Vloni v srpnu prolétla evropská sonda JUICE (Jupiter Icy Moons Explorer) kolem Měsíce. Primárně šlo o gravitační manévr věnovaný úpravě dráhy sondy, ale palubní vědecké přístroje tohoto průletu využily ke sběru dat. Třeba radar RIME (Radar for Icy Moon Exploration) poslouchal odrazy rádiových vln, aby odhalil výšku lunárního terénu. Níže přiložené obrázky srovnávají vůbec první „radargram“ z RIME s výškovým modelem vytvořeným s pomocí přístroje LOLA (Lunar Orbiter Laser Altimeter) na americké sondě LRO. Jasně růžová až žlutá čára, která se klikatí přes tmavě fialové pozadí, vyznačuje výšku povrchu Měsíce v době, kdy RIME prolétal přímo nad ním. Hrboly a poklesy v těchto datech RIME jasně odpovídají výšce terénu na výškové mapě z LOLA.

Tento test byl pro RIME obzvláště důležitý, protože elektronický šum ve zbytku sondy nečekaně ruší citlivé zařízení. Když se Juice nejvíce přiblížila k Měsíci, dostal RIME osm minut na samostatné pozorování, přičemž ostatní přístroje byly buď vypnuty, nebo nastaveny na „tichý režim“. RIME vysílal rádiové vlny a naslouchal jejich ozvěně z povrchu Měsíce vzdáleného 750 km. Podobně jako ultrazvuk na lidském těle byly vracející se signály rádiových vln zpracovány a vytvořily obraz. Výsledkem je vůbec první „radargram“ z RIME, který odhaluje výšku terénu.

Na přiložených obrázcích porovnáváme zobrazení RIME (nahoře) s výškovým modelem z laserového výškoměru LOLA agentury NASA (dole). Bílá čára na výškové mapě ukazuje dráhu sondy Juice nad povrchem Měsíce. Na radarovém grafu sleduje vodorovná osa tuto dráhu a svislá osa ukazuje, jak daleko je povrch Měsíce od sondy, což nám dává informaci o výšce povrchu. Hrboly a poklesy v datech RIME jasně odpovídají výšce povrchu na výškové mapě LOLA. To je patrné zejména nad kráterem Pasteur a vyššími útvary v okolí této prohlubně na povrchu Měsíce.

Průlet kolem Měsíce poskytl skvělou příležitost k otestování všech deseti vědeckých přístrojů sondy Juice na nějakém objektu s pevným povrchem. JUICE takovou možnost dostala v kosmickém prostoru poprvé. Kvůli výše zmíněnému elektronickému šumu ze zbytku sondy byla tato první příležitost pro inženýry velmi důležitá. Mohli si totiž ještě před příletem k Jupiteru ověřit, jak tento šum ovlivňuje výsledky přístroje. Díky nasbíraným datům mohli strávit několik měsíců prací na algoritmech, které mají tento problém korigovat. Nové krásné pohledy naznačují, jak moc úspěšná jejich snaha byla.

Až se sonda Juice dostane k Jupiteru, bude mít RIME za úkol nahlédnout pod ledové povrchy měsíců Europy, Ganymedu a Callisto, aby aby zmapoval pouhým okem neviditelné kamenné vrstvy pod povrchem. Náš Měsíc sice nemá žádný ledový povrch, ale jeho úspěšné mapování s pomocí RIME prokázalo, že tento přístroj bude připraven na svou práci.

A v čem je nasnímaná oblast tak výjimečná, že jsme ji v nadpisu tohoto článku označili za ikonickou? Data totiž zmapovala stejnou oblast, která byla vyfotografována americkým astronautem Williamem Andersem 24. prosince 1968 během legendární mise Apollo 8. Jeho světově proslulá fotka pojmenovaná Earthrise (východ Země) se stala ikonou celého programu Apollo a dominuje jí velký kráter v popředí, který byl později přejmenován z původního „Pasteur T“ na „Anders’ Earthrise“.

Ale zpět k sondě Juice. Jako další ji čeká průlet kolem Venuše a to už příští měsíc! V tomto případě půjde o čistě provozní manévr, při kterém sonda využije gravitace planety, aby získala energii navíc pro cestu k Jupiteru. Během průletu nebude aktivován žádný vědecký přístroj, protože ty jsou navrženy pro práci spíše v chladném prostředí u Jupiteru než u horké Venuše opékané Sluncem.

Přeloženo z:
https://www.esa.int/

Zdroje obrázků:
https://img.lemde.fr/…/fd37594_1723816296947-juice-flies-by-the-moon-copie.jpg
https://www.esa.int/…/26804162-1-eng-GB/First_radargram_from_Juice_s_RIME_instrument.png
https://www.esa.int/…/moon_surface_height_map/26804209-1-eng-GB/Moon_surface_height_map.png
https://www.esa.int/…/earthrise_annotated/26804256-5-eng-GB/Earthrise_annotated.jpg