29. července 2021 
Na start americké sondy Dragonfly si sice budeme muset hodně počkat – letět má totiž až v roce 2027, ale už dnes víme, že to bude stát za to. Už jen proto, že se díky tomuto robotickému průzkumníkovi lidstvo vrátí na Saturnův měsíc Titan, který v mnoha ohledech připomíná dávnou Zemi. V mnoha ohledech se od ní ale odlišuje. Díky nízkým teplotám tu existuje něco jako pozemský koloběh vody, jen s tím rozdílem, že tu kolují uhlovodíky. Druhým významným důvodem, proč se na tuhle sondu těšit, je skutečnost, že nepůjde o orbiter, lander ani rover, ale o létající vrtulový stroj.
Plánovaný průběh mise Dragonfly
Zdroj: https://upload.wikimedia.org/
Podle původního harmonogramu představeného v roce 2019 měla sonda startovat v roce 2026 a ke svému cíli dorazit o osm let později, tedy v roce 2034. Termín startu nám postupně sklouznul na rok 2027, což znamenalo odklad příletu k cíli na rok 2036. Teď ale přišla potěšující zpráva. Termín startu v roce 2027 sice pořád platí, ale sonda k Titanu doletí už na přelomu let 2033 a 2034, půjde tedy o zkrácení přeletu o zhruba tři roky. Zatím není k dispozici informace, zda bude tohoto zkrácení dosaženo pomocí optimalizace přeletové trajektorie, nebo zda se počítá se silnější nosnou raketou – ta zatím pro tuto misi nebyla oficiálně vybrána. Jisté však je, že pokud tento plán vyjde, bude mít Dragonfly v době příletu k Titanu více energie. Tu jí totiž bude dodávat radioizotopový generátor, jehož výkon časem klesá. Čím kratší dobu tedy sonda stráví v meziplanetárním prostoru, tím více energie bude mít pro vědecký výzkum.
Zdroje informací:
https://twitter.com/
https://en.wikipedia.org/
Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/E7ZMhP3WUAQHaYu?format=png&name=medium
https://upload.wikimedia.org/…/1920px-NASA_Dragonfly_mission_to_Titan.jpg
Rubrika 
Štítky: 
Nahrávání ...
Chtělo by to třetí stupeň do StarShip. Co trochu zmenšený druhý stupeň z Falconu? Ten by se tam mohl vejít.
To je lehce šílené. 😉
Je to ovšem dostatečně šílené, aby to Elon realizoval?
Jsme k tomu spíše skeptický.
Ale nějaký třetí stupeň by to chtělo, aby mohli že StarShip vypouštět třeba meziplanetární sondy.
Myslim, ze niecoho takeho sa casom dockame ked sa StarShip dostane do prevadzky.
Nemyslim si, ale ze to bude upraveny 2. stupen Falconu, ten na to vobec nie je vhodny. Myslim, ze postavia 3. stupen, tahac, ktory sa vypusti z SS.
Niekde som cital aj take uvahy, ze sama StarShip v zjednodusenej forme (na jedno pouzitie) bez navratu po dotankovani na orbite by dokazala udelit sonde zaujimavu rychlost a medziplanetarne sondy by usetrili roky na prelete. Cena by bola pravdepodobne tiez zaujimava 🙂
Ano, právě ten Váš druhý odstavec mi přijde mnohem logičtější.
Nevím, ale možná by výrazně odlehčený, zjednodušený a jednorázový horní stupeň místo klasického Starshipu mohl stačit na vynášení sond. Samozřejmě by vývoj něco stál takže je otázka jestli by se to vyplatilo.
Nevešel by se tam ten 2. stupeň z H9 celý tak jak teď je?
Ale z jiného soudku, StarShip má takovou nosnost, že ta sonda může mít vlastní hodně velké nádrže a udělit si potřebné zrychlení sama…
M.
Já myslím že až (a pokud) bude v provozu systém B+S, tak to zcela překope i oblast meziplanetárních (a zejména těch těžkých) sond. A to bude teprve mazec!
To se tu 5 let psalo o FH.
Jako že by v podstatě byl horní stupeň rakety součástí sondy? To už jsou hodně kreativní „řešení“.
V zásadě něco podobného je v plánu, byť ne se sondou, ale s lodí
Vždyť starship bude letát i na mars bez třetího stupně tak by logicky mohla vynášet i meziplanetarni sondy bez třetího stupně no ne? Žádný třetí stupeň, bude jí muset stačit super heavy.
Ano, ma letiet na Mars, ale pre let na mars bude potreba nikolko startov tankerov, aby SS dotankovali na orbite. Ak sa bavime o jednom starte, tak su 2 moznosti.
A) pouzit udlahcenu SS na 1 pouzitie, bez tepelnej ochrany, bez pristavacich nadrzi, bez atmosferickych raptorov, bez kridielok, … V podstate by to bol 2-hy stupen Falconu9 na steroidoch.
B) SS by na orbite vypustila sondu s tahacom, ktory by jej nasledne udelil medziplanetarnu rychlost.
Otazne je, co by bolo vyhodnejsie, jednoduchsie ?
V případě Dragonfly by na rozdíl od Europa Clipperu dávalo určitě smysl použít SLS i za cenu výrazného zvýšení nákladů. Čím dříve tam sonda bude, tím lépe.
Je pravda že SLS má docela o dost vyšší nosnost na LEO, ale docela by mě zajímalo jak by se lišila nosnost na měsíc Titan, kdyby na LEO Starship plně doplnila nádrže, jestli by se nosnost nějak výrazně lišila od SLS to nevím, ani jedna raketa zatím nelétá.