SpaceX to s orbitální misí letos myslí vážně

Když jsme v polovině března vydali článek pojmenovaný „Orbitální let Starship ještě letos?“, ve kterém jsme představili smělý plán provést let sestavy Super Heavy / Starship mířící na oběžnou dráhu ještě v červnu letošního roku, byla na místě určitá opatrnost. Starship v té době ještě neměla ani jedno úspěšné přistání a výroba Super Heavy nebyla zrovna rozjetá. A to raději ani nemluvím o výstavbě orbitální rampy a obslužné věže. Dva měsíce ale utekly jako voda a máme tu pokračování příběhu – Starship SN15 si připsala úspěšné přistání, ve výrobní sekci se objevují díly pro Super Heavy BN3 i Starship SN20, které mají podniknout orbitální let a rampa pro starty celé sestavy roste úctyhodným tempem. Její prvky se skládají na nedalekém místě a pak se pouze jeřábem usadí na konstrukci. Je toho potřeba udělat zcela jistě ještě hodně, ale není pochyb o tom, že nyní jsme orbitálnímu letu mnohem blíže, než před dvěma měsíci.

Stav plošiny Phobos na začátku března.

Stav plošiny Phobos na začátku března.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Jestli jsme si v půlce dubna pochybovačně ťukali na čelo a při pohledu na termín orbitálního letu jsme si mumlali cosi o Muskově konstantě, dnes se spíše drbeme za uchem a říkáme si: „Co kdyby…“. Své polínko do ohně včera přiložil Federální telekomunikační úřad FCC (Federal Communications Commission), když zveřejnil čtyřstránkový pdf dokument s několika obrázky. Obsah si ale zaslouží minimálně pozvednuté obočí – vyplývá z něj, že SpaceX opravdu uvažuje o orbitálním letu v letošním roce. Z dalších informací je pak vidět, že červnový termín stále platí – ba co víc, hovoří se i o konkrétnějším termínu – k letu nedojde dříve, než 20. června. To je za měsíc a týden! Ano, svou roli zde zcela jistě sehraje Muskova konstanta a termín se nestihne, ale je to další ukázka toho, jak SpaceX šlape do pedálů. Jak si ukážeme na dalších odstavcích, je potřeba mít na paměti, že tento termín je mimořádně smělý a z mnoha důvodů mu hrozí odklad. Zbývá totiž ještě udělat opravdu velké množství práce.

Plánovaná dráha Super Heavypři prvním orbitálním letu počítá s návratem k pobřeží Texasu.

Plánovaná dráha Super Heavy při prvním orbitálním letu počítá s návratem k pobřeží Texasu.
Zdroj: https://apps.fcc.gov/

Jak by měl samotný první orbitální let vypadat? Startovat se má z texaské základny Boca Chica. Není to sice v dokumentu výslovně uvedeno, ale je velmi pravděpodobné, že se využije budovaná orbitální rampa. Sestava pak nabere směr nad Mexický záliv a 169 sekund po startu se vypnou motory na Super Heavy. Za dvě sekundy dojde k oddělení Super Heavy, která doposud pracovala, od Starship, která 5 sekund po separaci zažehne své motory Raptor. Super Heavy by měla provést zpětný zážeh (boostback), který ji však nenavede zpět nad pevninu – přistávat by se mělo asi 32 kilometrů od pobřeží. Opět nikde není specificky uvedeno, na čem by se mělo přistávat. Jelikož je však v dokumentu uvedeno slovo „touchdown“, které se používá pro suché přistání, mohlo by se jednat o plošinu Phobos / Deimos. Samotné přistání by mělo přijít 495 sekund po startu.

Starship má dosáhnout oběžné dráhy.

Starship má dosáhnout oběžné dráhy.
Zdroj: https://apps.fcc.gov/

Starship o chvíli později dosáhne oběžné dráhy – konkrétně je vypnutí motorů plánováno na čas T+521 sekund. Bude to poprvé, kdy Starship dosáhne oběžné dráhy, ale moc dlouho si tohoto stavu užívat nebude. K dispozici sice nemáme žádné parametry plánované oběžné dráhy, případně čas deorbitačního zážehu, ale v čase T+5420 sekund by měla Starship přistát. Jelikož let bude trvat 90 minut, nedojde k celému oběhu kolem Země. Nabízela se i úvaha, že dráha bude jen o chlup suborbitální a žádný deorbitační zážeh nebude potřeba, ale to vylučuje tato pasáž z dokumentu: „Orbitální Starship bude pokračovat v letu nad Floridským průlivem. Dosáhne oběžné dráhy, než provede cílené motorické přistání zhruba 100 kilometrů od severozápadního pobřeží ostrova Kauai, přičemž půjde o měkké přistání do oceánu.

Přistání Starship do vody u havajského ostrova Kauai.

Přistání Starship do vody u havajského ostrova Kauai.
Zdroj: https://apps.fcc.gov/

Je tedy pravděpodobné, že se Starship pokusí dosáhnout nulové rychlosti nad volnou hladinou, ale zřejmě nebude probíhat pokus o její záchranu. Úřad FCC dále v dokumentu uvádí: „SpaceX chce během letu shromáždit maximální množství dat, aby mohla kvantifikovat dynamiku vstupu do atmosféry a lépe porozumět tomu, co stroj zažívá v letovém režimu. Ten se totiž extrémně obtížně přesně předpovídá, či výpočetně simuluje. Získaná data pomohou ukotvit všechny změny v návrzích designu a konceptu operací po prvním letu. Pomohou také vytvořit lepší modely pro použití v prostředí interních simulací.

Jelikož je FCC komunikační úřad, nemohou v dokumentu chybět ani údaje o komunikačních pásmech pro tento test. Orbitální stupeň (Starship) má svou telemetrii posílat přes družice v pásmu 2287,5 MHz a přes pozemní stanice v pásmech 2211,0 MHz, 2247,5 MHz a 2272,5 MHz. Pohonný stupeň (Super Heavy) má svou telemetrii posílat pouze přes pozemní stanice v pásmech 2364,5 MHz, 2370,5 MHz a 2382,5 MHz.

Údaje o komunikačních pásmech vyhrazených pro první orbitální let Starship.

Údaje o komunikačních pásmech vyhrazených pro první orbitální let Starship.
Zdroj: https://apps.fcc.gov/

Tolik tedy údaje z dokumentu. Ačkoliv je to povzbudivá zpráva, je potřeba mít stále na paměti, že jde o extrémně smělý plán s mimořádně agresivním termínem, který předpokládá, že vše půjde velmi dobře. Osobně si myslím, že problémem nebude postavit Starship SN20 a Super Heavy BN3, ani získat pro ně dostatek motorů Raptor. Větší výzvou bude zajištění správného fungování Super Heavy, která zatím nemá na svém kontě ani jeden test. Čas do avizovaného termínu se krátí a otazníky kolem Super Heavy narůstají. První sestavený exemplář BN1 posloužil pouze ke zkouškám sestavování a poté byl rozebrán. Z BN2 bylo zpozorováno jen pár dílů, což by mohlo naznačovat, že půjde o zkrácený testovací exemplář. A pak už je tu BN3, která má být podle březnového plánu určena k orbitálnímu letu. To znamená, že by Super Heavy neměla žádné testovací lety a šla by rovnou na orbitální let.

10. května bylo druhé a třetí patro obslužné věže v pokročilé fázi montáže.

10. května bylo druhé a třetí patro obslužné věže v pokročilé fázi montáže.
Zdroj: https://forum.nasaspaceflight.com/

Nejužšími hrdly celého plánu jsou však hned dva prvky – vzletová rampa s obslužnou věží (které si dovolím považovat za jeden funkční celek) a přistávací plošina pro Super Heavy. Pokud se má opravdu letět za měsíc a kousek, troufám si říct, že tomu aktuální stav obou prvků neodpovídá. SpaceX sice pracuje ostošest, ale nemyslím si, že stihne za měsíc postavit 150 metrů vysokou obslužnou věž u orbitální rampy. O přestavbě bývalých plošin Phobos a Deimos na přistávací oblasti pro Super Heavy, máme méně informací, ale ani u nich se nezdá, že by měly být za měsíc připraveny do služby.

Sečteno a podtrženo, SpaceX se nedá odepřít tah na branku a napínání termínů až na samotnou hranici, ale červnový termín se téměř jistě nestihne. Osobně si ale myslím, že i když také v tomto případě zafunguje Muskova konstanta, není to žádná tragédie. I kdyby se první orbitální let Starship posunul na konec letošního roku, stále půjde o velmi rychlé tempo vývoje.

Brendan Lewis vytváří pravidelné souhrny vývoje prototypů Starship a Super Heavy. Tento obrázek je z 8. května.

Brendan Lewis vytváří pravidelné souhrny vývoje prototypů Starship a Super Heavy. Tento obrázek je z 8. května.
Zdroj: https://postlmg.cc/

Zdroje informací:
https://apps.fcc.gov/

Zdroje obrázků:
https://apps.fcc.gov/els/GetAtt.html?id=273481&x=
https://pbs.twimg.com/media/EvwCFubXAAMPoDn?format=jpg&name=large
https://forum.nasaspaceflight.com/…52398.0;attach=2032614;image
https://i.postimg.cc/vHT9ztrR/status.jpg

Print Friendly, PDF & Email
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

47 komentářů ke článku “SpaceX to s orbitální misí letos myslí vážně”

  1. David R. napsal:

    Uvedená doba letu 5420″ = 90’20“ je o 1’50“ víc, než 1 oblet Země ve výšce 200 km. S ohledem na otáčení Země, pokud tedy a chceme přistát v místě startu, je třeba počítat oblet + navíc ten kus, o který se Země za tu dobu pootočí. To je cca o úhel 22,5° a odpovádá to pak době letu 1. kosmickou rychlostí cca 94 minut. Jenže raketa neletí ihned po startu plnou rychlostí, takže potřebuje cca 4 minuty navíc, a návrat do atmosféry také nějaké minuty přidá. Dostáváme se ke 100 minutám (Země se nám zase o chlup pootočí, ale čert to vem), ale ve zprávě je 90 minut, kde je tedy chyba?
    Osobně se domnívám, že místo startu a přistání se budou nejspíš lišit. Není také vyloučeno, že se počítá spíš s RUD než s přistáním, a pak přesné místo nehraje velkou roli.

  2. Kamil napsal:

    Tak tohle byla bomba č.2 včerejšího večera. Furt to říkám, žijeme v nových kosmických časech nejen americké kosmonautiky, ale celosvětové

  3. petrH napsal:

    Přistání SS mají naplánované hodně daleko. Skoro to vypadá, že čekají že se jim bude rozpadat ještě ve vzduchu a tak chtějí mít dráhu hodně nad mořem. Bude se jim ale špatně monitorovat stav a vylovit jí než se potopí také nemusí být k zahození. Pokud jí dostanou dolů v celku tak by mohla vydržet plavat na hladině a vylovit jí nemusí být tak nereálné.

    • ventYl napsal:

      Musk sa aj vyjadril, ze nejaky cas a niekolko startov potrva, kym orbitalnu cast dostanu na zem vcelku. Strata siestich motorov sa asi v tejto faze vyvoja uz da tolerovat, takze so suchym pristatim sa nepocita. Motory este asi aj tak nie su dost spolahlive na to, aby sa dali pouzit opakovane pre let na orbitu, takze ak sa podari soft landing na hladinu, bude plus, ze sa da urobit inspekcia lode, motory uz nemusia byt letuschopne. 20+ raptorov na SH uz je nasobne vacsia strata a SpX zrejme predpoklada, ze s jej pristatim nebudu zasadne problemy. Pomer minimalneho tahu k hmotnosti bude iny ako u F9, takze SH moze byt celkom v klude schopna visu.

      Plosina, ak by sa mala pouzit cisto ako pristavacia platforma, nepotrebuje byt nejako zasadne prerobena, v podstate z nej len treba odmontovat vsetko zbytocne. Kedze riziko nejakeho toho zlyhania je aj tam nenulove, bude vyhoda, ak na plosine nebude zatial ziadne odpalovacie zariadenie.

      Akoze, v ten termin velmi neverim, ale celkovo je to doable.

      • Vojta napsal:

        Stejně mi to přijde trochu zvláštní. Trénují přistání StarShip a když už se to povede a má se dostat na orbitu, tak se přistávat prakticky nebude. Buď počítají s tím, že se StarShip rozpadne během vstupu do atmosféry a chtějí otestovat jen její chování ve volném vesmíru a počáteční fázi návratu (potud v pořádku) nebo má na přistání naději, ale stejně ji nechají žbluňknout do oceánu. Hmm…

        Vypadá to, že zatím nemají hotovou navigaci, která by dokázala dostatečně přesně navést loď na sestupovou trajektorii (respektive potřebují ji otestovat v reálných podmínkách), tak nechtějí riskovat, že nechtěně trefí něco na pevnině a na plovoucí plošinu je StarShip moc velká.

  4. KarelT napsal:

    Nahoru to jde snáz, viz. testy Starship, čili dostat se na oběžnou dráhu letos mohou stihnout. Ale přistát vcelku se SH je jiná věc. Rozmlátit 27 Raptorů (nebo kolik jich tam bude) je drahý špás, to už není jako tři motory u Starship. Ale možná mají nějaké staré verze co už nebudou vhodné na nic jiného, takže to tolik vadit nebude. A přistát se Starship z oběžné dráhy bude další oříšek. Čili tipuji že pár let ještě zabere, než to celé dotáhnou.
    Nicméně to ukazuje, že postavit tak velkou raketu může i ne zrovna obří státní firma, když má špičkové konstruktéry, organizaci a vedení. Rusko, Japonsko, Evropa a Čína má určitě minimálně podobné, ne-li větší peníze jako SpaceX a supertěžký nosič nepostavili, a to ani jednodušší jednorázovou verzi.

    • MichalTupy napsal:

      Myslim ze jste stale v rezimu starych poradku, space x nestavi rakety rok ale mesic, odpalovaci rampu ne roky ale mesice. a chyby resi ne v ramci mesicu ale tydnu. jestli uz stavi bn 2 i bn tri tak dokonce roku muzem byt na bn 7 – 8 a nekolika orbitalnich letech, jako to tenmpo je cca co mesic to jedna raketa… to je neskutecny .

      • KarelT napsal:

        Jaké staré pořádky máte namysli ? CrewDragon se vyvíjel mnoooho let a než dotáhli F9 aspoň do verze 1.1 taky trvalo roky. Rampu na CD taky neměli za pár měsíců. Byť stavějí určitě rychleji než ostatní, pořád jde o vývoj testovacích prototypů a celkově nejde o měsíce, ale roky, kdy si poprvé skočil StarHopper, jako fakt před pár měsíci, já bych řekl že to bude brzo skoro dva roky.

    • petrH napsal:

      řekl bych, že jen přistát s SH velký problém nebude. Pokud na to jdou bez zkušebního letu rovnou tak tam se tam nějaká chyba může ukázat a proto přistanou na plošině, ale to problém až takovej nebude.
      Horší bude návrat SS. Tam je příliš mnoho neznámého.
      SH bude zajímavá až jí budou chytat, ale k tomu máme ještě pár měsíců.

  5. Borin napsal:

    Konecně zpráva nebo vize, kterou jsem čekal. Proč netestovat paralelně s přistávacím manévrem i další scénáře letu kolem Země a mechanizmus brzdění, přistání. Proč čekat na ověření počtu raptorů k zážehu a na správné vyklopení noh.

    • Dannz723 napsal:

      Protože když narazíte na problém v jednom z levných základních testů, tak pak musíte zahodit výsledky mnohem pokročilejších testů a začít celou testovací větev od píky. Elonovy firmy spíš jsou cestou softwarového vývoje. Nepracovat na druhém milníku, dokud nemáte ten první zajištěný.

      • Borin napsal:

        Co jste uvedl je možné obrátit i na druhou stranu.
        Možná při testech zbrždění SS při vstupu do atmosféry z orbitálniho (nebo návratového lunárního) letu zjistí, že kruhový průřez SS není pro udržení polohy bezpečný a navrhnou jiný, třeba přibližně lichoběžníkový. Pohyblivé manevrovací plochy totiž také pro tuto fazi musí otestovat, jestli přežijí.

  6. MichalTupy napsal:

    Hoper skocil pred necelymi dvema lety po roce skocila SH a ted uz letela 15 ka to jsou roky mezi jednotlivymi starty? A hlavne CD se stavel z velke casti dle standardu nasa, 100 pocitej a jednou let. Testovaci vez pro BN bude pouzitelna za mesic az dva, to nejsou roky. A ten pokrok je snad jasny.. a co by ted delali v 10 ti kilometrech musi jit dal.

  7. David R. napsal:

    Elon opět boduje. Ušetří za likvidaci trosek, a potápění u břehů Havaje k vraku kosmické lodi, to bude absolutní turistická senzace! Kam ten chlap na ty nápady jen chodí.

  8. Dannz723 napsal:

    Je to pouze můj názor, ničím nepodložený… možná snad zdravým rozumem 🙂

    Ale vůbec nepočítám s tím, že by SpaceX napadlo se pokoušet u prvního orbitálního letu o záchranu. Podle mě oba stupně se prostě pokusí o „soft landing“ na hladině. Jen takový test, jak by to vypadalo. A až se jim to podaří tak jak si představují, tak jen posunou místo přistání z mořské hladiny zpět na Boca Chica.

    Co se týče druhého stupně, tam může trvat klidně i desítky pokusů, než se jim podaří projít atmosférou bez úhony až k mořské hladině. Takže Phobos/Deimos za těch pár let možná už budou připraveny a budou mít povolení pro ukotvení na otevřeném moři.

  9. ESA 1 napsal:

    V článku je: samotné přistání příjde 495 sekund po startu. To je asi jasný překlep ne?

  10. ESA 1 napsal:

    U poslední fotky v članku je že Brendan Lewis vytváří pravidelné souhrny vývoje prototypů. Rád bych věděl jestli je vytváří např. Každý týden nebo každých 10 dní a kde jsou k vidění.

  11. Adam Rrezzaabek napsal:

    Tak mě napadlo, jestli SX nemůže na přistání pro zatím použít plošinu na F9. Zvláště, pokud pracují na třetí (respektive čtvrte, JRTI byly dvě) plošině, tak by nemuselo být tak těžké ji udělat větší/pevnější/silnější, aby na ní mohla SH přistát

  12. stanleysla napsal:

    No nevím jak vy ostatní ale E.M. si vždy stál tvrdě za svým a věřím jeho plánům stejně tak jako věřím jemu samotnému a jeho ambicím. Kdybych nesledoval jeho postup s vývojem raket od začátků a že za posledních pár let dosáhl neskutečných výsledků tak bych hodně pochyboval. Ale takhle bych se nedivil. Už se neskutečně těším na záběry toho kolosu, až se odlepí ze země, motory zaburácí a celá sestava se dá do pohybu.

  13. stanleysla napsal:

    A ještě jako dodatek k mému minulému komentáři. Chtěl bych moc moc moc poděkovat jedinému ,, i když vím že za tím stojí práce více lidí“ ale panu Dušanu Majerovy kterého jsem sledoval ještě na seznamu od úplných začátku a dál pokračuji na mallu. To díky vám mám o kosmonautice a všem kolem ní tolik nasbíraných vědomostí. Nemám maturitu ani vysokou a prřekvapuji lidi kolem sebe s vyšším vzděláním než mám já s tím kolik toho o kosmonautice vím. Vždy mě dostane otázka – ty jsi se dál na studium že o tom nevíme!!! Takže Dušan Majer DEKUJI VAM ZA VŠE!!!!

  14. David R. napsal:

    Kupodivu to tu nezaznělo a asi už to tu nikdo nepřečte, ale existuje jeden pádný důvod proč SX postupuje právě takto: Protože i se ztrátou horního stupně, tedy Starship, je systém velmi lukrativní pro vynášení Starlinků. Pokud se Starship bezpečně dostane na LEO a vysype tam 300 starlinků, naprosto spolehlivě se tím zaplatí.

    • Adam Rrezzaabek napsal:

      Hlavně létání na orbitu bez úspěšného přistání je navíc dobrý způsob jak se naučit přistávat

      • David R. napsal:

        … hlavně levný. Za cenu 4 klapek a nalepení destiček.
        Co by byla paráda ale nestane se to – kdyby se k sledování vstupu do atmosféry použila havajská observatoř.

        • Adam Rrezzaabek napsal:

          Doplním/opravím, že destičky se nelepí, ale šroubují (četl jsem) či nacvakávají (viděl jsem).
          Jinak si myslím, že Hawajská observatoř by byla trochu overkill. Myslím, že kamery na klapkách dávají samy dost pěkný pohled. A případně může SpaceX strčit to nákladového prostoru něco, co jim tu SS natočí z třetí osoby.

          • David R. napsal:

            Destičky… vím. Kamera… video z přistávacích plošin se seká a to je proti reentry šumařina. Kdyby ho opravdu potřebovali, pro vývoj a ne jen pro diváky, tak, s nějakým kapalinou chlazeným žáruvzdorným sklem by to snad šlo. Ale pro vývoj by potřebovali vysokorychlostní kameru aby to mělo smysl. A to se zas nepřenese online. Tj. záznam do blacboxu a jeho vylovení. Tipuji že to dělat nebudou. Poběží telemetrie a video kde bude letící a svítící tečka.

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.