Další týden je za námi a tentokrát to byl opravdu napěchovaný kosmický týden! Například jsme se dočkali celé řady kosmických startů a tomu budou odpovídat i témata článku. Kosmotýdeník vám jako vždy přinese přehled těch nejzajímavějších událostí, které těchto sedm dní přineslo. Hlavním tématem bude tentokrát start indické rakety PSLV v nejlehčí verzi, která vynesla řadu zajímavých nákladů. Budeme se také věnovat startu Atlasu V, přípravě nosiče Super Heavy Starship, či startu Launcher One. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Indická PSLV letěla letos podruhé
Indie si během posledních dvou let prošla malou kosmickou krizí a v současnosti jsou kosmické starty indický raket relativně vzácné. To se však začíná pomalu měnit a tento týden k tomuto pozitivnímu vývoji přispěl i úspěšný start nosiče PSLV ve verzi CA (Core Alone), během kterého bylo na nízkou oběžnou dráhu Země vyneseno devět kusů užitečných zařízení. Schválně nepíšeme družic, jelikož si během tohoto startu odbyl svoji premiéru upravený čtvrtý stupeň rakety, který po dokončení vynesení nákladu zahájil svoji ověřovací misi, během které slouží jako základní platforma pro přístroje a družice, které využívají jeho pohonný a energetický systém a také stabilizaci.
Zdroj: https://spaceflightnow.com/
PSLV vzlétla v již zmíněné konfiguraci CA, tedy bez přídavných raketových stupňů na tuhé pohonné látky. Tento start byl druhým orbitálním startem Indie v roce 2022. Byl také zároveň 15. startem varianty PSLV-CA, druhou specializovanou misí společnosti NewSpace India Limited (NSIL) a 16. startem PSLV z její druhé startovací rampy. PSLV je hlavním nosičem Indie. Raketa si svoji premiéru odbyla v roce 1993, kdy nahradila starší, slabší a nepříliš úspěšné nosiče SLV a ASLV. V současnosti má nosič na kontě 55 startů, přičemž pouze dvakrát došlo k fatální nehodě a jednou k částečnému selhání – naposledy v roce 2017.
Hlavním nákladem mise byla družice DS-EO určená pro snímkování Země s vysokým rozlišením. Družice byla vyvinutá společností ST Engineering a singapurskou Agenturou pro obrannou vědu a technologie, což je divize pro akvizice a vývoj systémů singapurských ozbrojených sil.
Hmotnost družice DS-EO byla při startu 365 kilogramů. V přehledu mise zveřejněném na svých internetových stránkách ISRO uvedla, že družice DS-EO nese elektrooptické, barevné zobrazovací zařízení, které má shromažďovat snímky pro „klasifikaci půdy“ a sloužit potřebám humanitární pomoci a pomoci při katastrofách. V loňském projevu však vysoký singapurský vládní představitel uvedl, že družice DS-EO bude rovněž podporovat národní bezpečnost země. Její služby tak bude využívat i singapurská armáda.
Družice DS-EO bude „lépe vyhovovat potřebám singapurských agentur a úřadů, například pro námořní bezpečnost a detekci ropných skvrn, a umožní společnosti ST Engineering rozšířit její komerční služby v oblasti snímkování“, řekl Teo Chee Hean, ministr singapurské vlády a vládní koordinátor pro národní bezpečnost.
Společnost DS-EO dělala první singapurská družice pro radarové pozorování, pojmenovaná NeuSAR. Podle Úřadu pro vesmírné technologie a průmysl, singapurského národního úřadu pro vesmír, byla družice NeuSAR o hmotnosti 155 kilogramů postavena národními laboratořemi DSO, výzkumnou agenturou singapurské armády.
Zdroj: https://spaceflightnow.com/
Singapurský národní úřad pro kosmický prostor uvedl, že NeuSAR je průkopníkem pro budoucí komerční konstelaci radarových zobrazovacích družic. Sonda obsahuje radarové užitečné zatížení se syntetickou aperturou, které je schopno poskytovat snímky zemského povrchu ve dne i v noci a za různých povětrnostních podmínek, aniž by optické zobrazovací družice byly omezeny osvětlením a oblačností.
Družice NeuSAR bude snímat pozemní i mořské oblasti a je schopna detekovat malé změny mezi dvěma průlety nad stejnou oblastí. Podle singapurského národního úřadu pro vesmír by konstelace šesti podobných družic mohla pozorovat stejnou oblast každou hodinu.
Družice DS-EO a NeuSAR byly postaveny společností Satrec Initiative, jihokorejským výrobcem kosmických družic, který se specializuje na mise určené pro pozorování Země.
Třetí singapurskou družicí na misi byla SCOOB 1, CubeSat vyvinutý na Nanyangské technologické univerzitě. Družice nese sluneční spektrální senzor pro pozorování Slunce a jeho energetického výkonu.
Zdroj: https://upload.wikimedia.org/
Po vypuštění tří singapurských družic na oběžnou dráhu přišel na řadu čtvrtý stupeň PSLV, který začal sloužit jako experimentální platforma se šesti indickými užitečnými náklady. Horní stupeň byl upraven pro prodloužený provoz a obsahuje proto solární panely pro výrobu vlastní elektrické energie na podporu hostovaných experimentů. Součástí je také akumulátor a systém řízení orientace. Tento stav umožňuje hostujícím zařízením zvolit jednodušší stavbu. Každý z experimentů tak nemusí být součástí samostatné družice, která potřebuje vlastní solární panely, akumulátor, komunikaci a orientaci. To vše poskytuje upravený čtvrtý stupeň. Podobnou architekturu nabízí také společnost RocketLab.
ISRO a NSIL mají v nadcházejících měsících naplánovánu řadu dalších misí. Po tomto startu bude další na řadě start rakety SSLV. Půjde o nejnovější indickou raketu a první indický specializovaný nosič malých družic. Její start je naplánován nejdříve na srpen s družicí pro pozorování Země (EOS)-2.
Po SSLV bude následovat další mise PSLV s EOS-06 a několika dalšími družicemi. EOS-06 měl původně odstartovat již na tomto startu rakety PSLV, ale kvůli zpoždění nákladu se přesunul na budoucí let PSLV-CA. Tento let odstartuje nejdříve v září 2022. V roce 2022 by měly následovat další dva starty, které obslouží varianta rakety PSLV-XL a k návratu se chystá také raketa GSLV MK.III.
Kosmický přehled týdne:
SpaceX se na Twitteru pochlubila dvěma velmi zajímavými snímky ze základny Boca Chica, kde probíhá testování systému Super Heavy Starship. Díky dvěma fotografiím jsme mohli nahlédnout na spodní část stupně Super Heavy B7 a na motory lodi Starship S24. Super Heavy je osazen 33 metanovými motory Raptor 2 pro použití v atmosféře. Starship 24 má tři motory pro použití v atmosféře a tři Raptory 2 pro použití ve vakuu, které mají výrazně rozšířenou trysku. Tato sestava by měl uskutečnit první skoro orbitální let. Ještě před tím se však můžeme těšit na sérii statických zážehů Super Heavy a už to samotné bude stát za pozornost.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
V sobotu v 10:12 SELČ začal na Floridě přesun rakety SLS z rampy 39B zpět do montážní haly VAB, kde ji čekají poslední přípravy před očekávaným startem. Historicky první start tohoto v současnosti největšího nosiče, by měl proběhnout někdy mezi 23. srpnem a 6. zářím, alespoň na tato data směřuje start NASA. Zde naleznete tabulku, která je doplněna i o možné časy v jednotlivých dnech startovního okna.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Vůbec první noční start malého nosiče Launcher One, který startuje z podvěsu upraveného letadla Boeing 747, se odehrál v sobotu. Při startu bylo vyneseno celkem 8 družic, z čehož 8 bylo pro americké kosmické síly. Video ze startu si můžete prohlédnout níže.
Přehled z Kosmonautixu:
Na tomto místě již tradičně naleznete přehled všech článků, které za uplynulý týden vyšly na webu Kosmonautix. Vydáváme minimálně dva články o kosmonautice denně, pojďme si je nyní připomenout. Začali jsme představením nové mapy Marsu, která byla vytvořena z dat sondy MRO. Další balík cenných dat tentokrát přinesla evropská astrometrická sonda Gaia, která sleduje pohyby milionů hvězd napříč galaxií. Živě a česky jste mohli sledovat start družice CAPSTONE, kterou vynášela raketa Electron společnosti RocketLab. Pro Electron to byl první náklad vynesený k Měsíci. Další článek vám přinesl nepravidelné shrnutí dosavadních událostí a objevů mise amerického vozítka Perseverance a vrtulníčku Ingenuity. Na obnovení vynášení svých družic OneWeb se chystá stejnojmenná společnost, která po ruské invazi na Ukrajinu přišla o svůj hlavní nosič. Informovali jsme vás také o nové zakázce pro firmu Airbus, která postaví družici pro sledování Země. Živě a česky jsme mohli sledovat start rakety Falcon 9, která vynášela telekomunikační družici SES-22. Další článek byl značnou odbočkou od témat, kterým se věnujeme, jelikož se díval do daleké budoucnosti. Odborníci z JPL totiž navrhli mise, které by mohly studovat mimozemské oceány. Živě jste mohli sledovat start rakety Atlas V, jejíž první pokus o start sice kvůli počasí nevyšel, ale nakonec úspěšně odstartovala 2. července. Začaly letní prázdniny a s nimi se vrací i letní seriál TOP 5, který se v prvním déle věnoval pěti zásadním dopadům ruské invaze na Ukrajinu na kosmonautiku. Dobré zprávy přichází od sondy Lucy, která se od vynesení potýkala s ne zcela rozvinutým solárním panelem, který je nyní již skoro celý rozvinutý. Vyšel také tradiční čtvrtletní přehled aktuálních příprav a činností misí Artemis I a Artemis II. Konec měsíce přinesl také tradiční měsíční přehled ve formě seriálu Vesmírné výzvy. Stejně tak jste nepřišli o pravidelný týdenní seriál Vesmírná technika.
Snímek týdne:
Takto krásně byl zachycen úspěšný start rakety Electron společnosti RocketLab, která vynášela svoji první lunární misi. Start proběhl 28. června. Náklad CAPSTONE je CubeSat, který čeká zásadní úkol: vyzkoušet specifickou oběžnou dráhu NRHO, na které zatím žádná družice nepobývala. V dalších letech na ní přitom má vzniknout kosmická stanice Gateway. CAPSTONE tak pro ni vyšlapává cestu. Video ze startu si můžete pustit zde.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Video týdne:
Raketa Atlas V úspěšně odstartovala 2. července v 01:15 SELČ z rampy SLC-41 na kosmodromu CCSFS. Během startu vynesla dvě družice pro americké kosmické síly (WFOV a USSF-12).
Zdroje informací:
https://www.nasaspaceflight.com/
https://www.insightsonindia.com/
https://spaceflightnow.com/
https://en.wikipedia.org/
Zdroje obrázků:
https://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2022/07/dsc0367.jpg
https://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2022/07/20220630dseo.jpeg
https://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2022/07/pslvc53encap.jpg
https://upload.wikimedia.org/…Experimental_Module_%28POEM%29_without_DLA_upper.png
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/…Du8NHeqQ174qZDH31mqFu7kw&oe=62C68005
https://pbs.twimg.com/media/FWrdyF4X0AIplxZ?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/FWrdyF4XoAMvpBk?format=jpg&name=large
https://twitter.com/Kosmo_Michal/status/1543335719384584192
https://pbs.twimg.com/media/FWsHgyfWIAAgE8L?format=jpg&name=large
CAPSTONE se má od Lunar Photonu oddělit za 13,5 hodiny. Jestli to dobře chápu, tak poté bude rovnou pokračovat do svého prvního samostatného apogea ve vzdálenosti 1,3 milionu km od Země. Jaký je další harmonogram? Kdy tam dorazí a jestli se ještě vrátí do perigea a nebo během cesty zpět rovnou zakotví na měsíční orbitě. Má se tak stát až v listopadu, ale to apogeum je extrémní, takže to celé nějakou dobu zabere a možná že by to mohlo vyjít na setkání s Měsícem bez dalšího perigea.
Přeletová dráha CAPSTONE
Díky, je to asi jasný. Balistická dráha je na dlouho. Chvíli jsem dumal, co to může být NIM. Nakonec se z toho vyklubala zkratka ve zkratce 🙂 NRHO Insertion Maneuver. A dočetl jsem se, že po skončení úkolu nebude CAPSTONE jen tak obíhat, ale zvažuje se z bezpečnostních důvodů buď impact do polární oblasti nebo odložení na HD.
Takže LauncherOne nakonec opravdu vynesl jenom 7 družic pro Kosmické síly USA?
Děkuji za upozornění, počet družic jsem napravil 🙂
Nejde jenom o počet. Dvě byly vypuštěny v rámci programu NASA ELaNa. Nevím proč, ale opakovaně se berou programy RSLP a STP jako jedno a to samé, ale tak tomu není.