Sierra Space
Společnost Sierra Space oznámila memorandum o porozumění se společnostmi Astral Materials a Space Forge Inc., o studiu využití technologie lodi Dream Chaser k podpoře mikrogravitační výroby polovodičů.
sociální sítě
Přímé přenosy
Žádné plánované přenosy nebyly nalezeny.
krátké zprávy
Společnost Sierra Space oznámila memorandum o porozumění se společnostmi Astral Materials a Space Forge Inc., o studiu využití technologie lodi Dream Chaser k podpoře mikrogravitační výroby polovodičů.
Společnost Umbra Space získala prodloužení smlouvy s National Reconnaissance Office. Kalifornský startup, který se specializuje na družicovou radarovou technologii se syntetickou aperturou, spolupracuje s agenturou od roku 2022 v rámci strategické iniciativy komerčních vylepšení.
Společnost Telesat uvedla, že předběžná kontrola návrhu konstelace Lightspeed ukázala, že družice, které jako první využívají přeprogramovatelnou platformu Aurora společnosti MDA Space, jsou v souladu s funkčními a výkonnostními požadavky programu.
Americký podnikatel, pilot a astronaut Jared Isaacman oznámil, že od nastupujícího amerického prezidenta Donalda Trumpa obdržel a přijal nominaci na budoucího administrátora agentury NASA.
Evropská komise nedávno nastínila plány na dokončení kontraktu na návrh a provoz více než 290 družic v návaznosti na nejlepší konečnou nabídku od skupiny vedené SES, Eutelsat a Hispasat.
Komerční vesmírná federace (CSF) oznámila přejmenování organizace (dříve Commercial Spaceflight Federation), aby lépe uznala diverzifikaci členství ve federaci a dramatický růst komerčního kosmického průmyslu.
Společnosti Atmos Space Cargo a Space Cargo Unlimited oznámily 3. prosince, že budou spolupracovat na sérii sedmi misí zařízení BentoBox, které ponese mikrogravitační náklad na oběžné dráze a poté jej vrátí na Zemi.
Články
V 19:00 našeho času má v ředitelství agentury NASA začít tisková konference, na kterou dorazí třeba administrátor NASA, Bill Nelson, ale také další zástupci vedení agentury. NASA bez bližších detailů avizovala, že se tento brífink bude týkat programu Artemis, který má (kromě jiného) vrátit člověka na Měsíc.
Díky pokrokům v autonomii testovacích programů NASA připravuje základy pro jednu ze svých nejvyšších priorit – pátrání po stopách života a potenciálně obyvatelných tělesech ve Sluneční soustavě i mimo ni. Primárním cílem takového průzkumu jsou tělesa obsahující kapalnou vodu – třeba Jupiterův měsíc Europa nebo Saturnův Enceladus. První výpravy na tyto oceánské světy budou robotické a budou vyžadovat vysokou úroveň autonomie z důvodu výrazných zpoždění a výpadků komunikace se vzdálenou Zemí, drsných podmínek na povrchu a omezené životnosti baterií. Technologie, které mohou umožnit sondám vyšší autonomii obecně spadají pod téma umělé inteligence (AI) a v posledních letech se rychle rozvíjejí. Mnoho takových technologií (například strojové učení, kauzální uvažování a generativní AI) bylo rozvíjeno institucemi mimo NASA. Sama agentura rozjela v roce 2018 program, který má využít těchto pokroků k realizaci budoucích misí k ledovým světům. Od té doby třeba financoval vývoj testovacích stanovišť OWLAT (Ocean Worlds Lander Autonomy Testbed) na kalifornské JPL a virtuální OceanWATERS (Ocean Worlds Autonomy Testbed for Exploration, Research, and Simulation) na Ames Research Center v kalifornském Silicon Valley. NASA požádala o podání
Říká se, že všechno zlé je k něčemu dobré. Vezměte si třeba dnešní pokus o start indické rakety PSLV-XL s dvojicí družic z evropského projektu Proba-3. Všichni bychom jistě byli raději, kdyby se na nákladu neobjevila žádná chyba, kterou pak kontrolní mechanismy zachytily, což způsobilo odklad startu. Všichni bychom chtěli, aby raketa úspěšně doručila náklad na oběžnou dráhu, ale realita je taková, že tu máme odklad o zhruba 24 hodin. A co je na tom dobré, ptáte se? Třeba to, že díky odkladu budeme moci tento start okomentovat živě a česky. V tomto článku ale najdete také přehrávač přímého přenosu ze startu další evropské mise – rakety Vega-C s radarovou družicí Sentinel-1C. I ten Vám nabídneme s českým komentářem.
Americká sonda mířící k Jupiterovu měsíci Europa pracuje bez zaváhání a už za tři měsíce na ni bude čekat gravitační manévr. Sonda, která odstartovala 14. října je již od Země vzdálená zhruba 20 milionů kilometrů. Dva vědecké přístroje již mají rozložený hardware. Raketa Falcon Heavy od SpaceX vynesla sondu EuropaClipper mimo vliv zemské gravitace a nyní se od Slunce sonda vzdaluje od rychlostí zhruba 35 km/s. Europa Clipper je největší sonda, jakou kdy NASA vypustila na meziplanetární misi. Čeká na ni cesta dlouhá 2,9 miliardy kilometrů a k Jupiteru dorazí v roce 2030. O rok později pak zahájí sérii 49 průletů kolem Europy, kterou bude studovat svým širokým souborem přístrojů. Získané informace řeknou vědcům, zda tento ledový měsíc a jeho podpovrchový oceán mají podmínky potřebné k rozvoji života.
Tuto technicky i vědecky zajímavou misi tvoří dvojice družic, které budou kroužit kolem Země po eliptické dráze. Jejich úkoly zahrnují měření množství energie, kterou naše planeta přijímá od Slunce, a také let ve formaci za účelem vytvoření umělého zatmění Slunce. To umožní pozorování jeho slabé koróny, což bývá jinak možné pouze během úplných zatmění. O vynesení obou družic na silně protáhlou dráhu kolem Země se postará indická raketa PSLV-XL, která odstartuje z kosmodromu Šríharikota. Start je zatím naplánován na 4. prosince v 11:38 našeho času. Ačkoliv jsme původně plánovali živě a česky komentovaný přenos této zajímavé mise, museli jsme jej bohužel odvolat kvůli pracovním povinnostem všech kolegů, kteří přenosy zajišťují. V článku proto najdete odkaz na originální přímý přenos indické kosmické agentury ISRO.
Březen 1965 byl na Bajkonuru velmi rušný. Sedmého startoval „Kosmos-59“, ve skutečnosti rozvědná družice řady Zenit-4. Ta byla využita jako nouzový demonstrátor vlastností kabiny s přírubou přechodové komory při průletu atmosférou poté, co dedikovaný stroj „Kosmos-57“ vinou pozemní obsluhy skončil explozí přímo na oběžné dráze. Ukázalo se, že jediným důsledkem přítomnosti kulaté příruby je rotace v rozmezí 40° až 100°/s, což bylo naprosto pohodlně v limitech, které by měl lidský organismus zvládnout. Pouhých pět dní poté, 12. března, pak proběhl start sondy k Měsíci. Automatická stanice Je-6 No9 měla provést měkké přistání na povrchu našeho přirozeného souputníka. Bohužel se však nedostala ani z prozatímní oběžné dráhy kolem Země. Čtvrtý stupeň, který měl stroj vyvázat ze zemské orbity a nasměrovat jej k Měsíci, se díky závadě v elektrickém systému nezažehnul. Sestava dostala nicneříkající název „Kosmos-60“ a zanikla v atmosféře pět dní po svém vzletu. Start lunární sondy z pozorovacího stanoviště na kosmodromu sledovali i kosmonauti. Podívaná byla mírně zkalena počasím, kdy oblaka nacucaná deštěm klesla skoro až k raketě stojící na rampě, i tak to však
Ani v listopadu nás SpaceX neochudilo o testovací start své největší sestavy SuperHeavy/Starship, tentokrát s označením IFT-6. Dále se podíváme na celkem rušný provoz v pilotované kosmonautice, nejprve na přípravu rakety SLS na misi Artemis II, potom na návrat rekordní mise Shenzhou 18, následovat budou starty zásobovacích lodí Progress MS-29, Dragon 2 (CRS-31) a Tianzhou 8. Nevynecháme ani starty družic, konkrétně se v listopadu vydaly do kosmu KoreaSat 6A, GSAT-N2, NROL-126 a Optus-X. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00. Vesmírné výzvy jsou součástí Youtube kanálu Kosmonautix, kde najdete například zajímavá kosmonautická videa s českými titulky. Také zde najdete živě a česky komentované přímé přenosy startů raket. Další pořady jako Vesmírnou techniku a Vesmírné zprávy nyní najdete nově na Youtube kanálu SVĚT KOSMONAUTIKY. Najdete je také na internetové televizi Fameplay. Třikrát v týdnu vycházejí pořady s názvem Vesmírné zprávy a v pátek pořad Vesmírná technika. Starší pořady můžete najít na Stream.cz pod názvem Dobývání vesmíru, kde stejnojmenný pořad přinášel po mnoho let každý týden události z kosmonautiky. V této sekci
Pátý týden byl věnován především historii vesmírného programu a roli dalších evropských institucí, které se kromě Evropské kosmické agentury samotně podílí na výzkumu vesmíru. Česko má v historii kosmického programu a letů s lidskou posádkou nezastupitelné místo díky letu Vladimíra Remka na Saljut 6. To byla na tehdejší dobu velmi vyspělá orbitální stanice kombinující úspěšné konstrukční prvky předchozích Saljutů. Let Sojuz 28, díky kterému jsme se tak stali teprve třetí zemí světa, jež vyslala svého občana do vesmíru, tak byl součástí jedné z přednášek. Další lekce zahrnovaly počátky kosmického programu v USA a Sovětském svazu, programy Mercury, Gemini, Apollo a Space Shuttle, ale i Almaz, Saljut, Mir, a také výstavbu a provoz Mezinárodní kosmické stanice.
Agentura NASA, společně s Národním úřadem pro oceán a atmosféru (NOAA), vybrala Johns Hopkin’s University Applied Physics Laboratory v Laurelu ve státě Maryland, aby zkonstruovala supratermální iontové senzory pro projekt Lagrange 1 Series, který je součástí programu NOAA Space Weather Next. Tato smlouva s pevně stanovenými náklady má hodnotu přibližně 20,5 milionu dolarů a zahrnuje vývoj dvou přístrojů Suprathermal Ion Sensor. Předpokládaná doba plnění této smlouvy je do 31. ledna 2034. Práce budou probíhat v zařízení příjemce v Marylandu, v Goddardově středisku v Greenbeltu (Maryland) a v Kennedyho středisku na Floridě.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Březen 1965 byl na Bajkonuru velmi rušný. Sedmého startoval „Kosmos-59“, ve skutečnosti rozvědná družice řady Zenit-4. Ta byla využita jako nouzový demonstrátor vlastností kabiny s přírubou
Pátý týden byl věnován především historii vesmírného programu a roli dalších evropských institucí, které se kromě Evropské kosmické agentury samotně podílí na výzkumu vesmíru. Česko má
Další týden je za námi a my pro vás máme připraveno čerstvé vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších událostí, které přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech. V Kosmotýdeníku je
U letu prvního trojmístného Voschodu 3KV probíhaly velké zákulisní tahanice a rošády ohledně zařazení civilních kandidátů na soupisku posádek. Animozita mezi vojáky a civily zde vyplula na
Tento týden přišlo na řadu potápění. Díky tomu, že všichni, co se zde účastníme výcviku, máme alespoň základní potápěčskou kvalifikaci (tj. Open Water Diver –
Tento týden přinesl řadu velmi zajímavých okamžiků. Na vrcholu stojí samozřejmě start Super Heavy Starship na šestý integrovaný let. Startoval a hned několikrát i Falcon 9. Startu
Nejbližší přednášky
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Pomalu končí podzim, takže nastal čas, abychom si shrnuli dění v kosmonautice za měsíce červenec, srpen a září. Jako již tradičně tyto události přednese šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. 9. červenec roku 2024 nám přinesl první start dlouho vyvíjeného a očekávaného nosiče Ariane 6
Apollo byl program amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA), jehož cílem bylo přistání lidí na Měsíci a jejich návrat zpět na matičku Zemi. Zahájen byl na počátku roku 1961 a v roce 1968 se uskutečnila první pilotovaná mise pod názvem Apollo 7.
Dne 24.11.2021 se na svou cestu sluneční soustavou vydala americká sonda Dart. Na oběžnou dráhu byla dopravena raketou Falcon 9. Cílem sondy DART byla blízkozemní planetka Didymos, přesněji řečeno její měsíček Dimorphos. Sonda jej však neměla zkoumat, ale narazit do
Už je tomu 55 let. Psal se 20. červenec 1969, když Neil Armstrong sestupoval po žebříku z lunárního modulu a pronášel historickou větu o malém krůčku pro člověka ale obrovském skoku pro lidstvo. Proč ale vlastně právě on? Jakým způsobem uvnitř NASA zvolili prvního
Nastal čas prázdnin a také dalšího shrnutí dění v oblasti kosmonautiky za měsíce duben, květen a červen. Jako již tradičně tyto události přednese šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Hned na počátku dubna jsme se dočkali jednoho loučení, při misi NROL-70 jsme naposledy mohli
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.