Máme za sebou další týden a je ideální čas si zrekapitulovat kosmonautické dění. V hlavním tématu se tentokrát Kosmotýdeník zaměřil na testování a instalaci solárních panelů připravované observatoře IMAP. V dalších tématech se můžete těšit na start čínské zásobovací mise ke stanici Tiangong, testování adaptéru pro raketu SLS 1B, návrat mise Axiom-4 či jednu novinku o Super Heavy. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

IMAP má solární panely

Technici v operačním středisku Astrotech Space Operations Facility poblíž Kennedyho kosmického střediska NASA na Floridě instalovali ve čtvrtek 17. července 2025 fotovoltaické panely, které pomohou napájet observatoř IMAP (Interstellar Mapping and Acceleration Probe) na její nadcházející cestě, která ji zavede do libračního bodu systému SLunce-Země.

Technici tak dokončili instalaci klíčového hardwaru. Tým pro přípravu sondy integroval a otestoval solární panely složené ze dvou kusů. Observatoř IMAP a jejích 10 vědeckých přístrojů pomohou výzkumníkům pochopit, jak sluneční vítr interaguje s mezihvězdným médiem a jak jsou v kosmickém prostoru urychlovány energetické částice. Mise má poskytovat informace o slunečním větru téměř v reálném čase, což pomůže zlepšit předběžné varování před kosmickým počasím, jehož znalost je klíčová pro udržování nejen kosmické infrastruktury.

Solární články, umístěné na vršku observatoře IMAP, mají za úkol generovat dostatek energie pro všechny podpůrné systémy i vědecké přístroje, které budou na palubě. Všechny systémy sondy spotřebují méně než 500 Wattů energie. Každý panel se skládá z 16 svazků solárních článků, s 36 články na svazek. Solární panel bude přeměňovat sluneční světlo na 500 wattů energie, tedy s dostatečnou rezervou pro provoz všeho na palubě. Osa otáčení celé observatoře IMAP, se nachází uprostřed solárního panelu (i v ose celé sondy). Díky tomu se bude denně přizpůsobovat pozici Slunce tak, aby sondě a přístrojům poskytovala konstantní dodávku energie. Solární panely jsou totiž pevnou součástí sondy a nejsou umístěny na žádném rameni. Druhá strana sondy je osazena anténou, která bude komunikovat se Zemí. Během startu budou solární panely ukryty pod aerodynamickým krytem a IMAP bude napájena lithium-iontovou baterií, což vystačí do okamžiku, než na panely začne dopadat sluneční světlo a ony převezmou zásobování observatoře energií.

Tým také provedl sérii kritických testů, kdy byly solární články osvětlovány silným zdrojem světla, které samozřejmě simuluje Slunce svítící na panely. Chtěli se ujistit, že panel funguje podle očekávání. Současně technici pracovali na magnetometru s názvem MAG, který bude měřit sílu a směr magnetického pole v meziplanetárním prostoru. Přístroj MAG je extrémně citlivý a je umístěn na dlouhém rameni, které se po startu vysune, aby se zmírnilo rušení od elektrických systémů sondy. Technici proto pečlivě rozložili a celé rameno tak, jak bude rozevřeno v kosmickém prostoru. Část sondy, na které se rameno nachází je hned vedle solárních panelů.

Start by měl proběhnout letos v září pomocí rakety Falcon 9 a společně s IMAP bude vypuštěna také observatoř GLIDE (Carruthers Geocorona Observatory) od NASA a družice Space Weather Follow On L1 Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA), které oba dorazí do Astrotechu tento měsíc. Zařízení umožňuje provoz v čistých prostorách, přípravu družic na start a další práce s letovým hardwarem.

Operační lokalitou observatoře je bod L1 soustavy Slunce-Země (1 500 000 km od Země), kam poletí několik měsíců. Délka trvání mise je navržena na tři roky, ale všechny přístroje jsou připraveny na fungování v délce pěti let. Oběh kolem bodu L1 bude poměrně kompikovaný a pěkně to dokumentují tyto tři gify: 1 2 3.

Mise IMAP je pátou misí v programu NASA Solar Terrestrial Probes Program v rámci divize heliofyziky agentury. Profesor Princetonské univerzity David McComas vede misi IMAP s mezinárodním týmem 25 partnerských institucí. Sondu postavila a provozuje Laboratoř aplikované fyziky Johnse Hopkinse v Laurelu v Marylandu. Divize Explorers and Heliophysics Project v Goddard Space Flight Center NASA v Greenbeltu v Marylandu řídí program pro divizi heliofyziky agentury v rámci Ředitelství vědeckých misí NASA.

Kosmický přehled týdne:

V pondělí 14. července ve 23:34 SELČ úspěšně vzlétla čínská raketa Dlouhý pochod 7 s automatickou zásobovací kosmickou lodí Tianzhou-9. Již o tři hodiny později, 15. července ve 02:52 SELČ se loď úspěšně spojila s čínskou kosmickou stanicí Tiangong, kam přivezla zásoby pro právě probíhající misi tříčlenné posádky lodi ShenZhou-20. Loď přivezla zhruba 6 500 kilogramů zásob, mezi kterými je třeba 700 kilogramů vědeckých experimentů a dva nové skafandry. „Tyto zbrusu nové skafandry se vyznačují prodlouženou provozní životností, u předchozích to byly 3 roky s 15 výstupy do kosmu. Nově by měly zvládnout čtyři roky s 20 výstupy do kosmu,“ uvedla státní čínská globální televizní síť (CGTN). „Tianzhou 9 také doveze sadu posilovacích zařízení pro posilování svalů a středu těla, která dále vylepší tělocvičnu kosmické stanice a pomůže astronautům bojovat proti svalové atrofii v mikrogravitaci,“ dodala stanice.

V Marshallově kosmickém středisku byl testován nový adaptér pro raketu SLS. Má sloužit na vylepšené variantě rakety SLS 1B. Adaptér slouží ke spojení druhého stupně s nákladem či kosmickou lodí. Adaptér byl již spuštěn z testovacího zařízení poté, co úspěšně prošel strukturálními testy. Mise Artemis IV bude pilotovaná a posádka zamíří ke stanici Gateway. Během startu bude vynesena nejen kosmická loď Orion a Evropský servisní modul, ale také obytný modul I-Hab, který připravuje ESA.

Přehled z Kosmonautixu:

V této rubrice vás čeká přehled všech článků, které vyšly na tomto webu a pomůže vám to tak ucelit týdenní kosmonautické dění. Začali jsme zprávou, že zkušená americká astronautka Shannon Walker opustila NASA. Americké sondě Parker Solar Probe se podařilo zachytit fascinující nové snímky z atmosféry Slunce. Italské letecko-kosmické výzkumné středisko CIRA dokončilo testovací kampaň strukturální dynamické kvalifikace špičky „nosu“ Space Rideru. Projekt stanice Gateway zažívá turbulentní časy, zejména kvůli nejistotě financování a jeho výše. Přesto výroba hardwaru pokračuje, což jsme shrnuli v dalším měsíčním shrnutí. Živě a česky jsme společně sledovali start rakety Falcon 9, která vynášela družice konkurenční internetové konstelace Kuiper. Jak se měnily schopnosti lidstva fotit detaily na Marsu, shrnul další článek. Pátek 11. července patřil na letišti u Moravské Třebové raketám studentských týmů, které se sem sjely ze širokého okolí. Celkem bylo v průběhu dne odpáleno 20 raket. Americká kosmická agentura oznámila výběr tří přístrojů, které poletí k Měsíci. Dva z nich se mají připojit na vozítko LTV a jeden je určen pro oběžnou dráhu. NASA udělila firmě Astrobotic kontrakt v rámci programu Small Business Innovation Research Phase II na vývoj extra velkých fotovoltaických panelů VSAT-XL pro lunární použití. Letní seriál TOP 5 pokrčoval pohledem na méně známé kosmonautické rekordy. Dobré zprávy! Raketa New Glenn při svém druhém letu vezme do kosmického prostoru marsovské sondy EscaPADE. Vloni v srpnu prolétla evropská sonda JUICE kolem Měsíce a využila toho k tomu, aby ověřila své přístroje. Třeba radar RIME poslouchal odrazy rádiových vln, aby odhalil výšku lunárního terénu. Na závěr nás čekal nový díl pořadu Kosmické Brno, kde jsme se zajímali o vznikající nosnou konstrukci sondy ROSE-L.

Snímek týdne:

Fotografie týdne je snímek nové verze již pevného mezistupně, který bude součástí třetí verze rakety Super Heavy od SpaceX. Takzvaný hot stage ring slouží k tomu, aby se motory vynášené lodi Starship mohly zapálit ještě v okamžiku, kdy je připojena k Super Heavy. Spaliny mohou otvory odcházet mimo stupeň. V současnosti se tento prstenec odhazuje, aby se ušetřila hmotnost a palivo během přistání Super Heavy. Od počátku však bylo plánováno, že bude vyvinut prstenec, který bude pevnou součástí nosiče. Z fotografie je hezky vidět, že je velmi podobný tomu, který mají už desítky let ruské rakety Sojuz.

Video týdne:

Po 20 dnech a 3 hodinách byla úspěšným přistáním ve vlnách Tichého oceánu ukončena mise Axiom-4. Komerční pilotovaná kosmická mise měla za cíl vynést čtyři astronauty k Mezinárodní kosmické stanici. Úkoly mise, mezi kterými bylo provést přes šedesát experimentů, byly úspěšně splněny. Posádka byla tentokrát velmi zajímavá. Velitelkou byla bývalá astronautka NASA, která drží rekordy žen v pobytu v kosmu i během kosmických vycházek EVA, Peggy Whitson. Pilotem byl jeden z členů nově založeného oddílu indických astronautů, Šubanšu Šukla. Vzlétl také člen záložního týmu evropských astronautů, Polák Sławosz Uznański a čtveřici doplnil Maďar Tibor Kapu. Video ukazuje přistání lodi.

Zdroje informací:
https://science.nasa.gov/
https://en.wikipedia.org/
https://www.space.com/
https://www.space.com/

Zdroje obrázků:
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/…AfTFaxccfu2qZLaYPnirUh59fx9b0gUKKX0-5C0zhmK2GA&oe=6881AB8B
https://pbs.twimg.com/media/GwJLU_UWkAAY9Oq?format=jpg&name=large
https://science.nasa.gov/blogs/imap/2025/07/18/nasa-conducts-solar-array-testing-on-interstellar-mapping-spacecraft
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/a9/Interstellar_Mapping_and_Acceleration_Probe_rendering.png
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/…AfTYHDXMrz4nTyrBegtSIJJKKVcg7tR1AWhy–zqlPPAQw&oe=6881CBA0