Sonda Europa Clipper dostala „kola“

Když se v souvislosti s kosmonautikou řekne „kolo“, vybaví se nám třeba marsovská vozítka, která se pomocí kol pohybují po povrchu. Ale mnohé kosmické sondy spoléhají na kola také, ale jedná se o kola značně specifická – silové setrvačníky. S jejich pomocí pak tyto sondy zůstávají orientovány v požadovaném směru. Inženýři a technici z Jet Propulsion Laboratory v jižní Kalifornii nedávno do těla sondy Europa Clipper nainstalovali hned čtyři silové setrvačníky, na které se bude sonda spoléhat během své mise u jupiterova ledového měsíce Europa.

Až se tato americká sonda vydá na cestu do kosmického prostoru, bude provádět manévr pro vstup na dráhu kolem Jupiteru, nebo bude sbírat data při desítkách průletů kolem Europy, silové setrvačníky vždy otočí sondu v prostoru tak, aby její antény mířily k Zemi a vědecké přístroje včetně kamer byly orientovány správným směrem. Silové setrvačníky pro Europa Clipper jsou široké 60 centimetrů a vznikly z hliníku a titanu. Rychle se otáčející kola vytváří točivý moment, který způsobuje, že se sonda otočí v opačném směru. Třetí pohybový zákon Isaaca Newtona platí i v hlubokém vesmíru a vysvětluje podstatu tohoto jevu – pro každou akci existuje stejně velká reakce, která se liší směrem působení. Silové setrvačníky způsobují, že sonda reaguje svým pohybem na jejich otáčení.

Je tu ještě jeden způsob, jak vizualizovat fungování silových setrvačníků. Představte si, že sedíte na otočné židli a zvednete nohy od země, abyste se mohli volně otáčet. Pokud prudce škubnete trupem jedním směrem, židle a vaše nohy se otočí v opačném směru. Silové setrvačníky fungují stejně: Když motor silového setrvačníku zrychluje rotace kovového kola v jednom směru, kosmická sonda zažívá rotaci v opačném směru.

Na snímku vidíme všechny čtyři slové setrvačníky uložené do těla Europa Clipperu.
Na snímku vidíme všechny čtyři slové setrvačníky uložené do těla Europa Clipperu.
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Bez silových setrvačníků by sonda Europe Clipper, která má startovat v roce 2024 a k Jupiteru dorazí o šest let později, nebyla schopna provádět svůj vědecký výzkum. Vědci se domnívají, že Europa pod povrchem ukrývá rozlehlý oceán tekuté vody, která může nabízet podmínky vhodné pro život. Sonda má sbírat data o jemné atmosféře měsíce, jeho povrchu i vnitřní stavbě. Tyto informace pomohou vědcům lépe porozumět oceánu, ledové krustě, ale i možná i výtryskům, které mohou vyvrhovat podpovrchovou vodu do okolního prostředí. Během svých oběhů kolem Jupiteru bude Europa Clipper používat své silové setrvačníky k provedení tisíců drobných prostorových naklonění a natočení. Ano, je tu samozřejmě možnost provádět tyto manévry s pomocí orientačních trysek, ale ty spotřebovávají palivo, které je v nádrži pouze omezené množství. Oproti tomu silové setrvačníky potřebují pouze elektrickou energii, kterou vytvoří masivní fotovoltaické panely.

Europa Clipper během instalace silových setrvačníků.
Europa Clipper během instalace silových setrvačníků.
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Nic však není stoprocentně dokonalé a nevýhodou silových setrvačníků je, že účinkují pomalu. Kupříkladu sonda Europa Clipper by k otočení o 180° pomocí silových setrvačníků potřebovala 90 minut. Pohyb by byl tak pomalý, že by z dostatečné vzdálenosti přišel lidskému oku prakticky nerozlišitelný – sonda by se pohybovala 3× pomaleji, než minutová ručička na hodinách.

Nevýhodou silových setrvačníků je také skutečnost, že se mohou v průběhu času opotřebovat. To potkalo třeba americkou sondu Dawn, takže inženýři museli přijít na způsob, jak sondou otáčet pomocí orientačních motorků a dostupnými pohonnými látkami. Z tohoto důvodu se experti rozhodli, že do Europa Clipperu budou instalovány čtyři silové setrvačníky, ačkoliv k otáčení sondy jsou potřeba pouze tři. V provozu se má střídat, které tři setrvačníky se použijí, což mezi ně rovnoměrně rozloží opotřebení. Zároveň bude v případě selhání jednoho setrvačníku k dispozici náhradní kus.

Zmíněná instalace silových setrvačníků byla pouze jedním z mnoha kroků, které nyní probíhají v rámci aktuální fáze sestavování, testů a předstartovních příprav. Vědecké přístroje postupně přijíždí do JPL, kde budou integrovány do těla sondy. Jakmile bude Europa Clipper dokončen, vydá se na rozličné testy, které povedou až ke startu naplánovanému na říjen 2024. Sonda pak kosmickým prostorem urazí 2,9 miliardy kilometrů, načež dorazí ke svému cíli a začne odhalovat tajemství tohoto ledového světa.

Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/1-pia25494-europa-1041.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/2-pia25495-europa-1041.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/e-pia25496-europa-1041.jpg

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Hlášení chyb a nepřesností
Pomozte nám článek vylepšit

Hlášení chyby

Sonda Europa Clipper dostala „kola“

Napište výsledek součtu.

Zprávu a kontaktní údaje zpřístupníme redakci a předáme autorovi článku, aby mohl hlášení vyřídit.

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
1 Komentář
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Borin
Borin
3 let před

Reakční kola a stabilizační setrvačniky. Hezký popsáno zde: https://www.aldebaran.cz/bulletin/2022_35_sta.php

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-317)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Evropa

    Představitelé dvou největších národních kosmických agentur v Evropě, Francie a Německa, zdůraznili potřebu užší spolupráce evropských zemí v oblasti kosmonautiky, lišili se však v názorech na způsob, jakým by této spolupráce mělo být dosaženo.

  • Space Cargo

    Evropská společnost Space Cargo Unlimited, specializující se na výrobu ve vesmíru, dokončila vývojový model opakovaně použitelného kosmického zařízení REV1 určeného k dopravě užitečného zatížení do vesmíru a jeho následnému návratu na Zemi.

  • NASA

    Administrátor NASA Jared Isaacman představil vizi agentury, která se při zajišťování kosmických lodí a přepravních služeb spoléhá na komerční firmy, ale zároveň si zachovává odborné znalosti a zázemí potřebné k vývoji technologií, do nichž by se soukromý sektor sám nepustil kvůli příliš vysokým rizikům nebo nákladům.

  • Mitsubishi Electric

    Společnost Mitsubishi Electric plánuje při druhém zkušebním letu nosné rakety Miura 5 vypustit demonstrační družici pro připravovanou víceúčelovou megakonstelaci. Španělská kosmická společnost PLD Space, která raketu Miura 5 vyvíjí, plánuje její první start v první polovině roku 2027.

  • Čína

    Čínská kosmická agentura vyhlásila výzvu k předkládání návrhů vědeckých přístrojů pro svou připravovanou misi k Jupiteru. Zveřejněné informace odhalují, že součástí projektu bude také přistávací modul určený k přistání na Callisto, jednom ze čtyř velkých Galileových měsíců Jupiteru.

  • NASA

    Členové rozpočtového výboru amerického Senátu chtějí urychlit vývoj kosmického teleskopu Habitable Worlds Observatory NASA a navrhují proto poskytnout na tuto misi dodatečné finanční prostředky v roce 2027.

  • SEOPS Space

    Společnost SEOPS Space, specializující se na zajišťování služeb v oblasti kosmických startů, uzavřela se společností Stoke Space dohodu o několika misích, v jejímž rámci si zajistila využití její nosné rakety Nova pro sdílené starty družic (rideshare). První z těchto misí by se mohly uskutečnit již v roce 2029.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Pravopisnou kontrolu zajišťuje Korekthor.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗