2. února 2021
Po několika dnech přichází další díl jihotexaské telenovely s prozaickým názvem SN9. Od minulého dílu se změnilo především to, že Federální letecký úřad udělil SpaceX potřebné povolení. Naději zvyšuje také skutečnost, že jsou na dnešní den v platnosti uzavírky blízké silnice. Třetí pozitivní zprávou je, že obyvatelé vesničky Boca Chica dostali pokyn k evakuaci. Vše tedy nasvědčuje tomu, že bychom se 2. února opravdu mohli dočkat očekávaného skoku. Stejně jako dříve platí i dnes stejná pravidla – okno trvá několik hodin (16:00 – 1:00 SEČ) a je tedy zapotřebí, aby čtenáři průběžně sledovali tento článek, do kterého budu doplňovat aktuality kolem plánovaných termínů.
Náš přenos spustíme zhruba 10 – 15 minut před plánovaným skokem. Řídit se budeme pravděpodobně tradiční sirénou. Pokud máte zájem zapojit se do chatu, nebo Vám nefunguje přehrávání ve vloženém okně, klikněte sem a dostanete se na stránku přenosu na Mall.TV. Pokud máte s přehráváním problém, zkuste jej spustit v tzv. anonymním okně prohlížeče.
EDIT 2.2. 20:42
Začátek přenosu bych viděl asi nejdřív na 21:15, skok možná 21:30 (čistě osobní spekulace).
EDIT 2.2. 19:05
Podle činnosti na rampě by ke skoku mohlo dojít až kolem deváté večer.
EDIT 2.2. 14:35
Ke skoku zřejmě nedojde před místním polednem (19:00 SEČ)
Zdroje informací:
https://www.spacex.com/
https://www.facebook.com/
https://twitter.com/
https://twitter.com/
https://www.fly.faa.gov/
Zdroje obrázků:
https://forum.nasaspaceflight.com/…52398.0;attach=2002609;image
Rubrika 
Štítky: 
Nahrávání ...
Škoda že nemôžu robiť poriadne plnohodnotné statické zážehy na rampe (beton by to nevydržal) a odladiť tak tú pristávaciu sekvenciu. Takto pri každom skoku prídu o tri Raptory.
Statické zážehy motorů se dělají na texaské základně McGregor.
To je sice pravda, ale kdyby to byla plnohodnotná testovací stolice jako je pro SLS ve Stennis Space Center tak by si mnohé odzkoušeli, aniž by ztratili prototypy.
Těžko říct. Jsou to odlišné přístupy. Zatímco NASA u SLS sází na dokonalou přípravu, aby ověřila letový hardware, SpaceX testuje za chodu s tím, že zničí několik prototypů. V zásadě je druhý systém cenově levnější, jelikož výrobní náklady nejsou velké a navíc se zničí první prototypy, na kterých technici sbírají zkušenosti s jejich tvorbou.
Asi skutečně těžko říci, ale zase vybudování trochu „bytelnější“ odpalovací rampy, aby tam mohli provádět dlouhodobější testy celého prototypu Starshipu by zase nestálo tolik peněz a času. Velmi by mne zajímaly celkové náklady na SN8 nebo SN9 – velmi odhadem to bude v řádu mil. US dolarů
Něco se asi dá odhadnout z ceny materiálu. ale náklady na výrobu, to je velká neznámá. Osobně si myslím, že nejdražší budou Raptory.
Souhlas, taky platy pracovníků na Boca Chica a jinde, náklady na infrastrukturu, a vedlejší náklady spojené s testy apod., myslím, že se moc nezmýlím, když dosáhnou i 10 mil USD na kus.
Doplňuji, tou cenou myslím 1 ks SN8 nebo SN 9.
No, nevím přesně cenu motoru Raptor, ale těch 10 mil. možná nestačí ani na ty motory.
Přesně tak, zničí se kusy, jejichž morální životnost je tak měsíc. Kdo ví, možná už i vědí, kde má motor slabinu, možná už mají i lepší motory, ale prostě to s těmihle zkusili – lepší, než je rovnou zahodit.
Ale podstatná je jiná věc – to úplně nejtěžší tesování bude návrat do atmosféry, a to se prostě nasimulovat na Zemi nedá. Ani odolnost tepelné obšívky, ani řízení při Mach 23.
Já si dokonce myslím, že během těch poznějších zkušebních letů bude SH/SS normálně vynášet Starlinky. Bude to přesně jako když létaly komerčně Falcony a přitom se teprve učily přistávat. Bude to minimálně 30 startů na těch 10.000 Starlinků, tedy víc než dost na metodu pokus/omyl. Důležité je, aby se povedlo vynést satelity a přistát s drahým SH. Pak bude takový pokus finančně výhodnější, než kdyby se na vynášení Starlinků použil Falcon. A to i když se Starship rozletí na kousky.
Už při letu nahoru jeden z motorů hořel. Asi se při startu poškodil.
Oheň se u Rpatorů objevoval i u předchozích skoků. Nemyslím si, že to musí nutně znamenat příčinu problému.
Znovu jse se podíval na let sn8 a žádný takový oheň jsem tam nepozoroval. U sn9 nad tryskou v potrubí hořel dost dlouho oheň.
Podívejte se třeba na skok SN5 – tam ten plamen byl taky dost dlouho.
Ano je tam vidět plamen. Na druhou stranu se tyto dva lety nedají srovnávat. Let sn5 trval krátkou dobu a motor běžel celou dobu.
Jde jen o ten motor. Bylo vidět, že mu plameny nevadí. Na jeho fungování to nemělo vliv.
Něco podobného se říkalo i u raketoplánů ohledně O-kroužků a odpadávající izolace 😉 Neříkám, že to problém je, ale taky bych to nerad bagatelizoval.
Testovací fáze má tu výhodu, že se v ní dají všechny tyto věci ověřit v provozu za různých podmínek.
Taky jsem si všiml, ale komentátor ze SpaceX to ponechal bez komentáře. Ale je fakt, že byl vysmátej i po dopadu.
Obávám se, že ten motor brzy dostane přezdívku Scraptor.
Doporučuji si vzpomenout, jak úspěšné byly první pokusy o přistání prvních stupňů Falconů. 😉
Jasně, ale tam nebyla možnost přejmenování motoru tak lákavá jako je teď.
Bohužel po výměně dvou motorů a tomto závěru to vypadá, že motor ještě potřebuje doladit.
Jinak by se testy Superheavy dost prodražily.
I já mám tento názor, zatím to vypadá, že motory ještě potřebuji doladit a asi jim nedělá dobře náběh v dynamickém prostředí pádu.
Těžko říct. U SN8 se motorům nedostávalo palivo, ale zažehly se dobře. Podle toho, co jsem slyšel v originálním komentáři, se opravdu měly zažehnout jen dva a dosedat na jeden. Tady to opravdu vypadalo na selhání zážehu jednoho z motorů, ale to může mít více důvodů. Uvidíme, co vyhrabou z telemetrie a z trosek.
Já vidím více možných příčin havárie.
– obrácení do vertikální polohy a motorické brzdění začíná příliš pozdě, systém nemá čas se stabilizovat (např. zajisti stabilní přítok paliva apod.),
– z jednoho videa je vidět, že SN 9 nebyl při brzdícím manévru ve vertikální poloze, takže brzdící účinek motorů byl menší,
– motory nefungovaly jak měly (výpadek 1 motoru apod.)
Ten výpadek jednoho motoru je prakticky jistý – krásně to bylo vidět na videu.
Že v konečném stadiu běžel jen 1 jeden motor je zřejmé. Podle mne však hmotnost SN 9 nepřevyšoval 200 t, takže i jeden motor by ji stačil ubrzdit a hlavně zajistit plynulé přistání, pokud by byl zapnut včas. Ale ve finále byla SN 9 téměř v horizontální poloze, což je úplně špatně, poněvadž motor její pád nebrzdil a asi i výšková čidla byla mimo provoz. Takže chyba nebyla jen ve výpadku 1 motoru.
Teď úplně spekuluji, mi to připadá, že řídící systém vektorizace motorů fungoval opačně, než měl.
Hmmm, to se mi nezdá – prvotní zhoupnutí proběhlo správně, jen ta závěrečná fáze už prostě nešla. Kdyby bylo vektrování obráceně, bylo by to špatně už od zhoupnutí.
Ano, ale prvotní „zhoupnutí“ probíhá při téměř nulové rychlosti, takže u něho probíhá asi jinak, než u toho druhého „zhoupnutí“, které nastane při podstatně větší rychlosti, a je řízeno jinak (na základě výšky nad povrchem, rychlostí klesání apod.). A nemusí to být ani špatným řízením vektorizace, ale např. se můžou zaseknout motory pro naklápění trysek apod. Ale to již spekuluji. Jen mne zaráží nenormální sklon SN 9 těsně před dopadem.
Abychom si rozuměli – tím prvotním zhoupnutím nemyslím přechod z vertikální do horizontální polohy ve výšce cca 10 km. Mluvil jsem o zhoupnutí před přistáním – tedy o přechodu z horizontální do vertikální polohy. Trochu to zkusím rozvést. Celý flip manévr bych rozdělil do dvou fází – první fáze (říkám také první zhoupnutí) má za úkol opustit horizontální orientaci a jde tedy o začátek zhoupnutí. Druhá fáze, která vlastně začíná plynulým přechodem z fáze první, má za úkol to zhoupnutí zastavit ve chvíli, kdy je dosaženo vertikální polohy. Pokud by byl problém s opačným vektorováním, tak by se to projevilo už při první fázi, tedy při přechodu z horizontální pozice.
Ano, s tím souhlasím. Ale to nevysvětluje tu téměř horizontální polohu SN 9 při dopadu. Zde muselo něco na řízení polohy SN 9 selhat. Jen zde dále spekuluji:
K předešlé domněnce o zaseknutí „vektorizace“ doplňuji.
Řízení vertikální polohy při přistání má jiné algoritmy než obě zhoupnutí, musí totiž mimo jiné nasměrovat raketu přesně na cílovou plochu. Na rozdíl od regulace zhoupnutí musí vyhodnocovat více snímačů – souřadnice poloh (x,y,z), sklon rakety rychlost pohybu a mnohé další.
Jak jsem psal, nebude to jen ve výpadku 1 motoru.
Finální zhoupnutí do vertikální polohy má probíhat na dva motory. Zažehl se jen jeden, takže nebylo dost síly. Řídící systém se asi o něco snažil, ale dopadlo to, jak muselo. S tímhle nemohl nic udělat.
Diskutuje se i úlomek, co odpadl při restartování motorů. To mohlo souviset s tím, že motor nenaskočil (i když nějaký pokus vidět byl). Jestli za to mohly plameny ve vzestupné fázi, selhala řídící jednotka motoru, dodávka paliva nebo to byl prostě mechanicky vadný kus, nejde říct bez dat, které má jen SpaceX.
Lehce komicke bylo, ze SN10 mela na konec letu perfektni vyhled. Budiz to pro ni ponaucenim… 😉
No jestli se dobře dívala, dobrý spaní rozhodně mít nebude :-))
To jsou kanci Tak snad SN-10
Vypadá to, že motor č. 2 při přistání selhal.
sekvencia „engine chill“ sa spustila (zdroj NASASpaceflight)
Podle Youtube, kanál: SpaceX Missions je dle odpočtu start plánován teď na 20:30 SEČ!!! https://m.youtube.com/watch?v=_BtqOq-Qmv4
To se mi nezdá. To by už museli začít tankovat.
Hrají si s námi… Jako kočka s myší…
Hrají si s námi jako SpaceX s raketami.
nemate starej odkaz? protoze co jsem si ja vsimol tak pod nazvom videa je informace
Starship | SN9 | High-Altitude Flight Test
Streamované naživo pred 6 hodín
Pozdravujem fanusikov kozmonautiky,
Pohlad na dve vystavene lode je ako zo scifi filmu. Stale mi vrta hlavou, ci nie je riskantne testovat Starship takto blizko pri novom kuse SN10. Nehrozi pri vybuchu na rampe strata oboch lodi ? Ako daleko su od seba ?
Přesnou vzdálenost bohužel neznám, ale bude to podle mého názoru víc než 50 metrů.
Taky se tak trochu bojím, že kdyby se něco pokazilo na SN9, slízne to SN10 taky.
Len pre zaujimavost netusite niekto co za objektiv pouziva kanal
NASASpaceflight?
Dohladal som odkial to natacaju(26.083074, -97.160552) je to 9.6km daleko takze natu vzdialenost celkom solidna kvalita.
To bohužel netuším. Na to možná mohou odpovědět jen oni. Ale když vidím, jak jim jede chat, tak to je bez šance.
Ne.
Aktuální stav: start SN9 dnes ve 20:00 SEČ.
Mohl bych poprosit o zdroj, na který bych mohl odkázat?
Youtube, kanál: SpaceX Missions. Přímý přenos, běží odpočet… https://m.youtube.com/watch?v=_BtqOq-Qmv4
Díky za info. Těžko říct, odkud tuhle informaci vzali oni. Nikde jinde jsem se totiž zatím s tímto termínem nesetkal, tak mne to zaujalo.
Podle mě to odhadli, stejně jako všichni ostatní 😀
Ano, to je jediná možnost, protože nikdo nic moc netuší.
Tak budeme doufat, že se konečně dočkáme a vše se povede… A samozřejmě se skvělým komentářem pana Majera… 🙂
Snad budete spokojen. 😉
Můžu se ujistit že raketa neodstartuje před 19:00
S absolutní jistotou vám to nikdo říct nemůže, ale podle aktuálního stavu příprav se to jeví jako nepravděpodobné.
Také bych typoval, že to nebude před 19 hod. … těch kroků má SpaceX ještě mnoho před sebou. SN8 odstartovala také až kolem půlnoci – hlavně času je dostatek, let zabere pouze pár minut – ale ten okamžik za to určitě stojí … čekat dlouho do noci 🙂
Přípravy v Boca Chica stále probíhají, podle aktuálního vývoje brzy dojde k uzavření silnice a na cestu se vydá i obrovský jeřáb „Crane“, který je připraven k odjezdu vedle dosedací plochy 🙂 Nicméně případný start bude v našem čase hodně pozdě v noci … nicméně to čekání za to určitě stojí … 🙂 😉
Trošku offtopic – když vidím, kolik startů se ruší kvůli počasí, tak jaká je šance, že v budoucnu budou moci vehikly jako je Starship bezpečně startovat i za deště / větru / mrazu? Díky
Určitě je to v plánu, ale zda (případně kdy) k tomu u Starship dojde, nikdo neví. Ostatně třeba takové Sojuzy startují i za vánice už dnes. 😉
Co startovat, ale hlavně přistávat ! Pro reusable zkrátka potřebujete dobré počasí. A pro pilotované mise se přidává i počasí na místech nouzového přistání.
Pro nákladní dopravu to není takový problém, a lety s posádkou, ty jsou ještě zatraceně daleko. Krom toho, je třeba tvrdě zapracovat na tom, aby riziko bylo řádově menší než je dnes, což u lodi bez záchranného systému nebude triviální. K tomu třeba přičíst nutnou variabilitu – těžiště přistávající lodi s nákladem i bez. Návratová rychlost z LEO a z Marsu taky není totéž. Loď bude skoro dva roky jen tak stát někde na Marsu kde se střídá 0 až -90°C, a pak má na Zemi bezpečně přistát… nebude to brnkačka. Dnešní hopsnutí je proti tomu legrace.
Ano, je to daleko. Ale tyhle pokroky jsou důležité. 😉
„Třetí pozitivní zprávou je, že obyvatelé vesničky Boca Chica dostali pokyn k evakuaci.“ 🙂 🙂
Vyzerá to tak, že dnes sa ešte nepoletí : https://mobile.twitter.com/BocaChicaGal/status/1356405454054842368
To je stará informace. Když se podíváte na odkaz v článku (https://twitter.com/BocaChicaGal/status/1356486716027269120), zjistíte, že se od té doby situace změnila.