Protřete oči a pojďte si odpočinout k polednímu vydání nejnovějšího přehledu nejzajímavějších zpráv, které přinesl tento týden v kosmonautice. Noční čekání na start povětšinou odložených raket můžeme nechat za sebou a naopak se v hlavním tématu můžete těšit na již v kosmickém prostoru putující loď Cygnus NG-14, která nese celou řadu zajímavých experimentů a také dalšího nákladu. Podíváme se však i na jeden hmotnostní spektrometr, který bude prošlapávat cestu misím Artemis a nepřijdete ani o tradiční rubriky. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.

Cygnus veze toaletu i parfémy

Tento týden byl nezvykle „bohatý“ na odložené a těsně před startem zrušené starty, které většinou probíhaly v hluboké noci a nad ránem a tak jsme se všichni fanoušci kosmonautiky zaradovali, když se v sobotu ve 3:16 SELČ z rampy zvedla raketa Antares 230+, která vynesla nákladní automatickou komerční loď Cygnus NG-14. Nákladní loď firmy Northrop Grumman má k Mezinárodní kosmické stanici dorazit již v pondělí a na její palubě najdeme mnoho zajímavých položek nákladu. Od nového a velmi zajímavého kosmického WC, přes komerční voňavý náklad, až po náklad, nad kterým se budou sbíhat sliny i vám. Pojďme se na celou misi podívat podrobněji.

Start rakety Antares však neproběhl na první dobrou. Do zmíněného termínu dospěla po dvou odkladech. První byl způsoben špatným počasí, druhý způsobil problém se softwarem pozemního vybavení. V sobotu brzy ráno našeho času však raketa úspěšně odstartovala z kosmodromu Wallops a rampy MARS, LP-0A a po devíti minutách letu vypustila loď Cygnus na oběžnou dráhu. První stupeň rakety Antares 230+ byl poháněn ruskými motory RD-181, druhý stupeň pakt motorem Castor 30XL na tuhé pohonné látky.

Northrop Grumman pojmenoval tuto konkrétní kosmickou loď Cygnus jako S. S. Kalpana Chawla, na počest jedné z těch, kteří zahynuli v raketoplánu Columbia v roce 2003. „Kalpana byla první astronautkou indického původu,“ řekl Frank DeMauro, viceprezident a generální ředitel taktických vesmírných programů Northrop Grumman. „Je nám opravdu ctí pojmenovat tuto misi právě po této skvělé ženě a astronautce a vyzdvihnout tak všechny její příspěvky do programu pilotovaných kosmických letů.“

Hmotnost lodi Cygnus NG-14 byla při startu 7 919 kilogramů, z čehož náklad vážil 3 551 kilogramů. Náklad můžeme dále dělit na těchto několik přehledných kategorií:

1 230 kg hardwaru
1 217 kg vědeckých přístrojů a experimentů
850 kg zásob určených pro posádku
151 kg vybavení určeného pro vycházky do kosmického prostoru
71 kg počítačů a IT hardwaru

Mezi běžnými zásobami, oblečením a jídlem, nese tato loď zejména nový experimentální kosmický záchod, který bude na stanici testován. Budoucnost tohoto typu toalety pak bude při misích lodí Orion v blízkosti Měsíce. Cílem je tento záchod otestovat dříve, než bude plnohodnotnou součástí lodí Orion. Universal Waste Management Systém, jak zní název nové toalety, je zhruba o 65% menší a o 40% lehčí, než současný exemplář toalety na palubě stanice.

Toaleta vznikla ve spolupráci s Collins Aerospace a jedním z hlavních cílů bylo, aby její užití bylo více přizpůsobeno pro použití ženami – vstupní otvory jsou lépe připraveny pro ženskou fyziologii. Dále disponuje nová toaleta vylepšenými systémy recyklace moči, je energeticky méně náročná a jsou na ní aplikovány zkušenosti z užívání současných exemplářů toalet na kosmické stanici. Inženýři také vyrobili některé části tohoto záchodu z titanu, aby lépe odolaly kyselinám používaným k úpravě moči. Moč se na stanici upravuje tak, aby se dala dále používat jako pitná voda. „Na Zemi máme gravitaci, která pomáhá výkalům a moči padat správným směrem, bohužel na stanici takový luxus nemáme,“ řekl Fuller. „Používáme proto ventilátory a podtlak k tomu, aby výkaly padaly správným směrem.“ Kvůli těmto potřebám byla konstrukce trychtýře, který slouží pro odvádění výkalů od těla kompletně přepracována. Hledělo se také na to, aby astronauti mohli provádět „duální operace“, tedy na toaletě jít zároveň na malou i na velkou. Nová konstrukce tento problém řeší a astronauti takovou změnu jistě ocení.

Dalším nákladem byla například kamera pro vytváření podkladů virtuální reality, která má být použita pro zachycení nadcházející kosmické vycházky EVA. Zajímavým komerčním nákladem je také deset lahviček parfému značky Estée Lauder, které obsahují vůni nazvanou „Advanced Night Repair“. Na stanici mají být tyto lahvičky vyfotografovány s pozadím Země a v některé z příštích misí poslány zpět na Zemi. Snímky mají být použity pro marketingové účely firmy, samotné lahvičky budou po návratu na Zemi vydraženy a výtěžek bude použit pro charitativní účely. Tento nezvyklý náklad je součástí nového programu NASA pro komerční využití stanice, který vyčleňuje až 5% nákladního prostoru dopravních lodí pro komerční účely. Firma zaplatila NASA za vynesení těchto deseti lahviček 128 tisíc dolarů.

Důležitým nákladem byly samozřejmě potraviny. Od těch, které doplní staniční zásoby a jsou připraveny na dlouhodobé skladování, ale také ty, které byly na loď naloženy těsně před startem a obsahují poživatiny k rychlé spotřebě. Tyto čerstvé a astronauty oblíbené položky obsahují například prosciutto, chorizo, salámy, letní klobásy, brie, uzenou goudu, uzený pařený sýr provolone a ovoce a zeleninu.

Cygnus NG-14 zůstane připojena u modulu Unity až do poloviny prosince letošního roku. Po odpojení lodi, které proběhne robotickou paží, čeká loď jeden zajímavý experiment. Bude jím další z řady testů v rámci programu SAFFIRE, který zkoumá fyziku a způsob hoření ve stavu mikrogravitace. Loď není vybavená tepelným štítem, proto jí čeká osud v ohnivém infernu průchodu atmosférou. Její poslední okamžiky tak mohou být využity pro podobně nebezpečný experiment. Jedná se o páté a předposlední experimentální podpalování interiéru kosmické lodě v rámci této řady experimentů, které jsou řízeny z Glenn Research Center (GRC) NASA v Clevelandu ve státě Ohio. Hořet samozřejmě nebude jen tak někde v interiéru lodě, ale v dobře sledovaném prostředí přístroje SAFFIRE. Poslední dva experimenty této řady, tedy v našem případě první z těchto dvou, budou zkoumat šíření požáru ve stavu mikrogravitace při značně sníženém tlaku. Tlak v experimentální komoře bude při aktivaci hoření jen 0,565 Baru. Kyslík bude při tomto experimentu naopak zvýšen na 34%. Výzkumníci očekávají mnohem rozsáhlejší požár, než při předchozích experimentech.

Kosmický přehled týdne:

Realizace návratu lidských posádek k Měsíci v rámci programu Artemis je stále blíže a je proto na čase připravit všechny důležité nástroje a přístroje. Například nyní odborníci dokončili montáž kritické součástí přístroje Mass Spectrometer Observing Lunar Operations neboli MSolo v Kennedyho vesmírném středisku NASA na Floridě. Došlo k instalaci chladiče, který se postará o stabilní teplotu přístroje, který má analyzovat povrchové a podpovrchové látky na povrchu Měsíce a také pod ním. MSolo je běžně používaný komerční hmotnostní spektrometr, který byl upraven pro práci v kosmickém prostoru. NASA použije MSolo k identifikaci molekul na povrchu Měsíce. Cílem je samozřejmě hledat vodu, ale i jiné těkavé látky. Na povrch Měsíce se dostane ještě před misemi Artemis v rámci programu Commercial Lunar Payload Services (CLPS) a pomůže s analýzou nejzajímavějších míst pro průzkum přímo posádkami lunárních misí. Již v roce 2023 by se na roveru VIPER měl přístroj MSolo podívat do Lacus Mortis – do velkého kráteru na přivrácené straně Měsíce. Průzkum je důležitou součástí programu na budoucí experimentální těžbu vody. První mise, která se pokusí těžit vodu bude Polar Resources neboli PRIME-1, která má v roce 2022 použít vrták pro vytěžení ledu těsně pod měsíčním povrchem. Hmotnostní spektrometr MSolo se pak dostane ještě na celou řadu dalších lunárních misí.

Twitterový profil NASA’s Exploration Ground Systems (EGS) zveřejnil velmi pěkné fotografie z natírání bočních urychlovacích bloků na tuhé pohonné látky, která budou sloužit při první misi rakety SLS a výpravě Artemis I. Pracovník Kennedyho kosmického střediska zde provádí nátěr loga NASA. Logo je však místo tradičního meatballu nahrazeno worm logem. Urychlovací motory tak ponesou toto logo, které NASA užívala v sedmdesátých a osmdesátých letech dvacátého století.

Kosmická loď Crew Dragon, která má letět na první operační misi Crew-1 dostala jméno Resilience. Čtyřčlenná posádka má již dokončenou certifikaci k letu a vrcholí poslední přípravy, stejně tak jako bylo pomalu dokončeno vyhodnocení první pilotovaného letu lodi Crew Dragon v rámci mise DM-2. Nejnovější informace hovoří o více opálených panelech tepelné ochrany v místě, kde tepelný štít lodi přechází do bílé tepelné ochrany samotné lodě. Problémové panely budou ještě před misí Crew-1 upraveny. Další detaily ohledně prvního letu Crew Dragonu a nedostatcích, které byly objeveny, si můžete přečíst na ElonX.cz. Start první operační mise je naplánován na 31. října 2020.

Přehled z Kosmonautixu:

Týden odkladů očekávaných startů raket přinesl krom neustálého čekání na start i mnoho zajímavého z oblasti kosmonautiky. Na našem webu se můžete těšit na minimálně dva články o kosmonautice denně, takže si je nyní pojďme připomenout. Začali jsme pozvánkou na zářijovou Kosmoschůzku. Podívali jsme se také na to, jak na evropský kosmodrom v Jižní Americe dorazily hned dvě evropské družice, které čeká start do kosmického prostoru. V dalším článku jsme se věnovali tomu, jak na povrchu Marsu vozítko Perseverance využije pro průzkum i rentgenové záření. Sledujeme také misi sondy OSIRIS-REx a fakt, že se už značně přiblížila chvíle, kdy se sonda pokusí odebrat vzorek z povrchu planetky Bennu. V nové anketě se vás ptáme, jak naložit s přenosy, které jsme již spustili, ale během nich došlo k odkladu. Vyšel také očekávaný a oblíbený shrnující článek o přípravách misí Artemis I a Artemis II. Tentokrát jsme se věnovali událostem ve třetím čtvrtletí tohoto roku. V tomto týdnu pokračovala minisérie článků o českých stopách v kosmických projektech. Tématem byla tentokrát mise Solar orbiter. Na začátku října vyšel další díl našeho nejstaršího video seriálu Vesmírné výzvy, které vám shrnul kosmonautické dění v uplynulém měsíci. Vánoce jsou sice relativně ještě za dlouho, ale už nyní jsme vám představili takový zajímavý přehled, jak si udělat Vánoce kosmické. Vyšel také aktuální díl seriálu Vesmírná technika, který se tentokrát věnoval vzniku sovětského programu Fobos. Na závěr si pojďme shrnout všechny připravené Živě a česky komentované přenosy, které vesměs byly již odložené z minulého týdne. Vezmeme to telegraficky a výjimečně zvolíme jiný formát, protože to se jen tak nestává:
Start odložené dvanácté várky družic Starlink – 28. září 2020: Odloženo
Start několikrát odložené rakety Delta IV Heavy – 28. září: Odloženo
Tento týden druhý pokus o start dvanácté várky družic Starlink – 1. října: Odloženo
Pokus o start rakety Antares 230+ s lodí Cygnus NG-14 – 1. října: Odloženo
Pokus o start rakety Falcon 9 s družicí GPSIII-04 – 2. října: Odloženo
Start rakety Antares 230+ s nákladní lodí Cygnus NG-14 – 2. října: Úspěšný!

Snímek týdne:

Díváte se na fotografii z kontroly a nakládky důležitého nákladu, který vynese komerční zásobovací mise Cargo Dragonu v rámci mise CRS-21. Vůbec první komerční přetlaková komora, která bude připojena k Mezinárodní kosmické stanici se nazývá Bishop a připravila ji firma Nanoracks. Bishop až pětinásobně zvýší kapacitu nákladu, který může být ze stanice vypuštěn, nebo naopak přijat z kosmického prostoru (vědeckých platforem, cubesatů).

Video týdne:

Ve videu týdne si výjimečně představíme netradiční formát. Možná jste si již všimli, že na našem webu je nově záložka přednášky, kde naleznete nejen seznam přednášek chystaných, ale také zde postupně – několikrát do týdne – jsou připravovány záznamy přednášek již proběhlých. Většinou se jedná o naprosté unikáty a zajímavé záznamy a jedna, která byla představena v průběhu tohoto týdne, si zaslouží čestné místo. Jedná se o přednášku, kterou vedl první slovenský kosmonaut Ivan Bella. Podrobnější informace o přednášce naleznete zde.

Zdroje informací:
https://en.wikipedia.org/
https://spaceflightnow.com/
https://blogs.nasa.gov/kennedy/

Zdroje obrázků:
https://twitter.com/nkknspace/status/1312219961444556801/photo/1
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…/uploads/2020/10/ng_14-1.jpg
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…/2020/10/NG-14_Patch_FINAL.jpg
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…/uploads/2020/10/uwms.jpg
https://pbs.twimg.com/media/EjXxE58UwAA8j0d?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/EjU-toEXsAA2NTE?format=jpg&name=large
https://blogs.nasa.gov/…/KSC-20200925-PH-GEB02_0074-scaled.jpg
https://pbs.twimg.com/media/EjL1qJUUcAA_2sG?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/EjL1quAUwAAxbHV?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/EjL1ralU0AEWKle?format=jpg&name=4096×4096
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/d4/Cygnus_NG-14_Patch.png
https://wildfiretoday.com/wp-content/uploads/2016/03/SAFFIRE-NASA-photo.jpg
https://encrypted-tbn0.gstatic.com/…2I94gwEPz326w7L-A&usqp=CAU