečekaného manévru byl vyhlášen stav nouze, což je v podobných případech standardní postup, který dává laboratornímu komplexu nejvyšší prioritu nad ostatními družicemi, které používají americkou družicovou komunikační síť.  Montalbano také uvedl, že sedmičlenná posádka nebyla v žádné fázi ohrožena.

Modul Nauka po připojení k ISS.

Modul Nauka po připojení k ISS.
Zdroj: https://pbs.twimg.com

Posádce v žádném okamžiku nehrozilo bezprostřední nebezpečí,“ uvedl a dodal: „Je zřejmé, že když ztratíte kontrolu nad orientací, tak to je něco, co chcete hned vyřešit. Posádka však nikdy nebyla v žádném nouzovém stavu ani něčem podobném.“ Zatím není jisté, co přesně způsobilo náhlé spuštění zážehů motorů modulu Nauka. Kosmonauti Oleg Novický a Pjotr Dubrov v té době procházeli úkoly v rámci procesu integrace nového modulu s palubními počítačovými systémy. Posádka zprávu o změně orientace nevěděla, protože nebyly cítit žádné vibrace ani chvění – odchylku však zaznamenaly citlivé palubní senzory.

Nauka po připojení k ISS.

Nauka po připojení k ISS.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Jen krátká aktualizace, přátelé. Právě tu máme takový malý souboj mezi zážehy trysek na modulech SM (Zvezda) a MLM (Nauka),“ oznámil astronaut Drew Morgan z řídícího střediska v Houstonu přes rádio svým kolegům na stanici a dodal: „Právě vyhodnocujeme nejlepší postup činností.“ Za pár minut Morgan posádce oznámil: „Trysky na SM efektivně vyvažují účinky trysek na MLM. Myslíme si, že při tomhle tempu nám to zabere zhruba nějakých 20 minut, než budeme mít řízení orientace zpět. Pokusíme se získat lepší přehled, až se nám podaří převzít kontrolu nad MLM, což potrvá asi hodinu.“ Zmínil také, že důležitý bude příští přelet stanice nad ruskými pozemními stanicemi, což umožní přímou vysokorychlostní komunikaci.

Nauka se blíží k ISS.

Nauka se blíží k ISS.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

V rámci bezpečnostních opatření posádka změnila orientaci fotovoltaických panelů, aby se minimalizovaly účinky spalin z trysek, když vtom Morgan oznámil: „Můžeme oznámit, že trysky na MLM již nedělají zážehy. Máme zpět řízení orientace, hodnoty jsou stabilní.“ Letový ředitel NASA, Zeb Scoville, shrnul své myšlenky do jediného tweetu: „Nooo! To. Byl. Ale. Den.

Modul Nauka odstartoval minulou středu z kosmodromu Bajkonur na ruské raketě Proton-M. Start samotný proběhl hladce ovšem pozemní týmy zakrátko narazily na problémy s pohonným a orientačním systémem. Po několika dnech řešení problémů oznámila agentura Roskosmos, že obě závady byly vyřešeny. To otevřelo cestu k odletu nákladní lodi Progress MS-16, která s sebou odnesla dvacet let sloužící modul Pirs. Tím se pro Nauku uvolnil k Zemi mířící dokovací uzel modulu Zvezda. Oddělení Pirsu bylo původně plánováno na pátek, ale nakonec se posunulo na pondělí, kdy proběhlo bez zaváhání. Progress MS-16 i s modulem Pirs zanikly několik hodin po oddělení nad Tichým oceánem, jak bylo plánováno.

Nauka během příletu k ISS.

Nauka během příletu k ISS.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Nauka zatím prováděla tradiční korekce dráhy, aby se mohla ve čtvrtek dostat k ISS. Automatické přibližování probíhalo hladce, ale kosmonaut Oleg Novický pro jistotu dostal od řídícího střediska pokyn, aby byl připraven do procesu manuálně zasáhnout pomocí systému dálkového ovládání TORU. To nakonec nebylo potřeba – Nauka se totiž k ISS připojila plně automaticky v 15:29 SELČ. O pár minut později došlo k pevnému spojení Nauky s modulem Zvezda pomocí háků a západek. Novickij a Dubrov se pak pustili do procesu propojení Nauky s ruským řídícím systémem, když došlo k výše popsaným nečekaným zážehům.

Konstrukce modulu Nauka.

Konstrukce modulu Nauka.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Nauka je konstrukčně podobná ruskému modulu Zarja, jeho vývoj financovala NASA. Zarja alias FGB propojuje ruský modul Zvezda s americkým segmentem. Modul FGB-2 byl původně plánován jako záloha modulu Zarja, ale jeho stavba byla v devadesátých letech zastavena. Roskosmos se pak rozhodl překonvertovat rozestavěný modul na víceúčelový laboratorní modul MLM, který by nabídl přechodovou komoru, zázemí pro výzkum, další výrobník kyslíku, toaletu, rozšířil ubytovací kapacity a poskytl staniční manipulátor dodaný Evropskou kosmickou agenturou. Modul také disponuje vlastními fotovoltaickými panely, pohonným systémem, zařízením pro transfer pohonných látek a nezávislým navigačním a řídícím systémem, který může v případě potřeby pomoci s orientací stanice. Start modulu byl opakovaně několik let odkládán kvůli širokému spektru technických problémů.

Atlas V s lodí Starliner již byl vyvezen na startovní rampu.

Atlas V s lodí Starliner již byl vyvezen na startovní rampu.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Nečekané chování modulu Nauka způsobilo i odklad příletu lodi Starliner. Ta byla i s raketou Atlas V vyvezena ve čtvrtek na startovní komplex 41 Mysu Canaveral. Na Starliner čekal bezpilotní testovací let k Mezinárodní kosmické stanici, přičemž start byl plánován na pátek. První let této lodi v prosinci 2019 ovlivnily softwarové chyby, které znemožnily připojení ke stanici. Nadcházející mise OFT-2 tedy znamená kritický milník vstříc certifikaci této lodě pro vynášení astronautů začátkem příštího roku. Jenže nečekané chování Nauky tento start odložilo – další vhodná možnost se naskytne v úterý 3. srpna v 19:20 SELČ, přičemž spojení s ISS by mělo následovat ve středu kolem 21:00. „Rozhodli jsme se, že by nebylo chytré vypustit zítra tuto misi,“ uvedl Steve Stich, manažer programu komerčního pilotovaného programu NASA a dodal: „Chtěli jsme dát týmům zapojeným do programu ISS čas na vyhodnocení toho, co se dnes stalo, aby bylo možné určit příčiny a ujistit se, že je vše opravdu připraveno na podporu startu Starlineru a mise OFT-2.

Přeloženo z:
https://spaceflightnow.com/

Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/E7eJzppVUAw7O8t?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/E7hpRR6WYAUi_3e?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/E7hxlcHXIAET8wH?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/E7eJwR8UYAQ1Wyv?format=jpg&name=medium
https://pbs.twimg.com/media/E7eJwSEVcAgirJB?format=jpg&name=medium
https://pbs.twimg.com/media/E7eJwRyVoAYcPiX?format=jpg&name=medium
https://pbs.twimg.com/media/E7Zff1TXoAgcZws?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/E7eLyEEVcAIn4gr?format=jpg&name=4096×4096

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

45 komentářů ke článku “Nauka po připojení změnila orientaci ISS”

  1. Petr1 napsal:

    Tento článek mi unikl a dohledal jsem si jej až po poslechnutí si rozhovoru s panem Majerem na ČRo v pořadu LEONARDO PLUS v neděli 26.9. Do té doby jsem o tomto případu neměl ani tušení a tak si dodatečně doplňuji mezery ve vzdělání.
    Člověku až zatrne, že je něco takového vůbec možné a celé to naplno ukazuje jaký je v současném Rusku bordel. Jestli v zemi, kde zítra znamená již předevčírem, takto funguje jejich kosmický program, tak jak to asi vypadá ve zbytku země?
    V této souvislosti se chci zeptat jestli někdo náhodou ví jestli je pravda, že Rogozin má 5xvyšší plat než má ředitel NASA. Tato zpráva kolem mě proběhla, ale nemám možnosti si ji ověřit. Za případnou odpověď předem děkuji.

  2. zUT napsal:

    Trochu bych se bál, že událost s neplánovnou změnou orientace mohla nějak poškodit ty masivní gyroskopy (třeba jejich ložiska), které jí stabilizují.
    Přeci jen, vychýlit roztočený setrvačník není úplně snadné a je na to potřeba celkem velká síla …

  3. chlad napsal:

    Nasa informuje: Start Boeing Starliner plánován na 3. srpna 13.20 EDT. Bližší informace o příčině odkladu neuvedeny.

  4. Kamil napsal:

    Podle mě má Rusko z ISS mnohem víc než do ní skutečně investuje. Platí, že ruský a západní segment si jsou rovny, i když ten ruský je třetinový a obě strany mají nárok mít tři kosmonauty. Teď létají Dragony, tak západ má 4 kosmonauty. Ale kdyby se počítali skutečné peníze, Rusové by měli tak jednoho kosmonauta.

  5. vik_tor napsal:

    Video kter ukazuje vstup kosmonautu z ISS do Nauky…a taky to jak to v ni vypada. Je to hodne „industrialni“, do libiveho interu Crew Dragona to ma daleko…

      • ROBO napsal:

        Zajímavé video .
        Překvapuje mne , jak ten prostor uvnitř Nauky je podle mě šíleně zasekanej – až neprůchodnej různými zařízeními .
        Ta nová Čínská stanice je naopak krásně prostorově čistá . (Je mi jasné že zatím )
        Můžete mi to , jako laikovi vysvětlit ?
        Nejedná se o vnější zařízení , které ten prostor časem uvolní ?

      • Eporedax napsal:

        No, kdyby jste poradne sledoval informace, tak by jste vedel, ze Nauka veze mj. i cargo vc. pristroju a vybaveni pro stanici, ktere se bude muset jeste vylozit a umistnit na misto urceni. Pak tam bude vic volneho mista.
        Naopak cinska stanice letela kvuli vaze s nekompletnim vnitrnim vybavenim. Cast dovezla zasobivaci lod a posadka je postupne instaluje…

  6. Kamil napsal:

    Nauka byla objekt číslo 1291 vynesený v roce 2021. V roce 2020 byl přitom vynesen absolutně nejvyšší počet družic v historii – 1253. To se letos stihlo jen za první pololetí a loňský rekord byl překonán už 1.července při startu OneWeb. Teď už je o další 4 družice v kosmu víc.
    Tahle statistika pěkně ilustruje tu novou éru kosmonautiky

  7. vreckam napsal:

    ona je to silena ostuda hlavne pro rokosmos, jsem zvedavy, jestli to nejak otrese rogozinem – pro mne velmi nesympatickym clovekem a nejsem si jisty ze kompetentnim vykonavat tuto pozici :(.

    • Radim Pretsch Redakce napsal:

      Konec dobrý, všechno dobré. Rogozin to prodá jako svůj velký manažerský úspěch. Jeho pozici to spíš posílí než oslabí. Bohužel.

      • vik_tor napsal:

        A on to uspech je. I kdy.by jste se rozkrajel:) Problem je ze uspech na nic…cela ISS je pro Ruskou kosmonautiku na nic. Ruske kosmonautice prinasi jen naklady a prostor pro jeji ostouzeni. Spravne reseni pro Roskosmos je tu investici odepsat, ISS opustit, gateway ignorovat a soustredit se na samostatne projekty nebo na projekty s Cinou.

        Spokojenost pak bude zjevne na obou stranach:)

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Obdivuju vaši zatvrzelost v tvrzení, že ISS není přínosná. zástupy vědců tvrdí, že stojí o možnost provádět na ní své experimenty, ale podle vás je pro Rusko na nic. Právo na tento názor jistě máte, ale pak musíte počítat s tím, že pokud jej prezentujete veřejně, vystavujete se riziku konfrontace s ostatními, kteří vnímají celou věc jinak (realisticky). Rusko moc dobře ví, že i když si s problémy kolem Nauky uřízlo dost velkou ostudu, tak z ISS odejít nemůže, protože na vlastní program nemá prostředky a ona zmíněná lunární spolupráce s Čínou je podpořena jedinou a navíc velmi vágně definovanou smlouvou. Pokud by Rusové odešli z ISS, podřízli by si pod sebou jedinou větev, která je spojuje s velkým světem kosmonautiky.

      • Eporedax napsal:

        Viktor ma pravdu,.Rusko na ISS neni panem, ale vazalem. Prachy z toho sice ma, ale ne na projekty, o ktere by stalo. O deni na stanici rozhoduje predevsim NASA a Roscosmos tam neni rovnoceny partner.
        Osobne si myslim, ze Rusko pujde cestou vlastni male stanice ROCC po r. 2028, kde si budou moci delat v klidu svuj vlastni vyzkum, aniz by jim nekdo urcoval program. Stejnou cestou sli, i kdyz taky z donuceni, Cinane a ve vysledku maji klid.

      • vik_tor napsal:

        Verim ze mnoho ruskych vedcu, kteri maji rozjetou spolupraci s partnery v ESA a NASA na projektech ktere se ISS dotykaji o to, aby ruska ucast na ISS pokracovala, stoji. To ale neznamena ze o to stoji Roskosmos.

        Tam perspektivu v ISS nevidi. Jak dokazuje i zaver z posledni porady jejiho vedeni. Po roce 2024 povazuje jeji provozovani za „prinasejici rizika“ a navrhuje jeji ukonceni v roce 2028

        https://www.roscosmos.ru/32056/

        A duvody jsou dle mne ty o kterych pisi. Nema cenu to dal rozvijet. Roku 2024 i 2028 se snad vsichni dozijeme a uvidime

      • Spytihněv napsal:

        ISS je prostorem pro ostouzení ruské kosmonautiky? 🙂 Díra v Sojuzu a související směšné dění kolem toho, včetně výslovného Rogozinova prohlášení, že už vědí, ale nikomu do toho nic není. Nauka, která nejen že měla problém se k ISS dostat, ale poté provedla co provedla a kdo ví, co ještě bude. Rusové se ztrapňují dlouhodobě sami a je jedině dobře, že včas pochopili, že Gateway by byla nad jejich síly, a jen by zdržovali a dělali problémy. Jinými slovy – stavba stanice u Měsíce se bez jejich příspěvku obejde a dělat něco jen kvůli křečovité spolupráci je k ničemu. Pokud půjde Rusko „cestou vlastní malé stanice“, budiž mu to přáno, v současné kondici není žádným přínosem. Pokud jde o nabízející se spolupráci s Čínou, tak jen skutečný naiva se může domnívat, že tady bude Rusko rovnocenným a užitečným partnerem.

      • KarelT napsal:

        Ano, Rusové se ztrapnili hlavně těmi svými hloupými a trapnými vyjádřeními a co se Nauky týče, tak tím kiksem se zněčištěním palivového systému. Nadruhou stranu Nauka doplácí na to že je to dost složitý modul, ne jako ty moduly které tam pasivně dovezl a připojil STS. Kiksy dělají všichni, Starliner k ISS ani nedoletěl a ještě mohl mít fatální problém při návratu. Samozřejmě Rusko s jejich financemi a stagnujícím průmyslem těžko bude držet krok s USA nebo s Čínou a v tomto směru bude ztrácet víc a víc, i když konstruktéry/inženýry může mít dobré.

      • Radim Pretsch Redakce napsal:

        Jenom poznámka k často se opakujícím odkazům na stav ruské ekonomiky a podfinancování kosmického programu.

        Ani jednoho z toho není Rusku z hůry dáno. Obojí je výsledek ruského systému, stejně jako úroveň kosmonautiky. Ta nedoplácí na ekonomiku/ finance, ty za nic nemohou. Všichni tři (a nejen oni) doplácí na ruský politicko-ekonomický systém.

      • URAN63 napsal:

        Odborný svět kvituje práci inženýrů s obrovským uznáním a respektem.
        Nauka je zakurtovaná. Obávám se jen, že příspěvky o jakési ostudě rusů nepřekročí perimetr tohoto vlákna. Což je vlastně dobře.

        Možná by nebylo naškodu k věcné a přínosné diskusi udělat fórum
        ve stylu AHA/Blesk-ring volný, protože se zde pouze jistí rusofobé
        trápí. Na novém fóru by se mohli vyřádit dosyta a bez zásahů redakce.

      • vik_tor napsal:

        Vzhledem k tom u ze dalsi rusky modul (Prical) )ma startovat v listopadu letosniho roku (https://www.roscosmos.ru/32057/) tak je v podstate na novou ruskou stanici/ jiz vyrazne zadelano. Od ISS odstykovana Nauka s Prichalem a aspon jednim modulem NEM by byla uz vyhovujicim resenim pro ne trvale obyvanou, ale navstevovanou stanici. Neco jak maji Cinane.Jen bude na orbite dosti pribuzne ISS a Rusove by potrebovali zvetsit jeji naklon o cca 10 stupnu. Coz bude orisek.

        Nem je dle Rogozina planovan na konec roku 2025 (https://www.roscosmos.ru/31309/). A tam nekde bych videl i konec ruske ucasti na ISS.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Pokud Rusko opustí ISS, pak riskuje, že si pod sebou podřízne větev. Neříkám, že je to sebevražda, ale je to velmi riskantní krok.

    • Dušan Majer Administrátor napsal:

      Bohužel nečekám, že by to Rogozinovou pozicí jakkoliv otřáslo.

      • vreckam napsal:

        narazel jsem na kamaradstvi s putinem a docela se toho bal.
        Nechtelo by se redakci udelat podrobnejsi clanek o tomto chlapikovi? Nechci nic negativistickeho/politickeho, ale treba srovnani s nasa a jejich velenim … TOP5???
        myslim ze by to bylo velmi zajimave pocteni.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Promyslíme to, ale nevím no … je to takové podivné téma.

      • ldx napsal:

        Hlavně je to téma pro politology, já bych radil držet se přísně faktů resp. jasně dokazatelných a dohledatelných rozhodnutí nebo omylů. Protože jinak bude každý takový článek napadán z tendenčnosti a živit troly…

      • Petr1 napsal:

        Takový článek, včetně jeho ukázkového životopisu, bych rozhodně uvítal.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Díky za podnět, ale fakt nevím. Moc se mi do toho nechce.

  8. AgentW4C napsal:

    Jen drobná nepřesnost, výchylka ISS od předpokládané orientace byla rozhodně více než 45 stupňů, stanice udělala několik otoček rychlostí asi 0.5 stupně za sekundu a výchylka byla ve více osách. Viz https://twitter.com/DJSnM/status/1421180770354274306?s=19

  9. Richard Mrázek napsal:

    …když si vzpomeneme na ruské tanečky a obavy z Dragonu před prvním dokováním… co kdyby se ty motory zažehly v blízkosti stanice před dokováním?
    …Nauka je minové pole připojené k ISS. Zodpovědní by měli najít odvahu zahájit korektní a určitě nesnadný proces demontáže Nauky z bezpečnostních důvodů.
    Dále – když vzpomeneme na přísnost dohledu NASA nad SpX ohledbě Dragonů, Falconů… jak tedy funguje vzájemná kontrola NASA-Roskosmos? Protože tady se zdá, že jakékoliv kontrolní mechanismy selhaly… je licoměrné, aby stejná společnost která jiné lokální firmy pedantsky deptá za každou maličkost a požaduje lodi/moduly s obrovskou bezpečností vyjádřenou do té doby neviděným požadovaným koeficientem rizika selhání, schválila připojení nebezpečného polovraku k ISS…

    • KarelT napsal:

      No vzhledem k tomu že píšou že problém nastal když zrovna prováděli integraci nového modulu s palubními počítačovými systémy, tak se problém jeví jako nejpravěpodobnější zde. Uvidíme co se vyšetří. To zapojování Nauky do systémů stanice by určitě nedělali v okmažiku kdy by měla dokovat nějaká loď, že.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Vyšetřování prý bohužel nebude. 🙁

      • ldx napsal:

        Pokud vyšetřování nebude tak to vidím jako sabotáž z ruské strany. Právě kvůli takovému přístupu se stalo, co se stalo – Rusko prostě nespolupracuje a dělá si co chce.

        Vidím to jako problém, který nejspíše bude do budoucna ještě eskalovat, i proto, že se už nebude využívat Sojuz pro dopravu jiných než ruských kosmonautů a o to bude i méně peněz na udržení standardů.

        Za mně by bylo nejlepší co nejdříve ISS komercionalizovat a soustředit se nadále na Gateway, bez Ruska. Za 10, 20 let až se třeba v Rusku změní režim, tak se můžou, pokud bude vůle, přidat.

      • KarelT napsal:

        Pochybuji že by to NASA nechala jen tak plavat, pokud by to bylo pro bezpečnost ISS důležité. Nebo si myslíte že tam jsou všichni úplní hlupáci ? Chápu to v případě, pokud se už pohonný systém Nauky nebude používat a Nauka bude jen dalším z laboratorních modulů bez toho aby nějak mohl zasahovat do řízení stanice.

      • Eporedax napsal:

        Ale no tak. Jaka sabotaz. Evidentne NASA o incidentu vi vic, nez vy vsichni tady spekilujete.
        Aspon si nechtene otestovali, ze Nauka je schopna pohnout stanici a Zvezda s Progresem dokaze okamzite reagovat a kompenzovat vychyleni z kurzu…

      • ldx napsal:

        Ad odpovědi: = zase jen bagatelizace. Omlouvám se, ale takové ty emocionální příspěvky typu „Ale notak, atd.“ nebo ve stylu „Přece se nic nestalo, aspoň si vyzkoušeli, že něco nefunguje nebo funguje atp.“ tak to je přesně ten východní šlendrián. Něco takového, takové to Zorbování, to by snad vůbec v rozvinutém světě nemělo existovat.
        Apropos tohle dokonale sedí taky na rozvojové země typu Egypt, kde žádný objektivní přístup neexistuje, ale vždycky záleží na úhlu pohledu vrchnosti a jejích příznivců. Takhle by to mělo fungovat v kosmonautice ? To snad ne ! A teď do mně ! :-/

      • Cateye napsal:

        Emociálně jste to začal vy, se slovy o „sabotáži“. Jak už tady padlo, děláte z odborníků NASA hlupáky, jen abyste prosadil svůj pohled na věc, podložený z větší části předsudky a nepodloženými dojmy.

      • ldx napsal:

        > Cateye:
        Haha prý emocionálně 😀 Tak podle posledních zpráv došlo k otočení stanice dokonce o neskutečných 540° tj. 1.5 rotace a ruský modul to pak srovnal o půlrotaci zpět. Ale řekl bych, že to mohlo dopadnout hůř, třeba ztrátou hermetičnosti v některém přechodovém stupni z důvodu přílišného namáhání a pak by se asi muselo evakuovat…
        Za mně je to maximálně vážný incident, který se nestal roky v podstatě od počátku stanice a vyšetření je naprosto zásadní tj. hlavně příčin tím myslím nepořádku v sw celého modulu.

  10. Spytihněv napsal:

    To, že se Rusové nepodílí na Gateway, oficiálně snad proto, že jim nebyla přidělena „důstojná role odpovídající jejich významu“ (nebo tak nějak), bylo jedno z nejlepších ruských rozhodnutí v kosmonautice. Děkujeme.

  11. Jandys napsal:

    Udělat podobnou věc Dragon, Roskosmos by řval a trval na odpojení od stanice, tak snad už další překvapení Nauka neudělá

  12. Pavel Kralicek napsal:

    Diky za info. Chtel bych se zeptat jakymy zpusoby muze Nauka ted teoreticky ohrozit posadku ISS? Necekane zazehy motoru ( odsktrtavam), netesnost v palivovem systemu, nehermeticnost (nahla), zkrat v elektrickem systemu preneseny na stanici, pozar pri vyrobe/recyklaci kysliku…jeste neco co jako laik neodhadnu? Mela posadka ISS vypracovane nouzove plany na podobne situace zamerene primo na Nauku? Diky a dobrou noc!

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.