Fotografie obytného modulu HALO pro kosmickou stanici Gateway z 28. března ukazuje, že v místech obou bočních dokovacích uzlů jsou již navařené prstence. Oproti fotografii z minulého dílu jsou viditelné i počáteční instalační práce v interiéru modulu. Aktuální plán NASA předpokládá vynesení modulu HALO společně s energetickým a pohonným modulem PPE ve fiskálním roce 2026. V žádosti o rozpočet na fiskální rok 2025 NASA představila náklady na dosažení počáteční schopnosti Gateway s těmito dvěma moduly. Náklady pokrývající aktuální plán činí 432 milionů USD pro fiskální rok 2025 a 181 milionů USD pro fiskální rok 2026. Současně NASA zveřejnila vypočtené datum startovní připravenosti v úrovni pravděpodobnosti 70 %, kterým je prosinec 2027. Toto datum zahrnuje rizika a budoucí potenciální problémy. NASA ho přijme jako závazek a využije ho při posuzování výkonnosti programu. Není však cílovým datem startu. Aktuální plán je agresivnější a mnohem méně spolehlivý než odhad vypočtený s použitím statistických metod.
Detailním porovnáním loňské a letošní žádosti o rozpočet lze získat poměrně zajímavé informace. V loňské žádosti byl výhled financování dopravního systému SLS/Orion na fiskální roky 2025 až 2028 celkem 15,338 miliardy USD. V letošní žádosti je výhled na stejné období 16,615 miliardy USD. Při rozdělení na jednotlivé položky zjistíme, že výhled financování Orionu vzrostl z 4,397 na 4,763 miliardy USD, výhled financování SLS z 8,692 na 9,277 miliardy USD a výhled financování pozemních systémů z 2,249 na 2,575 miliardy USD. Procentuálně došlo k růstu rozpočtu programu Orion o 8,3 %, programu SLS o 6,7 % a pozemních systémů o 14,5 %. Hlavním faktorem růstu rozpočtu pozemních systémů je mobilní vypouštěcí plošina ML2.
U vývoje lunárních systémů je situace opačná. Výhled financování Gateway na fiskální roky 2025 až 2028 se meziročně snížil z 3,143 na 2,779 miliardy USD, výhled financování soukromých lunárních landerů z 9,786 na 8,220 miliardy USD a výhled financování vývoje soukromých skafandrů a terénního vozidla LTV z 2,311 na 2,236 miliardy USD. Procentuálně jde o pokles rozpočtu programu Gateway o 11,6 %, landerů o 16 %, skafandrů a LTV o 3,2 %. Pokles rozpočtu landerů byl ovlivněn nižší cenovou nabídkou společnosti Blue Origin oproti očekávání NASA.
Artemis 3
V žádosti o rozpočet na fiskální rok 2025 NASA představila také náklady a vypočtené datum připravenosti lunárního landeru Starship na oběžné dráze Měsíce pro misi Artemis 3. Náklady na připravenost landeru jsou 647 milionů USD pro fiskální rok 2025, 703 milionů USD pro fiskální rok 2026, 607 milionů USD pro fiskální rok 2027 a 252 milionů USD pro fiskální rok 2028. Základním závazkem agentury, který zahrnuje rizika a potenciální problémy, je únor 2028. I tento odhad v úrovni pravděpodobnosti 70 % bude používán ke sledování výkonu programu. Opět se nejedná o cílové datum, které je agresivnější a předpokládá připravenost landeru na oběžné dráze Měsíce v létě 2026.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Integrovaný letový test IFT-3 byl uskutečněn nosnou raketou Super Heavy B10 a kosmickou lodí Starship S28 dne 14. března. Starship byla umístěna na plánovanou suborbitální dráhu. V kosmickém prostoru byla provedena demonstrace přečerpání kapalného kyslíku mezi přistávací a hlavní nádrží. Zvládnutí této technologie je zásadní pro umožnění natankování lunárního landeru pohonnými hmotami. Plánovaný zážeh motoru Raptor v kosmickém prostoru se však z důvodu rotace lodi neuskutečnil. Po obletu poloviny obvodu Země se Starship během návratu rozpadla ve výšce 65 kilometrů nad Indickým oceánem. Let IFT-4 s nosnou raketou Super Heavy B11 a kosmickou lodí Starship S29 má být proto zaměřen na dosažení správného návratu.
Zdroj: https://images-assets.nasa.gov
V minulém dílu jsme psali, že orbitální test přečerpání kapalného kyslíku a metanu mezi dvěma Starship pravděpodobně sklouzl na příští rok. Tento skluz potvrdil Elon Musk v prezentaci na Starbase dne 6. dubna.
NASA vybrala první tři vědecké přístroje určené k umístění na povrch Měsíce během mise Artemis 3. Přístroje mají získávat vědecká data o prostředí na povrchu a pod povrchem Měsíce v blízkosti jižního pólu. Přístroje budou zaměřeny na tři vědecké cíle: porozumění planetárním procesům, pochopení charakteru a původu těkavých látek u jižního pólu Měsíce a identifikace a zmírnění rizik spojených s průzkumem. Všechny tři přístroje jsme popsali v samostatném článku.
Artemis 4
Při misi Artemis 4 má Orion s čtyřčlennou posádkou dopravit ke stanici Gateway mezinárodní obytný modul Lunar I-Hab. V náplni mise, aktuálně cílené na září 2028, je také druhé přistání na Měsíci v landeru Starship. Protože jsme se přípravě mise podrobně věnovali v minulých dílech, nyní jen krátce zdokumentujeme dosažený pokrok za uplynulý měsíc s pomocí nově zveřejněných fotografií.
Zdroj: https://images-assets.nasa.gov
Zdroj: https://images-assets.nasa.gov
Zdroj: https://tas-static.thalesaleniaspace.com
Zdroj: https://www.nasa.gov
Zdroj: https://tas-static.thalesaleniaspace.com
Zdroj: https://www.nasa.gov
Zdroj: https://www.nasa.gov
Zdroj: https://images-assets.nasa.gov
Zdroj: https://images-assets.nasa.gov
Zdroj: https://images-assets.nasa.gov
Zdroj: https://media.licdn.com
Artemis 5 a další
Ve Stennisově vesmírném středisku byla dokončena poslední certifikační série dvanácti zážehů neletového motoru RS-25 výrobního čísla 0525. Desátý zážeh byl proveden 22. března, jedenáctý zážeh 27. března a dvanáctý zážeh 3. dubna. Dne 9. dubna byl motor ze zkušebního stanoviště odvezen. Aerojet Rocketdyne nyní může přejít k plné výrobě motorů RS-25 pro centrální stupeň rakety SLS Block 1B přiřazené k misi Artemis 5.
Posádky, které budou vysílány na povrch Měsíce ze stanice Gateway, mají mít k dispozici nehermetizované lunární terénní vozidlo LTV, později doplněné o hermetizované vozidlo Lunar Cruiser.
Pro misi Artemis 5, aktuálně cílenou na březen 2030, NASA v rámci výběrového řízení poptávala od americké průmyslové základny nehermetizované lunární terénní vozidlo LTV. Dne 3. dubna 2024 byly vybrány tři společnosti k dvanáctiměsíčním studiím proveditelnosti. Návrhy od všech tří společností jsme prezentovali v článku z 4. dubna.
Kontrakty v hodnotě několika desítek milionů USD obdržely Intuitive Machines, Lunar Outpost a Venturi Astrolab. Vyřazeny byly návrhy s nižším hodnocením společností Astrobotic, Blue Origin a Leidos a nepřijatelné návrhy společností Gitai, Orbit a 3Sixty Degrees. K realizaci LTV by po dalším výběrovém řízení měla být později vybrána jediná společnost. Toto výběrové řízení bude otevřené i pro jiné než nyní vybrané společnosti.
Podle prohlášení o výběru navrhla společnost Intuitive Machines využití přívěsu ke zlepšení přepravních schopností LTV. Návrh Lunar Outpost se vyznačuje pokročilou technologií pro ukládání energie do baterií. Společnost Astrolab uvedla ve svém návrhu možnost dodání LTV na Měsíc pilotovaným lunárním landerem při misi Artemis 4.
Dne 9. dubna 2024 byla podepsána dvoustranná dohoda, podle níž Japonsko vyvine a dodá pro program Artemis hermetizované lunární vozidlo. NASA se zavázala k zajištění přepravy vozidla na Měsíc a k umožnění dvou letových příležitostí pro japonské astronauty na měsíční povrch. Cílem je, aby vozidlo bylo na Měsíci v roce 2031.
Zdroj: https://images-assets.nasa.gov
Zdroj: https://images-assets.nasa.gov
Zdroj: https://images-assets.nasa.gov
Zdroj: https://images-assets.nasa.gov
Zdroje informací:
https://twitter.com/
https://www.nasa.gov/
https://spacenews.com/
https://www.nasa.gov/
https://sam.gov/
https://www.nasa.gov/
https://www.mext.go.jp/
Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/GJxUtd2XAAAW5PU?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/GIwQzyXbsAAksvA?format=jpg&name=large
https://images-assets.nasa.gov/…/KSC-20240315-PH-ILW01_0077~large.jpg
https://images-assets.nasa.gov/…/KSC-20240315-PH-ILW01_0082~large.jpg
https://images-assets.nasa.gov/image/jsc2024e024190/jsc2024e024190~medium.jpg
https://tas-static.thalesaleniaspace.com/cms/public/thales_images/interior.jpg
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2024/04/exploring-gateway-3.png
https://tas-static.thalesaleniaspace.com/cms/public/thales_images/img_0789.jpg
https://www.nasa.gov/…nicole-mann-takes-a-virtual-reality-tour-600-x-300-px.png
https://www.nasa.gov/…nasas-raja-chari-takes-a-virtual-reality-tour-600-x-300-px-1.png
https://images-assets.nasa.gov/…install%20onto%20test%20stand-4~medium.jpg
https://images-assets.nasa.gov/…204697%20West%20Test%20Area%2013~large.jpg
https://images-assets.nasa.gov/…/MAF_20240222_EUS_VStrut05~medium.jpg
https://media.licdn.com/…beta&t=abWyyJ8wTl64oz9fn6ZIVImXxP8vyIHmf9j5G8VXns8
https://images-assets.nasa.gov/image/NHQ202404100001/NHQ202404100001~medium.jpg
https://images-assets.nasa.gov/image/NHQ202404100002/NHQ202404100002~medium.jpg
https://images-assets.nasa.gov/image/NHQ202404100009/NHQ202404100009~medium.jpg
https://images-assets.nasa.gov/image/NHQ202404090015/NHQ202404090015~medium.jpg
Diky, ze to stale sledujete,odklady stridaji odklady. Soulodi melo po zmene na FH startovat v roce 2025(mozna i 24( a jsme v planech defacto v roce 2027).
Nerozumim moc snizovani financi na projekt Gateway defacto tesne pred dokoncenim, projekt je v soucasne dobe realne dosazitelny resp. snadno finalizovatelny(zakladni moduly jsou v podstate temer hotove), kdezto pristani na Mesici se potyka s absentujicim lunarnim modulem.
„Výhled financování Gateway na fiskální roky 2025 až 2028 se meziročně snížil z 3,143 na 2,779 miliardy USD“
USA uz na mesiaci boli, snazia sa o navrat a zotrvanie na povrchu. Nie je to zavod s Cinou, ako to media a politici prezentuju. Ak na to realne pozrieme, myslim, ze sme 4-5 rokov od realnej moznosti pilotovaneho pristatia na povrchu Mesiaca.
Gateway bude mat obmedzenu zivotnost, tak naco z nej mitnat 4-5 rokov cakanim na lander a pristatie ? Pristat na povrchu sa da aj bez nej.
V neposlednom rade program Artemis je nahrada za ukonceny program STS. Mozno dolezitejsie ako sa vratit na Mesiac je pre USA udrzat zamestnanost.
Domnívám se, skluz PPE/HALO nesouvisí se skluzem HLS, ale že je způsobený problémy při integraci přeprojektovaného PPE. Snad se něco dozvíme ze zasedání Poradního výboru NAC HEO 25. a 26. dubna. Poslední zasedání bylo loni v listopadu, takže to bude významný zdroj aktualit.
Díky, že to stále čtete.
Nevím, jaké faktory stojí za snížením výhledu financování Gateway o 364 milionů USD. Zajímavé je ale členění na jednotlivé roky:
pro FY25 -35 mio
pro FY26 -116 mio
pro FY27 -182 mio
pro FY28 -31 mio
Skvělý článek, autorovi vřelé díky.
NASA SLS etc vypadá dobře, jenom nechápu, že si napřed nepostaví nějaký demonstrátor/dvojče GATEWAY na oběžné dráze Země, kde mohou snadno a bez většího nebezpečí obětí na životech a obřích dodatečných nákladů vychytat vše k dokonalosti. Jistě, zkušenosti z ISS – ale tam většinu technologických věcí dělali Rusové: vidět, jak někdo něco dělá není zdaleka to samé, jako to dělat sám. Zkrátka, gradualistické pojetí vývoje „po malých krůčcích“ má něco do sebe.
Soulodí SH/SS ještě do vesmíru a zpátky nedopravilo ani opici, a má za 4 roky sloužit jako lander na Měsíci? Přeji hodně štěstí, sorry ale nemohu si odpustit poněkud sarkastický tón. Vrátilo mě to do mladých let: „Závěry 13. sjezdu KSČ určitě splníme, soudruzi“. Ale máme – na rozdíl od komoušů – Melouna Haska, takže je vše na správné cestě. A tomuhle se dneska říká projektový management. Sorry, považuji to za otřesný projev kolapsu…
Mohu se zeptat které z většiny technologických věcí dělali Rusové? Díky.
Já se rád přidám, taky by mě to docela zajímalo.
Pokud jste opravdu z redakce Kosmonautixu, jistě si dovedete nalézt nejen z místních článků, které systémy na ISS jsou ruské – a bez jejich funkce je stanice neprovozovatelná; podkladů je všude po netu nepočítaně.
Díky mezinárodní spolupráci na ISS nemusí USA ohledně stanice Gateway začínat téměř z nuly, ale skoro 50 let (ruských) zkušeností s konstrukcí a provozem stanice na oběžné dráze nelze jen tak dohnat a předehnat, jakkoliv jsou dnešní postupy návrhu, výroby a simulací někde jinde než kdysi. Takový složitý systém nelze navrhnout a provozovat „na první dobrou“, bez chyb.
Jak jsem již napsal, z tohoto důvodu považuji Gateway přímo na oběžné dráze Měsíce, bez testovacího provozu na oběžné dráze Země, za obří projektové riziko.
Děkuji za kladný ohlas na článek.
Zárodek stanice Gateway (spojené moduly PPE a HALO) se od vynesení na eliptickou oběžnou dráhu Země dostane až po roce na dráhu kolem Měsíce. Během celého ročního přeletu bude Gateway na oběžné dráze Země a bude se k Měsíci přibližovat postupně. Tento bezpilotní přelet lze považovat za testovací provoz stanice, protože bude klást výrazné nároky na pohonný modul PPE (iontový pohon bude v činnosti po převážnou část doby přeletu).
Ve vakuové komoře v Glennově středisku NASA probíhají od července 2023 roční testy kvalifikačního exempláře motoru AEPS při vibracích, otřesech a teplotních podmínkách podobných těm, kterým budou tři letové exempláře motoru AEPS vystaveny během startu a přeletu modulů PPE/HALO k Měsíci. Připravuje se i druhý kvalifikační motor AEPS, který má v Glennově středisku podstoupit dlouhodobý test opotřebení, během něhož bude kumulativně v provozu přibližně 2,5 roku.
Díky za odpověď; nicméně měl jsem na mysli zkušební provoz jaksi komplexnější, např. s návštěvami lidských posádek. Na té eliptické oběžné dráze Země jistě není připojení/odpojení dopravních lodí úplně vyloučeno, ale jeví se to mnohem nákladnější a složitější.
Zdá se mi to přinejmenším zvláštní: SLS/Orion jsou projekty, vedené vyloženě konzervativně a pečlivě, s mnoha mezifázemi a milníky, s minimálním projektovým rizikem… a najednou do toho vstupují takové dobrodružné prvky, jako Gateway bez reálného testovacího provozu – při kterém by bylo možné opravit nějaké chyby, doplnit či upgradovat zařízení. Jako vyložená šílenost pak působí výběr měsíčního landeru, který se vymyká vlastně čemukoliv, tedy z hlediska zodpovědného řízení projektu. I slovo „šílené“ mi přijde v tomto kontextu málo expresivní…
kvvv: nevím, jestli vám neunikl jeden detail, ale právě ten konzervativně a pečlivě vyladěný Orion bude u Gateway zaparkovaný po celou dobu, co bude na stanici přítomná posádka. Takže pokud se vyskytne „nebezpečí obětí na životech“, tak posádka přejde do něj.
Nemáte pravdu, sám šéf NASA pre program ISS povedal keď Rusi hovorili žeby odpojili svoju časť žeby to bol síce problém ale zvládli by to. USA potrebovali ruské skúsenosti pri stavbe ISS (preto aj misie k MIRu keď ešte zvažovali vlastnú stanicu) no dneska už majú skúsenosti až až. Pri všetkej úcte. Testovacia na nízkej obežnej dráhe? To nie je ekonomicky reálne.
Jistě, šéf NASA ani jinak odpovědět nemohl, i kdyby to reálně pravda nebyla. Samozřejmě by odpojení ruské části ISS Američané časem zvládli, ale docela jistě ne hned a už vůbec by to nebylo levné ani bez počátečních problémů a chyb.
Ohledně ekonomických parametrů, odladit Gateway na nízké oběžné dráze Země musí být neskonale levnější, než se o to pokoušet na oběžné dráze Měsíce: ono je to o něco málo dále…
Zkrátka mě překvapuje, že to vyprojektovali právě takto „naostro“.
kvvv: Jediné, co západní část ISS nutně potřebuje od ruské části, je pohon. Podporu života mají obě části v zásadě nezávislou, elektřiny výrazně více vyrobí i akumuluje západní část (taky má mnohem větší spotřebu, ale bez problémů by to stačilo). Dokovací porty a přetlakové komory jsou také nezávislé. Laboratorních zařízení a skladovacích prostor je většina v západní části. Robotické paže jsou taky na obou částech. Na ruské části byla ISS výrazně závislá jen do instalace těch velkých solárních panelů (a příslušné elektroinstalace) na příhradové konstrukci, ale to už je hodně dávno.
Pokud jde o ten chybějící pohon, dal by se nouzově nahradit motory nákladních lodí. Do budoucna by se to vyřešilo buď specializovanou nákladní lodí jen na pohon (přebudovat Dragon 2 by neměl být neřešitelný problém) nebo přidáním nového pohonného modulu. Třeba by se při té příležitosti konečně rozhoupali k instalaci iontového pohonu.
Jinak jako testovací prostředí pro Gateway slouží právě ISS. Technologie, které tam nejsou a budou jen na Gateway (třeba pohon na PPE modulu), se otestují bez posádky na ostré verzi Gateway. Stavět druhou verzi by opravdu bylo mnohem nákladnější. Kdyby bylo rozumně možné postavit celou Gateway na LEO a pak ji odstrkat k Měsíci, tak by to možná udělali, ale k tomu nejsou dostatečné pohonné systémy.
Ještě jsem zapomněl na jednu věc. Gateway by měla na LEO problémy s elektřinou. Na halo orbitě kolem Měsíce nebude tak často ve stínu a tomu je uzpůsobeno napájení.
Vojta: děkuji za informovaný příspěvek k tématu.
Řekl bych k tomu asi to, že kdo to nezkusí, může říkat v PR , co se zlíbí. Ukázaná platí. Bohužel mám dojem, že čím dál více záleží na „narativu“, než na exaktních vědeckých a inženýrských plánech a faktech. Z toho se odvíjí i financování a tak je čím dál více nadějných projektů odsouzeno…
Doufám, že se lidem z NASA povede těmito úskalími „mezi Skyllou a Charibdou“ prokličkovat jako bájný rek Odysseus. A za pár let budeme sledovat další lidské přistání na Měsíci.
Ale mám čím dál větší dojem, že přistání na Měsíci uskuteční Rusové a Číňané +++, než Američané a Západ, kteří budou mít více starostí s multikulturaismem, LGBTQ+ a omezením fosilních energií. Exaktní vědě jaksi doba – alespoň u nás v Západním světě – prostě nepřeje.
Čína možná, Rusko ani náhodou. Za posledních cca 30 let vyvinuli jen jednu silnou raketu a tu zatím 10 let testují. Navíc ani ta není dost silná na to, aby dostala lidi na Měsíc. Další raketa není ani na rýsovacím prkně.
Mezitím USA má k dispozici dvě dostatečně silné rakety (SLS a Falcon Heavy), které to při vhodné spolupráci mohou zvládnout a k tomu i kosmickou loď Orion. Pak jsou v závěrečné části vývoje další dvě silné rakety (New Glenn a Superheavy Starship).
Ano, i já mám obavy z toho, jestli je upravená Starship vhodným měsíčním přistávacím modulem. Podle mě si měli v záloze ponechat ještě jednu z dalších navrhovaných variant, kdyby se ta nejambicióznější ukázala být slepou uličkou. Pořád by ten náhradní modul mohla mohla vynášet Superheavy Starship, které do stavu, ve kterém by mohla fungovat jako dopravní systém, nechybí zas tak moc.
U modulů krytu Gateway, které jsou všechny vyrobeny v italském Turíně, neexistuje žádné provozní riziko. Toto rozhodnutí není náhodné a je dáno tím, že polovina americké části ISS byla vyrobena v Turíně. Dále testovaný raketoplán CYGNUS (který také funguje jako extra prostředí ISS, ve skutečnosti zůstává s ISS spojen mnohem déle než Dragons) je základem modulů Gateway (z konstrukčního hlediska jsou to dva CYGNUS svařený s bočními dveřmi).
PS
Moduly pouzdra Axiom se budou také vyrábět v Itálii
Děkuji za komentář.
Pro ostatní diskutující: Baykanur je z Itálie a svoje komentáře překládá z italštiny pomocí Translate Google. Prosím o shovívavost ohledně struktury textu. Je srozumitelné, co nám chtěl sdělit.
Vašemu textu je poměrně složité porozumět, dodatek o překladu to vysvětluje. Mé doporučení, zkuste prosím příště použít překladač deepl.com, většinou podává mnohem lepší výsledky, než všeobecně používaný překladač od google.
Il vostro testo è piuttosto difficile da capire, l’appendice sulla traduzione lo spiega. La mia raccomandazione è di provare a usare deepl.com la prossima volta, di solito dà risultati molto migliori del traduttore di google comunemente usato.
Myslím, že textu bylo snadné porozumět. Po drobné úpravě textu jde o toto sdělení:
U přetlakových modulů Gateway, které jsou vyráběny v italském Turíně, neexistuje žádné provozní riziko. Toto rozhodnutí není náhodné a je dáno tím, že polovina americké části ISS byla vyrobena v Turíně. Dále bezpilotní kosmická nákladní loď Cygnus (která také funguje jako další prostor ISS, ve skutečnosti zůstává s ISS spojena mnohem déle než Dragony) je základem modulů Gateway (z konstrukčního hlediska jsou to části dvou lodí Cygnus svařené se segmentem s bočními spojovacími uzly).
PS
Moduly Axiom se budou také vyrábět v Itálii (pozn. překl.: už se vyrábí).
Deepl.com:
Obytné moduly vesmírné stanice Gateway nejsou provozně ohroženy, modul HALO i modul I-HAB se vyrábějí v italském Turíně, kde s nimi mají desítky let zkušeností. Ve skutečnosti byla polovina obytného objemu americké části ISS vyrobena v Turíně (Columbus, Leonardo PMM, Harmony Node 2, Tranquillity Node 3, Cupola). Pro vesmírnou stanici byly v Itálii postaveny také MPLM (12 letů raketoplánu), ATV (5 letů) a současný CYGNUS (nyní již dvacátý let a také se používá 6 měsíců jako další prostor pro ISS, zůstává připojen mnohem déle než nákladní moduly Dragon).
Z technického hlediska jsou moduly Gateway konstruovány svařením dvou CYGNUSů a přidáním bočních dveří.
První dva obytné moduly vesmírné stanice Axiom budou rovněž vyrobeny v Itálii
PS
Text jsem trochu upravil. Je nyní čitelnější?
*******
https://translate.google.it/
Pro obytné moduly vesmírné stanice Gateway neexistuje žádné provozní riziko, modul HALO i modul I-HAB se vyrábí v Turíně (Itálie), kde jsou desítky let zkušeností. V Turíně totiž vznikla polovina obyvatelného objemu americké části ISS (Columbus, Leonardo PMM, Harmony Node 2, Tranquility Node 3, Cupola). Také pro vesmírnou stanici v Itálii jsou k dispozici logistické moduly MPLM (12 letů Shuttle), ATV (5 letů) a aktuální CYGNUS (jsme na dvacátém letu a po dobu 6 měsíců slouží také jako další prostor pro ISS, zůstane připojen mnohem déle než náklad draka).
Z technického hlediska jsou moduly Gateway postaveny svařením dvou CYGNUS a přidáním bočních portů.
První dva obytné moduly vesmírné stanice Axiom se budou vyrábět také v Itálii
PS
Trochu jsem změnil text. Už je to čitelnější?
Každý z obou překladačů má výhody a nevýhody. Použít pro překlad deepl.com i translate.google byl skvělý nápad.