sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Apollo-Sojuz

Dne 15. července uběhlo padesát let o historické mise Apollo-Sojuz. Během této mise mise došlo ke spojení americké vesmírné lodi Apollo a sovětské lodi Sojuz. Velitelem posádky Apolla byl Thomas Stafford a jeho sovětským protějškem Alexej Leonov.

MILNET

Americké vesmírné síly odhadují, že by potřebovaly více než 4 miliardy dolarů na financování rozsáhlé konstelace družic na nízké oběžné dráze Země známé jako MILNET, která by poskytovala globální komunikační služby. V současné chvíli je MILNET na seznamu nefinancovaných priorit pro FY 2026.

Britská kosmická agentura

Nový výzkum zveřejněný Britskou kosmickou agenturou zdůrazňuje rostoucí závislost země na družicových technologiích, které podle nejnovějších údajů podporovaly odvětví představující přibližně 18 % národního hrubého domácího produktu (HDP).

SES

Společnost SES očekává, že 17. července dokončí akvizici konkurenčního družicového operátora Intelsat poté, co vyřeší všechny regulační překážky bránící uzavření dohody v hodnotě několika miliard dolarů.

Starliner

Zástupci NASA uvedli, že existuje veliká šance, že další zkušební let vesmírné lodě Boeing CST-100 Starliner bude bez posádky. Důvodem je stále probíhající řešení technických problémů lodi.

Americký kongres

Americký kongres se chystá nařídit Pentagonu, aby zavedl trvalé financování iniciativy amerických vesmírných sil, která bude poskytovat komerční družicové snímky a analýzy vojenským velitelům po celém světě, a to i přes nejistotu ohledně návrhu obranného rozpočtu.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Dragonfly dorazí k Titanu dříve

Na start americké sondy Dragonfly si sice budeme muset hodně počkat – letět má totiž až v roce 2027, ale už dnes víme, že to bude stát za to. Už jen proto, že se díky tomuto robotickému průzkumníkovi lidstvo vrátí na Saturnův měsíc Titan, který v mnoha ohledech připomíná dávnou Zemi. V mnoha ohledech se od ní ale odlišuje. Díky nízkým teplotám tu existuje něco jako pozemský koloběh vody, jen s tím rozdílem, že tu kolují uhlovodíky. Druhým významným důvodem, proč se na tuhle sondu těšit, je skutečnost, že nepůjde o orbiter, lander ani rover, ale o létající vrtulový stroj.

Plánovaný průběh mise Dragonfly
Plánovaný průběh mise Dragonfly
Zdroj: https://upload.wikimedia.org/

Podle původního harmonogramu představeného v roce 2019 měla sonda startovat v roce 2026 a ke svému cíli dorazit o osm let později, tedy v roce 2034. Termín startu nám postupně sklouznul na rok 2027, což znamenalo odklad příletu k cíli na rok 2036. Teď ale přišla potěšující zpráva. Termín startu v roce 2027 sice pořád platí, ale sonda k Titanu doletí už na přelomu let 2033 a 2034, půjde tedy o zkrácení přeletu o zhruba tři roky. Zatím není k dispozici informace, zda bude tohoto zkrácení dosaženo pomocí optimalizace přeletové trajektorie, nebo zda se počítá se silnější nosnou raketou – ta zatím pro tuto misi nebyla oficiálně vybrána. Jisté však je, že pokud tento plán vyjde, bude mít Dragonfly v době příletu k Titanu více energie. Tu jí totiž bude dodávat radioizotopový generátor, jehož výkon časem klesá. Čím kratší dobu tedy sonda stráví v meziplanetárním prostoru, tím více energie bude mít pro vědecký výzkum.

Zdroje informací:
https://twitter.com/
https://en.wikipedia.org/

Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/E7ZMhP3WUAQHaYu?format=png&name=medium
https://upload.wikimedia.org/…/1920px-NASA_Dragonfly_mission_to_Titan.jpg

Rubrika:

Štítky:

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
17 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Kamil
Kamil
3 let před

Chtělo by to třetí stupeň do StarShip. Co trochu zmenšený druhý stupeň z Falconu? Ten by se tam mohl vejít.

Dušan Majer
Dušan Majer
3 let před
Odpověď  Kamil

To je lehce šílené. 😉

Kamil
Kamil
3 let před
Odpověď  Dušan Majer

Je to ovšem dostatečně šílené, aby to Elon realizoval?

Dušan Majer
Dušan Majer
3 let před
Odpověď  Kamil

Jsme k tomu spíše skeptický.

Kamil
Kamil
3 let před
Odpověď  Dušan Majer

Ale nějaký třetí stupeň by to chtělo, aby mohli že StarShip vypouštět třeba meziplanetární sondy.

Mr G
Mr G
3 let před
Odpověď  Dušan Majer

Myslim, ze niecoho takeho sa casom dockame ked sa StarShip dostane do prevadzky.
Nemyslim si, ale ze to bude upraveny 2. stupen Falconu, ten na to vobec nie je vhodny. Myslim, ze postavia 3. stupen, tahac, ktory sa vypusti z SS.

Niekde som cital aj take uvahy, ze sama StarShip v zjednodusenej forme (na jedno pouzitie) bez navratu po dotankovani na orbite by dokazala udelit sonde zaujimavu rychlost a medziplanetarne sondy by usetrili roky na prelete. Cena by bola pravdepodobne tiez zaujimava 🙂

Dušan Majer
Dušan Majer
3 let před
Odpověď  Mr G

Ano, právě ten Váš druhý odstavec mi přijde mnohem logičtější.

KarelT
KarelT
3 let před
Odpověď  Dušan Majer

Nevím, ale možná by výrazně odlehčený, zjednodušený a jednorázový horní stupeň místo klasického Starshipu mohl stačit na vynášení sond. Samozřejmě by vývoj něco stál takže je otázka jestli by se to vyplatilo.

MartinH
MartinH
3 let před
Odpověď  Kamil

Nevešel by se tam ten 2. stupeň z H9 celý tak jak teď je?

Ale z jiného soudku, StarShip má takovou nosnost, že ta sonda může mít vlastní hodně velké nádrže a udělit si potřebné zrychlení sama…

M.

Jiri Kos
Jiri Kos
3 let před
Odpověď  MartinH

Já myslím že až (a pokud) bude v provozu systém B+S, tak to zcela překope i oblast meziplanetárních (a zejména těch těžkých) sond. A to bude teprve mazec!

Radek
Radek
3 let před
Odpověď  Jiri Kos

To se tu 5 let psalo o FH.

Radek
Radek
3 let před
Odpověď  MartinH

Jako že by v podstatě byl horní stupeň rakety součástí sondy? To už jsou hodně kreativní „řešení“.

Adam Rrezzaabek
Adam Rrezzaabek
3 let před
Odpověď  Radek

V zásadě něco podobného je v plánu, byť ne se sondou, ale s lodí

ESA 1
ESA 1
3 let před
Odpověď  Kamil

Vždyť starship bude letát i na mars bez třetího stupně tak by logicky mohla vynášet i meziplanetarni sondy bez třetího stupně no ne? Žádný třetí stupeň, bude jí muset stačit super heavy.

Mr G
Mr G
3 let před
Odpověď  ESA 1

Ano, ma letiet na Mars, ale pre let na mars bude potreba nikolko startov tankerov, aby SS dotankovali na orbite. Ak sa bavime o jednom starte, tak su 2 moznosti.
A) pouzit udlahcenu SS na 1 pouzitie, bez tepelnej ochrany, bez pristavacich nadrzi, bez atmosferickych raptorov, bez kridielok, … V podstate by to bol 2-hy stupen Falconu9 na steroidoch.
B) SS by na orbite vypustila sondu s tahacom, ktory by jej nasledne udelil medziplanetarnu rychlost.

Otazne je, co by bolo vyhodnejsie, jednoduchsie ?

Radek
Radek
3 let před

V případě Dragonfly by na rozdíl od Europa Clipperu dávalo určitě smysl použít SLS i za cenu výrazného zvýšení nákladů. Čím dříve tam sonda bude, tím lépe.

Matej Soukup
Matej Soukup
3 let před

Je pravda že SLS má docela o dost vyšší nosnost na LEO, ale docela by mě zajímalo jak by se lišila nosnost na měsíc Titan, kdyby na LEO Starship plně doplnila nádrže, jestli by se nosnost nějak výrazně lišila od SLS to nevím, ani jedna raketa zatím nelétá.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.