Kosmotýdeník 486 (3.1. – 9.1.)

Další týden plný Dalekohledu Jamese Webba je za námi a před vámi je opět přehled podstatných kosmonautických událostí uplynulých sedmi dní. Ačkoliv je JWST právem na předních stránkách všech informačních kanálů, my se v hlavním tématu podíváme na začátek závěrečného testování velmi zajímavé a očekávané mise Psyché. Dále se budeme zajímat o drobnou patálii, kterou řeší vozítko Perseverance na Marsu a nevynecháme ani dění kolem zmíněného dalekohledu, který má za sebou významný milník. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Psyché prochází environmentálními testy

V roce 2022 se dočkáme hned několika startů Falconu Heavy a my se budeme věnovat tomu, který je v očekávání vědecké komunity. V srpnu by se na svoji misi totiž měla vydat americká sonda Psyché, jejímž cílem je stejnojmenná planetka, která představuje typ tělesa, které jsme zatím ještě nikdy zblízka nestudovali. Sonda je navíc zajímavá použitím již osvědčených konstrukcí a také tím, že její práce u planetky Psyché se bude upřesňovat až poté, co k ní sonda doletí. Ze Země totiž tuto planetku známe jen jako malou šmouhu a jakékoli detaily a tvary tak budou překvapením. Sonda se před touto objevnou cestou musí dokonale otestovat a právě to nyní probíhá. Doposud jsme o cílové planetce zjistili její základní zajímavou charakteristiku a sice, že jí tvoří z velké části kovy. Může se jednat o pozůstatek jádra protoplanetky, nebo naopak pozůstatek planetky.

Stavba sondy Psyché

Stavba sondy Psyché
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com/

Tato očekávaná vědecká mise se dostala do finálního výběru v roce 2015 a stala se součástí programu Discovery. V lednu 2017 pak byla definitivně vybrána jako čtrnáctá mise jmenovaného programu. Jakmile bylo jasné, že se tato mise uskuteční, dokončila NASA její finální podrobný plán a tento návrh byl schválen v květnu 2019, což je také počátek spuštění výroby této sondy. Samotná kosmická sonda je založena na ozkoušené platformě Maxar 1300. Maxar tuto platformu dodává jako osvědčenou modulární konstrukci pro komerční družice u Země. Psyché bude jejím prvním meziplanetárním použitím.

Rozměry těla sondy jsou 3,1 × 2,4 metru. Rozměry sondy pak rozšíří poměrně rozměrné solární panely a dvě ramena, na kterých budou vědecké přístroje. Vědeckou náplň mise bude zprostředkovávat sedm vědeckých přístrojů. Se Zemí se bude komunikovat pomocí inovativního laserového komunikačního systému s názvem DSOC (Deep Space Optical Communications). Jedná se o novou technologii, která by měla umožnit přenášet více dat. Vědecké přístroje budou použity již při příletu k planetce a jejich prvotním úkolem bude detailní zpracování tvaru, povrchu a gravitačního pole planetky, protože tyto údaje budou až do příletu sondy neznámé. O tomto problému, který je zajímavou výzvou při plánování obdobné mise, jsme podrobně psali v tomto článku.

Sonda Psyché

Sonda Psyché
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

K získávání snímku bude Psyche používat multispektrální zobrazovací snímač. Ten se bude skládat z dvojice identických kamer, které budou používat filtry k nalezení rozdílů mezi kovovými a složkami jiného složení povrchu Psyche. Druhá kamera se používá k zajištění redundance pro kritickou optickou navigaci. Díky těmto kamerám se budou z oběžné dráhy získávat geologická a topografická data. Mezi další přístroje pak bude patřit magnetometr, či neutronový spektrometr. Ten se použije pro zmapování vnitřního složení planetky.

Všechny vědecké přístroje a vybavení jsou již dokončeny a nainstalovány na sondě. Takto připravená tedy Psyché nastoupila sérii testů, které ověří její konstrukci a připravenost ke startu a kosmickému letu. Aktuálně byla sonda v JPL umístěna do vakuové a kryogenní komory, kde jí čeká testování v prostředí, které bude napodobovat prostředí kosmického prostoru.

Toto testování zabere několik týdnů. Po dokončení těchto testů čekají sondu vibrační testy na vibračním stole. To má ověřit, zda bude sonda schopná přečkat samotný start na nosné raketě. Závěrečné testování bude zahrnovat testy elektromagnetického rušení a testování elektromagnetické kompatibility. Jakmile bude toto testování dokončeno, tým Psyche provede kontrolu provozní připravenosti, aby se ujistil, zda jsou všechny týmy připraveny ke startu a začátku operační mise. Následovat bude klíčový rozhodovací bod E. Tento rozhodovací bod deklaruje připravenost týmu a sondy ke startu.

Psyché bude startovat na Falconu Heavy

Psyché bude startovat na Falconu Heavy
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com/

Pokud vše půjde dle očekávání, čeká sondu v květnu 2022 odlet na Kennedyho kosmické středisko, kde proběhnou poslední testy před startem. Po testech bude sonda naplněna provozními látkami a palivem a dále ji bude čekat připojení k adaptéru rakety Falcon Heavy a uzavření do aerodynamického krytu. Start proběhne z rampy 39A na Floridě a to ne dříve než prvního srpna 2022. Při tomto startu by měly boční stupně Falconu Heavy přistát na přistávacích plochách přímo na Floridě, zatímco centrální stupeň se pokusí o přistání na plovoucí plošině. Společně s Psyché budou vypuštěny také dva CubeSaty, které zamíří k dvojplanetce.

Druhý stupeň Falconu Heavy pak sondu nasměruje k přeletové dráze k Marsu, kolem kterého by sonda měla prolétnout v květnu 2023. Vzdálenost mezi povrchem planety a sondou klesne v nejbližším bodě na 500 kilometrů. Mars se využije pro gravitační manévr, který sondu nasměruje k přeletové dráze k planetce. Sonda během přeletu využije také své iontové motory. 31. ledna 2026 by se Psyché měla dostat na oběžnou dráhu kolem planetky, která má přibližné rozměry 279 km, 232 km, 189 km a velmi nepravidelný tvar, který bývá přirovnáván k bramboře. Sonda bude tuto kovovou planetku zkoumat nejdříve z výšky 700 km, načež se bude během své mise postupně přibližovat k povrchu až k výsledné dráze, která by měla být 85 kilometrů nad povrchem.

Kosmický přehled týdne:

Vozítko Perseverance se na Marsu setkalo s anomálií, která teď bude nějaký čas trápit tým inženýrů. Již 29. prosince proběhl šestý úspěšný odběr horniny, který byl proveden odběrovou vrtačkou vozítka. Odvrtání dle dat dopadlo dobře, nicméně během přesunu vzorku do pouzdra, kde se mají vzorky uchovávat a později se pro ně vydat mise Mars Sample Return, došlo k naměření neočekávaných dat. Před tím, než je vzorek uložen do pouzdra, dochází k odepnutí samotného vrtáku. Při této operaci došlo k oddrolení části vzorku, který napadl na kraj odběrového pouzdra. Bohužel v tomto prostoru tento materiál brání uzavření pouzdra a jeho dalšímu zpracování. Komunikace s roverem a předávání dat z Marsu včetně fotografií trvalo několik dní a teprve v pátek dorazily snímky, které ukázaly popsanou skutečnost. Tým se nyní bude zabývat vyřešením této anomálie. Již při návrhu odběrového zařízení se s podobnými událostmi počítalo, jen je to nyní poprvé, co se to skutečně stalo a tak se postupuje velmi pomalu a obezřetně. Tým v JPL chce mít jistotu, že překážející materiál bude kontrolovaně a bezpečně odstraněn před další prací.

Materiál na místě vstupu do zkumavky

Materiál na místě vstupu do zkumavky
Zdroj: https://mars.nasa.gov/

Možná si vzpomínáte, jak ke konci roku 2021 oběhla internet fotografie z čínského vozítka Yutu-2 – součásti čínské mise Chang’e-4, které operuje na odvrácené straně Měsíce. Na obzoru byl vidět objekt, který mnozí nazývali domem či záhadnou boudou. Operátoři vozítka se proto rozhodli k tajemnému objektu dojet. Ačkoli bylo jasné, že půjde z největší pravděpodobnosti o kámen, zvědavost všech si nedala říct. Operační tým vozítka výrazně vylepšil práci s výkonem a plánováním jízdy, aby Yutu-2 dokázalo za dalšího měsíčního dne dojet k cíli. A ano. Nakonec to je skutečně kámen. Pro svoji jistou podobnost králíčka kousajícího mrkev, ho pojmenovali Nefritový králík. Při této jízdě také vozítko překonalo 1000 metrů ujetých na Měsíci.

Yutu-2 zkoumalo na Měsíci zajímavý kámen

Yutu-2 zkoumalo na Měsíci zajímavý kámen
Zdroj: https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/

Přehled z Kosmonautixu:

V pravidelném přehledu se podíváme na to, co za články za uplynulý týden vyšlo na Kosmoanutixu. Vydáváme minimálně dva články o kosmonautice denně, pojďme si je nyní připomenout. Začali jsme vydáním Vesmírných výzev, které rekapitulovaly kosmonautické události posledního měsíce roku 2021. Čekalo nás také poslední ohlédnutí za uplynulým rokem, když jsme se zajímali, co přinesl rok 2021 na poli nepilotované kosmonautiky. CubeSaty i nadále dokazují, že se i s malou družicí dá dělat velká věda. Cubesat DAILI například prozkoumá složení atmosféry. V úterý pak vyšel další díl seriálu o sovětské vojenské kosmické stanici Almaz. Na nové rampě na Boca Chica proběhl první pohyb záchytných ramen. Nepřišli jste ani o pravidelný čtvrtletní přehled pokroků v přípravě misí Artemis I a Artemis II. Ačkoli je v posledních týdnech právem řeč zejména o Dalekohledu Jamese Webba, i Hubbleův kosmický dalekohled má co říct, například nyní překonal miliardu sekund. Krom velkých obecně známých misí, NASA pracuje také na řadě neméně zajímavějších misí třeba na sledování naší planety. Podívali jsme se na dvě připravované. První orbitální start roku 2022 si odbyl Falcon 9, který vynášel vylepšené družice konstelace Starlink. Start jsme sledovali Živě a česky. Evropa se pomalu ale jistě připravuje na příchod nové rakety Ariane 6, jejíž díly nyní míří na kosmodrom k testování. V startu družic Starlink se objevilo několik nových informací o této síti, kterým jsme pak věnovali samostatný článek. Evropa pomalu nasazuje do nabídky nové rakety Ariane 6 a Vegu-C a aby to vše mělo smysl, musím mít tyto rakety své zakázky. A nyní se několik zakázek objevilo. A na závěr týdne vyšel další díl seriálu Vesmírná technika.

Video týdne:

Video týdne se ohlédne za úspěšným startem Dalekohledu Jamese Webba pomocí evropské rakety Ariane 5. Nově vytvořený sestřih s doprovodnou hudbou ukazuje i doposud neviděné záběry ze startu.

Snímek týdne:

Dalekohled Jamese Webba při svém přeletu k libračnímu bodu L2 a postupném rozkládání dospěl k zásadnímu milníku. V sobotu kolem deváté hodiny večerní středoevropského času byl úspěšně dokončen proces vyklopení druhé ze dvou složených částí primárního zrcadla dalekohledu. Tím bylo rozloženo celé primární zrcadlo a bylo tak v podstatě dokončeno i kompletní rozkládání dalekohledu. Před teleskopem je nyní zejména správné nastavení všech segmentů zrcadla tak, aby mohl pořizovat kvalitní snímky a také závěrečné navedení na oběh kolem bodu L2. Jelikož na dalekohledu nejsou žádné inženýrské kamery, je snímkem týdne rozložené zrcadlo z doby testování na Zemi.

Primární zrcadlo dalekohledu Jamese Webba byla úspěšně rozloženo

Primární zrcadlo dalekohledu Jamese Webba byla úspěšně rozloženo
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Zdroje informací:
https://www.nasaspaceflight.com/
https://mars.nasa.gov/mars2020/

Zdroje obrázků:
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2022/01/Psyche_Mission_spacecraft_highbay2_210824-scaled-1024×683-1.jpg
https://pbs.twimg.com/media/EtPIz7XVgAEUpzr?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/EtPIt3bU4AIbLEi?format=jpg&name=medium
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2022/01/40628438523_c597eabff1_o-1920×1280.jpg
https://mars.nasa.gov/images/mepjpl/PIA20566-WATSON-web21.jpg
https://pbs.twimg.com/media/FImOHg8XEAMpIYp?format=jpg&name=4096×4096
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/v/t39.30808-6/271512845_5160411377303341_425214618865768494_n.jpg?_nc_cat=109&ccb=1-5&_nc_sid=730e14&_nc_ohc=yPWQfF8T-YUAX9ACY5e&_nc_ht=scontent.fprg1-1.fna&oh=00_AT8trUyKGFriCCrfnH_kKS1mKC07Pp6jd_5gZPZRFcbf0g&oe=61DF3DCD

Print Friendly, PDF & Email
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

2 komentářů ke článku “Kosmotýdeník 486 (3.1. – 9.1.)”

  1. Spytihněv napsal:

    Ono se spíš nabízí, že ten balvan pojmenoval Yutu jako správný objevitel sám po sobě, případně na počest svého předchůdce na přivrácené straně, ale do hlavy mu nevidime. Nicméně ano, není ani potřeba přilišná fantazie ke spatřeni nějakého zvířete. Pěkné.

  2. Spytihněv napsal:

    Píše NASA, že diky výkonu Ariane 5 a dvěma „ultra-precizním“ korekčním zážehům teleskopu samotného zbývá palivo na 20 let provozu. Plán byl 5 let, Ariane to prodloužila na 10 a teď už jsme na 20 letech (alespoň tedy pokud jde o potřebné palivo). A to ještě ani nejsme na pracovišti 🙂

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.