Další kosmonautikou napěchovaný týden je za námi a je tak ideální čas si shrnout ty nejzajímavější kosmonautické okamžiky uplynulých sedmi dní. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma zvolil selhání rakety Electron při její dvacáté misi. Podíváme se však také na současné snahy společnosti Rocket Lab o znovupoužitelnost této rakety. V dalších tématech se vypravíme třeba do daleké budoucnosti, pro kterou se začala ověřovat možná návratová mise na Titan, anebo na aktuální novinky z Boca Chica. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Dvacátá mise Electronu měla hořkosladkou příchuť

Ne každý den je posvícení a dobře o tom vědí všechny firmy a agentury, které létají do kosmického prostoru. Společnost Rocket Lab si při svém dvacátém letu jejich malé rakety Electron vybrala další nepříjemné chvíle, když při zapálení motoru druhého stupně došlo k jeho nečekanému vypnutí a tím byla celá mise ztracena. Respektive ne úplně celá. Náklad vynesen nebyl, ale samotná firma zaznamenala dílčí úspěch, když se jí již podruhé podařilo zachránit první stupeň. Ale hezky popořadě.

V sobotu ve 13:11 SELČ odstartovala z novozélandského kosmodromu firmy Rocket Lab raketa Electron, na jejíž palubě byly dvě snímkovací družice BlackSky Global (každá o váze 55 kilogramů). Mise nazvaná „Running Out of Toes“ byla dvacátou misí rakety Electron, při které mělo dojít také k pokusu o záchranu prvního stupně rakety, který byl navíc od předchozího pokusu vylepšen. Samotný start proběhl po odkladu kvůli výškovému větru dle plánu a zažehlo se všech devět motorů Rutherford. První stupeň pak dle plánu pracoval 2 minuty a 30 sekund, kdy byly motory vypnuty a stupeň úspěšně odhozen. Po chvíli se zapálil jeden motor Rutherford s upravenou expanzní tryskou pro použití ve vakuu. Nicméně prakticky ihned po zážehu došlo ke zhasnutí motoru a ten se již nenastartoval. Druhý stupeň v té chvíli neměl dostatečnou rychlost pro usazení na oběžné dráze a tak po chvíli i s nákladem shořel v atmosféře Země. „Je nám hluboce líto, že náš zákazník BlackSky ztratil svůj náklad. Rozumíme ohromnému množství práce, která je vložena do každé družice, a pociťujeme vážnost její ztráty a z toho vyplývající zklamání. Náš tým tvrdě pracuje na tom, aby problém identifikoval, napravil a byl co nejdříve bezpečně zpět na rampě,“ řekl Peter Beck, zakladatel a výkonný ředitel Rocket Lab. „V jeden z našich nejtěžších dnů, pracoval náš tým skutečně profesionálně a rychle na zajištění příčiny této chyby. Náš tým je odolný a naší nejvyšší prioritou zůstává bezpečný a spolehlivý návrat k plánovaným startům pro naše zákazníky. Z této nepříjemné události se poučíme a znovu se vrátíme na start.“ Dodejme jen, že šlo o třetí selhání za dosavadních dvacet misí této rakety.

Jak již bylo řečeno, nákladem byly dvě družice BlackSky Global, které jsou určeny ke komerčnímu snímkování povrchu Země s rozlišením kolem jednoho metru na pixel. Družice této konstelace jsou vybaveny snímacím systémem SpaceView-24, tedy optikou o průměru 24 centimetrů. Jejich operační dráha je ve výšce 500 kilometrů, ze které jsou schopny pořizovat snímky s rozlišením 0,9 až 1,1 metru na pixel. Každá z družic je schopná vyprodukovat až tisíc snímků denně a to dokonce i ve formě videa. Krom raket Electron byly družice této vznikající konstelace vyneseny i raketami PSLV a Falcon 9. Tento start měl být již druhým s raketou Electron v roce 2021, přičemž Rocket Lab má nasmlouváno dalších šest startů s tímto nákladem.

Zajímavým aspektem startu však byla i vydařená záchrana prvního stupně. Záchrana to neměla být plná, jelikož měl stupeň dopadnout na padáku do oceánu, což pro raketový stupeň není zrovna příznivé prostředí. Zatím se jedná stále o experimentální pokusy, které mají ověřit celou koncepci. Později by měly stupně snášející se na padácích chytat vrtulníky ještě za letu.

V rámci tohoto letu prý dokonce došlo k vůbec prvnímu znovupoužití některých částí prvního stupně. Z předchozí ověřovací mise „Return to sender“, při které se vůbec poprvé pokoušela raketa Electron dopadnout na padáku na mořskou hladinu, byly při tomto startu použity některé 3D tištěné komponenty palivového systému.  Samotný stupeň však prošel některými dílčími úpravami, které spočívaly zejména ve vylepšené tepelné ochraně motorové sekce, která při návratu zpět atmosférou dostává značně zabrat. Stupeň vstupuje nebrzděn a při průchodu atmosférou dosahují teploty na spodní části rakety až 2 400 stupňů Celsia. Na rozdíl od Falconu 9 nemá palivové rezervy pro provádění motorických brzdění a přistání.

Důvodem, který vede společnost ke snaze o znovupoužitelnost prvních stupňů rakety Electron je snaha o větší kadenci startů, která by umožnila uspokojit zájem menších zákazníků, kterých je po světě stále více. Dle prohlášení Petera Becka se ukázalo, že vylovený první stupeň z první návratové mise byl v nečekaně dobrém stavu. Agresivní mořská voda nepoškodila tolik komponent, kolik očekávali. V dobrém stavu byl i samotný plášť rakety. V návaznosti na tyto příznivé skutečnosti, plánuje Rocket Lab uskutečnit ještě jeden start se záchranou prvního stupně v letošním roce.

Dalším velkým krátkodobým cílem společnosti je zahájit starty z rampy, která se nachází na východním pobřeží Spojených států, na základně Wallops ve Virginii. Starty z této rampy ještě nebyly zahájeny proto, že se ještě dokončuje systém automatického ukončení letu (AFTS), který je podmínkou pro starty z tohoto kosmodromu. Společnost byla poněkud překvapena náročností vývoje tohoto na první pohled jednoduchého systému, který má za úkol zničit raketu v případě, že při letu dojde k nepředvídatelné události. Vývoj si sice vyžádal vyšší cenu, než byla očekávána, ale výhody z provozu rampy na tomto kosmodromu jasně převažují.

Kosmický přehled týdne:

NASA udělila velmi zajímavý grant v rámci programu pro podporu inovativních a pokročilých konceptů (NIAC) vědeckému týmu z Glenn Research Center. Grant ve výši 125 000 dolarů má zajistit počáteční finance pro zjištění proveditelnosti konceptu, který by mohl navrhnout misi, jež by byla schopná přivést na Zemi vzorky z měsíce Titanu! Tento měsíc je velmi zajímavý tím, že nám může pomoci nahlédnout do hluboké minulosti sluneční soustavy a pomoct pochopit, jak vznikla i naše planeta a podmínky, které vedly ke vzniku života. Stejný tým již dříve pracoval na konceptu ponorky, která by na Titanu prozkoumávala pobřeží místních metanových jezer. Mise by mohla navázat na Dragonfly, která by měla startovat v roce 2026 a jejímž úkolem bude vyslání dronu do atmosféry tohoto měsíce. Tato mise by naopak měla být vybavena návratovou raketou s metanovým pohonem pro návrat zpět na Zemi i se vzorky z povrchu. Na rozdíl například od Marsu, se na Titanu dá přistát podstatně jednodušeji. Jeho atmosféra má asi 1,5 násobek pozemského tlaku a tak k brzdění stačí aerodynamický štít a následně padáky. Na přistání tak není třeba vyrábět drahý a komplexní raketový sestupový stupeň (jako třeba u vozítka Perseverance). Lander prostě měkce dosedne na padácích. Výhodou je i na metan bohatá atmosféra. Na rozdíl od Marsu se zde metan nemusí chemicky vyrábět, ale velmi zjednodušeně stačí trubka a čerpadlo. Start ovšem neočekávejme v nejbližších deseti letech. Jedná se o začátek dlouhé cesty jednoho projektu, který se třeba nakonec může ukázat jako slepá cesta.

Na základně Boca Chica, kde SpaceX staví a testuje své prototypy lodí Starship a nosičů Super Heavy se usilovně pracuje. Cílem je stále orbitální mise lodi Starship již v létě a tak se tam celá základna mění doslova před očima. Níže naleznete pár snímků z aktuálních aktivit na základně.

Přehled z Kosmonautixu:

V této rubrice na vás čeká přehled všech témat, kterým jsme se v rámci našich článku v uplynulém týdnu věnovali. Vydáváme minimálně dva články o kosmonautice denně, pojďme se na ně proto nyní podívat. Začali jsme zprávou o aktuálním stavu nového aerodynamického krytu, který bude létat na nové evropské raketě Ariane 6. Tématem přelomu současného a minulého týdne, byl neřízený zánik velkého centrálního stupně největší čínské rakety CZ-5B. Ten nakonec zanikl nad Indickým oceánem. V rámci příprav návratu na Měsíc probíhá celá řada dílčích proměn, vylepšení a implementace nových technologií do současné americké kosmické infrastruktury. Jednou z novinek je vylepšené testovací středisko, ve kterém se otestuje připravovaný lunární rover VIPER. V úterý vyšel další díl seriálu o nerealizované americké vojenské stanici MOL. Zajímavou zprávou se stala také ta, že NASA dala souhlas k realizaci čistě komerční pilotované výpravě na Mezinárodní kosmickou stanici. Vyšel také pravidelný měsíčník, který informuje o aktuálním vývoji příprav a stavby stanice Gateway. Dnes to bylo v duchu konstatování toho, že tato stanice u Měsíce bude přístavištěm pro realizaci výprav na povrch Měsíce. I nadále nás evropský astronaut Thomas Pesquet zásobuje parádními snímky exteriéru i interiéru stanice ISS a proto vyšel další Thomasův fotokoutek. Americká sonda, které se podařilo odebrat vzorky z planetky Benu s názvem OSIRIS-REx, započala svůj návrat zpět na Zemi. Známý japonský podnikatel, který plánoval letět k Měsíci v lodi Crew Dragon a nyní počítá se Starship, si předtím užije turistický let na Mezinárodní kosmickou stanici v lodi Sojuz. SpaceX se nevzdává svého ambiciózního plánu, vyslat ještě během letošního léta loď Starship na orbitální let. Všechny přípravy proto vrcholí a základna Boca Chica je extrémně živá a plná souběžných přípravných prací. Podrobně jsme také rozebrali v té době pouze plánované přistání prvního čínského landeru na povrchu Marsu. Věnovali jsme se také kosmické navigaci, která by mohla začít využívat pulsary. Na závěr týdne pak vyšel pravidelný video seriálový týdeník Vesmírná technika a pozvali jsme Vás ke sledování startu Falconu 9 s družicemi Starlink.

Snímek týdne:

Obrázkem týdne se stává poslední snímek planetky Bennu, který pořídila odlétající americká sonda OSIRIS-REx. Ta nyní míří zpět k Zemi a veze očekávané vzorky z povrchu této planetky. K Zemi by vzorky měly dorazit v září 2023.

Video týdne:

Čína v sobotu úspěšně přistála na povrchu Marsu se svým landerem a vozítkem Zhurong. Tento první a hned úspěšný pokus o dosažení povrchu Marsu si zaslouží uznání. Čína při té příležitosti uvolnila animaci, která ukazuje, jak měla celá přistávací sekvence vypadat.

Zdroje informací:
https://www.nasaspaceflight.com/
https://space.skyrocket.de/
https://www.rocketlabusa.com/
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/E1XtxSsX0AMnykq?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/E1ctZKcWUAMzPcV?format=jpg&name=4096×4096
https://twitter.com/SpacePadreIsle/status/1393281177897869320/photo/3
https://twitter.com/considercosmos/status/1393633055663865866
https://scontent.fprg4-1.fna.fbcdn.net/…=082e6faca5c5bc80ece9b07018b94331&oe=60C60EC3
https://i.postimg.cc/pdCXVbVy/SN16.jpg
https://pbs.twimg.com/media/E1Y6OiBXIAAhfoV?format=jpg&name=large
https://cdn.mos.cms.futurecdn.net/PMaKVifAwzsSN73nYqL3EK.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/…/7EB8C630-3E36-490E-9CCE-7E3D0C52FB0D.jpeg
https://www.nasaspaceflight.com/…C9F3-4AF7-8893-8D9468D94639-1920×1078.jpeg
https://www.nasaspaceflight.com/…0DB3-4A98-9723-261D0FFD73EC-1920×1080.jpeg
https://www.nasaspaceflight.com/…/15B863E0-A614-411A-9AAC-067FF8F2CDBF.jpeg