KSC

  • Cesta (nejen) na kosmodrom | 1 – Přes oceán a pak hurá na kosmodrom

    Cesta (nejen) na kosmodrom | 1 – Přes oceán a pak hurá na kosmodrom

    Tomáš Přibyl8 komentářů

    Čtenáři Kosmonautixu často žádají další a další seriály, což je formát zavazující autory k pravidelné činnosti. Ale protože hlasu čtenářů nasloucháme, tak dnes jeden nový seriál začínáme. Bude trochu specifický: netušíme, kolik přesně bude mít dílů ani to, co v něm bude. Půjde o volnou reportáž z jedné (právě probíhající) cesty za krásami kosmonautiky. Jde o reportáž z cesty do Spojených států, která nemá prakticky nic vytesané do kamene. Reportáž z cesty, která právě začala a ještě chvíli bude probíhat. Reportáž, jejímž středobodem bude floridský kosmodrom a vše v blízkém (někdy i trochu vzdálenějším) okolí.

  • Kosmotýdeník 670 (14. 7. – 20. 7.)

    Kosmotýdeník 670 (14. 7. – 20. 7.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    Máme za sebou další týden a je ideální čas si zrekapitulovat kosmonautické dění. V hlavním tématu se tentokrát Kosmotýdeník zaměřil na testování a instalaci solárních panelů připravované observatoře IMAP. V dalších tématech se můžete těšit na start čínské zásobovací mise ke stanici Tiangong, testování adaptéru pro raketu SLS 1B, návrat Axiom-4 či jednu novinku o Super Heavy. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • ŽIVĚ A ČESKY: Mise sondy Psyche začíná!

    ŽIVĚ A ČESKY: Mise sondy Psyche začíná!

    Matěj Soukup3 komentáře

    Již zítra, tedy ve čtvrtek 12. října nás čeká dlouho očekávaný a také poměrně dlouho odkládaný start Falconu Heavy, jenž se v této chvíli tyčí na startovní rampě LC-39A v Kennedyho vesmírném středisku na Floridě. Pod svým aerodynamickým krytem ukrývá sondu Psyche, která má za cíl prozkoumat stejnojmennou planetku. Ta je zajímavá především tím, že je z většiny tvořena kovem, konkrétně niklem a železem. Její rozměry jsou 279 × 232 × 189 kilometrů a vědci předpokládají, že by se mohlo jednat o odhalené jádro protoplanety. Podle aktuálního plánu by měla sonda k planetce dorazit v roce 2029 a pomocí čtyř svých hlavních přístrojů zkoumat potenciální magnetické pole, pořizovat snímky povrchu a provádět analýzu neutronů a gama záření. Sonda Psyche měla odstartovat již v červenci minulého roku, ale softwarové problémy vedly ke zdržení mise. I tentokrát se oba urychlovací stupně Falconu Heavy, které poletí počtvrté, pokusí o přistání na pevninských přistávacích plochách LZ-1 a LZ-2. Centrální stupeň bude opět zahozen.

  • ŽIVĚ A ČESKY: Připojení Progressu a start Crew-7

    ŽIVĚ A ČESKY: Připojení Progressu a start Crew-7

    Matěj Soukup6 komentářů

    Snad již zítra, tedy v pátek 25. srpna, bychom se mohli dočkat další pilotované mise k Mezinárodní vesmírné stanici. Konkrétně k ní zamíří kosmická loď Crew Dragon společnosti SpaceX, která na ISS dopraví čtyři členy posádky. První členkou je velitelka Jasmin Moghbeli, podplukovnice americké námořní pěchoty. Druhým členem posádky je pilot, člen oddílu astronautů Evropské kosmické agentury, Andreas Mogensen. Třetím členem posádky a zároveň prvním letovým specialistou je japonský astronaut Satoši Furukawa, který je již dvacet čtyři let členem oddílu astronautů Japonské vesmírné agentury, zvaná jako JAXA. Posledním členem posádky a zároveň druhým letovým specialistou je ruský kosmonaut Konstantin Borisov, který se stane teprve třetím ruským kosmonautem, jenž poletí v lodi Crew Dragon. Pro tuto misi byla vybrána kabina s označením C210, která nese jméno Endurance a vydá se na svou třetí misi. Co se týče prvního stupně, tak ten poletí poprvé a o přistání se pokusí na pevninské ploše LZ-1. Ovšem ještě před startem mise Crew-7 nás v 05:49…

  • ŽIVĚ A ČESKY: Falcon Heavy vynáší nejtěžší geostacionární družici

    ŽIVĚ A ČESKY: Falcon Heavy vynáší nejtěžší geostacionární družici

    Matěj SoukupŽádné komentáře

    Již je to opět nějaký ten pátek od posledního startu Falconu Heavy, a tak se můžeme již zítra ráno těšit na jeho další start. Tentokrát se bude pod krytem ukrývat družice EchoStar-24/Jupiter-3, chcete-li. Jde o geostacionární družici, která je založena na osvědčené platformě SSL-1300. EchoStar-24 se vyznačuje zcela novou architekturou založenou na široké škále technologických pokroků včetně miniaturizace elektroniky, polovodičových zesilovačů a návrhů účinnějších antén umožňujících propustnost 500 Gb/s. Hmotnost družice před startem je 9 200 kilogramů a půjde o nejtěžší družic, která kdy byla vynesena na geostacionární oběžnou dráhu. Zajímavé je, že při této misi se původně plánovalo s přistáním bočních stupňů na dvou mořských plošinách. To se však nedávno změnilo a nyní je v plánu přistání na pevninských plochách LZ-1 a 2. Centrální stupeň bude stejně jako při minulých misích zahozen.

  • ŽIVĚ A ČESKY: První stupeň letí popatnácté

    ŽIVĚ A ČESKY: První stupeň letí popatnácté

    Matěj Soukup4 komentáře

    Měsíc a půl dlouhá pauza, během které Falcon 9 neodstartoval ani na jednu misi s družicemi konstelace Starlink, skončila. Dnes ve 22:32:30 by měl z floridské rampy LC-39A v Kennedyho vesmírném středisku odstartovat Falcon 9 s čtyřiapadesáti družicemi Starlink. Při misi 4-37 budou družice vyneseny do tzv. čtvrté orbitální slupky konstelace, která bude po dokončení čítat 1 584 družic na dráze s výškou 540 kilometrů a sklonem 53,2°. První stupeň vybrán pro tuto misi poletí popatnácté a opět se tak posouvá celková hranice počtu startů jednoho stupně. O přistání se pokusí na mořské plošině Just Read The Instructions, která bude čekat 655 kilometrů od místa startu.

  • Vývoz SLS „očima“ Pléiades Neo

    Vývoz SLS „očima“ Pléiades Neo

    Karel Zvoník3 komentáře

    Z úvodního snímku to vypadá, že start gigantické rakety s kosmickou lodí Orion je již za dveřmi. Ve skutečnosti si ještě minimálně pár měsíců budeme muset počkat, a na start s lidmi ještě déle. Návrat muže (nebo ženy) na naši přirozenou družici ovšem přijde. Nebude to ale dočasné, tentokrát tam prý už zůstaneme. 17. března 2022 provedla NASA v Kennedyho vesmírném středisku (KSC) vůbec první přesun (vývoz) kompletní sestavy SLS s kosmickou lodí, která si to z budovy VAB namířila na rampu 39B. Událost neušla ani celé řadě profesionálních fotografů, kteří nás zásobovali skutečně povedenými snímky, ale ještě o level výš jsou snímky pořízené z vesmíru družicí Pléiades Neo-4.

  • Kosmotýdeník 483 (13.12. – 19.12.)

    Kosmotýdeník 483 (13.12. – 19.12.)

    Lukáš Houška1 komentář

    Dalších sedm dní odešlo a přineslo nám řadu pěkných startů, novinek i zajímavostí z kosmonautiky. V pravidelném týdenním přehledu se nyní podíváme na ty nejzajímavější. Kosmotýdeník si jako hlavní téma vzal nové informace o budoucích rampách pro Super Heavy Starship na Floridě. Věnovali jsme se však i jiným tématům, jakými jsou například osmnáctý let Ingenuity, či zajímavý „zvukový“ záznam, který pořídila sonda Juno při průletu kolem Ganymedu. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 414 (17.8. – 23.8.)

    Kosmotýdeník 414 (17.8. – 23.8.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    Pomalu se loučíme s dalším týdnem a tak při čase nedělního oběda je ideální chvíle otevřít Kosmotýdeník a podívat se, co nám v kosmonautickém dění těch uplynulých sedm dní přineslo. Tentokrát bude hlavním tématem nově připravovaná raketa Vulcan společnosti ULA. Podrobně se podíváme na stav příprav tohoto nosiče a zjistíte, kdy se dočkáme jeho startu. Dalšími tématy budou například aktuální podoba prototypů Starship, nebo parádní aplikace od NASA, v rámci které můžete sledovat pohyb amerických kosmických misí. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

  • Kosmotýdeník 392 (16.3. – 21.3.)

    Kosmotýdeník 392 (16.3. – 21.3.)

    Lukáš Houška13 komentářů

    Máme za sebou dalších sedm dní, které jsou poněkud odlišné od těch týdnů, na které jsme normálně zvyklí. I hlavní téma Kosmotýdeníku, který shrnuje dění v kosmonautice za poslední týden, bude věnováno aktuálním dopadům světové pandemie koronaviru COVID-19 na kosmický výzkum. Podíváme se, jaké má pandemie aktuální dopady na programy NASA. Věnovat se však budeme i dalším tématům, od startů Falconu 9 a Sojuzu 2-1b, až po novou globální mapu planetky Bennu. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK
Přenos zde

krátké zprávy

  • NOAA

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Provozovatelé komerčních meteorologických družic pozorně sledují návrh rozpočtu amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) na rok 2028 a hledají v něm náznaky, zda je agentura připravena rozšířit nákupy dat od komerčních poskytovatelů.

  • MAVEN

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Podle závěrů vyšetřování NASA byla pravděpodobnou příčinou ztráty její marsovské sondy MAVEN, k níž došlo téměř před rokem, softwarová chyba počítače a vadný gyroskop.

  • Voyager Technologies

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Voyager Technologies uvedla, že je s akvizicí společnosti Astrobotic, která vyvíjí lunární přistávací moduly, spokojena. Zároveň se připravuje na start své příští mise.

  • Špionážní družice

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.

  • ESA

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

  • Hydrosat

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Hydrosat, která se zabývá termovizním snímkováním, oznámila nový program snímkování ve vysokém rozlišení ve střední infračervené oblasti spektra. Ten poskytne evropským vládám a spojeneckým zákazníkům z oblasti obrany schopnosti taktického zpravodajství, sledování a průzkumu (ISR).

  • Čína

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Tento web chrání reCAPTCHA. Platí zásady ochrany soukromí a smluvní podmínky společnosti Google.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗