Další kosmonautikou nabitý týden je za námi a pro vás je nyní přichystáno nejnovější vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších kosmonautických událostí, které uplynulý týden přinesl. Kosmotýdeník v hlavním tématu tentokrát představí zprávu, že NASA nakoupila další pět misí lodi Crew Dragon pro dopravu posádek astronautů na palubu Mezinárodní kosmické stanice. V dalších tématech se podíváme například na připravovaný první start rakety Terran 1, anebo na vývoz super rakety SLS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

NASA koupila další pět misí Crew Dragonu

Lodě Dragon 2 připojené k Mezinárodní kosmické stanici
Zdroj: https://www.teslarati.com/

Obsluhu západního segmentu Mezinárodní kosmické stanice v současnosti zajišťuje loď Crew Dragon a pokud loď Starliner od společnosti Boeing zvládne i pilotovaný certifikační let, bude mít NASA konečně k dispozici dva nezávislé dopravní systémy, které se dokáží navzájem vykrýt v případě problémů jednoho z nich. Dopravu je potřeba zajistit i na další roky, a ačkoli SpaceX již takřka vyčerpala svůj první kontrakt a NASA už jednou přikupovala další mise, na další roky budou třeba ještě další. NASA proto oznámila, že plánuje zakoupit dalších pět misí pro střídání posádek pomocí lodí Crew Dragon společnosti SpaceX, čímž se smlouva společnosti SpaceX s NASA zvýší na celkem 14 operačních startů, což bude pravděpodobně stačit na to, aby byla Mezinárodní kosmická stanice obsloužena až do roku 2030.

Pět dalších misí Crew Dragon pomůže zajistit, aby NASA měla dva nezávislé poskytovatele dopravy posádek, přičemž SpaceX a Boeing se budou v misích astronautů střídat po šesti měsících a to hned, jakmile agentura certifikuje loď Starliner společnosti Boeing.

Připomeňme, že NASA v roce 2014 udělila společnostem SpaceX a Boeing kontrakty na komerční dopravu posádek na stanici, které pomohly financovat vývoj kosmických lodí Crew Dragon a Starliner. Smlouvy zaručovaly každé společnosti nejméně šest letů na stanici, a to po uskutečnění jednoho zkušebního nepilotovaného letu a jednoho certifikačního pilotovaného letu.

Společnost SpaceX uskutečnila svůj pilotovaný certifikační let v květnu 2020 a zahájila jím realizaci misí a střídání posádek počínaje startem mise Crew-1 v listopadu 2020. V dubnu letošního roku společnost SpaceX uskutečnila již svůj čtvrtý let s rotací posádky pro NASA. Pátá rotační mise má odstartovat v září, následovaná startem Crew-6 v první polovině roku 2023.

Boeing mezitím postupuje v programu Starliner pomaleji. Starliner se minulý měsíc při nepilotovaném zkušebním letu poprvé připojil ke kosmické stanici, čímž konečně splnil klíčový testovací cíl, který byl původně plánován pro demonstrační misi na konci roku 2019, která však musela předčasně skončit.

Loď Starliner při svém prvním nepilotovaném příletu k ISS
Zdroj: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/

Představitelé NASA po úspěšném zkušebním letu Starlineru minulý měsíc uvedli, že první zkušební let posádky Boeingu by mohl odstartovat koncem letošního roku nebo začátkem roku 2023. Za předpokladu, že tento let proběhne úspěšně, mohla by první operační mise Starlineru ke kosmické stanici odstartovat koncem roku 2023.

Většina expedic na Mezinárodní kosmickou stanici trvá přibližně šest měsíců. Společnost SpaceX od zahájení provozu v roce 2020 uskutečnila všechny mise s astronauty NASA, přičemž tím samozřejmě převzala dopravu posádek, kterou dříve zajišťovaly ruské kosmické lodě Sojuz.

NASA však chce, aby se po zprovoznění lodi Starliner střídala SpaceX s Boeingem, přičemž každá společnost by pro agenturu každoročně uskutečnila jednu dlouhodobou misi s posádkou. Do toho samozřejmě nejsou započítány případné komerční mise, které ke stanici uskuteční samotné soukromé společnosti. Může jít například o mise pro společnost Axiom.

„Naším cílem vždy bylo mít více společností pro přepravu astronautů na kosmickou stanici,“ uvedl v prohlášení Phil McAlister, ředitel pro komerční aktivity v NASA. „Společnost SpaceX spolehlivě zvládá zajistit dvě mise s dopravou astronautů NASA ročně a nyní musíme tyto lety doplnit o druhou společnost, abychom pomohli bezpečně uspokojit dlouhodobé potřeby agentury.“

Za předpokladu, že se společnosti Boeing podaří koncem roku 2023 zahájit první operační misi Starlineru, bude svými šesti lety s posádkami astronautů NASA postupně zajišťovat výměnu expedic až do roku 2028. Čtrnáct misí společnosti SpaceX s rotacemi standardních posádek na kosmickou stanici by probíhalo až do roku 2030, čímž by flotila lodí Dragon a raket Falcon 9 společnosti zůstala v provozu až do konce tohoto desetiletí. V budoucnu se SpaceX chystá Falcon 9 i loď Crew Dragon kompletně nahradit systémem Super Heavy Starship, nicméně vývoj tohoto projektu je stále v počátcích a není jisté, zda se podaří jej uvést do provozu.

Kosmická loď Starliner společnosti Boeing je určena ke startům na raketách Atlas 5, které provozuje United Launch Alliance. Atlas 5 to má však také spočítané, protože ULA přechází na nové nosiče Vulcan Centaur. ULA nicméně vyčlenila 6 Atlasů 5 pro operační lety Boeingu se Starlinerem, ale pro případné další lety Starlineru by Boeing musel spolupracovat s ULA na certifikaci rakety Vulcan pro lety s lidmi nebo přejít k jinému poskytovateli nosných raket.

NASA již v únoru oznámila, že zakoupila další tři mise Crew Dragon nad rámec šesti, které byly původně součástí prvního kontraktu. Toto prodloužení smlouvy mělo hodnotu 776 milionů dolarů, tedy asi 64,7 milionu dolarů za jedno místo pro astronauta a jeho dopravu tam a zpět.

Kosmický přehled týdne:

Raketa SLS se tento týden opět přesunula na rampu 39B, kde ji čeká test plnění pohonnými látkami (WDR), během kterého bude centrální i horní stupeň naplněn palivem a okysličovadlem  a dojde ke všem procedurám, jako kdyby mělo dojít ke startu, ke kterému ovšem nedojde. Tento test měl proběhnout již na počátku dubna, kdy se však objevily problémy s ventilem na horním stupni a netěsnostmi na přívodním potrubí rampy i nevhodné teplotě média. Všechny problémy by měly být nyní vyřešeny a zásadní test, který je nutný před samotným startem, by dle prohlášení NASA měl proběhnout mezi 18. a 20. červnem.

Na start se chystá první exemplář nové rakety Terran 1 soukromé společnosti Relativity Space. V záplavě malých nosičů je tohle zástupce trochu těžší kategorie. Na nízkou oběžnou dráhu má být raketa schopná vynést až 1,5 tuny (Electron zvládne 300 kilogramů). Raketa má na výšku 35 metrů a průměr 2,3 metru. Navíc je první i druhý stupeň poháněn motory Aeon spalujícími tekutý metan a tekutý kyslík, které si vyvinula sama firma. Nádrže prvního i druhého stupně jsou navíc tištěny na 3D tiskárně, což umožňuje rychlou implementaci strukturálních změn. Raketa Terran 1 by na svou první misi měla vyrazit během srpna letošního roku. Na Floridu aktuálně dorazil první stupeň této rakety. Terran 1 není znovupoužitelná raketa, ale společnost má plány na větší nosič Terran-R, který už by znovupoužitelný být měl.

Přívoz prvního stupně rakety Terran-1
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Montážní hala u rampy LC-16 na Floridě a raketa Terran-1
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Mnohem blíže ke startu je společnost Astra, které se již tuto neděli v 18:00 SELČ otevírá startovní okno pro její rakety Rocket 3.3 z rampy SLC-46 na Floridě. Na sun-synchronní dráhu má vynést dvojici družic TROPICS pro NASA. Jedná se o CubeSaty, z nichž každý má hmotnost 5,5 kilogramu. Pokud bude start úspěšný, bude se jednat o třetí úspěšný start této rakety. Start budeme sledovat Živě a česky.

Přehled z Kosmonautixu:

V této rubrice naleznete přehled všech článků, které v uplynulém týdnu vyšly na webu Kosmonautix. Vydáváme minimálně dva články o kosmonautice denně, pojďme si je nyní připomenout. Začali jsme zprávou o tom, že v Evropě byla dokončena kostra čtvrtého servisního modulu pro loď Orion. Třetím dílem jsme uzavřeli krátkou sérii o výjimečném řediteli indické agentury ISRO. Sledujeme i zajímavý vývoj pokročilé verze urychlovacích motorů na tuhé pohonné látky, které by od mise Artemis IX měly u rakety SLS nahradit ty současné. Po opravě se na startovací rampu 39B vrátila raketa SLS, která by zde měla podstoupit kompletní test tankování. Dále jsme se věnovali testům, které podstupuje neletový exemplář připravovaného teleskopu Plato. Kvůli problémům při tankování paliva byl odložen start automatické nákladní lodě Dragon 2. Živě a česky jste tento týden mohli sledovat start rakety Falcon 9, která úspěšně vynesla egyptskou telekomunikační družici. Dalekohled Jamese Webba ještě nenaběhl na plný výkon a už schytal pět nárazů mikrometeoroidů. To sonda Lucy a její podpůrný tým pokračují ve snahách o plné rozvinutí jednoho z jejích solárních panelů. Jiná sonda, Europa Clipper, která se má teprve vypravit k měsíci Europa, se přemístila do JPL, kde ji čeká vybavení vědeckými přístroji. Blíže jsme se podívali na to, jak Dalekohled Jamese Webba detekuje nárazy cizích částic. Jedna z nejúžasnějších misí kosmonautiky, dvojice sond Voyager pracuje již 44 let. Podívali jsme se na jejich dosavadní misi. V sobotu pak tradičně vyšel nejnovější díl Vesmírné techniky. Pozvali jsme Vás i na sledování komentovaného startu dvou CubeSatů TROPICS.

Snímek týdne:

Elon Musk se na Twitteru pochlubil fotografií motorové sekce nosiče Super Heavy B7, který je čerstvě osazen 33 motory Raptor 2. Doposud jsme viděli pouze 29 motorů na prvním stupni, nyní je to v letové konfiguraci, kterou by měly používat stupně Super Heavy při letech do kosmického prostoru (alespoň prozatím takové info platí). B7 společně se Starship S24 by měly letět na suborbitální let, během kterého se dostanou nad hranici kosmického prostoru a uskuteční necelý oblet Země. Nicméně v turbulentních proměnách při vývoji je také možné, že prvním nosičem bude B8. Navíc ještě musíme počkat pár dní do vydání stanoviska federálního leteckého úřadu FAA k posudku o vlivu kosmodromu a místních aktivit na místní životní prostředí.

Pohled na 33 motorů Raptor na Super Heavy B7
Zdroj: https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/

Video týdne:

Podívejte se na timelapse vývozu rakety SLS z haly VAB na floridském kosmodromu na rampu 39B. Dvou minutový klip ukazuje tuto činnost ve skvělé kvalitě (až 8K).

Zdroje informací:
https://spaceflightnow.com/

Zdroje obrázků:
https://www.teslarati.com/…/Dragon-C206-C207-C208-C209-NASA-ESA-2-c.jpg
https://www.teslarati.com/…Thomas-Pesquet-ESA-two-dragons-2-crop-c.jpg
https://upload.wikimedia.org/…28iss067e066735%29_%28cropped%29.jpg
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/…3ZeutzyevwLnLleQ&oe=62A9B6EE
https://pbs.twimg.com/media/FUhnKu-XoAErf1z?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/FU65in1WIAE1TaU?format=jpg&name=large