6. června 2022
Inženýři na Marshallově středisku v alabamském Huntsville 1. června úspěšně otestovali zmenšenou verzi (průměr 61 cm) urychlovacího motoru na tuhé pohonné látky. Při testu provedeném v oblasti East Test Area bylo dosaženo tahu 42 tun. Jednalo se o součást programu BOLE (booster obsolescence and life extension), který má za úkol vyšlapat cestu k vylepšenému návrhu urychlovacích motorů nové verze rakety SLS, která by měla mít premiéru při misi Artemis IX. Urychlovací stupně z programu BOLE budou větší a silnější verzí motorů na tuhé pohonné látky, které se dnes používají na raketě SLS. Díky tomu bude nosič schopen vynášet těžší náklady k Měsíci i dál.
Aktuální test byl druhým ze série, která má zhodnotit nový design motoru s přidaným půlsegmentem, novým palivem, upraveným designem koncové kupole a vylepšeným designem trysky. První test z této série proběhl 2. prosince 2021 a vyvinul tah 34,6 tuny. Při druhém testu použila firma Northrop Grumman odlišné palivo, aby byl motor vystaven maximálnímu při provozu očekávanému tlaku. Inženýři použijí nasbíraná data k analýze, jak si motor za tohoto tlaku vedl. Tyto poznatky se budou hodit i v praxi, jelikož podobného tlaku by mohlo být dosaženo při startu z Floridy za hodně teplého dne.
Třetí test zmenšeného exempláře je zatím naplánován na příští rok. Experti při něm chtějí zhodnotit alternativní materiály pro trysku i izolaci motoru. Podobné testy zmenšených prototypů jsou důležitým krokem na nelehké cestě poznání, jak se budou skutečné BOLE chovat v „životní velikosti“. Týmy už pracují na dokončování finálního designu, aby mohl na jaře roku 2024 na základně firmy Northrop Grumman v Utahu proběhnout test plnorozměrového exempláře.
Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/…/image/sls-4162_motor_test_fire_east_test_area_4.jpg
Rubrika 
Štítky: 
Nahrávání ...
Zajimavá aplikace He3…
https://www.space.com/time-crystals-quantum-computing
A nebude opravdu jediná s ohledem na jeho vlastnosti.
…snad bude SHS uspesna a tyhle motory / SLS IX-XII uz nebudou potreba – je to sobecky pohled, ale kolem roku 2040 budu mit par let do duchodu a videt tou dobou SLS jinde nez v muzeu, by znamenalo, ze jsme se od Apolla skoro neposunuli…vzdyt nejstarsi casti SLS co poleti vznikly hluboko pred rokem 1990 ;-/ tento upgrade je neco jako dnes faceliftovat Wartburg
Ta úroveň modernizace je výrazně vyšší, než co naznačujete. SLS udělá spoustu skvělé práce. SH/SS je sice super, ale je to běh na velmi dlouhou trať.
ARES a SLS jsou ultramaratony s nejistým výsledkem. Měli by opustit block 1B.
SHS s ohledem na to, co SpaceX umí bude rychlík.
Má trochu jinou organizaci práce a kontrolní mechanismy.
Proto jsou a budou úspěšní.
Není možné spoléhat jen na jednu kartu, NASA potřebuje mít vlastní hardware.
To není vlastní hardware NASA. Nasa nic nevyrábí.
A nebo se mýlím?
Sama si sice nic nevyrábí, ale ten vyrobený HW je její. To je ten rozdíl oproti situaci třeba při zásobování ISS – NASA si pouze platí službu, ale HW (rakety a ksomické lodě patří soukromým firmám). Ale SLS a Orion vyrobí firmy pro NASA a pak to bude její raketa a kosmická loď.
Takže boeing ng atd.. prodají něco za nafukující se cenu a jednorázového NASA co se pak už nepoužije?
Nekup to.
Předpokládám, že za vlastní let už zodpovídá nasa. Firmy něco předají a natáhnou ruku.
SLS pro Artemis 9 je plánována jako kompletně nově vyrobená bez použití jakýchkoliv dílů z programu raketoplánu.
A bude predražená rampa?
Pro vojtu.
Pana Horu z Děčína ( viz tvůj odkaz) mám rád, udělal pro fúzi mnoho, ale v 90 ti nezvládá optometrické algoritmy pro řízení fúze jako tae.com a helionenergy. Ostrelovani lasery je energeticky náročné a drahé. Navíc lasery neumí opakovat střelbu v potřebné kadenci.
Alpha energy s fúznim pohonem je aplikace těchto dvou firem. Zvláště tae.com s jejich ceo Binderbauerem je průkopníkem.
Potíž ziskové fúze je její dlouhodobost. Aneutroticka fúze je podmínkou. A pak levné chytré zařízení s mikrovlnným ohřevem, které zabrání turbulencim plazmatu.
FRC je levný koncept.
Pak palivo- peletky. To je alchymie.
Kopernicus od tae to zkombinuje.
Fúze D-D je k lejnu, protože ničí zařízení.
Binderbauer je vyjímečný vědec a technik.
DARPA bohužel vše drží pod pokličkou.
ITER je černá díra na penize.
https://kosmonautix.cz/2022/06/druhy-test-zmenseneho-motoru-budoucich-misi-artemis/#comment-292018
Pro vojtu.
Je a není.
Kouzlo fúze p-B je v náročnosti zapálení. Navíc zisk není tak velký.
Helium3 s deuteriem by tomu pomohlo nižší teplotou.
Navíc helium3 má hodně aplikací. Je to nejmenší molekula.
Zkuste si to najít.
Takže chcete říct, že He3-D fúze, která je náročnější než T-D fúze (kterou taky neumíme udržet stabilní), by měla sloužit jako zdroj rychlých protonů pro p-B fúzi. No, hodně štěstí. Hrátky s jadernými reakcemi v laboratoři jsou jedna věc, ale praktická aplikace je někde jinde. Jeden ze zásadních problémů je v tom, že to většinou předpokládá pulzní režim a naprosto precizní nastavení experimentu. To je v komerční elektrárně věc krajně nepraktická.
Pro He3 samozřejmě existují i jiné aplikace (třeba v kryogenice), ale nějaká extrémní poptávka po tom není.
Přání je pro celý civilizovaný svět.
Je to řešení energetického nedostatku.
Zdali bude FRC pulzní a nebo kontinuální zdroj energie záleží na nastavení a vývoji.
Stacilo by, aby to dodavalo elektřinu spolehlivě v ranní a večerní špičce.
Psal jsem dříve. 1/3 energie z aneuroticke fúze jsou kladně nabité he3- nabije kondenzátor, baterii, 1/3 je teplo ohřátá plazma k přeměně v páru a 1/3 ztráty systému.
Udržet fúzi trvale bude ještě chvíli trvat.
Prosim, naucte se to napred spravne vyslovovat (psat), opravdu to neni ‚aneuroticka‘ fuze jak pisete (i kdyz to vystihuje Vas zpusob vyjadrovani), je to aneutronicka fuze.
A tenhle odstavec jako myslite vazne?:
„Stacilo by, aby to dodavalo elektřinu spolehlivě v ranní a večerní špičce.
Psal jsem dříve. 1/3 energie z aneuroticke fúze jsou kladně nabité he3- nabije kondenzátor, baterii, 1/3 je teplo ohřátá plazma k přeměně v páru a 1/3 ztráty systému.“
Pane na nebi, svata prostoto…
Tady nejde o dodávání ve špičce, ale o to, že experiment se připravuje celé dny (možná hodiny, když to vyladí), pak to blikne na možná nanosekundu a vygeneruje pár kilojoulů energie. To je možná víc než je světelná energie toho urychlovacího laseru, ale jen zlomek toho, co potřebuje celá laboratoř. Automatizovat podobný proces, aby byl navíc energeticky ziskový, je v nedohlednu.
Mám obavu, že jsi zahledeny do ITER.
Zkus si prostudovat tae.com nebo helionenergy.
Jejich přístup je jiný.
Schválně, zdali přijdeš na zásadní rozdíl.
Studovat je fajn, ale jen pokud neskončíte u marketingových materiálů společností. Tento článek jste evidentně četl, ale moc jste si z něj nevzal.
https://www.osel.cz/12255-predbehla-opravdu-australska-hb11-ostatni-fuzni-zarizeni.html
Ja myslim, ze ten odkazovany clanek byste si mel znovu precist predevsim vy sam. Vybiram par citaci primo z toho clanku:
„… Jak efektivní ovšem tento stupeň bude, není vůbec jasné. …“
„… Je však otevřenou otázkou, jak bude reálně fungovat a jakou bude mít účinnost. …“
„… Ovšem prezentace těchto experimentů a dosažených výsledků jako průlomu při cestě k fúznímu reaktoru a elektrárně je hodně velká nadsázka a spíše čisté PR dané firmy. Výzvy, které v daném směru stojí, jsou stále obrovské. A pořád je otevřenou otázkou, zda jsou vůbec překonatelné.“
Takovych stribrnych kulek a nadejnych objevu se uz kolem fuzni energie za ty desitky let vystridalo mnoho. Je to skutecne beh na dlouhou trat. Stale zakladni vyzkum ktery je velmi vzdaleny realne aplikaci. A nakonec bych chtel poznamenat, ze z Vasich prispevku to pokazde vypada, ze jste snedl vsechnu moudrost sveta. Nekolik lidi se Vam tu snazi opakovane vysvetlit, ze to neni tak jednoduche, ale vy je stale jen posilate do …
Ad Ferda: Ehm, to myslíte na mě? Právě na tu kritiku jsem chtěl PetraV upozornit, když pod tím článkem i psal do diskuze.
Ale předpokládám, že odpověď od něj bude, že pan Wagner (autor článku) je stará škola, je příliš zahleděný do projektu ITER a odmítá připustit alternativy.
Psal jsem to jako reakci na PetrV. Ovsem zmylil jsem se v tom, kdo psal ten posledni prispevek – myslel jsem ze to byl PetrV. Pokud jsem se nekoho dotknul, tak se omlouvam 🙂
Patrně jste odkaz nečetl. Škoda.
Váš kolega psal historii jaderných pohonů. Proč nepsát o současnosti?
Výzkum jaderného pohonu jak typu NERVA a nebo tyto 2 popsané pohony je velmi lakavý. A reálný s dnešními znalostmi.
A probíhá již dlouhou dobu.
Zatím to končilo na velké váze takového pohonu a potížích s chlazením.
SHS od SpaceX bude nejvýkonnější raketa na LEO. Mohla by to zvládnout vynést. Dle mne FAA moc SpaceX nebrzdila, protože postavit kosmodrom za rok s nadrzemi atd. je téměř zázrak. Nebyli připraveni.
Navíc budou brzy 2 kosmodromy.
SLS patrně brzy poletí, ale nosnost na LEO je malá. Dtto vulcan nebo NG.
Vše jsou to neproverene systémy podobně jako SHS. Prověří je až lety.
Výše nad LEO se uplatní pohon s vyšším lsp a ten vyrobí firmy blízké armádě.
A vše pod vseobjimajicim programem artemis o kterém rádi píšete ale jen její malé části.
Helium 3 pro fuzi armádu vždy zajímalo. A nejenom ji. Je to byznys.
Mělo být ve vlakne níže pro pana Dušana Majera.
Odkaz:
https://www.space.com/nuclear-power-propulsion-space-defense-innovation-unit-contracts
Vaše nařčení, že píšeme jen o malé části programu Artemis, se nezakládá na pravdě. Úsilí DIU a DARPA není součástí programu Artemis. Ve Vámi odkazovaném článku je to zřetelně rozlišeno.
Uvital bych podrobné info CLPS a HLS, což je součást artemis.
Hodně se u CLPS děje, ale info je mizerné.
DARPA vyvojem pohonu s vyšším lsp jako třetí stupeň podpoří lety mimo LEO.
Nařknout a konstatovat jsou 2 slova a nohou popisovat stejný děj.
K CLPS mohu nabídnout třeba tyto články, které jsme k tomuto tématu vydali.
Možná by to chtělo do shrnutí dávat ty odkazy na dřívější články jako u elonx.cz. Petr Melechin to dělá dobře. Jen jsou zaměření na spacex.
Díky.
Pod každým článkem máte kategorii Další Podobné Články, kde jsou odkazy na 4 tematicky nejpodobnější články (vybírá systém). Pod touto rubrikou jsou pak vypsané štíty (tagy). To jsou klíčová slova zadávaná autorem za účelem propojení daného článku s ostatními na stejné téma / heslo. Není tedy potřeba nic přidávat. Stačí jen, když budou čtenáři využívat služby, které jim už nabízíme. 😉
Díky, budu využívat.
K HLS jsem se podíval do seriálu Gateway
5/2022 aktualita HLS – ano
4/2022 aktualita HLS – ano
3/2022 aktualita HLS – ano
6/2022 ano, opět bude aktualita k HLS
Zapoměl jsem na gateway, nebo Artemis Accords, coz je vesmírnépravo, těžba.
Možná by vám pomohla stromová struktura s popisky a daty k jednotlivým částem artemis.
https://en.m.wikipedia.org/wiki/Artemis_program
https://kosmonautix.cz/stitek/gateway-serial/
Artemis Accords
https://forum.kosmonautix.cz/viewtopic.php?f=44&t=3197&p=115282&hilit=Accords#p115282
Celé je to složitější. Význam helia 3 se trochu přeceňuje, zvlášť když uvážíme v jakém stavu je v současné době vývoj fúzní elektrárny. Osobně si také nemyslím, že by SpaceX skutečně v budoucnu sáhla k dodatečnému třetímu stupni. Jde to proti jejich logice.
Chci se zeptat, jak jste uvazil vyvoj fúzních elektráren? Z ceho jste čerpal?
Pro info, alpha energy z článku vychází z vývoje u projektů tae.com a helionenergy.
Tyto firmy s pomocí AI dosahly obrovského pokroku ve fúzi.
je třeba hledat. Necist jen o ITER.
Fúzní pohon je ve vývoji.
Ano, praktické využití fúzní energie je něco jako let lidí na Mars. Už asi půl století se říká, že se toho dočkáme za 20 let a ještě pár let se to asi říkat bude. 😉
Neříkám, že to není ve vývoji. Určitě je, pracuje se na tom už desítky let – stejně jako u toho letu na Mars se dělají pokroky, vyvíjí se nové metody, postupy, technologie i materiály, které tomu pomohou. Ale pořád je cesta ještě dlouhá.
Snažím se vam naznačit, že firmy pod DARPA s AI dosahly ziskové fúze za relativně malých nákladů.
Teď potřebuji dostatek helium 3 pro https://en.m.wikipedia.org/wiki/Aneutronic_fusion
Zkuste si to nastudovat.
Přeji jim hodně štěstí, nám přeji, abychom se toho dočkali, ale není to pro mne zatím důkaz toho, že bychom se PRAKTICKÉHO uplatnění fúzní energie mohli dočkat před rokem 2040.
Ad PetrV: Doporučil bych Vám držet se rad, které rozdáváte ostatním. Kdybyste si tu aneutronovou fúzi nastudoval, tak zjistíte, že k ní helium-3 vůbec není potřeba. Stačí bór-11 a obyčejný vodík-1. K funkční elektrárně to bohužel nemá o moc blíž než ITER.
Jak to říkal bolek polívka ve filmu, neviděl jsem ji, ale věřím že ji má…
Podobně je to se SLS, věříme offi informacím, které nemusí být pravda. SpaceX při potížích s metaloxovými tanky na starbase taky mlčeli. Celkově jsou ale velmi otevření.
Pravda Musk při posledním videu řekl, toto nesmíme natáčet…
A s fúzí je to naopak. DARPA a ji řízené firmy utajují. Stále je to malá TJ bomba.
A palivo je zatím na Měsíci. p-B fúzi zatím nezvládli. Tedy nitridboranu nadopovaný vodíkem. To je můj favorit.
Tak za deset let uvidíme, kdo měl pravdu. 😉
Neuvažovalo se pro budoucí verze SLS s boostery na kapalná paliva?
Byla to pouze jedna ze dvou možností, které se posuzovaly a zjišťovalo se, která z variant bude výhodnější.
Takže už je finálně rozhodnuto o řešení přes SRB? Děkuji
Northrop Grumman vyhrál 2.12.2021 kontrakt na výrobu letového páru boosterů z programu BOLE pro Artemis 9.
https://spacenews.com/northrop-grumman-wins-nasa-contract-for-sls-booster-production/
Nezdá se vám to jako pomalé tempo? Další test za půl roku?
Vůbec ne. Jak je uvedeno v článku, třetí test už nemá vliv na vývoj plnorozměrového exempláře. Poslouží pouze ke zhodnocení alternativních materiálů, takže se bude muset velká část testovacího exempláře předělat.
Nezdá, čím déle vše trvá, tím více NASA zaplatí a to je přece hlavní důvod toho, proč něco dělají.
Jinak Artemis IX, to by znamenalo někdy rok 2040 pokud dobře počítám. To už jim to SpaceX nahoru vynese komplet, takže tyhle motory už dávno nebudou potřeba.
Obdivuji váš optimismus. Možná si řekneme za pár let a třeba se budete divit.
Máte pocit, že termín Artemis IX v roce 2040 je příliš optimistický? Já jsem doufal, že snad jeden let za dva roky dají. Myslíte si, že to nebudou stíhat a nebo, že dříve dojdou finance?
Program Artemis má zajištěnou výrobu dílů nejméně do 12. mise. Vyschnutí financí bych se také nebál. Moje poznámka o přílišném optimismu cílila na SpaceX.
Mám obavu pane Majere, že se budete divit vy. SpaceX není banda nazdárků z garáže. Má velmi silnou podporu armády, která se nemůže spolehnout na staré kosmické firmy. Armáda je trochu jiný finanční level oproti NASA. Mnoho lidí kritizuje SpaceX, že nemá dobrý 3 stupeň. Ten ale vyvíjí Armáda pod DARPA. SpaceX umožňuje nejlevnější let na LEO.
https://www.space.com/nuclear-power-propulsion-space-defense-innovation-unit-contracts
Starlink je opravdu všestranný system, toho jste si doufám všiml.
A zajišťuje převahu.
Zkuste trochu postudovat a napsat článek.
Děkuji za doporučení, zkusím si o té firmě SpaceX něco zjistit. Zní to zajímavě. Za ty roky o ní od vás slyším poprvé. 😉
Ne, teď vážně. SpaceX se opravdu spousta věcí daří, ale nemůžeme je považovat za všemocné spasitele. Je potřeba si uvědomit, že systém SH/SS je mimořádně náročný a v současné době nedokáže nikdo garantovat, že to opravdu bude fungovat, byť by si to všichni přáli. Jen takový malý příklad – čekal by někdo po skoku SN-15, že během dalšího minimálně roku a čtvrt neproběhne žádný další testovací let? Já vím, povolení od FAA v tom hraje nemalou (byť nikoliv jedinou) roli. Jen chci říct, že i když se SpaceX snaží posouvat dál, ne vždy to jde. Občas se objeví překážky technické, jindy zase administrativní. SpaceX dodržela velkou část věcí, kterou slíbila, ale často to bylo mnohem později – právě kvůli technickým či administrativním překážkám. Proto spíše doporučuji krotit divoká očekávání o tom, že je let lidí k Marsu za rohem a podobně. Vývoj nebude jednoduchý a potrvá nějaký čas. Ostatně sám Musk říkal, že než do SH/SS usednou první lidé, bude muset systém zvládnout stovky bezpilotních misí. To může trvat klidně deset let. Za tu dobu stihne SLS udělat spoustu cenné práce.
P.S. Asi jste myslel 2. stupeň, protože třetí Falcony nemají.
Souhlasím s panem Majerem, SH/SS je pořád ve fázi návrhu kdy není jisté co všechno bude a co nebude fungovat. Proto ty nekritické názory, pomalu jako že už za tři roky SS lítá s lidmi, nelze brát vážně. V SPX nejsou samozřejmě žádní hlupáci, ono je to také celé navržené poměrně chytře, i kdyby nefungovalo všechno podle plánu, základ – supertěžký nákladní nosič směrem nahoru asi fungovat bude a to za cenu výrazně nižší než SLS. Koneckonců F9 taky byla konkurenceschopná i bez reusable 1. stupně a krytů.
Návrh SHS je velmi kvalitní.
SLS bohužel kopíruje složitost a nebezpečnost space shuttle.
Různé pohony, vodík je sám o sobě velmi velmi drahý, špatně skladovatelný a výbušný.
Možná by jste si mohli přečíst toto:
https://www.st-annes.ox.ac.uk/prof-bent-flyvbjerg-senior-research-fellow-finds-that-spacex-is-10-times-cheaper-and-2-times-faster-than-nasa-over-a-study-of-203-comparable-missions/
Srovnávat nebezpečnost SLS a raketoplánu je tak trochu nefér. Raketoplán neměl záchrannou věžičku, SLS ji má. U raketoplánu docházelo k poškození tepelného štítu odpadávajícími kusy z externí nádrže. U SLS vedle centrálního stupně nic není. Orion je až nahoře, takže jej nemůže nic trefit.
P.S. Každá palivo nosné rakety je z vlastní podstaty výbušné. Vybuchnout vám může i raketa na metan či letecký petrolej.
Je třeba jít do fyziky, aby jste pochopil rizika vodíku. Zkuste hledat meze vybusnosti vodiku , metanu, petroleje. A pak specialitu vodikovou křehkost. S vodíkem a výbuchy mají zkusenosti v Litvínově. Nevim, že by bouchl někde LNG.
Proč nepoužívají jako palivo borany? Mají vyšší lsp.
PetrV:
– vodík je nebezpečný možná tak když s ním chcete grilovat na zahradě, ale v průmyslu, natož v aerospace, jsou s jeho zacházením velmi dobré zkušenosti. Naopak má o proti jiným raketovým palivům bezpečnější.
-SHS právě kopíruje klíčové nebezpečné prvky Raketoplánu. Neobsahuje žádný návratový systém, má spoustu single point of failure. Prvky nezbytné pro reentry jsou celou dobu vystavené vnějšímu prostředí. Loď nemusí prorazit jen pěna odpadená z nádrže, ale prakticky cokoliv. Mikrometeority, kosmické smetí nebo i dlouhodobé působení radiace bude pro Starship likvidační.
S se může odpojit od B v případě poruchy B a přistát zpět na rampě. V případě Poruchy S je to fatální stejně jako v případě sojuzu 1, columbie nebo orionu.
Opakuji, koukněte na vlastnosti L metanu a vodíku.
Přistání s S na hůlky zvládnou.
Případně Přistání do moře, jak ukázali s falconem 9.
Budete překvapeni.
PetrV:
Tohle je fatálně špatný přístup…
Kosmická loď 21. století prostě musí být navržená tak, aby jakákoliv porucha fatální nebyla. Jinak to nemá smysl.
Vodík má své problémy, ale prostě to je nejlepší raketové palivo a cílem tak má být jeho problémy vyřešit, ne volit horší palivo. A daří se to už po dekády. Jak říkám, jsou s ním velmi dobré zkušenosti už celé dekády. S metanem zkušenosti moc nejsou.
Mám obavu, že fatálně špatný přístup k vesmírným letům mate vy.
To není kurs vyšívání.
Snížit riziko na úroveň letectví se nepovede i když zrovna C dragon je 100% úspěšný.
SpaceX má velmi kvalitní kontroly. Moc se o tom nemluví.
Je to škoda. To je základ jejich úspěchu.
Nepochopil jste vyhody metanu oproti vodíku, čímž se ukazuje vaše fyzikální neznalost.
S metanem jsou velké pozitivni zkušenosti. Proto je to nejrozšířenější palivo na Zemi tedy zemní plyn, což je hlavně metan. A nejlevnější.
Vodík v průmyslu je max rizikový plyn.
Metan se hůře zapaluje, ale jak vidno, spacex to zvládá opakovaně.
Vodík má jen vyšší lsp, bohužel musí být ve větší těžší nádrží, takže je méně vHodný.
Metan je 4x Vodík a k tomu uhlík.
T
Je to vlastně bezpečný vodík s trochou uhlíku.
PetrV: „V případě Poruchy S je to fatální stejně jako v případě sojuzu 1, columbie nebo orionu.“
Radek: „Tohle je fatálně špatný přístup… Kosmická loď 21. století prostě musí být navržená tak, aby jakákoliv porucha fatální nebyla. Jinak to nemá smysl.“
PetrV: „Mám obavu, že fatálně špatný přístup k vesmírným letům mate vy.“
Fascinuje mě ta neustálá snaha mít pokaždé poslední slovo i za cenu útoku na osobu oponenta.
https://bezfaulu.net/argumentacni-fauly/utok/