Právě pro vás vychází Kosmotýdeník, tedy pravidelný přehled kosmonautických událostí, které přinesl uplynulý týden. V hlavním tématu se tentokrát podíváme na sondu Solar Orbiter, která se pomalu chystá na vynesení a jejíž přípravy ke startu trochu zkomplikoval nárazový vítr na Floridě. Další témata, kterým se budeme věnovat, jsou například výroba dalších testovacích nádrží pro připravovanou loď Starship, či stavba nové rampy pro malou raketu Electron, anebo se podíváme do Plzně na nově vznikající družici Pilsen Cube II. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
Solar Orbiter v aerodynamickém krytu a Atlas potrápil vítr
Kdybychom si sestavovali pomyslný žebříček nejdůležitějších věcí v životě, pravděpodobně by nám po pár úvahách zaplnilo první místo Slunce – naše nejbližší hvězda, bez které by tu bylo poněkud chladno a pusto. Poznání fungování Slunce, jeho projevů a schopnost číst z něj jeho počasí i změny, je pro lidstvo proto velmi důležité. Po americké sondě Parker Solar Probe se tak na cestu chystá i očekávaná evropská mise Solar Orbiter, která společně s PSP bude pomáhat lidem poznat tuto hvězdu. Solar Orbiter byl navíc tento týden uzavřen do aerodynamického krytu a jeho start je doslova za dveřmi.
Přípravy na start této očekávané evropské mise za 1,7 miliardy dolarů, se však nečekaně zadrhly na nosiči, respektive jeho konektivitě k startovní rampě. O vynesení Solar Orbiteru se postará raketa Atlas V společnosti ULA. Poněkud výjimečně měla raketa projít testovacím odpočítáváním, při kterém měla být naplněna palivem i tekutým kyslíkem a vše mělo proběhnout tak, jako by měl přijít skutečný start. Tento test se u Atlasu V většinou nedělá, přistupuje se k němu pouze u misí, které mají omezený počet startovacích oken, což je přesně příklad Solar Orbiteru.
Raketa byla proto v úterý vyvezena z montážní věže a dopravena na rampu 41 na Floridě, kde měl ve středu proběhnout zmíněný test. V oblasti však foukal silný nárazový vítr, který nečekaně vytrhl potrubí chladicího systému rakety. Pracovníci ULA proto rozhodli, že bude lepší odvézt raketu zpět do haly a provést inspekci. To se odehrálo ještě ve středu. Inspekce neodhalila žádné poškození a raketa byla proto opět vyvezena na rampu 41, kde v pátek úspěšně podstoupila test odpočítávání před startem, včetně plnění provozními látkami. Během testu byl naplněn i horní stupeň Centaur. Zajímavé je, že v nádržích centrálního stupně zůstal po dobu přesunu letecký petrolej, který se skladuje při pokojové teplotě a nebylo tak nutné jej vypouštět a zase napouštět.
Po úspěšném testu se raketa opět v sobotu vrátila do haly VIF, kde na ni již čeká v aerodynamickém krytu uzavřený Solar Orbiter, který bude následně připojen k horní části stupně Centaur. Připojení bude probíhat ve svislé poloze.
Pojďme se věnovat právě samotné sondě. Solar Orbiter byl v pondělí po letech příprav uzavřen do krytu, což byl také poslední okamžik, kdy jej mohli spatřit lidé. Po uzavření do aerodynamického krytu byl i Solar Orbiter během týdne přepraven do haly VIF, kde počkal, až se z testu vrátí Atlas V a dojde k jeho připojení k raketě.
Primární termín vypuštění sondy je 5. února místního času. Od tohoto data do 23. února pak nastává celkem 19 vhodných startovacích oken, která zajistí správné setkání sondy s Venuší, která poslouží pro gravitační manévr. K tomu prvnímu by mělo dojít v prosinci letošního roku a následovat bude série dalších gravitačních manévrů, které by měly ke konci roku 2021 navést sondu na dráhu vhodnou k počátku vědeckého pozorování, které bude zaměřené na sluneční póly.
Připomeňme, že Solar Orbiter postavila společnost Airbus a je společnou prací ESA a NASA. Solar Orbiter má za úkol dostat se blízko ke Slunci, až před oběžnou dráhu Merkuru, kde bude společně se sondou Parker Solar Probe provádět měření Slunce. Budou například společně sledovat projevy slunečního větru, nebo protuberancí. Vědci doufají, že tandemová mise pomůže vyřešit, co pohání sluneční vítr. Data ze sond mohou nakonec také pomoci lépe předpovídat sluneční bouře a jejich případné účinky na Zemi. Solar Orbiter se pak cíleně zaměří na výzkum slunečních pólů. Pro obyvatele České republiky je tato sonda ještě zajímavější díky silnému zastoupení českých vědeckých a akademických institucí do celého projektu. Pro aktuální informace přímo od zdroje doporučujeme na Facebooku sledovat profil Oddělení kosmické fyziky – Ústav fyziky atmosféry AV ČR.
Kosmický přehled týdne:
NASA se loučí s teleskopem Spitzer, který od roku 2003 sledoval vesmír v infračervené oblasti. Jeho provoz bude ukončen 30. ledna po šestnácti letech. „Spitzer nás naučil, jak důležité je infračervené spektrum pro pochopení našeho vesmíru, a to jak v našem vlastním kosmickém sousedství, tak ve vzdálených částech vesmíru,“ řekl Paul Hertz, ředitel oddělení astrofyziky v centrále NASA. „Pokroky, kterých v budoucnu lidstvo dosáhne v mnoha oblastech astrofyziky, budou stát na mimořádném odkazu Spitzera.“ Některé z největších vědeckých objevů, které učinil Spitzer, včetně objevů týkajících se exoplanet, nebyly součástí původních vědeckých cílů mise. Tým použil techniku nazývanou tranzitní metoda, která zaznamenává pokles jasu hvězdy, který nastane, když planeta projde z našeho pohledu před touto hvězdou. Tak se podařilo potvrdit přítomnost dvou planet velikostně odpovídajících Zemi v systému TRAPPIST-1. Poté Spitzer objevil dalších pět planet velikosti Země ve stejném systému – a poskytl zásadní informace o jejich hustotách – představující největší sbírku exoplanet velikosti Země, které byly kdy objeveny kolem jediné hvězdy. To je fascinující výkon vzhledem k tomu, že v době vypuštění tohoto teleskopu byla známá jen hrstka exoplanet a o těch s velikostí Země ani nemluvě. Připomeňme ještě, že teleskop přežil i svojí smrt, když v říjnu 2009 vyčerpal tekuté hélium určené k jeho chlazení. Poté začala jeho „teplá mise“, ve které už pracovaly jen některé přístroje. Krom primárního zaměření, kterým bylo sledování chladných částí vesmíru a posléze i exoplanet, se díky němu našel i nový prstenec Saturnu a další řada zajímavých objevů.
Raketa Electron od společnosti Rocket Lab určená pro vynášení malých družic a cubesatů, se brzy dočká další startovní rampy. Electron prozatím startuje z rampy na Novém Zélandu na kosmodromu Mahia (Rocket Lab Launch Complex 1). Používaná rampa nese označení LC-1A a kousek od této rampy se již staví rampa LC-1B. Společnost se tak připravuje na vyšší kadenci startů. Na záběrech z příprav rakety Electron se již daly spatřit zemní práce na nové startovní rampě. Nejbližší připravovaný start nese jméno Birds Of A Feather. Nesmíme však zapomínat ani na prakticky dokončenou startovní rampu na kosmodromu Mid-Atlantic Regional Spaceport (MARS) ve Virginii, která nese označení Rocket Lab Launch Complex 2.
Na kosmodromu Boca Chica v jižním Texasu probíhá další testování svarů na nových nádržích. Poté, co první testovací nádrž praskla, se SpaceX pustila do stavby hned dvou dalších. Jednak probíhá stavba obdobné testovací nádrže nazývané jako Starship Bopper, ale krom toho proběhla i stavba a testy nové kulové nádrže, která byla rovnou instalována do špičky budoucí rakety Starship. Takto sestavený exemplář byl v pátek podroben prvnímu kryogennímu a tlakovému testu, kterým zdá se zatím prošel. V noci na neděli přišla druhá zkouška, při které již nádrž praskla. Data z těchto destruktivních zkoušek pomohou zlepšit bezpečnost dalších exemplářů.
Ještě jedna drobnost ke SpaceX. Kolem úspěšného In-Flight Abort testu Crew Dragonu se vyrojilo několik teorií o tom, jak a kdy přesně došlo k oddělení lodi od rakety, respektive v jaké fázi letu. Stejně tak byla zveřejněna některá přesná čísla ohledně letu a všechno je pěkně shrnuto na ElonX.
Pokud by mezi vámi byl ještě někdo kdo tak neučinil, tak připomínáme, že ještě necelé dva dny bude probíhat hlasování o finálním výběru jména pro Mars Rover 2020. Česká republika si v počtu hlasujících drží pěkné místo, tak jej můžete podpořit. Hlasování zde.
Přehled z Kosmonautixu:
Je za námi další na kosmonautiku bohatý týden, a protože na serveru Kosmonautix vychází dva články o kosmonautice denně, je nyní správná doba si všechny shrnout. Dají vám krásnou představu o tom, co se celý týden dělo. Tentokrát jsme týden načali možností živého sledování výstupu astronautek v rámci EVA, kde bylo cílem dokončit výměnu akumulátorů stanice. Po náročném přenosu a dobře odvedené práci Christiny Koch a Jessicy Meir při EVA, jsme vám nabídli obrazového průvodce vesmírnými přístavy Země. Následně jsme se podívali na to, jak se loď Crew Dragon vrátila zpět do přístavu. V úterý jste se dočkali již šedesátého šestého dílu seriálu Svět nad planetou. Sledovali jsme také přípravy na první letošní start malé rakety Electron společnosti Rocket Lab, která se tentokrát vydá na misi s tajným nákladem. Krátce po vykonání In-Flight Abort testu lodi Crew Dragon, začala SpaceX připravovat další rampu, tentokrát pro další start pro konstelaci Starlink. V ikonické hale VAB na Floridě začalo také zkušební skládání urychlovacích motorů rakety SLS. Mohli jste také zahlasovat ohledně výběru jména pro nové americké marsovské vozítko Mars Rover 2020. Zkušební přípravy nové malé soukromé rakety Alpha potkaly problémy. Dočkali jste se také pravidelného měsíčního přehledu všech příprav, plánování, výroby a stavby stanice Gateway. Dobré zprávy přišly od družice EDRS-C, která je nazývaná druhým pilířem evropské datové dálnice. První letový exemplář centrálního stupně rakety SLS se přesunul do Stenisova střediska, kde podstoupí řadu testů, které by během pár měsíců měly být korunovány zážehem jeho motorů. A jak týden začal, tak také skončil, aneb další možností sledovat živě výstup tentokrát dvou astronautů, kteří dokončili opravu přístroje AMS-02.
Snímek týdne:
Snímek týdne nás tentokrát udrží doma v České republice. Podíváme se na letový exemplář připravované nové družice Pilsen Cube II, která vzniká v Plzni na Západočeské univerzitě. Velmi zajímavým aspektem této mise je, že vědecké přístroje a vybavení cubesatu vytvořili plzeňští středoškoláci, pod vedením již zmíněné ZČU. Přejeme týmu, ať družice na oběžné dráze slouží, Termín startu zatím není znám.
Video týdne:
Videem týdne se stává video, které ukazuje přípravy a testy nové čínské víceúčelové lodě, která by již v polovině letošního roku měla podstoupit letový test, při kterém bude vynesena nejsilnější čínskou raketou CZ-5. Při tomto letu by loď měla podstoupit třídenní testovací let. Podle dostupných zpráv by loď měla být znovupoužitelná.
Zdroje informací:
https://spaceflightnow.com/
https://spaceflightnow.com/
https://www.nasa.gov/
https://www.facebook.com/
Zdroje obrázků:
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…JBS01_0079large.jpg
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…JBS01_0006large.jpg
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…0089large.jpg
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…spacecraft_illustration_2000.jpg
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/v…c687a58669469d14c05ebc6de6411526&oe=5ED74FEF
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/wp-content/uploads/2020/01/EPEXz-BX4AAGFUc.jpg
https://pbs.twimg.com/media/EPA33kfXkAIU0n_?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/EOSh2thWkAA4doJ?format=jpg&name=large
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pia23644-second-1041.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pia23643-16.jpg
https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net/…614da3fb6601e0610ed58fbce0bd9539&oe=5ED48494
Jsem zvědav, zda se konečně na nosiči, nebo na ae.krytu sondy konečně objeví česká vlajka. Zatím, pokud se nemýlím létala ESA vždy bez ní.
Ak sa nemýlim, Česká vlajka by mala byť na každom nosiči Arian 6
Jako vždy příjemné nedělní čtení, děkuji!
Děkuji, bylo mi potěšením.