Gateway (květen 2021)

Plán NASA vybrat jednoho nebo dva dodavatele pilotovaného lunárního landeru vyústil 16. dubna z rozpočtových důvodů v rozhodnutí o podpisu jediné smlouvy – se SpaceX v hodnotě 2,89 miliardy dolarů. Důvodem byl obrovský rozdíl mezi tím, kolik peněz NASA na program požadovala pro fiskální rok 2021 a tím, kolik skutečně obdržela. Rozpočet ve výši 850 milionů dolarů znemožnil při snaze o udržení termínu přistání na Měsíci v roce 2024 v rámci mise Artemis 3 výběr druhého alternativního dodavatele. Podrobný popis odůvodnění rozhodnutí jsme přinesli v minulém dílu. Podle nového záměru by konkurenceschopnost a zastupitelnost mezi dodavateli dopravních služeb landerů měla být vytvořena až v další fázi, do které bylo druhé pilotované přistání přesunuto. V rámci této fáze je plánováno nejméně šest rutinních misí. Každý vybraný dodavatel by před certifikací provedl jedno demonstrační přistání a po certifikaci by získal nárok na zajištění minimálně dvou rutinních misí. Na Průmyslovém fóru 3. května NASA potvrdila, že v této fázi bude výchozím bodem pro požadované služby dopravy posádek na Měsíc stanice Gateway, pohybující se na oběžné dráze Měsíce NRHO.

NASA původně chtěla udržet konkurenční prostředí i pro fázi vývoje landeru pro přistání v roce 2024, ale rozpočet přidělený Kongresem nepodporoval ani jediný kontrakt. Platby za splnění jednotlivých milníků vývoje landeru podle harmonogramu SpaceX odpovídaly rozpočtu až po jejich aktualizaci ze strany SpaceX. Termín 2024 pro demonstrační pilotované přistání na Měsíci byl pro uchazeče stanoven již při vyhlášení výběrového řízení a stále je uváděn jako cíl.

Proti výběru SpaceX jako dodavatele landeru však obě vyřazené společnosti podaly protest k Úřadu pro vládní odpovědnost GAO. Oba protesty jsou založeny na argumentaci procesních chyb během výběru, na nesprávném posouzení všech tří návrhů a na nepřiměřeném zvýhodnění SpaceX v technickém hodnocení.

Dopravu astronautů na trase Země-NRHO-Země zajistí kosmická loď Orion a nosná raketa SLS. Motorová sekce centrálního stupně SLS pro Artemis 3 byla 1. dubna v továrně MAF vyzvednuta z buňky G budovy 114. V budově 103 do ní bude integrována tahová struktura pro uchycení motorů RS-25. V květnu budou v MAF zahájeny práce i na centrálním stupni pro Artemis 4.

Dopravu astronautů na trase Země-NRHO-Země zajistí kosmická loď Orion a nosná raketa SLS. Motorová sekce centrálního stupně SLS pro Artemis 3 byla 1. dubna v továrně MAF vyzvednuta z buňky G budovy 114. V budově 103 do ní bude integrována tahová struktura pro uchycení motorů RS-25. V květnu budou v MAF zahájeny práce i na centrálním stupni pro Artemis 4.
Zdroj: https://images-assets.nasa.gov

Argumentace procesních chyb je založena na tvrzení, že NASA měla svůj přístup k landeru revidovat nebo výběrové řízení stáhnout, jakmile bylo jasné, že nemá finanční prostředky na podporu dvou společností s termínem přistání 2024. Rozhodnutím o výběru jediného dodavatele místo veřejně deklarovaných dvou úředníci NASA podle vyřazených společností změnili základní pravidla soutěže v době, kdy obě společnosti již nemohly svoje nabídky změnit. Společnosti navíc argumentovaly, že NASA stále deklarovala důležitost pokračování vývoje landeru v konkurenčním prostředí a že výběr jediného vítěze byl v rozporu s obecným trendem NASA vybírat více týmů pro klíčové komerční kosmické programy v zájmu podpory konkurence a zálohování pro případ, že jeden tým selže.

Pokud nebylo možno kvůli nedostatku financování pokračovat ve výběru dvou společností, měla NASA upravit poptávku tak, aby odrážela nový rozpočtový výhled, zahájit diskuse s uchazeči a umožnit jim znovu předložit nabídky, nebo poptávkové řízení zcela stáhnout, zrušit a začít znovu. NASA měla na výběr několik rozumných a zákonných alternativ, například umožnit konkurenceschopnost v určitých částech vývoje, což by umožnilo ostatním společnostem pracovat pouze na koncepcích landerů pro pozdější udržitelnou část programu a nenutilo je rušit vytvořené pracovní týmy.

Další námitka zvýhodnění SpaceX se týká vyslání smluvního úředníka NASA počátkem dubna do SpaceX k dodatečnému vyjednávání o aktualizaci konečného cenového návrhu. Obě společnosti argumentují, že v zájmu rovných práv a při deklarované snaze o výběr dvou společností měla NASA vyjednávat se všemi uchazeči.

Návrh landeru společnosti Blue Origin

Návrh landeru společnosti Blue Origin
Zdroj: https://www.blueorigin.com

Blue Origin se v protestu vyjadřuje ke všem stránkám svého návrhu, které NASA označila jako slabé a tvrdí, že toto hodnocení bylo chybné. Například k deklarované slabině nutnosti recertifikace všech prvků landeru pro pozdější čtyřčlenné posádky namítá, že výběrové řízení bylo jen na lander pro pilotované demonstrační přistání na Měsíci s dvoučlennou posádkou. Následující udržitelné fáze se čtyřčlennými posádkami se poptávka netýkala. Blue Origin mimo jiné zmiňuje i to, že jednotlivé prvky jejího landeru mohou být dle podané nabídky vyneseny během pouhých tří startů existujících raket (nebyly specifikovány, ale zřejmě byl myšlen Atlas V), zatímco nosič landeru SpaceX (Super Heavy) není v současnosti v provozu a jak sama NASA uvedla v prohlášení o výběru, koncept SpaceX je komplikovaný a s vysokým rizikem. Tyto slabosti však NASA v hodnocení nezohlednila.

Dynetics v protestu také rozebírá všechna hodnocení, které NASA označila jako slabiny. Pozastavuje se nad skutečností, že před rokem NASA hodnotila jeho koncept landeru v technickém ratingu jako „velmi dobrý“ a nyní „nevýznamný“, přičemž design se nezměnil, pouze byl vylepšen. Například k nadváze svého návrhu landeru Dynetics vysvětluje, že svoji strategii pro redukci hmotnosti definoval během jednotlivých společných přezkumů s NASA a že během nich poskytl podrobnosti až na úroveň komponent, aby prokázal svůj závazek snižovat hmotnost landeru. NASA má k dispozici komplexní informace a Dynetics v protestu uvádí, že slabé technické hodnocení odůvodněné slovy „Dynetics nedokázal doložit“ postrádá racionální základ.

Návrh landeru společnosti Dynetics

Návrh landeru společnosti Dynetics
Zdroj: https://dyneticshls.com

Po podání protestů NASA pozastavila práce na plnění smlouvy se SpaceX až do rozhodnutí GAO. Úřad GAO má nyní 100 dnů na rozhodnutí, zda jsou stížnosti oprávněné a pokud ano, určí další postup. Stodenní lhůta vyprší 4. srpna.

V závodě Strategic Fabrication Center společnosti Aerojet Rocketdyne jsou vyráběny motory RS-25 pro centrální stupně CS-5 a CS-6 raket SLS, určených k vynášení kosmických lodí Orion pro pilotované mise ke Gateway. Na fotografii letová tryska výr. č. 6007 pro CS-6.

V závodě Strategic Fabrication Center společnosti Aerojet Rocketdyne jsou vyráběny motory RS-25 pro centrální stupně CS-5 (Artemis 5) a CS-6 (Artemis 6) raket SLS, určených k vynášení kosmických lodí Orion pro pilotované mise ke Gateway. Na fotografii je letová tryska výrobního čísla 6007 pro CS-6.
Zdroj: https://www.nasa.gov

NASA mezitím vydala 28. dubna směrem k americkým průmyslovým společnostem žádost o informace, podle níž zkoumá možnosti otevření nové akviziční strategie pro nákup rutinních komerčních pilotovaných lunárních přistávacích služeb, které mají navazovat na počáteční demonstrační misi SpaceX. Požádala společnosti, které mají zájem o poskytování služeb přepravy astronautů ze stanice Gateway na povrch Měsíce a zpět, aby jí tento zájem sdělily. Agentura deklarovala, že chce napomoci připravenosti amerického průmyslu na toto úsilí, a proto hledá informace o faktorech, které by komerční společnosti motivovaly k podávání nabídek na budoucí smlouvy LETS (Lunar Exploration Transportation Services), které NASA hodlá používat pro rutinní přistání na Měsíci v rámci programu Artemis. Lhůta na podání odpovědí byla stanovena do 6. května.

Ještě před samotnou výzvou LETS na rutinní služby landerů NASA plánuje podpořit komerční partnery v udržení dosavadních návrhů landerů a v jejich dalším vývoji při současném snižování rizik, práce směrem k technickým normám a testování vyspělosti architektury a komponent. Na červen proto připravuje vyhlášení soutěže na sedmi- až dvanáctiměsíční financování partnerství počínaje přibližně srpnem až říjnem. Soutěž bude plně otevřena průmyslu Spojených států a NASA uvažuje o podpisu několika smluv s jednotlivými částkami až do výše 15 milionů dolarů. V žádosti o informace z 28. dubna NASA mimo jiné požádala společnosti o komentáře k životaschopnosti této částky a k době plnění smluv. Jedním z cílů smluv má být vypracování a certifikace integrovaných řešení přistání na Měsíci se schopností zadávat opakující se mise ve stejné struktuře kontraktu. Plnění těchto smluv však musí skončit před vydáním výzvy na soutěž o smlouvy LETS.

Vize stanice Gateway s připojeným Orionem, zásobovací lodí Dragon XL a lunárním landerem pořízeným v rámci smlouvy LETS

Vize stanice Gateway s připojeným Orionem, zásobovací lodí Dragon XL a lunárním landerem pořízeným v rámci smlouvy LETS
Zdroj: https://www.nasa.gov

NASA plánuje zadat smlouvy LETS jednomu nebo více průmyslovým partnerům prostřednictvím úplné a otevřené soutěže. Soutěž LETS je zamýšlena jako nová soutěž o zajištění rutinních letů na Měsíc, které mohou, ale nemusí být koncipovány na dosavadních návrzích landerů. Návrhy musí obsahovat milníky vedoucí k udržitelnosti a ke snižování rizika konceptu landeru. Následné smlouvy na zajištění přepravních služeb mezi Gateway a povrchem Měsíce by měly obsahovat fixní ceny s výplatou podmíněnou splněním milníků.

V rámci smluv LETS NASA očekává nejméně šest rutinních pilotovaných misí s frekvencí až jedné mise ročně. Každý poskytovatel by získal smlouvu na jeden demonstrační let a po certifikaci nejméně na dvě rutinní přistání. Všechna tato čísla jsou však pouze odhady, přičemž skutečný letový manifest bude záviset na rozpočtu. I na určení konkrétního počtu dodavatelů je podle NASA zatím příliš brzy. Kromě objemu budoucích rozpočtů to závisí i na zpětné vazbě z průmyslu. NASA vítá i případné návrhy na využití landerů, určených pro mise pro NASA, i pro další komerční mise mimo NASA. Výchozím bodem pro požadované služby dopravy posádek NASA na povrch Měsíce bude stanice Gateway na oběžné dráze NRHO. Právě zde do landeru nastoupí posádka. Doprava posádky ze Země na Gateway a zpět nebude součástí smluv LETS.

Průvodní obrázek k oznámení žádosti o informace k záměru pořízení komerčních skafandrů

Průvodní obrázek k oznámení žádosti o informace k záměru pořízení komerčních skafandrů
Zdroj: https://www.nasa.gov

Podobnou komerční strategii nyní NASA zvažuje i pro pořízení lunárních skafandrů, podpůrného vybavení a podpůrných služeb. Dne 14. dubna proto zveřejnila žádost o informace, skrz kterou hledá zpětnou vazbu z průmyslu ohledně této strategie, pokud by došlo na její realizaci. NASA požaduje od respondentů informace, které by mohly ovlivnit budoucí rozhodnutí o zadávání zakázek.

Výzva však slouží pouze pro informační a plánovací účely a nelze ji vykládat jako závazek NASA. Účelem je pouze sběr informací, využitelných pro případné pozdější vydání výzvy k podávání nabídek. Respondenti nebudou informováni o výsledcích. Termín pro odpovědi na výzvu byl stanoven do 29. dubna.

Zástupci NASA od žádosti očekávají, že obdrží informace ohledně proveditelnosti přesunu aktivit na model založený na službách. Tržní spolupráce by podle záměru měla umožnit využít nápady ze soukromého sektoru a zlevnit průzkumné plány programu Artemis.

Představa průzkumného skafandru xEMU z dubna 2020

Představa průzkumného skafandru xEMU z dubna 2020
Zdroj: https://www.nasa.gov/

NASA by komerčnímu průmyslu poskytla všechna příslušná data o své konstrukční a vývojové práci.  Podle nové strategie by jeden nebo více komerčních partnerů ve spolupráci s NASA navrhli, vyvíjeli, vyrobili, testovali a udržovali letové a výcvikové vybavení xEVA. To by zahrnovalo skafandry a související hardware, který by byl použit během misí Artemis na povrchu Měsíce a na kosmických stanicích Gateway a ISS. Mezi související hardware NASA řadí například sady geologických nástrojů, pomocné vybavení a rozhraní roverů pro podporu misí na povrchu Měsíce. Komerční partneři by také školili astronauty a monitorovali stav systémů xEVA během vesmírných vycházek.

NASA by tedy přešla na model, kdy by místo dosavadního vlastního vývoje kupovala služby poskytnutí skafandrů xEVA od komerčních partnerů. Zatím však bude souběžně s touto zakázkovou činností pokračovat v interním úsilí o návrh a vývoj vlastního systému xEVA a průzkumného skafandru xEMU.

Zdroje informací:
https://spacepolicyonline.com/
https://spacenews.com/
https://www.nasa.gov/
https://www.nasa.gov/
https://www.nasa.gov/
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/EzMSjDmVcAIEzRt?format=jpg
https://images-assets.nasa.gov/…/MAF_20210401_ARTIII_ESLift12~large.jpg
https://www.blueorigin.com/assets/blueorigin_hls_bluemoonvariant.jpg
https://dyneticshls.com/…/images/IMG-Crew-infront-of-HLS-940×630.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/rs-25_nozzle2.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/hls-at-gateway.png
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/sandyastrov2_16x9.jpg
https://www.nasa.gov/…/thumbnails/image/eva-reflection-apr2020_1_1.jpg

Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

42 komentářů ke článku “Gateway (květen 2021)”

  1. Pavelll napsal:

    Dik za zajimavy clanek! Kupodivu se dobre cetly i jindy tak necitelne veci, jako detaily zalob 🙂

  2. hrnsgs napsal:

    Osobně mě výběr landeru od SpaceX hodně překvapil a moc jsem to ani nepochopil. Těch nejistot tam je oproti ostatním celá řada.

    Už jen to, že prozatím neexistuje nosič, na kterém by lander mohl být vynesen a taky je vše omezeno jen na jeden konkrétní nosič bez možnosti změny. Taky samotný lander, který je extrémně rozměrný na to, že bude pro sestup 2 lidí.

    Takže jedna firma musí udělat vývoj a vyrobit motory (tam jsou na dobré cestě), nosič, tanker a lander. A to vše za 3 roky? Nevím no. SpaceX to přeju, ale je to ooobrovské sousto. Je otázka, zda se letos vůbec dočkáme orbitálního letu Starship, natož tak Superheavy.

    Změna hodnocení u Dyneticsu je taky trochu podivná. Hlavně po tom, co jim dodali velmi konkrétní podklady k připomínkám.

    • Dušan Majer napsal:

      Rok 2024 je už několik let považován za nereálný. Čekám, kdy přijde zreálnění.
      Návrh lunární Starship byl vybrán i kvůli tomu, jak je velký. NASA si pochvalovala nosnost a objem, který nabízí pro dopravu rozměrných nákladů.

      • Jiří Hošek napsal:

        Nový administrátor NASA Bill Nelson se k cílovému datu 2024 vyjádřil jako k termínu, který byl stanoven Trumpovou administrativou. Sám prý teď, když je uvnitř NASA, potřebuje více času, aby zamýšlený harmonogram prozkoumal a zjistil, jestli není vytržený z reality.

        • Hawk napsal:

          Ta cast harmonogramu kolem Gateway by mela zustat nedotcena, SLS, Oriony se postupne stavi, moduly tez. Sestava SLS+Orion bude prinejrhorsim letat pouze na stanici, dokud nebude dokoncen lander.
          I kdyz nic neni jiste, komponenty Apolla pro mise 18+ byly tez skoro hotove a stejne to slo do kyticek.

          • Hawk napsal:

            Teda z vetsi casti, neco se pouzilo na Skylab a Sojuz-Apollo.

    • pagac napsal:

      Já to chápu tak, že NASA potřebuje vyslat především vzkaz daňovým poplatníkům.

      Představte si, že jediné co o tématu víte, pochází z nějakých krátkých šotů co sem tam uvidíte na Youtube, když nestihnete vypnout přechod na další video. Tedy jste daňový poplatník, který má minimální povědomí, ale přeci jen ví, co je NASA a čeho se snaží americká vláda za jeho peníze dosáhnout.

      Takový člověk může téměř v reálném přenosu vidět, co SpaceX právě dělá, jak postupuje a jak intenzivně na tom pracuje. Pak uvidít, že u Blue Origin sem tam provedou něco, co SpaceX dělala před lety, ale už po tom musí pátrat. To, že spolupracují s firmami, které 60 let pohodlně ždímaly americký rozpočet aniž by se pokoušely o něco odvážnějšího mu zůstane pravděpodobně utajeno, ale asi i kdyby se to dozvěděl, tak to Blue Origin žádné bohusové body nepřidá.

      A u toho posledního týmu uvidí rendery něčeho, co vypadá jako přeskládaný Eagle z programu Apollo.

      NASA dostala úkol vrátit se a zůstat tam. Představte si, co řekne takový laik kdyby viděl, že se zase přistává v něčem co vypadá jako by to vytáhli z muzea. Nezapomeňte že mluvíme o běžných lidech, kteří objektivní fakta prakticky neznají. A pak se ještě dozví cenu, kterou za to občané USA zaplatili! SpaceX nabízí něco, co prostě vypadá jako pokrok a zároveň je za nimi už nějaká historie, kdy předvedli, že dokáží mnoho svých myšlenek, o kterých ostatní tvrdili že jsou nereálné, realizovat.

      • Dušan Majer napsal:

        Osobně se domnívám, že Vámi popsané parametry nemají na rozhodování NASA vliv.

        • pagac napsal:

          Politický rozměr celé věci není dle mého radno podceňovat. Rozpočet NASA je politickým rozhodnutím a politici jsou voleni občany USA. Pokud bude mít politik pocit, že veřejné mínění je proti vesmírným výzkumům, bude se snažit zavděčit voličům.

          Většinu voličů nezajímá výsledek experimentu zabývajícího se růstem proteinových krystalů ve vesmíru. Ale počkejte až tam poletí Tom Cruise. To pak bude o dobývání kosmu mluvit o dost více lidí, než kolik jich normálně má tato komunita.

          Samozřejmě netvrdím, byť to tak mohlo vyznít, že to bylo hlavní hodnotící kritérium. Ale mé, řekněme teorii, nahrává i zmínka o „vyslání smluvního úředníka NASA počátkem dubna do SpaceX k dodatečnému vyjednávání o aktualizaci konečného cenového návrhu“. Z mého pohledu to vypadá tak, že zde byly i jiné než technické faktory a tím, že Space X dala slevu (po návštěvě „úředníka“), umožnila snadnější racionalizaci své volby před voliči, či politickými výbory.

          • Jiří Hošek napsal:

            Kathryn Lueders napsala v prohlášení o výběru, že motivem jejího rozhodnutí bylo přesvědčení, že v podmínkách osekaného rozpočtu HLS je v nejlepším zájmu agentury umožnit výběr aspoň jedné společnosti, a proto pověřila smluvního úředníka k vyjednánání o ceně s uchazečem, který podal bezkonkurenčně nejlevnější nabídku. Samozřejmě k tomu přispělo i velmi dobré technické a manažerské hodnocení SpaceX. Prohlášení o výběru má 24 stran a neobsahuje ani slovo o politickém rozměru rozhodnutí. Zbývající finance byly tak nepatrné, že to podle Lueders nestálo ani za pokus vyjednat od druhého nejlevnějšího uchazeče cenu, která by mohla umožnit zadání druhé zakázky, a takové jednání by nebylo vedeno v dobré víře.

    • KarelT napsal:

      SpaceX má velkou výhodu v tom, že už toho hodně postavila a technicky je na špičce což je velmi důveryhodné. Nadruhou stranu je pravda, že ten systém s tankováním na LEO je dost složitý, krkolomný a může trvat dost dlouho než to všechno vyřeší, doladí a postaví celou infrastruktru. Čekal bych spíš že udělají SuperHeavy s lehkým jednorázovým horním stupněm (ořezaná Starship) a na tom lander. To provedení s odhazovatelnými nádržemi od Dynetics mělo něco do sebe.

      • Ivo napsal:

        Proč vidíte problém v tankování na LEO???

        • Jiří Hošek napsal:

          Sice to nebyla otázka na mě, ale zkopíruji z minulého dílu:
          „Za znepokojující označila Lueders složitost a relativně vysoce rizikovou povahu provozu Starship kvůli komplikovanému konceptu synchronizace tankovacích lodí v architektuře SpaceX. Ta zahrnuje značný počet startů v rychlém sledu, renovaci a opětovné použití pohonných tankerů, a také mnoho událostí nutných pro tankování kryogenních pohonných hmot ve vesmíru. Složitost a vysoký počet událostí na oběžné dráze Země se promítají do zvýšeného rizika zpoždění provozního plánu. Lueders však uznala, že v plánu SpaceX jsou zabudovány určité rezervy pro případ skluzu.“

    • Ivo napsal:

      Orbitální let StarShip je plánován již na letošní léto.

  3. Vit Vymola napsal:

    NASA před pár lety představila vlastní měsíční skafandr xEMU (např. tady: https://www.theverge.com/2019/10/15/20916106/nasa-artemis-moon-space-suits-xemu). Ten už je teda odsunutý stranou?

  4. MPOCH napsal:

    Šlo by prosím do tohoto článku, ale i do dalších této série, přidat pár podnadpisů? Rozčlenit to do logických kapitol? Takto je to jitrnice textu s fotkami… Už jen přečtením kapitol bych věděl, čemu se přesně přehled věnuje a vybral si ty, které si přečtu dříve, které později apod. I samotné souvislé čtení takto členěného textu je příjemnější (i když obsah je sám o sobě zajímavý). Příklad: „Aktuální vývoj výběrového řízení pro demonstrační přistání“, „Detaily k protestu Blue Origin“, „Detaily k protestu Dynetics“, „NASA zároveň zahájila výběr landeru pro rutinní přistávání“… už jen z těch nadpisů vidím, že je zde demonstrační přistání, rutinní přistání, že se někdo odvolal apod. (chápu, že mnozí toto ví, ale já tyto dlouhé texty často jen přeletím okem a vlastně jsem si ani doposud nevšiml, že to první výběrové řízení bylo je pro 2 lidi a bylo označené jako demonstrační apod.). Jinak díky za obsah.

    • Jiří Hošek napsal:

      Díky za zpětnou vazbu. Jsem si vědom toho, že moje texty kladou velký nárok na samotného čtenáře, musí se číst opakovaně a opravdu pozorně. Po několikerém přečtení snad čtenář pochopí, že text článku je sestaven se snahou o logické členění. Pro příště zvážím nadpisy jednotlivých kapitol, ale zatím ještě nic neslibuji. Promyslím to.

  5. JanHonnza napsal:

    Nevíte prosím, jaká je šance, že se vlivem právnických kliček zpozdí celý program? Námitky firem BO i D zni rozumně, ale zase NASA drží měšec….
    Je to na křišťálovou kouli, nebo se dá už něco předpovědět? Třeba jen názor potěší…

  6. Jan Jancura napsal:

    Díky za zajímavý článek. I mi se zdálo to hodnocení NASA divné, až skoro nepoctivé. Pokud chtěli lander pro 2 lidi tak, pokud to firma splnila, tak to měli hodnotit jak splněný požadavek, a větší nosnost neměli brát v úvahu. Navíc ani ty firmy nemohly uvažovat nabízet větší nosnost, když má posádka přestoupit s Orionu s kapacitou 4 lidí? Také je pravděpodobnější vyvinout ten požadovaný lander pro 2 lidi, než ten superlander Starship+obrovoskou nosnou raketu SH navíc vícenásobným tankováním.

    • hrnsgs napsal:

      Jak to psal někdo na elonx (a dostal neuvěřitelný hejt) – NASA shání kárku na odvezení kočky a báby k kilometr lékaři a někdo jim nabídne Airbus A380 … a oni jej vezmou 🙂 asi tak mi ten tendr přijde.

      • MichalTupy napsal:

        Ja bych to rekl jinak , představ si že se potřebuješ dostat z prčic do kotěhulek a vyhlasíš výzvu že tam potřebuješ dostat dva lidi s batohem.
        ozvou se ti tři zájemci jeden ti ukáže obrázek diamantové dvojkoloběžky, druhý zlatého dvojkola a napalí ti za ně palky az se ti protoci panenky a pak dojde třetí, pozve tě do své továrny a řekne tak tady jsou ty elektrokola která vám dodáváme za pár šupu a jezdíte na nich po městě skoro zadarmo, ale tady stavíme nový autobus, tady sou plány, tady testujeme už jeho podvozek, a budem dělat ve městě MHD, jestli chcete tak vám uděláme zájezdovou verzi pro 40 lidi a hromadu zavazadel protoze prestatvovat autobus pro dva lidi je blbost, stačí se podělit o náklady a kdyz pak budete chtit tak v kotěhulkách uděláme pozdeji i zastávku mhd, berete?
        To bych byl debil kdybych to nebral.

    • petrH napsal:

      Je nesmysl nezohlednit to, že SS má kromě požadované kapacity obrovský prostor pro experimenty a obrovskou nákladní kapacitu. Navíc pokud to dostanou za výrazně lepší cenu. SS má prostě obrovský potenciál a s rozpočtem který dostali nemohli stejně vybrat nic jiného. Takže pokud je volba vybrat to nejlepší za nejlepší cenu a nebo to zrušit je to volba poměrně jasná.
      Myslím, že ale jedna z nejdůležitějších věcí kterou komentovali i v rozhodnutí je to, že SX buduje komerčně udržitelný systém, který není výhradně odkázaný na tuto zakázku. SS prostě vznikne i když si NASA neobjedná lunární verzi. SX do toho prostě dává spoustu vlastních peněz a jejich koncept je univerzální. To má pak velice silnou dynamiku a tah na branku ze kterého profituje i NASA tím, že dostává za své peníze daleko víc než jejich minimální požadavek.
      Ostatní dva koncepty jsou prostě zakázková výroba pro NASA a když je NASA neobjedná nikdy nevzniknou. Jejich komerční potenciál a využitelnost někde jinde ji minimální. Trochu to připomíná staré kontrakty NASA do kterých cpali spoustu peněz jen s jiným soukromým dodavatelem.
      Pokud chce nějaká společnost urvat v dalších fázích nějaké kontrakty musí si uvědomit, že to nepůjde cestou, že celý vývoj půjde z kapes NASA. To už prostě fungovat nebude i proto, že si NASA ověřila u dopravy na ISS, že to jde i jinak a také proto, že evidentně nebudou mít tolik peněz.
      Mne třeba zaráží přístup BO s NG. Evidentně to nikam neženou. „nemáme zakázky tak nikam nespěcháme“ místo, aby to dostali do vzduchu, tak raději upravili svůj lander, aby se vešel i na Atlas. To nevypadá, že si věří.
      SX nemělo zakázky a poslalo do vesmíru auto, aby dokázali, že to dokáží a zakázky jsou. Nemá zakázky na SS a přesto na něm dělají i za cenu toho, že ty zakázky dostanou později a zatím budou posílat nahoru Starlink. Chce to změnu přístupu.

      • Jiří Hošek napsal:

        K 2. odstavci – ano, proto SpaceX jako jediné obdrželo v manažerském hodnocení známku „vynikající“

        Ke komerčnímu přístupu Blue Origin – zajímavostí je, že nezaregistrovali žádného svého zástupce mezi účastníky Průmyslového fóra. Naopak, zaregistrován byl Amazon. Možná je to předzvěst myšlenky o samostatný zájem o smlouvu LETS bez dosavadních partnerů z Národního týmu.
        https://www.nasa.gov/sites/default/files/atoms/files/sustainable_hls_industry_day_participants_may_2021.pdf

      • Vojta napsal:

        V podstatě souhlasím, i když si pořád myslím, že je to velký risk (s příslibem obrovského zisku pro celé odvětví). Chybí vyvinout ještě obrovské množství infrastruktury včetně nikdy nevyzkoušených věcí jako tankování kryogenních paliv ve vesmíru. Na druhou stranu, pokud jim už nikdo nešlape na paty s termíny, tak si NASA může pár let vystačit s Gateway a investice se zhodnotí později.
        Jen to auto na FH nebylo zrovna kvůli nedostatku zakázek, ale protože to byla nevyzkoušená raketa a takové běžně vynáší jen nějaký nesmysl typu kostka betonu. Udělat si na tom reklamu s Teslou byl z hlediska PR samozřejmě geniální nápad. Zakázky na další lety FH už SX tehdy měla.

    • Jan Jancura napsal:

      Ještě doplňuji. Taky mne zaráží velký rozpor v hodnocení prvotních nabídek, podle kterého přidělila peníze pro vypracování návrhu, kde bylo SX poslední a ve finále to bylo naopak? Tehdy nijak nehodnotila velkou nosnost Starshipu.
      Já to vidím tak, že NASA nemá žádnou pevnou koncepci pilotovaných letů a pevné vedení. Pokud by chtěla na Měsíci vybudovat trvalou základnu pro více lidí nebo jen občas navštěvovanou pár lidmi, tak by z toho vyplynuly technické a finanční požadavky. Pokud by to měla být trvalá základna, tak by měla pustit pilotovaný let k Marsu k vodě, poněvadž na takové dva velké projekty nebude mít nikdy peníze.

      • Jiří Hošek napsal:

        Na ten obrat v hodnoceních upozornily i obě vyřazené společnosti v protestech. Podle nich bylo tentokrát technické hodnocení šito na míru nejlevnější nabídce, aby odůvodnění rozhodnutí vypadalo jednoznačněji. GAO tyto námitky přezkoumá.

      • petrH napsal:

        Tam bych řekl, že rozhodovalo skutečně zhodnocení projektu a jeho proveditelnosti. NASA se při prvním hodnocení neměla tolik podkladu a tak logicky lépe hodnotila přístup který znala. Dodavatelé v té fázi dodali jen v zásadě koncepce. Koncepce SX byla neznámá a neodzkoušená tak byli opatrní.
        V okamžiku kdy přišlo důkladnější hodnocení zjistili, že SX má svojí koncepci opravdu propracovanou a realistickou. Naproti tomu jeden dodavatel nemá svůj návrh dořešen dostatečně daleko a je strašně drahý a druhý je uspokojivý dle očekávání. Pak už to bylo jen mezi SX a BO. Dynetics jednoznačně zklamala v dalším kroku kdy první návrh byl dobrý ale rozpracování vykázalo obrovské nedostatky. Proto ten propastný rozdíl.
        SX to bylo přesně naopak. Původně projevila NASA obrovské obavy hlavně o jemné manévrování kolem nové stanice. Ted už to bylo naopak. Zdá se že SX dodalo dostatečné podklady a řešení. No a to tankování už s techniky NASA také nějaký pátek řeší a NASA už o tom dopředu znalosti má i bez SX. V zásadě asi není dneska žádný problém spojit ty rakety na orbitě a přečerpání paliva je řešitelné několika způsoby a je jen otázkou který bude nejlevnější a nejbezpečnější. NASA vyjádřila obavu jen o to že je k tomu potřeba dost letů což potencionálně zvedá riziko, že se někdy něco nepovede. Ovšem hned to vlastně zamázla tím, že je to ve fázi kdy nemá nikde kosmonauty a nic neriskuje a navíc SX dokáže evidentně chrlit nové SS tak rychle, že muže být potenciální problém vyřešen v řádu měsíců a ne let jako u jiných dodavatelů.

    • Kamil napsal:

      Tak BO a D nabídli absolutní minimum a ani i špetku víc, než požadovala NASA. Ty landery by byly na jednu dvě mise a musely by se vyvinout nové. Kdežto Space X nabídlo něco s perspektivou za hranice představivosti lidí z NASA, něco co by mohlo fungovat desítky let.
      NASA chtěla vyslat 2 lidi na 6 dní na Měsíc. V landeru od BO by si už po pěti dnech přáli, aby to skončilo. U landeru od Space X je otázka, proč přistávat jen ve dvou a proč tam být jen 6 dní, nechť tam hned přistanou všichni 4 kosmonati a jsou tam třeba 30 dnů. Když NASA oznámí, že využije MoonShip takto rozšířeně, tak nabídka BO a D padá pod stůl, protože ty jejich kocábky nic takového neumožňují.

      • Jiří Hošek napsal:

        Ten nápad z poslední věty je sice hezký, ale dnes byl zveřejněn návrh senátní verze nového autorizačního zákona pro NASA. Je navrženo přikázat administrátorovi NASA udržovat konkurenceschopnost vývojem a testováním minimálně dvou konkurenčních landerů. Pro tento účel je navrženo navýšit financování landerů v letech 2021 až 2026 celkem o 10 miliard USD.
        viz úplné znění návrhu, strana 16:
        https://spacepolicyonline.com/wp-content/uploads/2021/05/Senate-NASA-auth-amendment-May-12-2021.pdf

        • petrH napsal:

          To by bylo fajn. Konkurence je dobrá, ale chce to opravdu změnit přístup. A je docela pravděpodobné že zadání bude opravdu jiné. Ve stylu navrhněte daleko univerzálnější a šíře použitelný stroj jako SX a NASA Vám nezaplatí celý jeho vývoj, ale jen výrazně přispěje.
          Bezos mluví o vesmírných stanicích, ale například nestaví komerční stroj, který by mu dovolil je levně budovat a který by mohl mimochodem použít v nějaké upravené podobě i pro NASA a dostat na to nějaké peníze.
          SX si našla svůj cíl a za ním jde. Což neznamená že není víc cílů a řešení.
          Myslím, že NASA si uvědomila, že daleko lepší bude podpořit širší budování infrastruktury sahající za hranice zakázek NASA. Jedině tak totiž nedojde znovu k  útlumu na desítky let. Ten segment se musí dokázat sám rozvíjet a růst jen z komerčních projektů.

      • Vojta napsal:

        Hmm. Zůstat tam 30 dnů by mohlo být lákavé, ale nejsem si jistý, že zrovna StarShip je na tohle nejlepší, když používá kryogenní palivo. To by museli přistát v malém kráteru na jižním pólu tak, aby z něj koukala jen špička se solárními panely.

  7. Kamil napsal:

    Takže Jeff Bezos tvrdí, že by teď za polovinu částky, co dostala Space X, čili za 1,45 miliardy udělal to, zač chtěl původně 7 miliard? To, chtěl napoprvé oškubat americké daňové poplatníky nebo teď hodlá posadit kosmonauty do nejzlevněnější rakety historie? Být kosmonautem, tak bych tím neletěl.

    • Jiří Hošek napsal:

      Před rokem byly tyto nabídky včetně přistání na Měsíci:
      SpaceX – 2,25 mld. USD
      Blue Origin – 10,18 mld. USD
      Dynetics – 5,27 mld. USD
      (částky včetně zdrojů byly uvedeny v dílu z července 2020)

      Nyní byly tyto nabídky včetně přistání na Měsíci:
      SpaceX – 2,89 mld. USD
      Blue Origin – 5,99 mld. USD
      Dynetics – „významně vyšší částka než Blue Origin“

      Blue Origin tedy snížila svoji nabídku o 4,19 mld. USD. Podle textu protestu by v případě přímého cenového vyjednávání s NASA svoji nabídku dále významně snížila. Nevím ale, odkud jste vzal částku 1,45 mld. USD.

  8. David R. napsal:

    Jádro problému je v tom, že liška naběhla do kurníku. Liška zjevně je šelma, a nerespektuje osvědčené konzervativní metody. Přímo je ignoruje, možná se tím i baví. A nabízí nečekaně mnoho (už jsem nedávno psal o strategickém významu SH+SS, nebudu opakovat). Rozhodující činitelé na nic takového nejsou zvyklí. Jsou zvyklí krmit slepice. Jistota jednoho vajíčka denně vs. nejistota lovu. Tak dlouho byl klid! Evidentně neví, so si počít. Kéž by tak měli dost peněz na nakrmení slepic i lišky! Bohužel, nemají. Převládá pocit, že pokud půjdou vyšlapanou cestou, budou velkou částí publika považováni za zombie. Reputace SX je již obrovská – show kolem Crew Dragonu se nedala přehlédnout – Boeing porazili o deset parníků, vše se daří…
    Co jedy jediné nechápu, je ta šílená drzost slepic. Deset miliard za vajíčko. Paron, za facelift Eaglu. Oni vidí lišku, a nic! Kokoko, nechte nás přece vysedět to vajíčkokoko…

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.