sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost HawkEye 360 reaguje na rostoucí poptávku po suverénních vesmírných kapacitách založením evropské dceřiné společnosti. Ve spolupráci s firmou Leonardo chce evropským zákazníkům poskytovat schopnosti snímání rádiového spektra a zároveň spolupracuje se společností ERA, která je součástí české skupiny Omnipol. Společnost to oznámila 15. září.
Společnost SES 15. září představila plány na vybudování kapacit pro výrobu družic určených pro přímé spojení se zařízeními (direct-to-device, D2D) v Evropě ve spolupráci se společností Elveo Mobile. Cílem je vybudovat regionální dodavatelský řetězec a rozšířit konstelaci družic na nízké oběžné dráze (LEO) provozovatele D2D.
Britský startup Shield Space dokončil kritickou revizi návrhu (CDR) pro misi Broadsword, plánovanou na rok 2027. Mise má demonstrovat schopnosti inspekce družic na oběžné dráze, které by zákazníci z oblasti obrany mohli mít k dispozici už do devíti měsíců od podpisu smlouvy.
Dňa 14. 9. 2026 vo Viedni (OSN) Čína oficiálne darovala mesačné vzorky zo sondy Chang´e 6.
Společnost Sophia Space a specialista na leasing v leteckém a kosmickém průmyslu SLI 14. září oznámili finanční rámec v hodnotě 300 milionů dolarů na vybudování konstelace 10 družic pro edge computing (zpracování dat přímo na okraji sítě, tedy co nejblíže jejich zdroji).
Společnost BlackSky Technology 14. září oznámila, že ze své páté družice Gen3 získala a zpracovala první snímky (first light) za méně než 20 hodin po startu na raketě Electron společnosti Rocket Lab.
Společnost Apex pomáhá vybudovat ve Spojených státech specializovanou továrnu na velkosériovou výrobu družic pro přímé připojení zařízení (direct-to-device) pro operátora Elveo Mobile. Ten nedávno vznikl sloučením společností Lynk Global a Omnispace.
Společnost Rocket Lab 11. září oznámila, že podává protest proti rozhodnutí NASA udělit společnosti Blue Origin kontrakt v hodnotě 700 milionů dolarů na vývoj a provoz komunikační družice na oběžné dráze Marsu.
Saúdský telekomunikační gigant stc Group nahradil jednu ze dvou malých geostacionárních družic, které si mexická telekomunikační společnost Apco Networks objednala v rámci odložené mise Block 3 společnosti Astranis, uvedl mluvčí výrobce
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Malý ruský modul Pirs byl součástí ISS téměř dvacet let. Připojovaly se na něj pilotované lodě Sojuz i nákladní lodě Progress. Kromě toho sloužil jako přechodová komora pro výstupy do volného kosmického prostoru, usazovaly se na něj vědecké experimenty a našli bychom na něm také dva nákladní jeřáby GStM známé jako Strela. V tomto díle se zaměříme na technický popis modulu včetně všech jeho důležitých systémů.
Aby se mohl malý ruský modul Pirs připojit k Mezinárodní kosmické stanici, musel se k ní nejprve dostat. Doručovací oběžná dráha se totiž od té cílové výrazně lišila. Progress-M SO-1 však disponoval nádržemi s pohonnými látkami a pomocí série motorických manévrů dorazil až k orbitálnímu komplexu, který se na přílet nového modulu již připravoval. Spojení proběhlo automaticky, takže ruský kosmonaut Vladimir Děžurov nemusel sáhnout k ručnímu ovládání pomocí systému TORU. Zatímco modul Pirs na ISS zůstal, upravený Progress se od stanice odpojil a shořel v atmosféře.
V minulém díle jsme si představili, jakou historií si prošel projekt malého modulu Pirs. Dnes se již dostáváme do fáze stavby samotného modulu. Podíváme se také na jeho zkoušky a start. Nemalou pozornost věnujeme také upravené kosmické lodi Progress-M, která modulu Pirs posloužila jako kosmický tahač. Právě tento upravený Progress se postaral o přílet malého modulu k Mezinárodní kosmické stanici, ale o tom už bude řeč v příštím díle.
Dnes bude řeč o prvním stálém modulu Mezinárodní kosmické stanice ISS, který byl po odsloužení od stanice odpojen. Následně byl nahrazen víceúčelovým laboratorním modulem MLM-U Nauka. Čeká nás tedy povídání o ruském modulu Pirs, jehož historie je překvapivě bohatá. Kořeny tohoto projektu sahají až do 80. let 20. století, kdy Sovětský svaz začal uvažovat o (nakonec nikdy nerealizované) kosmické stanici Mir 2.
Dění v kosmonautice doslova opanoval nový ruský laboratorní modul Nauka. Jeho let, připojení i následné chvíle byly napínavé jak hollywoodský trhák. Každopádně tento týden se leccos dělo i jinde. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se podíváme například na start evropské rakety Ariane 5, který byl velmi důležitý a na který se dokonce přiletěl podívat zástupce NASA. Mezi dalšími tématy, kterým se budeme věnovat, jsou výsledky žaloby firem Dynetics a Blue Origin na NASA za výběr dodavatele lunárního landeru a mnohé další. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Ačkoliv ruský laboratorní modul Nauka potkaly po dosažení oběžné dráhy problémy, vše se nakonec podařilo vyřešit. Odlet lodi Progress MS-16 s modulem Pirs je tedy připraven. Původně mělo k této události dojít už v pátek, pak se odlet odložil na sobotu, následně na neděli, až nakonec sklouznul na pondělí. Řídící středisko zcela logicky čekalo s odpojením tohoto modulu, až se vyřeší problémy modulu Nauka. Nikdo totiž logicky nechtěl, aby se modul Pirs odpojil a pak po něm zůstalo volné místo, protože Nauka by nebyla schopna připojení. Roskosmos TV bude tuto nezvyklou podívanou vysílat v přímém přenosu.
Kosmonauti Sergej Ryžikov a Sergej Kuď-Sverčkov by měli 18. listopadu vystoupit na zhruba šest hodin do volného prostoru. Jejich hlavním úkolem bude zahájení prací, které souvisí s přípravou stanice na přílet ruského laboratorního modulu Nauka. Kosmonauti opustí stanici přechodovou komorou modulu Poisk okolo 15:30 našeho času, přičemž NASA TV začne vysílat už o hodinu dříve. Ryžikov bude mít skafandr Orlan s červenými proužky, Kuď-Sverčkov pak s modrými. Začátek výstupu je naplánován na 15:39 a konec na 21:12 našeho času. Celkově půjde již o 47. ruský výstup věnovaný údržbě a stavbě stanice.
Kosmická nosná raketa Sojuz 2-1a by měla 11. prosince 2020 vynést z bajkonurské rampy 31 kosmickou loď Progress MS-16, která následně zamíří k ISS. Počítá se s dvoudenním letovým profilem, který bude zakončen připojením na zadní dokovací port staničního modulu Zvezda. Podle harmonogramu z letošního podzimu by měla loď u stanice strávit celých 220 dní, což vzhledem k termínu startu vcelku odpovídá časovému rámci plánovaného zničení staničního modulu Pirs. Jeho oddělením od ISS by se uvolnil spodní (k Zemi mířící) dokovací port modulu Zvezda, na který se má připojit ruský laboratorní modul Nauka.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
