Vědci již brzy dostanou nový pohled na Mars, který jim poskytne vícebarevná mapa planety s rozlišením 5,6 gigapixelu pokrývající 86 % povrchu Marsu. Tato mapa odhalí rozložení desítek klíčových minerálů. Z těchto údajů mohou vědci třeba lépe porozumět obdobím, kdy na Marsu byla voda. Získají také lepší představu o tom, které oblasti si zaslouží vyšší prioritu pro podrobnější průzkum. První části této mapy zveřejnila NASA v rámci svého systému Planetary Data System. V průběhu dalších šesti měsíců budou uvolněny další, až nakonec bude zkompletován nejpodrobnější průzkum povrchu Marsu v celé dosavadní historii.

Sonda MRO (Mars Reconnaissance Orbiter) mapuje minerály na Marsu už 16 let pomocí svého přístroje CRISM (Compact Reconnaissance Imaging Spectrometer for Mars). Použití detektorů, které jsou citlivé na viditelné a infračervené vlnové délky, umožnilo vědeckému týmu už dříve vytvořit mapy rozložení minerálů ve vysokém rozlišení. Tyto mapy zachycují informace o tom, jak se formovala kůra Marsu a kde ji ovlivňovala voda. Pro vědce byly tyto mapy klíčové k lepšímu pochopení toho, jak jezera, řeky a podzemní vody měnily před miliardami let podobu Marsu. NASA využila data z přístroje CRISM také k mapování za účelem výběru přistávacích oblastí různých sond. Díky těmto informacím se mohli experti rozhodnout, že rover Perseverance přistane v kráteru Jezero, kde prozkoumá dávnou říční deltu.

Téměř globální mapa Marsu vytvořená přístrojem CRISM. Žlutě ohraničena je oblast Nili Fossae, jejíž podrobnější snímky jsou použity v šesti obrázcích náhledového snímku tohoto článku.
Zdroj: https://www.nasa.gov/

První část nové mapy obsahuje 51 000 snímků. Každý z nich vypadá jako pruh, který pokrývá obdélník široký 10 kilometrů,ale dlouhý 540 kilometrů. Tyto oblasti byly nasnímány, když MRO přelétávala přímo nad nimi. Rozlišení je nižší než mapy z CRISM vytvořené pro cílené pozorování, protože data byla pořízena v době, kdy přístroj hleděl přímo dolů. Jde tedy o jinou snímkovací strategii, která byla navržena, aby pokryla většinu povrchu planety.

Schéma přístroje CRISM (Compact Reconnaissance Imaging Spectrometer for Mars)
Zdroj: https://www.nasa.gov/

K získání těchto údajů využil CRISM dva spektrometry. Jeden z nich byl navržen tak, aby mohl zachytit i nejdelší vlnové délky odraženého slunečního infračerveného záření, k čemuž mu pomáhaly tři kryochladiče. Ty se používaly postupně, ale poslední z nich přestal v roce 2017 fungovat. To omezilo možnosti přístroje, který tak mohl sledovat pouze vlnové délky viditelného světla. Jedná se tedy o poslední mapu, která pokrývá původní kompletní spektrum přístroje. Samotný přístroj je nyní v tzv. standby režimu. Možná se ještě občas použije v dalších měsících ke sběru dat, než bude definitivně ukončen jeho provoz.

Během jednoho roku pak bude zveřejněna ještě jedna mapa, která bude tentokrát zaměřena na vlnové délky viditelného světla se speciálním důrazem na minerály obsahující železo. Tato mapa bude mít dvojnásobné prostorové rozlišení oproti poslední mapě. „Výzkum prováděný přístrojem CRISM byl jedním z nejtřpytivějších diamantů v misi sondy MRO,“ říká Richard Zurek, vědec z Jet Propulsion Laboratory v jižní Kalifornii zapojený do mise a dodává: „Analýzy založené na těchto závěrečných mapách poskytnou nové pohledy na historii Marsu pro mnoho dalších let.“

Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/…nili-fossae-as-seen-by-mros-crism-1041.jpg
https://www.nasa.gov/…/2-pia25363-one-of-crisms-final-maps-1041.jpg
https://www.nasa.gov/images/content/122761main_crism-516-400.jpg