Zkušební verze modulu s užitečným nákladem evropské mise Plato, která má detekovat exoplanety, podstoupila prodloužený pobyt v největší evropské vakuové komoře, aby mohli inženýři vyhodnotit jeho výdrž vůči kosmickým podmínkám. Věda je široce rozkročená a proto používá různé nástroje. Někdy je zapotřebí jeden velký snímač, jindy velké množství malých. Mise Plato (PLAnetary Transits and Oscillations of stars) má za úkol detekovat exoplanety o velikosti Země a využije k tomu pole 26 kamer. To umožní prodloužená pozorování konkrétních hvězd. Kombinace kamer zachytí droboučké variace jasu hvězd způsobené přechodem exoplanety přes jejich kotouček, což odstíní část světla.
Zdroj: http://sci.esa.int
Aby však tato mise mohla fungovat podle plánu, musí její optická lavice, která drží kamery na svých místech, udržet svůj tvar a rozměry. To není snadný úkol, protože lavice se nesmí pohnout, zmenšit i zdeformovat ani v podmínkách, které na sondu čekají v místě jejího fungování – 1,5 milionu kilometrů od Země v libračním centru L2 soustavy Slunce-Země. Právě proto vznikl prvotní strukturální a termální model optické lavice teleskopu PLATO, který byl postaven konkrétně pro zkoušky napodobující kosmické podmínky. Tyto testy obnáší opakované teplotní cykly, aby bylo možné vyhodnotit, jak optická lavice reaguje na změny teploty v kosmickém prostoru. V rámci testů se ověřuje také teplotní rovnováha – měří se provozní teplota, které je za těchto podmínek dosaženo.
Zkoušky proběhly v komoře Large Space Simulator (LSS), jejíž rozměry nemají v Evropě konkurenci. Našli bychom ji ve středisku ESTEC u nizozemského Noordwijku. Na výšku měří 15 metrů a na šířku 10 a sama ESA tvrdí, že je tak prostorná, že by se do ní vešel i známý londýnský double-decker. Jakmile jsou horní a boční přístupové průlezy uzavřeny a utěsněny, začnou výkonné pumpy odčerpávat vnitřní atmosféru. Vznikne tak téměř vakuum – prostředí je miliardkrát řidší než atmosféra na hladině moře. Tuto úroveň je možné v komoře udržet po dobu několika týdnů, kdy probíhají zkoušky. Během nich může skrz stěny komory proudit kapalný dusík, který vytváří chlad kosmického stínu.
Zdroj: https://www.esa.int/
Testy zkušebního exempláře v LSS začaly na konci března a byly úspěšně dokončeny ve třetím květnovém týdnu. Tomuto kolu zkoušek předcházely environmentální testy návrhu kamer, které probíhaly jak ve středisku ESTEC, tak i ve SRON, což je zkratka Nizozemského institutu pro kosmický výzkum. Až přijde řada na termálně-vakuové zkoušky letové varianty Plato, bude tato kampaň rozdělena mezi SRON v Groningenu, IAS v Paříži a INTA v Madridu. Očekává se, že by testy mohly začít letos na podzim a budou probíhat do roku 2024, aby byl hardware připraven na start Plato v roce 2026.
Zdroj: https://www.esa.int/
Překlad: Dušan Majer
Přeloženo z:
https://www.esa.int/
Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/…/Plato_s_cave_vacuum_test_for_exoplanet_detection.jpg
http://sci.esa.int/science-e-media/img/3e/PLATO_camera_orig.jpeg
https://www.esa.int/…/23892982-1-eng-GB/Plato_payload_module.jpg
https://www.esa.int/…/ESA_s_new_and_future_exoplanet_missions.jpg
