sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Lockheed Martin oznámila, že dokončila kritické testy prototypu lunárního vertikálního solárního pole, které demonstruje potenciál technologie pro provoz v prostředí jižního pólu Měsíce. Panely vznikají v rámci programu Lunar Vertical Solar Array Technology.
Andrius Kubilius, nový komisař Evropské unie odpovědný za vesmír, uvedl, že se zaměří na zlepšení evropské konkurenceschopnosti a bezpečnosti ve vesmíru, včetně schválení dlouho odkládaného vesmírného zákona.
Agentura ESA a společnost OpenCosmos formálně podepsali smlouvu na vývoj mise NanoMagSat během ESA Earth Observation Commercialization Forum. Smlouva v hodnotě 34,6 milionů eur pokrývá vývoj, vypuštění a uvedení družic do provozu.
Americké vesmírné síly navýšily společnosti Raytheon smlouvu o 196,7 milionu dolarů pro modernizaci Globálního polohovacího systému nové generace. Operational Control System je kritický upgrade infrastruktury GPS, který je roky pozadu oproti plánu.
Britská pobočka japonské společnosti Astroscale se připravuje na kritické přezkoumání návrhu mise OneWeb de-orbit, při které se pokusí odstranit širokopásmovou družici OneWeb z nízké oběžné dráhy Země v roce 2026.
Start ruské rakety Sojuz 2.1b, z kosmodromu Pleseck, s družicí Lotos-S byl odložen. Nejbližší termín startu je 3. prosince.
Čína oznámila strategický plán pro zdokonalení svého polohovacího a navigačního systému Beidou do roku 2035. Do roku 2025 je v plánu dokončit klíčový technologický výzkum pro systém Beidou nové generace a kolem roku 2027 vypustit tři testovací družice.
Články
Pátý týden byl věnován především historii vesmírného programu a roli dalších evropských institucí, které se kromě Evropské kosmické agentury samotně podílí na výzkumu vesmíru. Česko má v historii kosmického programu a letů s lidskou posádkou nezastupitelné místo díky letu Vladimíra Remka na Saljut 6. To byla na tehdejší dobu velmi vyspělá orbitální stanice kombinující úspěšné konstrukční prvky předchozích Saljutů. Let Sojuz 28, díky kterému jsme se tak stali teprve třetí zemí světa, jež vyslala svého občana do vesmíru, tak byl součástí jedné z přednášek. Další lekce zahrnovaly počátky kosmického programu v USA a Sovětském svazu, programy Mercury, Gemini, Apollo a Space Shuttle, ale i Almaz, Saljut, Mir, a také výstavbu a provoz Mezinárodní kosmické stanice.
Agentura NASA, společně s Národním úřadem pro oceán a atmosféru (NOAA), vybrala Johns Hopkin’s University Applied Physics Laboratory v Laurelu ve státě Maryland, aby zkonstruovala supratermální iontové senzory pro projekt Lagrange 1 Series, který je součástí programu NOAA Space Weather Next. Tato smlouva s pevně stanovenými náklady má hodnotu přibližně 20,5 milionu dolarů a zahrnuje vývoj dvou přístrojů Suprathermal Ion Sensor. Předpokládaná doba plnění této smlouvy je do 31. ledna 2034. Práce budou probíhat v zařízení příjemce v Marylandu, v Goddardově středisku v Greenbeltu (Maryland) a v Kennedyho středisku na Floridě.
Další týden je za námi a my pro vás máme připraveno čerstvé vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších událostí, které přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech. V Kosmotýdeníku je tentokrát hlavním tématem start čínské rakety CZ-12, která odstartovala vůbec poprvé a rovnou z nové rampy. Nosič testuje některé technologie pro pilotované výpravy k Měsíci a má být páteří budování čínských družicových konstelací. V dalších tématech se můžete těšit na problémy s přípravou americké mise k Venuši, přesun japonského lunárního landeru na Floridu, či zánik družice Planetum-1. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Kabelové svazky pro kosmické mise – to je doména brněnské firmy G. L. Electronic. Jejich kabely tak létají kosmickým prostorem už na několika evropských sondách. Aktuálně zdejší experti pracují na kabelových svazcích pro evropskou družici ROSE-L, která bude vybavena skládací radarovou anténou. Bude ji tvořit pět panelů o celkové ploše 40 metrů čtverečních a brněnská firma má na starost kabeláž na těchto panelech – včetně kabelů mezi jednotlivými panely. Věděli jste, že se v Brně staví družice, ale i jiný kosmický hardware? Sídlí tu celá řada firem, které si už stihly vybudovat velmi dobré jméno nejen na českém, ale i celoevropském poli. V pořadu Kosmické Brno, který vyrábí Hvězdárna a planetárium Brno, si budeme ukazovat, na jakých úžasných kosmických projektech tyto firmy zrovna pracují. Tento díl byl natočen v listopadu letošního roku. Zdroje obrázků: hvezdarna.cz
Evropská kosmická agentura (ESA) nedávno zahájila novou éru v oblasti kosmických letů tím, že poprvé ve své historii přizvala ke spolupráci kandidáty s fyzickým postižením. Tento ambiciózní krok, pojmenovaný „Parastronaut Feasibility Project“, představuje zásadní milník v kosmickém výzkumu a ukazuje snahu rozšířit hranice možností vesmírných misí. ESA se tímto krokem snaží nejen rozšířit spektrum astronautů, ale také vytvořit precedens pro budoucí inkluzi v dalších oblastech vědy a techniky.
Ještě než listopad předá vládu prosinci, čeká nás jeden živě a česky komentovaný přenos. Na Vandenbergově základně v Kalifornii je již připravena raketa Falcon 9, která by měla v poslední listopadový den ráno našeho času dopravit na oběžnou dráhu Země utajený náklad pro Národní úřad vojenského kosmického zpravodajství. V tomto případě, stejně jako v několika předešlých, však identita družic není tak tajná, jak obvykle u tohoto typu misí bývá. Falcon 9 tentokrát vynáší další sérii zpravodajských družic Starshield, které konstrukčně vycházejí z civilních družic Starlink. Náš živě a česky komentovaný přenos nebude chybět.
Pohled do kalendáře hovoří jednoznačně – máme tu poslední pátek v měsíci, a to na našem webu znamená jedinou věc: přichází čas na Pokec s kosmonautixem. Dnes to navíc bude malé jubileum, protože nás čeká už 70. díl tohoto živě vysílaného pořadu, ve kterém o probíraných tématech rozhodujete vy, naši diváci. Stačí totiž napsat dotaz do chatu a my se vám pokusíme co nejlépe odpovědět. I dnes začne vysílání v osm hodin večer a bude trvat zhruba dvě hodiny. Pokud tedy máte čas a chuť, budeme moc rádi, když se k nám přidáte.
S tím, jak se blíží start evropské družice Sentinel-1C, je ideální čas ukázat si mnoho různých způsobů, kterými družice z řady Sentinel-1 už několik let pomáhají díky svému radaru sledovat naši planetu. Tyto družice dokážou provádět radarová měření za každého počasí, ve dne i v noci, nad pevninami i oceány po celém světě. Celá mise i data z ní podporují kriticky důležité obory, jako je správa životního prostředí, reakce na přírodní katastrofy či výzkum změn klimatu. Družice Sentinel-1 se podílejí na celé řadě služeb a aplikací programu Copernicus – od sledování polárních ledovců přes mapování námořních cest až po měření rychlosti pohybu ledovců. Tyto družice také hrají důležitou roli při dohledu nad mořskými ekosystémy – například při úniku ropy do oceánu, ale i při sledování pohybu lodí z hlediska jejich bezpečnosti či z pohledu nelegálního rybolovu.
Česká republika a její kosmický průmysl si mohou připsat další zajímavý „úlovek“. Firma OHB Czechspace sídlící v Brně totiž začíná montovat neletový exemplář prachového štítu pro evropskou sondu Comet Interceptor. Jejím úkolem bude proletět kolem komety a proto potřebuje ochranu před prachem, který jí zkříží cestu. Prachový štít se bude skládat v Brně na přelomu listopadu a prosince, přičemž práce zabere přibližně dva týdny. Štít bude ještě připojen na desku z hliníkové slitiny s rozměry zhruba 140 × 140 centimetrů, která usnadní jeho přepravu na testovací středisko.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Pátý týden byl věnován především historii vesmírného programu a roli dalších evropských institucí, které se kromě Evropské kosmické agentury samotně podílí na výzkumu vesmíru. Česko má
Další týden je za námi a my pro vás máme připraveno čerstvé vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších událostí, které přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech. V Kosmotýdeníku je
U letu prvního trojmístného Voschodu 3KV probíhaly velké zákulisní tahanice a rošády ohledně zařazení civilních kandidátů na soupisku posádek. Animozita mezi vojáky a civily zde vyplula na
Tento týden přišlo na řadu potápění. Díky tomu, že všichni, co se zde účastníme výcviku, máme alespoň základní potápěčskou kvalifikaci (tj. Open Water Diver –
Tento týden přinesl řadu velmi zajímavých okamžiků. Na vrcholu stojí samozřejmě start Super Heavy Starship na šestý integrovaný let. Startoval a hned několikrát i Falcon 9. Startu
Sověti si od počátku věku praktické kosmonautiky velmi dobře hlídali svého úhlavního soka, Spojené státy. V tomto ohledu měli úkol velmi usnadněn faktem, že USA svůj
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Pomalu končí podzim, takže nastal čas, abychom si shrnuli dění v kosmonautice za měsíce červenec, srpen a září. Jako již tradičně tyto události přednese šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. 9. červenec roku 2024 nám přinesl první start dlouho vyvíjeného a očekávaného nosiče Ariane 6
Apollo byl program amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA), jehož cílem bylo přistání lidí na Měsíci a jejich návrat zpět na matičku Zemi. Zahájen byl na počátku roku 1961 a v roce 1968 se uskutečnila první pilotovaná mise pod názvem Apollo 7.
Dne 24.11.2021 se na svou cestu sluneční soustavou vydala americká sonda Dart. Na oběžnou dráhu byla dopravena raketou Falcon 9. Cílem sondy DART byla blízkozemní planetka Didymos, přesněji řečeno její měsíček Dimorphos. Sonda jej však neměla zkoumat, ale narazit do
Už je tomu 55 let. Psal se 20. červenec 1969, když Neil Armstrong sestupoval po žebříku z lunárního modulu a pronášel historickou větu o malém krůčku pro člověka ale obrovském skoku pro lidstvo. Proč ale vlastně právě on? Jakým způsobem uvnitř NASA zvolili prvního
Nastal čas prázdnin a také dalšího shrnutí dění v oblasti kosmonautiky za měsíce duben, květen a červen. Jako již tradičně tyto události přednese šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Hned na počátku dubna jsme se dočkali jednoho loučení, při misi NROL-70 jsme naposledy mohli
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
