6. května 2002 byla založena americká společnost Space Exploration Technologies Corp., kterou dnes známe jako SpaceX. Jejich první raketou byl Falcon 1, dvoustupňový nosič na kapalné pohonné látky, který měl na každém stupni jeden raketový motor. Tato raketa měla za úkol snížit cenu za vynášený náklad až desetkrát oproti běžným komerčním cenám, tedy někde k hodnotě 2200 amerických dolarů za kilogram. To se sice nepodařilo, ale zkušenosti získané při vývoji pak SpaceX využila u dalších raket.
Pokud Vám nefunguje přehrávání ve vloženém okně, klikněte sem a dostanete se na stránku pořadu na Mall.TV. Pokud máte s přehráváním problém, zkuste jej spustit v tzv. anonymním okně prohlížeče.
Vesmírná technika vychází na MALL.TV každý pátek .
Kromě Vesmírné techniky najdete na internetové televizi MALL.TV i další pořady Kosmonautixu. Každý den zde vycházejí Vesmírné zprávy, které informují o dění v kosmonautice. Také zde najdete živě a česky komentované přímé přenosy startů raket pod názvem Vesmírné starty.
Pokud si chcete prohlížet tyto pořady přímo v aplikaci na svém telefonu, tabletu nebo na chytré televizi, zde je návod jak naladit MALL.TV
Hezký den,
byl jsem zvědavý jak moc se snížení ceny k 2200 dolarů za kilogram nepodařilo.
Podle níže uvedených zdrojů byla k 8. červenci 2018 cena za kilogram vynášeného nákladu na raketě Falcon 9 udávána 2720 dolarů za kilogram a v konfiguraci Falcon Heavy dokonce až 1400 dolarů za kilogram.
Space Shuttle $54,500
Electron $19,039
Ariane 5G $9,167
Long March 3B $4,412
Proton $4,320
Falcon 9 $2,720
Falcon Heavy $1,400
Zdroje:
https://en.wikipedia.org/wiki/Space_launch_market_competition
https://ntrs.nasa.gov/citations/20200001093
„NASA Technical Reports Server (NTRS)“. ntrs.nasa.gov. NASA. 8 July 2018. Retrieved 4 January 2021.
Asi Vám v dané pasáži unikla jedna zásadní věc. To nenaplnění cenového cíle se týkalo Falconu 1. Cituji danou pasáž.
„To tedy představovalo přibližně 21 tisíc amerických dolarů za kilogram vyneseného nákladu při kompletním využití nosné kapacity. Nepodařilo se tak splnit původní záměr snížit cenu za vynášený náklad až desetkrát oproti běžným komerčním cenám, tedy někde k hodnotě 2200 amerických dolarů za kilogram.“
O kousek dál říkám:
„Je nutno podotknout, že cíl na výrazné snížení ceny za kilogram vynášeného nákladu se SpaceX podařilo naplnit s nosnými raketami Falcon 9 a Falcon Heavy.“
Jinými slovy: Falconu 1 se to sice nepodařilo, ale Falconu 9 a Falconu Heavy již ano. Ale rozhodně moc díky za hezký přehled a porovnání hodnot u jednotlivých nosičů.
To jsou teoretické ceny při plném využití nosné kapacity rakety. Pro rakety Falcon 9 a Falcon Heavy to bylo spočítáno s využitím tohoto zdroje:
https://www.spacex.com/media/Capabilities&Services.pdf
Reálné ceny i skutečně vynášený náklad jsou však jiné. Nejkřiklavější je to u položky Falcon Heavy. Cena $1,410 odpovídá teoretické ceně 90 milionů dolarů za vynesení teoretického nákladu 63,8 tuny.
Falcon Heavy dosud uskutečnil dva komerční lety:
– 6,5tunový Arabsat-6A na GTO za nezveřejněnu cenu
– satelity mise STP-2 o celkové hmotnosti 3,7 tuny na nízkou a střední oběžnou dráhu Země za cenu vynesení 160,9 milionu dolarů
Problém je, že tyhle ceny se většinou počítají při letu na LEO: je to fér, protože tam doletí všechny rakety. Kdyby se to počítalo podle jiných drah, už to nebude fér, protože ne každí raketa doletí na GTO. U FH je problém, že ani při jedné misi zatím nenesl nic na LEO (a je otázka zda někdy vůbec ponese). Pak je takové porovnávání hodně komplikované.
Přesně tak. Jednotkové ceny za vynesení kilogramu nákladu na GTO jsou udávány zhruba trojnásobné oproti LEO. Snažil jsem se co nejjednodušeji vysvětlit, že pro zákazníky nejsou v současnosti uvedené jednotkové ceny pro Falcon Heavy [na LEO] dostupné.
A to ani teoreticky. Ten výpočet $1,400 odpovídá teoretické ceně 90 milionů dolarů při vynesení teoretického nákladu 63,8 tuny. Jenže teoretická nosnost 63,8 tuny na LEO se týká jednorázové verze FH, zatímco teoretická cena 90 milionů USD se týká plně znovupoužitelného FH (Elon Musk později upřesnil cenu jednorázového FH 150 milionů USD).
V přehledu cen mne překvapila drahota Elektronu a naopak relativní láce Ariane 5 – čekal bych to právě naopak. Škoda že v porovnání chybějí Sojuz a Vega. Ale přesto díky, zajímavé!
Sice starší údaje, ale pro doplnění.
http://www.parabolicarc.com/2017/08/18/ride-space-costs-days/
Nebylo by v rmci tohoto seriálu taky něco o SpinLaunch ?
https://en.wikipedia.org/wiki/SpinLaunch
V seriálu Vesmírná technika jsme otevřeni všem tématům. Máme však jedno jediné pravidlo, přes které nejede vlak. Musí jít o projekty již existující a alespoň nějaký čas provozované, či rovnou přímo už vysloužilé. Uvažované projekty tedy do projektu nedáváme. Dokonce neinformujeme ani o existujících projektech, které teprve čekají na start. Lidé se nás třeba často ptali na to, zda neuděláme JWST. Rádi ho uděláme, ale nejdříve třeba za pět let.