Je pravé nedělní poledne. Ideální čas si po hutném obědě dát pořádnou porci kosmonautiky. Pojďte se proto začíst do Kosmotýdeníku, který vám opět představí to nejzajímavější, co přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech. Tentokrát bude hlavním tématem první a nezdařený start rakety Rocket 3.1 společnosti Astra. Dále se podíváme na aktuální práce na kosmodromu Boca Chica v jižním Texasu, nebo třeba na zajímavou nominaci evropského astronauta na palubu třetího operačního letu lodi Crew Dragon. Přeji vám dobré četní a pěknou neděli.

Havárie rakety Rocket 3.1

Soukromá společnost Astra Space se zabývá vývojem malé rakety určené k vynášení menších družic a CubeSatů. Firma nebývá příliš sdílná, ale to se v poslední době naštěstí poněkud zlepšuje. Pokud jste o ní ještě neslyšeli, tak vězte, že má za sebou už dva úspěšně suborbitální starty s menšími raketami, které proběhly v roce 2018. Na počátku roku 2020 se pokoušeli startovat na oběžnou dráhu s nákladem tří družic a radiomajáku v rámci výzvy, kterou vyhlásila agentura DARPA. Bohužel však vlivem špatného počasí i technických problémů jejich raketa nakonec nevzlétla včas a náklad musel být odeslán zpět k vlastníkům. Společnost se poté o start stejně pokusila, ale bohužel došlo k havárii při čerpání paliva a raketa byla zničena. Opravný termín přišel 12. září, když z kosmodromu na Aljašce měla vzlétnou na první orbitální misi raketa Rocket 3.1. Bohužel však tento let nebyl úspěšný. Pojďme se na celý incident podávat blíže.

Start proběhl z rampy na komplexu Pacific Spaceport na ostrově Kodiak na Aljašce. Astra na svém Twitteru po startu potvrdila, že let předčasně skončil asi třicet sekund po startu během práce motorů prvního stupně. K situaci ještě dodala optimistickou zprávu: „Vypadá to, že máme dostatek dat z nominálního průběhu letu.“ Společnost zprvu neposkytla oficiální video záznam z celého letu. K dispozici jsou pouze amatérské záběry od lidí, kteří se na start přišli podívat. Na těchto záběrech je patrné, že zhruba po půl minutě zhasly motory prvního stupně a nosič se pak neřízeně zřítil zpět na kosmodrom, kde explodoval. Po několika hodinách záznam zveřejnila, ale vidíme na něm pouze bezproblémovou fázi letu.

Společnost Astra se sídlem v kalifornské Alamedě vyvinula vlastními silami malý dvoustupňový nosič určený k vynášení malých družic na nízkou oběžnou dráhu a dráhu polární. Sobotní start byl prvním pokusem této společnosti o dosažení oběžné dráhy, nicméně lidé z firmy varovali, že je málo pravděpodobné, že by se během prvního letu nízké oběžné dráhy podařilo dosáhnout. Samotný start přišel po dlouhé sérii odkladů, které byly způsobené jak počasím, tak i technickými obtížemi. V srpnu pak do střelecké oblasti vplula rybářská loď, kvůli které musel být start odvolán. Po dalším odkladu ze čtvrtka způsobeném vadným senzorem v nádrži rakety, pak přišel pokus sobotní.

Raketa Rocket 3.1 je dvoustupňový nosič. První stupeň je poháněn pěti motory Delphin, které spalují kerosin a tekutý kyslík. Druhý stupeň je osazen jediným motorem. Celková výška rakety je 11,6 metru a nosnost na polární oběžnou dráhu ve výšce 500 km se má pohybovat kolem 25 kilogramů. Cílem prvního letu byla nízká oběžná dráha ve výšce 340 kilometrů nad Zemí.

Chris Kemp, spoluzakladatel a generální ředitel společnosti Astra již v červenci oznámil, že společnost nemá od prvního startu přehnaná očekávání. Dále prohlásil, že je nepravděpodobné, že se jim během prvního letu podaří dosáhnout oběžné dráhy, ale potřebují získat data alespoň z chodu prvního stupně a oddělení prvního a druhého stupně. „Máme v úmyslu získat alespoň tolik dat, abychom zajistili, že jsme schopni se dostat na oběžnou dráhu ideálně během tří zkušebních startů, což pro nás znamená nominální chod prvního stupně a úspěšné oddělení horního stupně,“ uvedl Kemp v konferenčním hovoru s reportéry na konci července.

K neúspěšnému startu se vyjádřil také Elon Musk – CEO společnosti SpacreX. Ve svém Tweetu psal: „Je mi to líto. Jsem si jistý, že na to přijdete. My jsme potřebovali čtyři starty, abychom se dostali na oběžnou dráhu. Rakety nic neodpouští.“

„Díky Elone!“ odpověděl Kemp na Twitteru. „Procházíme data, abychom na to kápli. Rocket 3.2 je připravena start…“ Kemp mluví o dalším exempláři rakety Rocket 3, který je připraven k následujícímu pokusu o start. Společnost pak má ve vysokém stádiu přípravy i třetí exemplář Rocket 3.3.

Samotný let Rocket 3.1 nenesl žádný náklad. Pokud by jej nesl, tak aktuální verze této rakety by dokázala na oběžnou dráhu doručit zmíněných 25 kilogramů. To uvedl v červenci spoluzakladatel a technologický ředitel Astry Adam London. Ten pak také dodal, že společnost má plány na stavbu silnější rakety, která by na oběžnou dráhu dokázala doručit až 330 kilogramů nákladu.

V pozdějších aktualizacích na webových stránkách samotné firmy, které se objevily několik hodin po startu, pak společnost uvádí, že během letu zřejmě došlo k mírné oscilaci a raketa se tak odklonila od plánované dráhy svého letu, což vedlo k automatickému příkazu k vypnutí motorů. „Nesplnili jsme sice všechny naše cíle, ale získali jsme cenné zkušenosti a ještě cennější letové údaje,“ uvedla Astra. „Tento start nás posouvá na naší cestě k dosažení oběžné dráhy během dalších dvou pokusů o start, takže jsme s výsledkem spokojeni.“ Astra dále uvedla, že sobotní testovací start byl „prvním letem rakety navržené od základu pro nízkonákladovou hromadnou výrobu a vysoce automatizované starty. Celý proces příprav na start provedlo šest lidí za méně než týden – což je zcela bezprecedentní.“

Ostatně společnost Astra si svůj nosič navrhla interně od základu sama. London v červenci uvedl, že jejich inženýři kladou velký důraz na skutečná letová data. První tři zkušební starty tak mají za cíl nashromáždit co nejvíc letových údajů, aby se dle nich pak mohly co nejlépe upravit další rakety. „Přestože jsme s dnešním výsledkem spokojeni, stále máme ještě co dělat, abychom dosáhli oběžné dráhy,“ uvedla Astra po sobotním pokusu. „Jakmile dosáhneme oběžné dráhy, budeme neúnavně pokračovat ve zlepšování ekonomiky systému.“

Design Rocket 3.1 vycházel z nosné rakety s názvem Rocket 3.0, kterou Astra zkoušela na začátku letošního roku odpálit z kosmodromu Kodiak během kampaně na splnění soutěže pro DARPA. Nový typ rakety je dále vylepšen, aby byl jeho provoz ještě ekonomičtější. Kemp také uvedl, že společnost vyvíjí raketu, která bude vynášet komerční malé družice za bezkonkurenčně nízké ceny. Zároveň tak, aby rakety šlo vypouštět v krátkém rozestupu a krátce po projevení zájmu zákazníka.

Kosmický přehled týdne:

Na kosmodromu Boca Chica v jižním Texasu nebyla ani tento týden nuda. Na startovní podstavec byla během týdne umístěna zkušební nádrž nazývaná Starship SN-7.1, která je určená k destrukčním tlakovým zkouškám. Během jejího testování se zkrátka půjde až na samotný kraj její soudržnosti. Tento exemplář, který tvoří jen jedna nádrž, byl v průběhu týdne zkušebně natlakován a testem úspěšně prošel. Jednalo se zřejmě o test při nízkém tlaku, který byl pak následován ještě kryogenním testem. Nyní byl exemplář přepraven na jiný podstavec, kde budou testy pokračovat již za vyššího tlaku a kde zřejmě dojde i ke konečné destrukční zkoušce. U montážní oblasti pak vznikla pěkná fotografie, která ukazuje Starship SN-6 a Starship SN-5 hezky vedle sebe. Oba prototypy prodělaly v uplynulém čase krátké skoky do 150 metrů a pak následně úspěšně přistály. Oba exempláře nyní čeká kontrola, údržba a měly by se použít ještě pro další krátké skoky. Cílem je samozřejmě získat co nejvíce letových údajů. Aktuálně se ještě pracuje na Starship SN-8 a zřejmě i SN-9, 10 a 11. SN-8 by jako první měla mít během letu špičku a aerodynamické plochy. Osazena by také měla být třemi motory Raptor. Detaily a novinky nejen o Starship pak již tradičně můžete sledovat na webu ElonX.cz a rovnou vám doporučíme tento skvělý článek o aktuálních novinkách, které byly oznámeny u lodí Starship.

A ke Starship ještě jednou. V sobotu večer Elon Musk na Twitteru oznámil, že Starship SN-8 by měla být hotová i se špičkou za týden. Pak by měly následovat tlakové a kryogenní zkoušky, které (pokud budou absolvovány úspěšně) budou pokračovat samotným letem, který by měl mířit do výšky 18 kilometrů. Jak to tedy aktuálně vypadá s naplánovanými dalšími lety SN-5 a SN-6, zatím tedy nevíme.

Podle ruské státní agentury Roskomos se má 14. září k Mezinárodní kosmické stanici přiblížit nefunkční americký CubeSat BRICSat-2 (byl vynesena v roce 2019 raketou Falcon Heavy), který by stanici teoreticky mohl ohrozit. Stanice tak v pondělí provede úhybný manévr pomocí svých motorů. Roskosmos pak na Twitteru ještě popíchl své partnery v poznámce, že již dlouho upozorňuje na to, že se na nízké oběžné dráze výrazně rozšířil provoz a je třeba provoz na této dráze lépe zajistit nějakými pravidly.

Přehled z Kosmonautixu:

I tento týden jste se na stránce Kosmonautix dočkali denně minimálně dvou článků o kosmonautice. Pojďme si je nyní na tomto místě všechny připomenout! Téma, kterým jsme týden otevřeli, se týkalo umělé inteligence. Evropa totiž připravila další misi, která se AI zabývá. Nejzvláštnějším startem posledních dní byla čínská tajemstvím zahalená mise, při které byl zřejmě vypuštěn malý vojenský raketoplán. Rozšířili jsme náš web, když jsme vám představili novou samostatnou subdoménu, která se zabývá kosmonautickými přednáškami. Další téma nás zavedlo do garáží JPL, kde se nachází identické dvojče roveru Perseverance, které bude sloužit ke zkouškám a plánování akcí originálu na Marsu. Hned poté jsme se podívali na to, jak Čína pomocí rakety CZ-4B vypustila družici Gaofen 11. Prozkoumali jsme dokončené primární zrcadlo teleskopu, který zřejmě znáte pod názvem WFIRST, ale jehož nový název je Nancy Grace Roman Space Telescope. Světová pandemie nového koronaviru nadále působí obtíže i v plánovaných projektech v kosmonautice, které mají časové skluzy. Nejnověji byl kvůli novému viru odložen start družice Landsat 9. Vypravili jsme se také na Mezinárodní kosmickou stanici, kde probíhá výzkum keramických nanočástic, které by mohly mít blahodárný vliv na lidský organismus. Evropské středisko pro kosmický výzkum ESTEC se dočká nové čisté místnosti. 10. září se na pražské výstavě Cosmos Discovery konalo slavnostní představení nových exponátů, které se týkají českého příspěvku do kosmických projektů. V Japonsku začaly práce na vývoji nové kosmické kamery, která by mohla pořizovat snímky až v rozlišení 8K! Dále jsme se vypravili k asteroidu Bennu a sledovali, že i tento soubor různě velkých kamenů umí být aktivním tělesem. V dalším díle seriálu Vesmírná technika jsme se podívali na českou stopu u vědeckých přístrojů pro Spektr-R.

Snímek týdne:

Potěšující zprávu nám během týdne přinesl Michal Václavík z České kosmické kanceláře, když uvedl, že na třetím operačním letu soukromé lodě Crew Dragon poletí Evropan a bude jím Matthias Maurer. Startovat by se mělo v září roku 2021. Dodejme, že na předchozí misi Crew-2 poletí také evropský astronaut, kterým bude Thomas Pesquet.

Video týdne:

SpaceX na svém youtube kanále zveřejnila zajímavé záběry z kamery, která byla umístěna na plášti prvního stupně rakety Falcon 9, která startoval na misi SAOCOM 1B. Během tohoto letu přistával stupeň na pevnině, což je méně častá podívaná, než když přistává na plovoucí plošině. Video tak ukazuje zejména sestupovou sekvenci, kde je třeba krásně vidět práce roštových kormidel během přistání.

Zdroje informací:
https://spaceflightnow.com/
https://astra.com
https://en.wikipedia.org/
https://twitter.com/

Zdroje obrázků:
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/wp-content/uploads/2020/09/Ehr1rH_UwAAcnz2.jpeg
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/3f/Astra_Rocket_3.0_first_mission_10.jpg
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/…942442bd63aa2facd81a5753835cf890&oe=5F847043
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/…ea0f287089fa1482bffe34fe96be9359&oe=5F81ECE1
https://pbs.twimg.com/media/EhumrofUMAgFN5E?format=jpg&name=large
https://photo.24liveblog.com/2218960025146598624/20200912160538_897060.jpeg
https://cdn.arstechnica.net/wp-content/uploads/2020/03/Rocket-3-Nose-scaled.jpg
https://media-exp1.licdn.com/dms/image/C560BAQHkuGBkIHjstw/company-logo_200_200/0?e=2159024400&v=beta&t=VnbzLw2eA55VaHzCo9tvVdv21BGmPB-92KKYO9VA4hE