ŽIVĚ: Nauka přilétá k ISS

Ruský laboratorní modul Nauka si v uplynulých dnech prošel nelehkými zkouškami, ale inženýrům se nakonec podařilo vše vyřešit a modul začal pronásledovat ISS. Ve čtvrtek by se Nauka měla připojit na ruský modul Zvezda, čímž se objem ISS rozroste o slušných sedmdesát metrů krychlových. Jak ale uvádí Michal Václavík z České kosmické kanceláře, samotné připojení bude muset proběhnout bezchybně: „Připojení má proběhnout zítra v 15:26 SELČ (aktualizováno z původních 15:24 – pozn. aut.) a bude na něj jenom jeden pokus z důvodu kontaminace části pohonných látek.“ Konkrétně jde o kontaminaci dusíkem, což je pokračování dřívějších problémů. V tomto článku naleznete okno přehrávače přímého přenosu.

Původně jsme Vám sice slibovali živě a česky komentovaný přenos, ale bohužel jej nejsme schopni zařídit. Všichni tři autoři, kteří vědí, jak dělat přenosy, jsou v danou chvíli vázáni jinými pracovními povinnostmi, které nejdou odložit.

Zdroje informací:
https://mobile.twitter.com/
https://mobile.twitter.com/

Zdroje obrázků:
https://spaceexplored.com/…/2021/07/Screen-Shot-2021-07-25-at-11.32.39-AM.png?w=1600

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

98 komentářů ke článku “ŽIVĚ: Nauka přilétá k ISS”

  1. pave69 napsal:

    Nakonec se Rusům ty dva problémy celkem pěkně vykompenzovaly. Mít Nauka víc paliva, mohla teď být Zvezda i Progress už bez paliva a ISS fungovat jako vesmírný kolotoč.

  2. Michal Schnek napsal:

    Ak si dobre pamätám, tak to bola práve ruská strana, ktorá pred časom zdržiavala pripojenie prvého Crew Dragon-u z „obáv o bezpečnosť stanice“. To aj napriek tomu, že počas letu k stanici sa neobjavili ani zďaleka tak vážne problémy(popravde, okrem vynechávajúcej komunikácie s loďou tesne po zadokovaní si nespomínam na vôbec žiadne), ako pri module Nauka – nespustenie hlavného motoru, problémy so zisťovaním orientácie, problémy s automatickým dokovacím systémom. To sú pre modul, ktorý nie je samostatná loď na jednu misiu, ale budúca stála súčasť stanice dosť zásadné veci, či?
    Áno, vďaka úsiliu ruských expertov na Zemi sa ich podarilo vyriešiť a Nauka „pristála“. Patrí im za to všetka česť ako aj za to, že dokázali vzhľadom na okolnosti nakoniec aj pristáť, dokonca s opraveným automatickým dokovaním. To im nikto neberie a ani tu v komentároch ani na fóre to nespochybňuje. Ale, najmä po (dúfajme, že aj) poslednom, no zároveň azda najvážnejšom probléme sú minimálne obavy o celú ISS a ostražitosť na mieste. Možno sa mýlim, ale nepamätám si, že by niekedy v minulosti čelila ISS tak vážnemu problému ako nečakané vychýlenie z orbity, nehovoriac o riziku, že pri prípadnej evakuácii by sa, zrejme nenávratne, poškodili solárne panely.

    Zdá sa ale, že Nauke týmto nečakaným „manévrom“ celkom došlo palivo, takže (snáď) už palivový systém robiť problémy nebude, ale keď ešte zoberieme do úvahy aj len prednedávnom toľko diskutovaný prípad „predletovej kontroly cez sociálnu sieť“, tak sa trochu čudujem, prečo ostatné strany nevzniesli už voči priblíženiu Nauky námietky, minimálne, kým sa nepreverí všetko čo sa len zo Zeme preveriť dá. Tentoraz by na to však bol, na rozdiel od Crew Dragon-u, objektívny dôvod.

    Ak by sa aj nakoniec ukázalo, že tá „pretlačovaná“ nemala následky, napríklad na už spomínanú životnosť, je zrejmé, že už aj tak na prasknutie napnutý rozvrh prác na stanici sa kvôli všetkým možným kontrolám bude musieť výrazne posúvať, prípadne aj redukovať. V takom prípade však treba mať na pamäti, že tie experimenty nie sú vôbec lacná záležitosť a vedci tu dolu na Zemi často obetujú roky na ich navrhnutie, zaradenie do niektorej z misií a následné vyslanie hore.

    Neviem si predstaviť, že by sa niekto z nás, čo sa o vesmír a kozmonautiku zaujímajú, chcel dožiť nedobrovoľnej straty ISS, nie to ešte aj s ľuďmi na palube. Takže komentáre, ktoré poukazujú na (často dlhodobé) riziká a problémy, ktoré sa jednoducho stali a zároveň aj na dosť nepatričnú snahu o ich zahmlievanie zo strany vedenia(navyše nejde ani o prvý a dokonca ani o najabsurdnejší prípad) nie sú žiadnym preháňaním, či dokonca „rusofóbiou“, ako sa tu niektorí azda snažia podsúvať. Ide skôr, žiaľ, o pomerne triezve zhodnotenie faktov, udalostí a napokon aj celkovej situácie v ruskom civilnom vesmírnom programe, resp. v niektorých jeho zložkách za posledné roky a podľa mňa je asi dosť na mieste sa začať pýtať, kde to takýmto spôsobom skončí a kto, alebo čo na to doplatí.

    A ako spomína už pisateľ vyššie, tento portál rozhodne nemá problém s kritikou len jednej „strany“.

    • Pajuc napsal:

      Pěkné zhodnocení. A Radim má evidentně věštecké nadání. Jeho sýčkování, jak Nauka ohrozí ISS mi lezlo na na nervy, ale nakonec měl bohužel pravdu. 🙁
      I když připojení Nauky neskončilo katastrofou, dopad na prováděné experimenty a harmonogram prací to má, takže zlehčování není na místě.

      • Radim Pretsch Redakce napsal:

        Pouze jsem roky sledoval přípravu Nauky (najdete zde i můj článek na toto téma) a ze znalosti alespoň některých faktů jsem si dovodil závěry.

        Svými příspěvky jsem se jen snažil upozornit na jedno z možných nebezpečí letu Nauky, o kterém se tady moc nepsalo. Rozhodně ne sýčkovat nebo malovat čerta na zeď. Bohužel to nebezpečí nastalo, bohudík nemělo fatální následky.

        Mrzí mě, že řada přispěvatelů nebyla schopna mé příspěvky hodnotit věcně, ale pouze emocemi, či dokonce ideologicky.

  3. Radim Pretsch Redakce napsal:

    Jak se postupně objevují detaily včerejší mimořádné situace ukazuje se, že Nauka přímo ohrozila ISS.

    Motory spustily (jsem zvědavý na vyjádření proč) v momentě kdy probíhalo otevírání poklopu Nauky.
    MCC vyhlásilo stav nouze.
    Byla aktivována evakuace Dragonem. Ale spaliny jeho motorů by při případném odletu nevratně poškodily solární panely.
    Rusové Nauku neovládali, museli čekat až spálí veškeré palivo.

    Podle mě Rusové vůbec netušili v jakém stavu Nauka, a především její od začátku problematický pohonný systém, je. Čím je může překvapit a zaskočit, což se nakonec stalo.

    Nauka u ISS byl hazard a že to ISS přežila byla jen otázka náhody-štěstí.

    • chlad napsal:

      Myslím, že političtí manipulátoři na tomto seriozním místě nemají co dělat. Např. taková sdělení, že Rusko vysílá do vesmíru trakače, šrot atd., jsou projevem poněkud mdlé mysli nebo nenávistného zaměření. Na složitém a jedinečném systému v kosmickém prostoru se po startu, který zatěžuje náklad přetížením a vibracemi se může stát komukoliv cokoliv.
      K poslednímu „incidentu“: Dle oficiálního vyjádření oficiálních informátorů došlo softwarovou vinou k neplánovanému krátkodobému spuštění motorů Nauky a tím změně orientace ISS. Následně byla provedena zpětná korekce systémy modulu Zvezda. Toť vše, žádná katastrofa by se nekonala ani s limitovaným množstvím paliva v Nauce.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Jde o to, že jde o poměrně závažnou chybu. Být to jediná chyba tohoto modulu, asi by se to dalo tolerovat. Ovšem Nauka v minulých letech, ale i posledních dnech zažila hned několik nestandardních situací. Ale věřím, ež teď už snad bude vše v pořádku.

      • chlad napsal:

        Máte pravdu, ale bohužel těch dezinformačních a mimo mísu vedených diskusních příspěvků bylo neobvykle mnoho, což velmi ztížilo jasný výklad problémů.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Podle mého názoru celé věci neprospěl hlavně přístup oficiálních míst. Roskosmos jako takový aspoň dával aktualizace o úspěšných pokrocích a zlepšeních (byť o samotných problémech prakticky nepsal), ale Rogozin bohužel šířil čiré nepravdy jako že vše probíhá podle plánu.

      • ldx napsal:

        Myslím, že bagatelizace a zlehčování není na místě. Jsou to prostě závažné problémy a Nauka podle mého názoru bude muset projít důkladnou kontrolou, aby byla zajištěna nadále bezpečnost celé stanice.

      • Radim Pretsch Redakce napsal:

        Btw. ad vaše „krátkodobé spuštění“ – trvalo 45 minut viz https://www.nasaspaceflight.com/2021/07/nauka-docking/

        Tolik jen k vámi zmiňovaným „dezinrfomacím“.

      • trabis napsal:

        K té katastrofě
        -také bych řekl že část experimentů, (důvod proč tam ISS je) půjde do koše protože budou znehodnocené či přinejmenším neprůkazné/neopakovatelné.

        -chyba tohoto typu katastrofa je, jak kdyby vám auto na parkovišti samo nastartovalo a samo odjelo když vystupujete a já doufám, že moje auto takovýto softwarový problém nemá. Díkybohu toto jen ke katastrofickým následkům nevedlo, ale škody to jistě napáchalo a můžeme jen doufat, že třeba namáhání stykovacích portů nepovede ke zkrácení životnosti stanice, byť jen z opatrnosti. Co zatím tušíme je, že naopak nečekaně a neplánovaně pomohlo, že Nauka drápáním korekčními motory hrobníkovi z lopaty si spálila více paliva a jeho dovyčerpáním při této krizi se problém sám vyřešil a kritická situace dál neeskalovala. Mohlo to být horší.

        -ale už i já se ptám co bude dál, nedojde kvůli softwarové chybě k odtlakování, ke špatnému mixu atmosféry či třeba jen třeba k přehřátí a zahoření nějaké součástky? vypadá to že bude štěstí, když se objeví již jen běžné drobnosti – zatím bohužel to drobnosti nebyly.

        – Faktem jez, že tento modul moc důvěry nevzbuzuje- tedy ani nadšení. Jedno, které ze zemí z ISS je.

        Připomínám, zde na stránkách proběhla i velká kritika Boingu (americké strany), když se uvažovalo, že by chtěl zkusit zakotvit u ISS již při druhém letu, ačkoliv první let byl podobně nešťastně „podivuhodný“.

      • Map napsal:

        Podle https://www.nasaspaceflight.com/2021/07/nauka-docking/ byla maximální rotace 0,5 stupně za minutu, takže bych se o experimenty neobával.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Během dokování kosmických lodí se navíc experimenty většinou přerušují, protože s tím spojené vibrace narušují prostředí mikrogravitace. Ale i ten půl stupeň za sekundu by dokázal negativně ovlivnit některé probíhající experimenty.

      • Radim Pretsch Redakce napsal:

        Vážený „chlade“. Reagujete na můj příspěvek, který jste se ani nenamáhal přečíst. Nikde o „šrotu“ nic nepíši.

        Přečtěte si prosím následující tweet jednoho z letových ředitelů NASA, který byl v daný okamžik ve službě. Tedy člověka navýsost povolaného. Na rozdíl ode mne. A pak se prosím alespoň zkuste zamyslet přinejmenším nad vašimi uvozovkami u slova „incident“.

        Jeho příčinou opravdu pak nebylo „přetížení a vibrace“.

        https://twitter.com/Explorer_Flight/status/1420872744271495168?ref_src=twsrc%5Etfw%7Ctwcamp%5Etweetembed%7Ctwterm%5E1420872744271495168%7Ctwgr%5E%7Ctwcon%5Es1_&ref_url=https%3A%2F%2Fforum.kosmonautix.cz%2Fviewtopic.php%3Ft%3D1168start%3D400

    • Mrakoslap napsal:

      Přeložil jsem fragment článku A.Zaka z jeho webu russianspaceweb: Během několika hodin po zakotvení, v 11:45 Houstonského času, posádka ISS nahlásila neočekávané zážehy trysek na palubě Nauky, na které reagovaly zážehy trysek na servisním modulu Zvezda, očividně se snažící čelit změnám polohy způsobeným působení pohonného systému modulu Nauka. Alarm „ztráta řízení polohy“ zazněl na palubě stanice. Úhel odchylky ISS od normální polohy byl údajně 45 stupňů. Posádka dostala pokyn zavřít všechna okna, zřejmě aby zabránila kontaminaci jejich povrchů zplodinami nebo unikajícím pohonnýmo hmotami. Posádce bylo rovněž doporučeno zavřít poklop do modulu, který se v té době právě otevíral, poté, co již byl otevřen poklop Zvezdy. Řízení mise informovalo posádku, že stanice bude uvedena do „bezpečné konfigurace“, dokud nebude vyřešen problém se zážehem trysek.
      Nejnovější údaje z řízení misí v Korolevu ukázaly, že v nízkotlakých nádržích zůstalo kolem 25o kilogramů pohonných hmot a část pohonných hmot, která nemohla být čerpána z přívodního potrubí, mohla být stále ve vysokotlakém systému. Tehdy inženýři údajně zvažovali odříznutí nádrží Nauky speciálními pyrotechnickými ventily „tak, jak jsou“, bez předchozího vypuštění nebezpečných chemikálií nebo odvzdušnění zbývajícího tlaku.
      ….
      Mezitím vyšetřování náhodné aktivace trysek Nauky ukázalo, že software modulu buď nedokázal ukončit, nebo znovu aktivoval autonomní letový režim modulu poté, co přikotvil na stanici.

      … omlouvám se, všechno překládat nebudu.
      Zájemcům o stagnující ruskou kosmonautiku doporučuji výše uvedený web. Ušetří si spoustu zbytečných spekulací a emocí (pokud nejsou cílem).Sleduji ho již několik let a jeho informace se vždy ukázaly jako pravdivé.

  4. Richard Mrázek napsal:

    Eporedax napsal:
    29. 7. 2021 (15:32)
    Co napisete ted?
    Jen aby takhle hladce zadokoval i zitra Starliner…

    ….no, Starliner nikam neleti, kvuli poblaznenemu ruskemu modulu, na kterem neni „nominal“ vubec nic.
    …a ted si predstavte, ze by se ty motory samovolne zapalily pri priblizovani tesne u stanice…
    …Nauku odpojit, zahodit, na Roskosmos zapomenout… v dnesni dobe uz je to cisty hazard.

  5. Kamil napsal:

    Takže Starliner zítra neletí? Je to kvůli počasí nebo problémům s Naukou?

  6. M.U. napsal:

    Naštěstí problém byl včas vyřešen podle pana Michala Václavíka.

  7. Invc napsal:

    Nauka se krátce po zadokování zbláznila a spustila motory. ISS skončila otočena o 45 stupňů…

  8. Tinukedaya napsal:

    Mezi 15:20 – 18:30 v zaznamu udelala Nauka takovej divokej premet. Sledoval jsem to v praci jenom tak na jedno oko a ta nezvykla „rychlost“ otoceni me docela vydesila! Ale vsechno to dobre dopadlo, takze super.

  9. vik_tor napsal:

    Nauka je pripojea a to je skvela zprava. Ted jeste aby krome toho ze bude slouzit jako spaci misto pro tretiho ruskeho kosmonauta a ze v ni je pohodlnesi zachod a  dalsi vyroba kysliku a vody splnila i svuj hlavni cil. Aby v ni probihaly nejake zajimave vedecke experimenty. O tom jake by to mely byt totiz zatim nemohu nic najit

  10. vik_tor napsal:

    Tak uz se nikdy nedovime kdo mluvil pravdu o moznosti druheho pokusu pripojeni. Nauka je pripojena k ISS na prvni dobrou

    • odie napsal:

      No ale byly to teda nervy. Oleg Novickij je pan kosmonaut, říct si je to špatný, musím jít do toho, zapnout TORU a sám to odřídit s tou kvalitou obrazu… klobouk dolů.

      • Radim napsal:

        V přenosu Roskosmosu bylo psáno, že se připojuje v automatickém režimu…
        Žeby tím mysleli, že se Tora už bude používat automaticky? 😀

      • odie napsal:

        😀 … NASA TV má výhodu v tom, že nechávají znít komunikaci, a v jednu chvíli prostě Pjotr Dubrov zavelel „Oleg, pojďme přepnout na TORU“, cca v 8 metrech…

      • vik_tor napsal:

        Podle rusu dosteal Oleg Novickij prikaz k prechodu na TORu z CUP

      • odie napsal:

        Áha, je fakt, že toho Pjotra jsem si trochu vymyslel… znělo mi to jako komunikace v rámci stanice, asi ne. Tak hlavně že to vyšlo.

      • Michal Václavík VIP napsal:

        Celé připojení bylo automaticky přes Kurs. Novickij byl upozorněn CUP aby se připravil na možnost přechodu na TORU.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Připojení bylo opravdu automatické: https://mobile.twitter.com/Kosmo_Michal/status/1420773440534061062

    • Eporedax napsal:

      Na to, ze nefungoval Kurs, motory a Roscosmos jen mlzil (podle nekterych), tak asi zazrak…
      Jen pripomenu, ze vsechny Discovery mise, co letely na Atlasech, vcetne Perceverance, se do vesmiru dostaly diky ruskym motorum. Takze asi tolik k nulovemu prinosu Rusu soucasne kosmonautice…

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Problém není v tom, že Rusové dodávají motory pro dvě z amerických raket. Problém je v tom, že jejich kosmický program intenzivně stagnuje už dlouhé roky. Vlastní meziplanetární sondu nemají desítky let. Vývoj lodi Orel nabral významné zpoždění. Rusové mají Sojuzy, všechna čest pro ně, ale jinak je to špatné. Na pomyslném žebříčku už je zcela jistě předběhla Čína a velmi pravděpodobně i ESA.

      • Hawk napsal:

        Na to jak je na tom Rusko ekonomicky bidne to neni nejhorsi. Treba oproti ESA ma vlastni pilotovany system a sirsi paletu nosicu.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Pilotovaný systém má, to ano. jak jsem psal, na Sojuzy nemůžeme říct křivé slovo. Ale to je jediná výkladní skříň. Jinak ruská civilní kosmonautika strádá. Zmiňovaný počet nosných raket o ničem moc nevypovídá. Hlavní je, abyste měl pokrytí pro všechny kategorie nákladů, což ESA má. Mít více nosných raket pro jednu kategorii není příliš ekonomické.

      • Mrakoslap napsal:

        Letos má Rusko naplánováno přes 20 letů do kosmu. K dnešnímu dni USA 30 letů/1 selhání, Čína 24 letů/1 selhání, Rusko 12 letů/0 selhání, ESA 1 let/ 0 selhání ( Raketa Vega). Jinak Esa používá k vynášení vlastních nákladů často Sojuzy. Letos ještě Rusové chtějí k Nauce připojit modul Pričal (HUB), čímž by se mohla Nauka stát pŕípadně základním kamenen nové ruské stanice.
        A letos nebo příští rok mají letět 2 mise Luna Glob-lander a orbiter.

        Mimochodem skutečnost, že bylo automatické dokování Nauky zálohováno manuálním systémem Toru je u Rusů zcela standardní pustup a kosmonauti manuální ovládání trénují, aby mohli případně selhání automatiky vykrýt (vyplatilo se jim to u Miru). Podobně mají zabezpečeno i dokování Progresů.
        Západní segment ISS řešil přistávání některých nákladních lodí jejich zachycením robotickou paží, protože automatické dokování neuměli…

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Jen tři detaily:
        1) Luna Glob byla přejmenována na Luna 25, aby se navázalo na tradici původního programu.
        2) Vámi zmiňovaný orbiter asi má být Luna 26, ale její start je momentálně plánován cca na rok 2024.
        3) Neřekl bych, že to ty lodě neuměly. Prostě to neumožňoval jejich dokovací port. Něco jiného je nějakou věc neumět a něco jiného je nemít k tomu možnost. Je to sice slovíčkaření, ale v tomto případě podstatné. Zvolený port měl zase velkou výhodu v podobě velkého průlezu, kterým se daly pronést i objemné náklady.

  11. Radim Pretsch Redakce napsal:

    Překvapuje mě, jak se z připojení Nauky dělá věc zásadního významu. Nikde ani zmínka o rizicích pro ISS.

    V její bezprostřední blízkosti se bude pohybovat 20 tunové těleso, které snad ani jednou za svou 20 letou existenci nepřekvapilo pozitivně. Naposledy, po oddělení od posledního stupně nosné rakety a „oživení“, se nečekaně projevily závady na pohonném a navigačním systému (ty jsou pro manévrování docela důležité, ne?). Nebo se s nimi počítalo? A Rusové na 100% ví jak se bude Nauka chovat při připojení?

    To, že to dobře dopadne, bude znamenat že měli obrovské štěstí. Ne že jsou tak dobří (to by už Nauka byla dávno bezpečně připojená). Pro mě to zůstane velkým hazardováním s ISS.

    • milantos napsal:

      Pokud zatím proběhly veškeré korekce dráhy v pořádku a NAUKA směřuje tam, kam má, nemluvil bych o štěstí ani hazardu. Ale chápu, že bys neměl ve svých příspěvcích o čem psát a je potřeba psa bít, dokud to jde.

    • Cateye napsal:

      Prekvapuje mě, že vás překvapuje že se z připojení Nauky dělá věc zásadního vyznamu, když si na to vzápětí sám odpovíte.:) Ale jak píše kolega, kdo chce psa bíti…

    • vik_tor napsal:

      Davno pripojena by rozhodne nebyla. plan byl pripojeni 29.7 od sameho pocatku

      • Radim Pretsch Redakce napsal:

        Plán byl připojit ji v roce 2007. Dnešek je posledním z řady neplánovaných odkladů.

    • Eporedax napsal:

      Co napisete ted?
      Jen aby takhle hladce zadokoval i zitra Starliner…

      • Radim Pretsch Redakce napsal:

        Pokud to má být výzva k reagování, pak jen zopakuju co jsem napsal. Bylo to štěstí.

        Kurz selhal, museli použít neplánované ruční řízení. To, pokud jsem dobře sledoval diskuzi na Fóru Kosmonautixu, doposud nebylo pro tak velký modul použito.

        A pro ostatní, já jsem hůl (já bych řekl věcné argumenty) nehledal. Primárně proto, že nemám nutkání psa bití. Doporučuji vám přečíst si mé články a následné diskuze pod nimi zde na Kosmonautixu. Ty věcně odrážejí můj názor na ruskou kosmonautiku.

        Sekundárně proto, že argumenty pro mé obavy dodával Roskosmos sám bez vyžádání.

        Problém některých diskutujících zde je, že upřednostňují emoce před fakty a diskuzi o faktech nahrazují debatou v osobní rovině.

      • Radoslav Karásek napsal:

        Štěstí? Pán kozmonaut odviedol neskutočný kus dobrej práce a vy to označíte za štěstí?

      • Radim Pretsch Redakce napsal:

        Nejen kosmonaut(i), ale celý tým, který na připojení Nauky pracoval. Vedle toho množství odvedené práce, které bylo mnohem víc než plánovali díky všem těm problémům, které Nauku provázely (nejen) po oddělení od 3. stupně, však měli opravdu velkou dávku štěstí.

        Můj názor. A zkuste se prosím smířit s tím, že lidé mohou mít různé názory. Vím, že řada zde diskutujících (a p.Rogozin) považují let Nauky za zcela standardní a podle plánu. Fakta, která i zde zaznívala mě však přesvědčují o opaku. S tím nic nenadělám, ale na oponenty se nezlobím. Jen předkládám své závěry. Pokud vás popuzují nemusíte je číst, natož na ně reagovat. 😉

      • Cateye napsal:

        To že systém Kurs selhal je jen vaše spekulace, neupravujte si realitu podle vaší kognitivní disonance. Už podle komunikace je pravděpodobnější že převzetí kontroly na manuál bylo v závěrečné fázi plánované…

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Faktem je, že Kurs měl během přeletové fáze problémy, ale ty se podařilo vyřešit. Úspěšné spojení je důkazem, že fungoval správně.

      • Radim Pretsch Redakce napsal:

        Špatně jsem pochopil anglický překlad ruské tlumočnice vysílaný na NASA TV. Informace o selhání Kurzu byla mou chybou.

        Vaše osobní invektivy považuji za Vaši střelbu do vlastní nohy. Váš příspěvek vypovídá víc o Vás než o mě. Ale těší mě, že jsem Vám dal možnost předvést se, jaký jste kabrňák v cizích slovech. Jen škoda, že se stydíte své dílo podepsat vlastním jménem.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Připojení bylo automatické, systém TORU použit nebyl: https://mobile.twitter.com/Kosmo_Michal/status/1420773440534061062

      • vik_tor napsal:

        Kurs neselhal. Kosmonauti rizeni nemuseli prevzit. Byli jen ridicimn strediskem vyzvani aby se pripravili. Vioz tweet pana Vaclavika https://twitter.com/Kosmo_Michal/status/1420773440534061062?s=20

      • HM napsal:

        Předpokládám, že právě s vámi NASA konzultuje dokování ruských kosmických lodí k ISS a vždy čeká na váš posudek bezpečnosti operace. V případě Nauky zřejmě neuposlechli, to se někdy stává.

        Vy jste ve zdejší dikusi vůbec zajímavý jev. Pan Majer velmi rád okřikuje každého, kdo se mu, uznávám, že mnohdy oprávněně, nelíbí, ale vás z nějakého důvodu nechává na pokoji. Raději už bez komentáře.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Nevšiml jsem si v tomto případě žádného přešlapu, na který bych měl konkrétně reagovat.

      • Radim Pretsch Redakce napsal:

        Možná proto, že se držím tématu, k tématu přispívám fakty, která někdy doplňuji svými osobními postřehy, závěry a názory. Pod své názory se nemám problém podepsat, protože si za nimi stojím (ale nikomu je nevnucuji). Podle mě úplný základ slušné a korektní debaty (ale chápu, že s mými názory nesouzníte, drahý „HM“).

        A rozhodně nemám potřebu vést diskuzi v osobní rovině (toto je světlá výjimka). Takže pokud jsou pro Vás mé příspěvky až tak emotivní a osobní, ignorujte mě. To Vám pomůže najít duševní klid a rovnováhu.

        P.S. Váš předpoklad je mylný. NASA nemá potřebu se mnou cokoliv konzultovat a já ambice ji cokoliv doporučovat.

  12. Jiří Hadač Redakce napsal:

    A když bude teda Michal vysílat, nestálo by za to aktualizovat článek?

  13. lkral napsal:

    V úterý večer jsem Nauku viděl na večerní obloze – letěla 20 min po ISS a byla velice jasná (někde mezi 0 a -1 mag – jako nejjasnější hvězdy). Předpověď jsem měl z heavens-above.com. Doufal jsem původně, že ji uvidím ještě dnes blízko ISS, ale večer už bude (doufejme) připojena. Pokud by se to náhodou nepovedlo, tak sledujte přelet ISS kolem 21:40 (45 stupňů nad JZ obzorem), má být hezky.

  14. Nixs napsal:

    Většinu záznamů bohužel stejně sleduji až ze záznamu, jen nápad zda byste nechtěli udělat výjimku a dookomentovat nějaký záznam? Bylo by to v češtině i pro budoucí generace 🙂 Případně počkám na nějaký článek, který určitě bude 🙂 Jinak Vás všechny zdravím a díky za Vaši super práci kterou odvádíte 🙂

    • Borin napsal:

      Nápad není od věci a připojuji se k návrhu.

    • Dušan Majer Administrátor napsal:

      Díky za nápad, ale tohle mi přijde takové podivné. Přímý přenos má své kouzlo právě v tom, že je naživo a nikdo neví, co přijde. Nejsem herec, abych se od toho oprostil a v záznamu třeba dělal překvapeného. To jsou všechno drobné střípky, ze kterých se přenos skládá. Bez nich by to najednou bylo takové sterilní.

      • Nixs napsal:

        Chápu, nebylo by to sice tak akční, překvapeného byste ani dělat nemusel – spíš by to bylo něco jako „dokument / přednáška“ – mě šlo hlavně o to že by Vaše poznámky byly v češtině (vždy hezky vysvětlujete z čeho se věci skládají, jakou mají funkci, co teď nastává za manévry…) a na videu je to přece jen lepší jak v článku 🙂 Třeba by to zase mohlo být trochu něco jiného, ale určitě Vás do ničeho nenutím, zatím jsme se ozvali jen 2, což uznávám že je nás zatím málo 😉

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Ještě to promyslím, ale zatím se mi to nezdá jako dobrý nápad. Jednou v životě jsem totiž dělal živě komentovaný start záznamu – start Apolla 11. A nebylo to to pravé ořechové.

      • medved_David napsal:

        Musíme se mezi sebou všichni dohodnout, že jak diváci, tak autor komentovaného záznamu nebudou koukat na přenos ani podrobnosti připojení třeba na Twitteru. Že to nějakou tu hodinku vydržíme, až bude mít někdo z KX čas 😀

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Díky za nápad, ale asi ne. 😉

      • Kamil napsal:

        Já myslím, že ex post úplně stačí Kosmické zprávy, kde to Dušan okomentuje a zhodnotí. Na záznamy přímých přenosů se stejně nikdo nedívá dýl jak týden. Za měsíc jsou důležitější dokumentární formáty a tam bude Nauka určitě hvězdou nejen měsíce července ale celého roku

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        KVZ na tohle téma právě stříhám. 😉

  15. vik_tor napsal:

    Rogozin na Twitteru odmitl tvrzeni ze Nauka ma jen jeden pokus o sestykova s ISS

    https://twitter.com/Rogozin/status/1420390580731924483

    Ted nezbyva nez doufat ze prvni pokus o sestykovani bude neuspesny. Pak se dozvime kdo mluvi pravdu a kdo ne

    • zvejkal napsal:

      To fakt dufas, ze bude neuspesny?
      Ty nie si zdravy, chlapce. Stacilo.

      • vik_tor napsal:

        Vas nezajima zjistit jestli Rogozin lze nebo ne?

      • Jozef M napsal:

        Rogozin klame bezne, dokonca verejne aj Putinovi. Jedno klamstvo naviac nič nezmení. 😀

      • Adam Rrezzaabek napsal:

        Zajímá, a chci to vědět, ale ještě víc chci, aby Nauka byla bezpečně připojena k ISS

      • Dan napsal:

        Od chvíle, kdy se nechal slyšet, že „tu díru“ tam vyvrtal labilní neruský astronaut, aby se rychle dostal na Zem, jaksi není nutné zjišťovat, jestli lže. Ať si možný počet pokusů klidně nechá pro sebe, hlavně, že bude zakotveno.

      • ldx napsal:

        Zdravý možná není, ale to že Rusové neustále lžou a upravují pravdu, jak se jim hodí, je neoddiskutovatelný fakt a někdo s horším (nervovým) zdravím na to pak reaguje… Kdyby neustále nezavdávali příčinu, chovali se transparentně vědecky a odborně, tak je naprostý klid!!

    • milantos napsal:

      Opravdu se nelze obejít bez těch keců ?

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Plně souhlasím. Tohle jsou typy komentářů, o které na našem webu nestojíme.

      • Borin napsal:

        Pokusím se položit smysluplnou otázku. Informace Michala Vaclavika zní „pouze jeden pokus“.
        Přeji samozřejmě Nauce úspěch…

        Znamená to, že Nauka musí mít i rezervu paliva na oddálení a rezervu na navedeni na sestupnou trajektorii, podobnou jako modul Pris?
        Jak pomalý pád Nauky do atmosféry (dny – měsíce) by byl ještě pro ostatní tělesa na oběžných drahách bezpečný?

    • Jiri Kos napsal:

      Myslím, že to na Rogozinovi zas tak moc nezáleží. Pokud bude první pokus neúspěšný, musí se vyhodnotit důvody a případný další „pokus“ musí odsouhlasit
      všechny ostatní zainteresované strany.

  16. Michal Václavík VIP napsal:

    Připojení Nauky na Zvezdu je aktuálně plánováno na 15:26 SELČ.

  17. jirik napsal:

    Stále ten nešťastný palivový systém Nauky. Zdá se, že to bude drama do poslední vteřiny. Už se nemůžu dočkat.

  18. Nefer napsal:

    To je škoda, že nebude přenos, už jsem se těšil. Raději bych se podíval na připojení Nauky se skvělým komentářem někoho z teamu Kosmonautix a hromadou informací od Michala Václavíka, než na třistadevadesátýšestý startu Falconu 9 s družicemi Starlink.

    • Dušan Majer Administrátor napsal:

      Pokud by u zmiňovaného startu Falconu se Starlinky nastala stejná situace, kdy by nikdo z nás nemohl, tak bychom jej taky nevysílali. Sami bychom si chtěli Nauku odkomentovat, protože jde o zajímavou událost, bohužel ale načasování bylo proti. Úplně stejně by to za této situace odnesl kterýkoliv jiný přenos. Neděláme to stylem „kus za kus“. Pokaždé si u každého startu (či jiné události) klademe stejné otázky, které potřebujeme zodpovědět kladně, abychom mohli udělat přenos.
      Komentujeme tedy jen zajímavé přenosy, když máme čas. Tohle je sice zajímavý přenos, ale čas není. Jinými slovy – i když bude startovat já nevím … třeba SLS nebo JWST, tak realizace našeho přenosu bude stát na tom, aby měl někdo z nás čas. Pokud ho mít nebudeme, tak přenos z těchto (jinak samozřejmě velmi zajímavých) událostí nebude. To samé Falcony se Starlinky – děláme je proto, že je čas. Alekdyž někdy nebudme moci, tak přenos nebude. Mám ale radost, že jsme mohli odkomentovat aspoň start, do kterého Michal dostal tuny úžasných informací o Nauce.

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.