Je tady neděle a tedy ideální čas se ohlédnout za tím, co nám za uplynulých sedm dní přinesla kosmonautika. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměřil na zprávu, kde americká společnost Masten zapojená do programu NASA pro komerční doručování nákladu na Měsíc, vyhlásila bankrot. Podíváme se proto, jaká mise je v ohrožení. Dále se zaměříme na zánik centrálního stupně rakety CZ-5B, který neřízeně vstoupil do atmosféry a připomeneme si také posádku připravované mise Crew-5. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Nad jednou z firem programu CLPS visí bankrot

Problémy s financováním se nevyhýbají ani soukromým společnostem zapojeným do spolupráce s NASA. Soukromá kalifornská společnost Masten Space Systems, která se zaměřuje na vývoj lunárních a planetárních přistávacích zařízení, požádala ve čtvrtek o ochranu před věřiteli. Požadavek završil události, které nedávno vedly k propouštění a k problémům s hrazením svých závazků.

Společnost Masten byla založena v roce 2004 a v dubnu 2020 získala smlouvu v rámci programu NASA Commercial Lunar Payload Services (CLPS) na vývoj a vypuštění robotického lunárního landeru, který měl přistát poblíž jižního pólu Měsíce. Společnost Masten tehdy uvedla, že její vyvinutý přistávací modul XL-1 nesoucí devět vědeckých a technologických přístrojů dodaných NASA, by měl na Měsíc dorazit v prosinci 2022.

Původní časový harmonogram se však nedařilo udržet a postupně se přidávaly další a další problémy. Společnost proto vloni oznámila, že start její první lunární mise s názvem Masten Mission One, bude odložen téměř o rok na listopad 2023. Masten se sídlem v kalifornském Mojave uvedla, že zpoždění jejího projektu jsou způsobeny problémy s dodavatelským řetězcem a taky kvůli následkům pandemie COVID-19.

Přitom zpočátku vypadal vývoj příznivě. Po získání zakázky v rámci CPLS společnost rychle rozšířila počet svých zaměstnanců, aby dokázala splnit požadavky kontraktu NASA – pro ni zdaleka největšího projektu v historii firmy. Úspěšně probíhaly také testy jejich přistávacího motoru a dalších systémů landeru. Později však dorazily finanční problémy, které společnost přinutily letos v létě propustit velkou část svých zaměstnanců. Nedávné problémy završilo čtvrteční podání návrhu na vyhlášení konkurzu.

Částka kontraktu v rámci CPLS se přitom i navyšovala. Hodnota smlouvy uzavřené s NASA vzrostla od dubna 2020 z původních 75,9 milionu dolarů na 81,3 milionu dolarů. NASA uvedla, že v rámci smlouvy CLPS dosud zaplatila společnosti Masten 66,1 milionu dolarů. Bohužel se očekávalo, že Masten najde další zákazníky, kteří budou využívat služby jejich nově vyvíjeného přistávacího landeru. Tito zákazníci měli pokrýt zbývající finance nutné k uskutečnění první mise.

„NASA obdržela oznámení, že realizace mise Masten Mission One může být ovlivněna obchodními operacemi společnosti Masten,“ uvedla NASA ve svém prohlášení. „Agentura se společností úzce spolupracuje, aby zajistila, že případné změny budou v souladu s federálními předpisy pro kontrakty mezi agenturou a soukromou společností. V případě, že společnost Masten Space Systems nebude schopna dokončit svou zakázku, NASA dá k dispozici svůj připravený náklad pro let pro jiné mise programu CLPS.“

Pokud společnost Masten odstoupí od smlouvy s NASA na přistání na Měsíci, bude to již druhá společnost, která odstoupila od zakázky CLPS. Již v červenci 2019 (dva měsíce po obdržení kontraktu) společnost OrbitBeyond vrátila NASA svou zakázku. Včetně první měsíční mise společnosti Masten má NASA v současné době osm aktivních smluvních objednávek v rámci CLPS.

Program CLPS je navržen tak, aby NASA mohla dopravit na Měsíc vědecké a technologické demonstrační náklady na komerčních strojích, a to s nižšími náklady, než je možné u misí řízených samotnou agenturou. Program má také podpořit rozvoj komerčního trhu zaměřeného na vývoj technologií pro lunární použití. Jedná se o stejný přístup, který NASA již použila pro rozvoj komerční dopravy posádek a nákladu pro Mezinárodní vesmírnou stanici.

Společnost Masten je jednou ze 14 společností, se kterými je registrována ve skupině dodavatelů programu CLPS. Každá z těchto společností může získat zakázku CLPS postupně tak, jak NASA žádá o služby pro dopravu dalších vědeckých přístrojů a nákladu určeného k doručení na Měsíc. Aktuálně agentura zadala tři zakázky pro společnost Intuitive Machines z Houstonu, dvě zadala společnosti Astrobotic z Pittsburghu, jednu misi společnosti Firefly Aerospace z Cedar Parku v Texasu, jednu společnosti Draper z Massachusetts a jednu společnosti Masten.

Aktuálně plánované mise v rámci CLPS vypadají takto:

CLPS 1 – společnost Astrobotic  – lander Peregrine – nosič Vulcan, konec roku 2022. Hmotnost nákladu, který by se měl dostat na povrch Měsíce je 256 kilogramů.

CLPS 2 – společnost Intuitive Machines – lander Nova-C – nosič Falcon 9, konec roku 2022. Náklad od NASA a dalších zákazníků se bude skládat z roverů, ale také zařízení na využívání místních zdrojů.

CLPS 3 – společnost Intuitive Machines – lander Nova-C – nosič Falcon 9, start během druhé poloviny roku 2023. Primárním nákladem bude vrták (PRIME-1) kombinovaný s hmotnostním spektrometrem, který se pokusí získat led z podpovrchových vrstev.

CLPS 4 – společnost Masten – lander XL-1 – nosič Falcon 9, start posunut na 2023 a nyní zrušen. Náklad není upřesněn.

CLPS 5 – společnost Intuitive Machines – lander Nova-C – nosič Falcon 9

V žádosti o vyhlášení konkurzu nad společností Masten je jako její největší věřitel uvedena společnost SpaceX. Masten si vybrala SpaceX a její raketu Falcon 9 pro vypuštění své mise XL-1 a dluží SpaceX 4,6 milionu dolarů. Na dluh společnosti Masten má nárok i několik dalších leteckých a kosmických společností. Společnost Masten odhaduje hodnotu svých aktiv a dluhů na 10 až 50 milionů dolarů.

Společnost Intuitive Machines, jeden z konkurentů společnosti Masten na trhu CLPS, získá od NASA přednostní práva na smlouvu o vypuštění nákladu původního určeného pro Masten a to včetně smlouvy se SpaceX. Tato výměna proběhne prostřednictvím „smlouvy o koupi aktiv“, jak se ostatně uvádí ve zmíněném prohlášení o konkurzu.

Kosmický přehled týdne:

V minulém týdnu se na oběžnou dráhu dostal nový modul čínské kosmické stanice nazvaný Wentian. Tento modul byl vynesen nejsilnější čínskou raketou CZ-5B, která má poněkud specifické vlastnosti. Jelikož nemá druhý stupeň, musí centrální stupeň při vynášení nákladu dosáhnout oběžné dráhy, kde pak objekt o průměru 5 metrů a délce 33 metrů setrvá neřízen. Kvůli tření o zbytky atmosféry však tento objekt postupně ztrácí rychlost a tedy i výšku a následně neřízeně vstupuje do atmosféry, kde se částečně rozpadne a shoří. Vzhledem k tomu, že je tvořen i odolnějšími částmi, jako jsou motory, dopadnou tyto části neřízeně někam na Zemi. Jak informoval Michal Václavík na svém Twitteru, stupeň nakonec vstoupil do atmosféry v sobotu v cca 18:55 SELČ a následně dopadl do Suluského moře jihovýchodně od ostrova Palawan (Filipíny). V odkazovaném tweetu je také video, které zachycuje ohnivý vstup do atmosféry nad jihovýchodní Asií.

Byla zveřejněna společná fotografie posádky připravované mise Crew-5, která využije loď Crew Dragon a vyrazí na standardní půlroční misi na ISS. Velitelem bude Američanka Nicol Mann, která tímto absolvuje svůj první kosmický let. Doplní ji americký astronaut Josh Cassada. Ten také absolvuje první misi. Dalším členem bude japonský astronaut a kosmický veterán Kóiči Wakata, který se vydá na svoji pátou misi. Součástí posádky je také ruská kosmonautka Anna Kikina, pro kterou to bude první let. Pokud se ptáte, jak je možné, že na palubě americké soukromé lodě poletí ruská kosmonautka, tak je to kvůli zajištění bezpečnosti Mezinárodní kosmické stanice. Partneři projektu ISS se zavázali, že zajistí, aby na palubě byl vždy alespoň někdo z mezinárodního a ruského segmentu stanice. Oba segmenty jsou na sobě závislé a je potřeba, aby o ně bylo pečováno. V případě, že by došlo k uzemnění ruských, či amerických lodí, měla by jedna či druhá strana zajistit přítomnost členů obou segmentů stanice.

Čína zveřejnila snímky z prvního vstupu posádky čínské kosmické stanice na palubu nového laboratorního modulu Wentian.

Přehled z Kosmonautixu:

V této rubrice již tradičně naleznete přehled všech článků, které v uplynulém týdnu vyšly. Můžete si tak připomenout, kterým tématům jsme se již věnovali během týdne. Vydáváme minimálně dva články o kosmonautice denně, pojďme si je připomenout. Týden netradičně načala Vesmírná technika. Poté nás čekal již ne úplně vizuálně dobře pokrytý přílet nového čínského laboratorního modulu Wentian ke stanici Tiangong. Další zajímavá mise v rámci programu podpory soukromých dopravců na Měsíc v rámci NASA by měla směřovat na odvrácenou stranu Měsíce, kde by měl přistát lander firmy Draper. V Japonsku vzniká náhrada za ztracený rentgenový teleskop Hitomi, jehož nástupce očekává vědecká obec. Po připojení laboratorního modulu Wentian jsme se na toto významné rozšíření čínské stanice podívali blíže. Stále ještě hoří český národní park České Švýcarsko a průběh požárů sledují také družice na oběžné dráze Země. Informovali jsme vás i o tom, že družice EarthCARE uskutečnila zásadní krok k jejímu plnému zprovoznění – došlo k rozložení jejího velkého solárního panelu. Na velmi zajímavý a velký projekt kosmického stínítka, hledá nyní NASA subjekty, které předloží své návrhy. Evropská kosmická agentura ESA a NASA měly společnou telekonferenci, kde představily novinky ohledně připravované a velmi náročné mise návratu vzorků z Marsu na Zemi. Americká sonda LRO vyfotografovala na Měsíci propadliny, které naznačují, že se pod povrchem nacházejí poměrně velké jeskyně. Třídílná minisérie v rámci letního seriálu TOP 5 vám tentokrát představila pět nejočekávanějších kosmických fyzikálních observatoří. Jelikož jsme se dočkali posledního pátku v měsíci červenci, připravili jsme pro vás opět Pokec s Kosmonautixem, jehož záznam si nyní můžete přehrát. Věnovali jsme se také přípravě evropské mise k Venuši, která má velmi zajímavou vědeckou náplň. Jak jsme týden načali, tak jsme jej také skončili, tedy novým dílem pořadu Vesmírná technika.

Snímek týdne:

NASA a ESA ve středu uspořádaly společnou telekonferenci k misi MSR, která má jako první dovést vzorky z povrchu Marsu na Zemi. Důležitou součástí oznámených novinek bylo zrušení evropského vozítka, které mělo sbírat a k návratovému modulu dovážet vzorky s odebranou horninou od vozítka Perseverance. Nyní se očekává, že samo Perseverance bude stále v takovém stavu, aby vzorky dovezlo. Druhou důležitou novinkou je, že k misi přibudou dva vrtulníčky, které se jako záloha postarají o přivezení vzorků, když to nezvládne Perseverance. Během konference byla zveřejněna i nová grafika mise, která ukazuje, jaké stroje se na této obtížné misi budou podílet.

Video týdne:

V pátek 29. července úspěšně odstartovala čínská raketa CZ-2D z čínského kosmodromu Si-čchang a vynesla tři exempláře družic systému Yaogan určené k pozorování Země. Jejich přesný účel však není znám a spekuluje se i o možném vojenském využití. Pro raketu CZ-2D to byl již 61. let. Níže přiložené video ukazuje přípravy na start a pak i samotný start.

Zdroje informací:
https://spaceflightnow.com/
https://cs.wikipedia.org/
https://en.wikipedia.org/

Zdroje obrázků:
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/…PqmS6zA1zDkLq58-zgAA&oe=62E99348
https://mars.nasa.gov/resources/26895/mars-sample-return-concept-illustration/
https://upload.wikimedia.org/…Services_for_Artemis_Program_%2847974872533%29.jpg
https://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2022/07/20220729masten.jpg
https://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2020/04/masten_lunar_lander_0.jpg
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/…MoeMeYRzR13uP1Ejg&oe=62E98470
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/…UG2WpdrqwSusppg&oe=62E9ED96